Ekologická katastrofa v Brazílii: Příklady a souvislosti

V rámci celého zemského povrchu dochází každý rok k desítkám větších či menších katastrof způsobených svahovými pohyby. Vzhledem k množství těchto událostí je téměř nemožné určit jedinou, největší katastrofu, pokud jde o počty obětí nebo velikost zasaženého území.

Katastrofy v brazilském velkoměstě Rio de Janeiro potvrzují velký vliv srážkové činnosti při vzniku svahových pohybů. Podobné povětrnostní podmínky uvolnily v roce 1988 v okolí aglomerace sérii kamenotoků, které si vyžádaly přes 200 obětí a dalších 20 000 lidí připravily o střechu nad hlavou.

Paradox globálního lídra v produkci sóji

Brazílie, jakožto největší světový producent sóji, se ocitá v pozoruhodném paradoxu, který má významné ekonomické a kulturní dopady. Na jedné straně je hlavním globálním dodavatelem této suroviny, na straně druhé ji domácí populace téměř nevyužívá, což odráží hluboké rozdíly v potravinových preferencích a stravovacích návycích.

Každý týden exportuje do Číny více než milion tun sóji, zatímco domácí spotřeba této suroviny zůstává zanedbatelná, s roční spotřebou odhadovanou na méně než 1 % celkové produkce.

Tento kontrast vyvolává zásadní otázku: proč země, která ovládá globální produkci sóji, sama tuto komoditu konzumuje jen v minimálním množství?

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Stravovací preference a kulturní determinanty

Brazilská kuchyně je tradičně založena na hovězím mase, rýži a fazolích. Sója je pro většinu brazilské populace spíše kulinářskou exotikou než základní surovinou běžné stravy. Tento přístup ostře kontrastuje s asijskými zeměmi, kde sója představuje běžný, snadno dostupný a levný zdroj bílkovin.

Sója jako symbol luxusu

Cena sójových produktů na brazilském trhu je překvapivě vysoká, což je způsobeno vysokými náklady na výrobu, omezenou domácí poptávkou a případnými dovozními tarify. Sója se tak pro mnohé Brazilce stává nedostupným luxusem.

Obrovská produkce zaměřená na export

Brazílie letos očekává rekordní produkci sóji ve výši 170 milionů metrických tun, čímž předčí dokonce i Spojené státy. Drtivá většina této produkce směřuje na export, především do Asie a Evropy, kde sója slouží zejména jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Environmentální důsledky expanze sójových plantáží

Masivní rozšiřování sójových plantáží v Brazílii má zásadní environmentální dopady, přičemž bylo odlesněno více než 13 000 km² amazonského pralesa ročně, což vážně ohrožuje biodiverzitu, včetně ohrožených druhů, jako je jaguár a obrovská vydra.

Kácení amazonského deštného pralesa a savany Cerrado kvůli sójovým plantážím významně přispívá k destrukci klíčových ekosystémů, což má dalekosáhlé důsledky pro biodiverzitu a globální klima.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Geneticky modifikovaná versus tradiční sója

Přibližně 98 % sóji pěstované v Brazílii je geneticky modifikované, což přispívá k jejímu stigmatizování mezi domácími spotřebiteli kvůli obavám z potenciálních zdravotních rizik a negativních dopadů na životní prostředí.

Potravinářské společnosti se proto obracejí na dražší organickou sóju nebo dokonce na importovanou sóju z Japonska, aby uspokojily náročnější zákazníky, kteří se geneticky modifikovaným produktům vyhýbají.

Perspektivy a budoucnost sóji v Brazílii

Navzdory vedoucí roli Brazílie v globální produkci sóji zůstává její domácí spotřeba nízká a nevykazuje známky růstu. Zatímco některé restaurace v São Paulu experimentují s pokrmy na bázi sóji, pro většinu Brazilců zůstává tato luštěnina neznámou surovinou.

Tento paradox poukazuje na složitost globálních potravinových řetězců a kulturních preferencí, které utvářejí současný svět.

Brazilský obrat v ochraně klimatu

V Brazílii se právě pohnul svět - minimálně v ochraně klimatu. Druhé kolo tamějších prezidentských voleb vyhrál Luiz Inácio Lula da Silva, za jehož předchozího působení na prezidentském postu se Brazílii podařilo významně zkrotit odlesňování Amazonie. Už před druhým kolem prezidentských voleb v Brazílii média varovala, že Bolsonarovo znovuzvolení může být pro prales posledním hřebíčkem do rakve. Na překročení amazonského bodu zvratu, po němž se prales začne nenávratně měnit v savanu, upozorňují vědci čím dál častěji. Bolsonarova politika podporující bezohlednou těžbu pralesa prodloužená o další volební období by tento vývoj zpečetila. Lulovo případné vítězství naopak analytické servery jako Carbon Brief spojovaly s možností snížit odlesňování až o 89 procent. Pro klima je tedy výsledek brazilských voleb jednoznačně výhrou.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Lisabonská katastrofa

Lisabonská katastrofa změnila pohled společnosti na přírodní katastrofy a nahrála do karet osvícencům. Zemětřesení, následná tsunami a požáry zničily 1. listopadu 1755 většinu bohaté portugalské metropole. Markýz Pombal pak ale vytvořil z Lisabonu vzorové moderní město odolné vůči otřesům. Svými metodami položil základy seismologie.

Zdálo se, že v jednom z klíčových a zároveň nejbohatších evropských přístavů té doby začíná normální slunečný podzimní den. Místní obyvatelé byli silně věřící a připravovali se na svátek Všech svatých.

Otřesy přišly v době dopolední mše

V půl desáté ráno lidé ucítili první slabé otřesy. Pouhých deset minut po prvních otřesech se rozezněly současně všechny lisabonské zvony a o několik vteřin později šly k zemi první budovy. V následujících deseti minutách přišly tři velké otřesy. Většina lidí zemřela v troskách kostelů, kde zrovna poslouchali mši.

Přeživší obyvatelé Lisabonu prchali do přístavu, kde hledali útočiště v areálu královského paláce. Netušili, že to nejhorší je teprve čeká - stali se svědky zvláštního jevu, kdy voda zmizela a koryto řeky Tejo zůstalo suché. V 10:10 dorazila tsunami vysoká v této oblasti asi 12 metrů. Zničila celý přístav a zabila tisíce lidí.

Po zemětřesení a tsunami vypukl rozsáhlý požár, který zuřil v Lisabonu po dobu pěti dnů a vytvořil z města obrázek naprosté zkázy. Stovky nepohyblivých pacientů uhořely v přední nemocnici. Popelem lehla muzea i knihovny či královský palác Ribeira.

Ze tří čtvrtin města zbyly jen ruiny a katastrofa si vyžádala třicet až šedesát tisíc životů. Tsunami se navíc šířila dál po světě - ničila pobřežní města v portugalské provincii Algarve, ale také v Africe včetně Maroka, kde zabila asi 10 tisíc lidí. Způsobila chaos i v Irsku. Čtyřmetrová vlna zasáhla také ostrovy v Karibiku. Katastrofa zabila i několik lidí na severu Brazílie.

Zemětřesení způsobily pohyb v tisíce let spícím zlomu mezi africkou a euroasijskou deskou v Atlantském oceánu několik set kilometrů od pobřeží Iberijského poloostrova.

Při pohybu desek se uvolnilo obrovské množství energie, možná tisíckrát víc než při zemětřesení na Haiti v roce 2010 - 475 megatun, což je srovnatelné s 32 tisíci jaderných bomb v Hirošimě.

Katastrofa měla významný dopad na evropskou společnost a kulturu. Zemětřesení proběhlo v den církevních obřadů a zničilo téměř všechny kostely v oddaném římsko-katolickém městě. Ty se většinou stavěly v centru, na měkkých sedimentech, takže během otřesů budovy padaly k zemi jako domečky z karet.

Po Lisabonu se ale díky šíření pamfletů a různého dalšího tisku dostala zpráva o zničení Lisabonu do světa a stala se velmi diskutovaným tématem. Tyto rozhovory následně hluboce otřásly vírou v boží milosrdenství a omezily moc církve, když zemětřesení najednou začalo být považováno za přírodní jev.

Pombal: Muž, který postavil Lisabon na odolné nohy

Pokud jde o obnovu města, byl zřejmě poprvé v dějinách zřízen krizový tým, v jehož čele stanul Sebastião José de Carvalho e Melo (1699-1782), později známý jako markýz Pombal a první ministr Portugalska za vlády krále Josefa I.

Při katastrofě byla nejvíce zasažena oblast dnešní lisabonské čtvrti Baixa. Tehdejší ministr zahraničí a králův oblíbenec dostal za úkol postavit Lisabon na nohy. Po katastrofě markýz pronesl proslavenou větu. Na otázku, co budeme dělat, odpověděl: „Pohřbíme mrtvé a nakrmíme živé.“

Pombal se dlouhodobě snažil omezit vliv šlechty a církve, obzvlášť jezuitů, k čemuž využil i situaci v metropoli. K nelibosti duchovních například rozhodl o pohřbení obětí v masových hrobech rychle bez obřadu, aby se zde nešířily nemoci. Další nechal poslat na lodích na volné moře a spálit tam. Pro rabující obyvatelstvo zavedl trest smrti. Do akce markýz povolal armádu, zorganizoval distribuci jídla a dalších zásob a nechal postavit provizorní přístřešky pro obyvatele bez domova i nemocnice.

V době osvícenského absolutismu usiloval Pombal o modernizaci a ekonomické reformy v rámci celé země a ne jinak tomu bylo v Lisabonu, z něhož udělal vzorové moderní město vybudované na půdorysu vzájemně kolmých ulic s širokými bulváry a moderními paláci. Na nábřeží, kde stával původní dřevěný palác Ribeira, vzniklo slavné náměstí Praça do Comércio.

Pombal kladl důraz na to, aby nové budovy odolaly otřesům, čtvrť Baixa následně posloužila jako příklad městům po celém světě. Pozoruhodným vynálezem byla Pombalova klec, tedy symetrická dřevěná mřížová konstrukce určená k rozložení energie při zemětřesení. Modely byly testovány tak, že kolem nich procházeli vojáci, kteří simulovali otřesy.

K rozvoji seismologie přispěl Pombal tím, že nechal vytvořit dotazník, jenž rozeslal farnostem po celé zemi. Ptal se v něm lidí, zda se jejich psi nebo další zvířata chovali před zemětřesením zvláštně a jestli se nějak hýbala hladina vody ve studni. Zajímalo ho také to, kolik a jakých budov otřesy zničily. Portugalští vědci pak byli schopni přesně tragédii rekonstruovat.

Pombal díky rozkvětu Lisabonu v králových očích ještě stoupl. Zmařený atentát na Josefa I. představoval pro markýze vítanou záminku ke zbavení se členů vysoké šlechty i církevních představitelů, jež obvinil ze spiknutí. V roce 1759 nechal zrušit jezuitský řád a jezuity vyhnal z Portugalska.

Pombal se přitom zasloužil třeba o rozvoj univerzitního či obchodního vzdělávání, vznik obchodních společností, zrušení otroctví či reorganizaci armády.

tags: #ekologicka #katastrofa #v #brazilii #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika horských oblastí
• Více o stupni ohrožení aron plamaty
• Složení Komunálního Odpadu v ČR
• Záruky pro projekty odpadového hospodářství
• Využití vedlejších energetických produktů