Pěnový polystyren (EPS) je univerzální materiál s pestrou škálou využití. Nejvíce se používá ve stavebnictví, konkrétně při zateplování budov. Dále se užívá jako obalový materiál, nejčastěji k balení elektrospotřebičů nebo např. k přepravě zdravotnických zásob. Jeho předností jsou především tepelně izolační vlastnosti, odolnost proti vlhkosti, stlačení a nárazům.
Ročně se v Evropě spotřebuje zhruba 2,2 milionu tun pěnového polystyrenu (EPS), v Česku to loni bylo 47,8 tisíc tun. V rámci Evropy se ho ročně spotřebuje 2,2 mil. tun a vůbec největším evropským spotřebitelem je Německo, na druhém místě figuruje Polsko. Lze předpokládat, že v Evropě se ročně vyprodukuje přes 500 tis. tun odpadu z EPS, jeho největšími producenty jsou Německo, Francie a Itálie. V České republice loni vzniklo 4,6 tis. tun odpadu při spotřebě 47,8 tis. tun. Zhruba 3 tis. tun pocházelo z obalů a 1,3 tis. tun z polystyrenových odřezků vzniklých při zateplování budov, zbývající část je poté z demolic a dekonstrukcí. EPS je objemný a lehký materiál, a proto se i při relativně nízké hmotnosti nejedná o zanedbatelné množství.
Přestože se jedná o 100% recyklovatelný materiál, podíl recyklace v tuzemsku se pohybuje kolem 50 %. V cestě za naplnění recyklačního potenciálu mu totiž brání řada bariér. Právě díky tomu, že je z 98 % tvořen vzduchem, má nízkou uhlíkovou stopu a lze ho velmi dobře recyklovat.
Workshop EPS a cirkulární ekonomika III.
Sdružení EPS ČR ve spolupráci s Českou technologickou platformou PLASTY proto zorganizovalo dne 28.5. v Kralupech nad Vltavou workshop 'EPS a cirkulární ekonomika III.', kde za účasti státní správy, výrobců, recyklátorů, odpadových společností, zastupitelů měst a obcí i soukromých firem, proběhla diskuse o možných řešeních výzev, se kterými se odvětví v oblasti recyklace potýká. Dále byly představeny příklady dobré praxe třídění a recyklace odpadního obalového polystyrenu od občanů, z retailu, od samospráv, sběrných dvorů a dotřiďovacích linek, které se v minulých letech realizovaly.
Po 3 letech zorganizovalo Sdružení EPS ČR ve spolupráci s Českou technologickou platformou PLASTY v Technoparku Kralupy nad Vltavou další workshop, kterého se již tradičně zúčastnili zástupci celého hodnotového řetězce pěnového polystyrenu, obcí, státní správy i odpadových společností. Cílem byla výměna informací mezi jednotlivými účastníky, pochopení systému, definování kroků pro jeho zlepšení a analýza toho, jak se od posledního setkání v roce 2022 situace posunula. Jedná se zejména o zlepšení evidence materiálových toků a koncepční podporu recyklace ze strany státu.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Za poslední 3 roky, i díky aktivitám, které Sdružení EPS ČR realizovalo ve spolupráci s Cyrkl, EKO-KOM a dalšími, došlo k výraznému zlepšení v evidenci materiálových toků. Dalším krokem je vytvoření metodiky MŽP, které by v budoucnu mělo být schopno vykazovat oficiální množství zrecyklovaného EPS v Česku. Jednou ze zásadních bariér byly nízké poplatky za skládkování, které se v posledních letech stále navyšují, což by mohlo motivovat k vyšší míře recyklace. Další výzvou je drahá přeprava objemného materiálu. To lze vyřešit tzv. zkompaktováním do bloků, čímž se výrazně zmenší objem odpadního polystyrenu. Na workshopu proběhla diskuse mezi zástupci obcí a státní správou ohledně možné finanční podpory na zakoupení kompaktorů.
Veškeré dotační programy na podobné účely jsou totiž založeny na minimálním množství zrecyklovaného materiálu vyjádřeného jeho hmotností. To je ale u EPS vzhledem k jeho nízké objemové hmotnosti (14-25 kg/m3) téměř nemožné. Zde by pomohla změna podmínky pro objemné a velmi lehké materiály založené na minimálním zpracovaném objemu (m3). Řešením by mohlo být např. Zde se jedná především o nedostatečnou znalost problematiky a předsudky ze strany veřejnosti. I díky pravidelným edukačním kampaním Sdružení EPS ČR se povědomí o recyklovatelnosti materiálu mezi veřejností v posledních letech strmě zvyšuje. Pro úspěšnou recyklaci je klíčové, aby nebyl polystyrenový obal moc znečištěný.
Projekty separovaného sběru
Separovaný sběr do speciálních nádob, jako se tomu děje např. v Kralupech nad Vltavou či v Letohradě, proto dává z hlediska zachování čistoty materiálu největší smysl. Bohužel trend doby je opačný, stále více dochází k multikomoditnímu sběru, při kterém je větší šance, že se EPS znečistí o zbylé materiály (kovy, nápojové kartony atd.). Po 3 letech fungování speciálních nádob na separovaný sběr polystyrenu v Kralupech nad Vltavou můžeme říct, že míra znečištění je zhruba 5 %.
Pilotní projekty na separovaný sběr od občanů i ve sběrných dvorech fungují. Kralupy, které začaly již v roce 2021 a ročně takto vytřídí 3-4 tuny čistého odpadního polystyrenu, a Letohrad, který za minulý rok ve zkušebním provozu vysbíral 1,5 tuny čistého polystyrenu, jenž byl následně prodán recyklátorovi, jsou toho zdárným příkladem. Teď je potřeba projekty rozšiřovat do dalších obcí. Stejně tak je potřeba je odladit po nákladové stránce, aby byl separovaný sběr pro obce efektivní a finančně zajímavý.
Recyklace a její výzvy
V diskusi zaznělo, že přední český recyklátor vyváží 100 % recyklátu do zahraničí, jelikož v tuzemsku po materiálu není, i kvůli lehce vyšší ceně oproti nové surovině, poptávka. To by se mělo změnit s evropskou legislativou PPWR, která vejde v platnost v roce 2030. Ta pojednává o tom, že plastové obaly by měly obsahovat minimálně 35 % recyklátu.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Odpadářské společnosti, i přesto že je pro ně EPS objemově minoritní materiál, věnují problematice sběru, třídění a následné recyklace odpadního pěnového polystyrenu odpovídající pozornost. Dokonce i vytříděný odpadní EPS z dotřiďovacích linek, který je znečištěný, nachází své uplatnění v podobě izolačních zásypů nebo lehčených betonů. Jak už bylo uvedeno výše, v tuzemsku máme celou řadu recyklátorů, kteří jsou schopni zpracovávat různé druhy odpadního EPS. Hlavním úkolem Sdružení EPS zůstává edukace a propojování odborné i laické veřejnosti v této problematice. Z debaty mezi výrobci, zpracovateli suroviny, recyklátory a státními institucemi vzešla iniciativa hledat konkrétní cesty k zefektivnění třídění a recyklace EPS. Workshop byl tedy z pohledu Sdružení EPS úspěšný, jelikož si ověřilo, že se ubírá správným směrem.
Sdružení EPS ČR se zavázalo EU, že se do roku 2025 pokusí dosáhnout 50% míry recyklace v tuzemsku, což se nám podařilo splnit. Míra recyklace za minulý rok se pohybovala lehce přes 50 %. V našich snahách o postupné navyšování tohoto čísla ovšem neustáváme. Do roku 2030 bychom chtěli dosáhnout 55% míry recyklace.
Projekt EPSolutely
V dnešní době, kdy se celý svět potýká s problémy spojenými s odpady a jejich recyklací, přichází projekt EPSolutely s inovativním řešením pro recyklaci polystyrenu, který je často součástí stavebního odpadu. Tento projekt je významný nejen svým přínosem pro životní prostředí, ale i tím, že se na něm podílí společnosti s českou stopou. Polystyren, známý také pod zkratkou EPS, je materiál, který se vyznačuje svou lehkostí, recyklovatelností a absencí toxických látek. Tyto vlastnosti z něj dělají ideální volbu pro použití v mnoha odvětvích, včetně potravinářství a stavebnictví.
Jedním z klíčových prvků projektu je recyklace polystyrenu ze staveb znečištěného zbytky omítky, lepidla, výztužných mřížek nebo hmoždinek. Tento přístup je zásadní pro dosažení cílů projektu a pro zajištění ekonomické životaschopnosti recyklovaného materiálu. Významnou roli v tomto procesu hraje čistota materiálu, což potvrzuje i český jednatel společnosti Austrotherm CZ, Martin Trešl, který hovoří o slibných výsledcích experimentálních testů.
Projekt EPSolutely je příkladem toho, jak může být cirkulární ekonomika realizována v praxi. Představuje naději pro snížení množství odpadu, který končí na skládkách, a zároveň nabízí nové možnosti pro využití recyklovaného materiálu. Projekt EPSolutely je výsledkem spolupráce mezi vědci, průmyslovými partnery a společnostmi s českou stopou. Tato spolupráce je základem pro inovace a hledání nových řešení v oblasti recyklace. Přestože projekt EPSolutely přináší mnoho nadějí, stojí před ním i řada výzev. Jednou z nich je zajištění dostatečného množství čistého materiálu, který je nezbytný pro úspěšnou recyklaci. Projekt EPSolutely je důkazem toho, že i materiál, který byl dříve považován za problémový z hlediska recyklace, může být přetvořen v cenný zdroj. Představuje naději pro lepší a udržitelnější budoucnost, ve které bude recyklace neodmyslitelnou součástí našeho života.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Doporučení pro stavební firmy
Z pozice jednatele odpadové společnosti, která úzce spolupracuje se stavebními firmami, doporučuji věnovat větší pozornost odpadům už v rámci přípravy projektu. Zejména z pohledu legislativy, nákladů na odvoz a likvidaci. To úzce souvisí s vlastním primárním tříděním odpadů hned na stavbě. Jakékoliv následné dotřiďování je drahé a neefektivní. Jinými slovy už od začátku realizace stavby jsou určené jednotlivé druhy a kategorie odpadů, a to včetně jejich následného využití - materiálová recyklace, energetické využití, odstranění.
Z pozice konzultanta v odpadovém hospodářství doporučím pro stavební firmy v rámci přípravy dokumentace jednoznačně určit původce odpadů v řetězci - investor, stavební firma, první subdodavatel atd. Pokud není jednoznačně určen původce odpadů smluvně, je jím společnost, které odpad skutečně při práci vzniká. Tím pádem např. několik společností v rámci jedné stavby. To může často vést k problémům s průběžnou evidencí odpadů, nepochopením úřadů a např. zbytečné kontrole ze strany veřejné správy. Dále upozorním na skutečnost, že původce odpadů odpovídá za odpad až do doby předání oprávněné osobě k převzetí odpadů. Je dobré si upřesnit, zda nasmlouvaná společnost odvážející odpad je oprávněná k převzetí odpadu anebo je pouze dopravcem zodpovědným jen za přepravu.
Stavební odpady představují poměrově značnou část z celkové hmotnosti produkovaných odpadů v ČR, a tudíž se významně podílejí na plnění recyklačních cílů. Nicméně trend zpřísňování podmínek pro recyklaci stavebních odpadů z mého pohledu nereflektuje praxi a někdy vůbec možnost ekonomické realizace. Obávám se, že v budoucnu přibude černých skládek a společností, které budou likvidovat tyto odpady za hranou nastavených podmínek. U plastových obalů bych uvítal větší ekonomický tlak na výrobce a dovozce obalů z pohledu možnosti recyklace a vůbec poměru obalu a vlastního výrobku.
Možnosti likvidace odpadního polystyrenu
Množství odpadního polystyrenu (EPS) kvůli pokračujícímu trendu zateplování starších budov neustále roste. Mnohé stavební firmy mají problém s likvidací tohoto odpadu. V první řadě je poměrně drahé vozit tento lehký a objemný materiál společně s ostatním směsným stavebním odpadem pomocí těžké kontejnerové dopravy. Další obtíž nastává s přijatelností polystyrenových odpadů na skládku. Recyklovatelný odpadní plast by vůbec na skládku přijít neměl. V návaznosti na znění nového zákona o odpadech z roku 2020 mnozí provozovatelé více zohledňují upřesněné požadavky na přijatelnost odpadů do zařízení skládky a tento odpad odmítají přijmout.
Nejlevněji a nejrychleji se odpadního polystyrenu stavebník zbaví, když se spojí s naší firmou ještě před zahájením stavby. Dohodneme přibližné množství, druhy vznikajícího odpadního polystyrenu, způsob třídění, shromažďování (v případě zájmu poskytneme pro shromažďování vaky typu Big-Bag, kde je odpad spolehlivě chráněn před deštěm a efektivně se přepravuje) a termín ukončení stavby. Dále v případě potřeby nebo až po ukončení stavby se stavebník může přihlásit do naší aplikace www.odvozeps.cz a objednat si odvoz. Další možnost je využít i jakýkoliv telefonní kontakt uvedený na našich webových stránkách v kontaktech. Hlavní zaměření naší společnosti Ecometal, s.r.o., je sběr a zpracování vybraných druhotných surovin jako např. polystyren a neželezné kovy. Lokálně v okolí Benešova u Prahy, kde máme recyklační centrum, poskytujeme rozšířené služby o výkup papíru a kovů, likvidaci nebezpečných odpadů, kontejnerovou dopravu apod.
V první řadě jde v návaznosti na druh a původ polystyrenu o posouzení kvality, dotřídění a určení způsobu recyklace a úpravy. Jedna cesta vede k výrobě izolačního polystyrenu ve formě polystyrenových kuliček (sypaná izolace a přísada do lehčeného betonu) a druhá cesta ke snížení objemové hmotnosti za pomocí tlaku a tepla a předání do speciální technologie na výrobu polystyrenového granulátu anebo rovnou nových polystyrenových výrobků.
tags: #ekologicka #likvidace #polystyrenu #postupy
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]