Černobyl: Fakta a dopady největší průmyslové katastrofy v dějinách

Přesně před jedenatřiceti lety postihla východní Evropu největší průmyslová katastrofa v dějinách civilizace. Co se stalo 26. dubna? Na tuto otázku dnes bez zaváhání odpoví už jen malý zlomek lidí. Když k datu doplníte letopočet 1986, část pamětníků přece jen zabere: „Počkej, to bouchnul Černobyl.“ O skutečném rozměru havárie, která bývá (společně s únikem jedů z chemičky v indickém Bhópálu) označována za nejhorší průmyslovou katastrofu v dějinách, má pak přehled jen hrstka lidí.

Co se vlastně stalo v Černobylu?

Deník varuje, že jsou debaty ohledně okolností obou havárií stále plné nejasností a veřejnost si neuvědomuje nebo nemá přístup k dostatečným informacím. Jak ale deník zdůrazňuje, v důsledku toho nedošlo k jadernému výbuchu, jak se mnozí lidé domnívají, ale ke konvenční explozi způsobené natlakovanou parou. Následně došlo k druhé explozi, která „rozmetala roztříštěné jaderné jádro a ukončila řetězovou reakci.

„Navzdory veškerým bezpečnostním předpisům byla střecha reaktorového komplexu z živice, která je velmi vznětlivá. Deník dále vysvětluje, že se v komplexu několik hodin vyskytovali zcela nechránění dělníci a o nebezpečí nevěděli ani hasiči, kteří na místo dorazili. Problematická byla podle serveru i reakce sovětských autorit, které namísto přiznání pochybení a podniknutí preventivních opatření „předstíraly, že se nic nestalo.

Exploze, jež utrhla víko černobylského reaktoru, zapříčinila volný únik radioaktivních látek do okolí. Mezi těmito látkami byl i izotop jódu 131, který se po požití shromažďuje ve štítné žláze a může způsobovat její rakovinu a další zdravotní problémy. Lidem takto postiženým se na omezení škodlivých účinků podává jodid draselný, ale ani k tomu podle deníku nedošlo a lidé i nadále konzumovali kontaminované potraviny.

Dopady havárie a srovnání s Fukušimou

Loňské vydání ročenky World Nuclear Industry Status Report přineslo srovnání dvou nejvážnějších havárií jaderných elektráren - Černobylu a Fukušimy. Třebaže roztavení tří reaktorů v elektrárně Fukušima-Daiiči má nepochybně vážné dopady, Černobyl zasáhl své okolí podstatně hůř. Černobylskou havárií byla kontaminována zhruba padesátkrát větší plocha než v okolí Fukušimy. Také v množství radioaktivních látek, které unikly do okolí, má Černobyl zhruba desetinásobné, smutné prvenství. Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění v Japonsku bylo vlivem fukušimské havárie evakuováno více lidí než z okolí Černobylu (170 tisíc oproti 130 tisícům). Podle všech ostatních kritériích jsou dopady černobylské havárie vážnější. To samozřejmě nesnižuje vážnost havárie ve Fukušimě.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Britský radiobiolog Ian Fairlie odhaduje celkový počet lidí, kteří zemřeli nebo zemřou na nádorová onemocnění vlivem černobylské havárie, na 40 tisíc. Odhady OSN sice uvádějí o řád nižší počet obětí, ale rozdílná metodika různých studií nic nemění na tom, že se černobylská tragédie dostává do čísel, která se obvykle vztahují k vážným přírodním katastrofám typu zemětřesení.

Podle deníku se následně o zdravotních dopadech exploze rozšířilo velké množství mýtů. „Z hasičů, kteří byli vystaveny vysokým dávkám radiace, a vysoce toxickému kouři zemřelo 28 na akutní nemoc z ozáření.

Je třeba připomenout, že obsluha neměla ani ve Fukušimě situaci pod kontrolou. Černobylská havárie v osmdesátých letech jasně ukázala, že prohlášení politiků a projaderných techniků o prakticky nulové pravděpodobnosti vážné nehody jaderné elektrárny neodpovídají skutečnosti. Vážné chyby obsluhy vedly k havárii, kterou by nikdo předem nedokázal popsat. O pětadvacet let později se ve Fukušimě a ve zcela jiných společenských podmínkách ukázalo, že jaderná elektrárna může selhat při přírodní pohromě nepředpokládaných rozměrů. Černobylskou havárii si musíme připomínat jako varování před podceněním rizik.

Rozhovor s Alexejem Ananěnkem, jedním z likvidátorů

Ukrajinská sekce na serveru britské stanice BBC přináší rozhovor s jedním ze tří mužů, kteří v roce 1986 sestoupili pod explozí zničený černobylský reaktor a zabránili ještě ničivějšímu druhému výbuchu. Devětapadesátiletý Alexej Ananěnko uvedl na pravou míru některá fakta. Například řekl, že tři dobrovolníci, kteří šli vypustit vodu pod reaktorem, nebyli ani zdaleka tak vybaveni jako v seriálu. Také se pohybovali daleko rychleji.

„Neměli jsme na zádech žádné kyslíkové bomby. A šli jsme co nejrychleji, abychom minimalizovali ozáření,“ řekl technik ukrajinské sekci BBC. Nemuseli se prý ani do vody potápět. Když šli na nebezpečnou misi s šéfem směny Borisem Baranovem a správcem turbíny Valerijem Bespalovem, voda jim sahala jen po kotníky.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

„Ve skutečnosti žádný dramatický výběr dobrovolníků neproběhl,“ upozorňuje dnes Ananěnko. Trojice jednoduše dostala příkaz, a tak šla. Hrdina také zpochybňuje dramatičnost scény s tím, že ani neví, jakou dávku radiace tehdy dostal. Prý měli dozimetry a vědí, že po většinu cesty podzemím nebyla příliš vysoká.

Nepotvrdila se ani obava, že se nepodaří odtokovou šachtu otevřít. Tři muži splnili úkol a rychle se klidili do bezpečí.

„Nikdo nám u východu z podzemí netleskal jako ve filmu. Byla to normální práce, tak proč potlesk?“ říká Ananěnko s tím, že za misi nedostali žádné prémie. Podle BBC není ani dnes jasné, jak velký rozsah by měla druhá exploze.

Alexej Ananěnko je dnes v důchodu a bydlí s manželkou ve skromném bytě na předměstí ukrajinské metropole. Za hrdinu se v žádném případě nepovažuje.

Rozhovor s ním je obtížný, protože v roce 2017 jej srazilo auto a měsíc byl v kómatu. Nyní trpí výpadky paměti.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Jaderná energie: Fakta vs. fikce

Jeden z operátorů černobylské elektrárny Sergej Parašin k havárii řekl: „Věděli jsme s jistotou, s arogantní jistotou, že tu energii, se kterou si hrajeme, máme pod kontrolou. Mohli jsme přimět přírodní síly, aby se ohýbaly podle naší vůle. Nebylo nic, co bychom nemohli dokázat.

„Jaderná energie je složitá, má své nevýhody a jako každý druh výroby energie má i svá rizika. Ale je také čistá, bezpečná a velmi efektivní. Pokud opravdu chceme mít racionální debatu o tom, jak nejlépe napájet náš svět, musíme se soustředit pouze na fakta, ne na fikci, a zvážit výhody a nevýhody bez uchýlení se k nepodložené ideologické radiofobie.

tags: #ekologická #katastrofa #Černobyl #fakta #a #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální informace o ovzduší v Bohumíně
• Správce Přírody: Náplň Práce
• Ekologická likvidace EPS
• Drtivý odpad fakt
• Instalace umyvadlového odpadu