Vyhodnocování rizik ohrožených dětí: Metodika pro kurátory

Od roku 2013 existuje v České republice v oblasti sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) zákonná povinnost vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny a vytvářet individuální plán ochrany dítěte.

Účelem vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny je identifikovat schopnost rodiny nebo pečovatelů naplňovat potřeby dítěte a vytvořit plán, jak tyto potřeby naplnit. To zahrnuje sběr informací v oblasti vývojových potřeb dítěte, kapacity rodičů či pečovatelů a v oblasti širšího prostředí dítěte. Získané informace jsou analyzovány z hlediska sociálně-právní ochrany dětí a na základě toho je pak vytvořen individuální plán ochrany dítěte, který zahrnuje konkrétní postupy pomoci a podpory dítěti a jeho rodině.

Podrobné vyhodnocení tedy zajistí rozpoznání nenaplněných potřeb dítěte, nalezení ochranných a rizikových faktorů, případně zjištění přání dítěte a přání rodičů.

Role kurátora v procesu vyhodnocování rizik

Kurátor je definován v §31 odst. 3 zákona č. 359/199 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPOD“) jako zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen „OÚ ORP“), který vykonává sociální kuratelu. Stručně lze tedy kurátora charakterizovat jako specializovaného sociálního pracovníka oddělení sociálně-právní ochrany, který působí jako koordinátor případu ohroženého dítěte. Znamená to, že odpovídá za poskytování sociálně-právní ochrany konkrétnímu dítěti a jeho rodině. Sám poskytuje z hlediska své působnosti sociálně-právní poradenství. Pokud je potřebné přizvat jiné instituce a odborníky k řešení obtížné situace rodiny, pak jejich pomoc rodině zprostředkovává a následně koordinuje jejich postupy tak, aby odpovídaly potřebám dítěte a aktuální situaci rodiny.

Metodická příručka pro kurátory pro děti a mládež (2016) charakterizuje klienty kurátora jako děti vyžadující zvýšenou pozornost, kteří jsou popsáni v § 6 písm. c) a d) ZSPOD. Podle písmene c) se jedná se o děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí či se živí prostitucí. Dále to mohou být děti, které spáchaly trestný čin nebo děti mladší 15 let, které spáchaly čin jinak trestný, opakovaně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití.

Čtěte také: Zdroje rizik a ohrožení

Jedním z klíčových úkolů kurátora je vyhodnotit situaci dítěte a jeho rodiny, a to i v návaznosti na ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) ZSPOD, kde je OÚ ORP stanovena povinnost pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny. V první fázi kurátor musí vyhodnotit, jestli dítě je ohrožené podle § 6 ZSPOD, aby k intervenci byl vůbec legitimní důvod. Pokud na základě úvodního vyhodnocení zjistí, že se skutečně jedná o dítě ohrožené, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje, podrobně vyhodnocuje jeho situaci z hlediska druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte. Důležitou součástí vyhodnocení situace dítěte a rodiny je určení rizik a ochranných faktorů v rámci konkrétní kauzy.

Jak již bylo výše uvedeno vyhodnocení situace dítěte a rodiny je rámcově upraveno v §10 odst. 3 písm. c) ZSPOD. Postup při vyhodnocování není v zákoně ani vyhláškou striktně upraven. Má tak být ponechán prostor jednotlivým OSPOD pro uplatnění individuálního přístupu k pomoci jednotlivým ohroženým dětem a jejich rodinám. Na druhou stranu podstatou strukturovaného vyhodnocování je logicky sestavená struktura, která má vymezit doporučený postup práce s dítětem a rodinou.

Fáze procesu vyhodnocování situace dítěte a rodiny

1. Přípravná fáze
2. Sběr a záznam informací
3. Třídění informací
4. Vymezení rizik a ochranných faktorů
5. Vymezení potřeb dítěte
6. Zjištění přání dítěte a rodičů
7. Analýza situace dítěte a rodiny
8. (Sestavení a realizace IPOD)

Vzhledem k omezenému prostoru článku a tematickému zaměření článku se budu nyní věnovat pouze části procesu vyhodnocování, a to konkrétně prvním čtyřem fázím.

1. Přípravná fáze

Kurátor si na počátku přípravné fáze ověřil, že Petr spadá pod jeho působnost dle trvalého bydliště. Dále začal zvažovat, jakým způsobem získá relevantní informace o životní situaci Petra a jeho rodiny. V rámci telefonického rozhovoru pozval matku na OSPOD, kdy získal prvotní informace o problému. V úvahu připadá rovněž šetření v rodině. Dále plánoval zaslání žádosti škole o zprávu na Petra. Vzhledem k naznačeným problémům ve škole může kurátor předpokládat, že škola svolá výchovnou komisi, kam bude pozván. V úvahu bral i žádost o zprávu od pediatra či jiných odborníků, pokud s nimi rodina spolupracovala. Revizí spisové dokumentace nebylo zjištěno, že by OSPOD v minulosti s rodinou spolupracovalo. Při zvažování o podobě prvního rozhovoru bylo pro kurátora prioritou navázat se na klienta a jeho matku a snažit se je motivovat k případné spolupráci.

2. Sběr a záznam informací

Sběr informací o dítěti a rodině je jednou ze základních činností pracovníků OSPOD. Předpokladem pro identifikaci rizik, ochranných faktorů a potřeb dětí je kvalita informací. Tyto informace musí mít svou aktuálnost, relevanci a úplnost informací. To znamená, že pracovník by měl mít u všech informací doloženo, kdy je získal, od koho a zároveň by měla být snaha pracovníka zasadit informaci do širšího kontextu.

Čtěte také: Více o kategoriích rizik znečištění vod

Informace byly zjišťovány z několika zdrojů, jak již bylo naznačeno v přípravné fázi. Nejprve byl veden rozhovor s matkou na OSPOD bez přítomnosti Petra. Matka popsala aktuální situaci jako vážnou, kdy syn začal pravidelně užívat pervitin, a to i nitrožilně. Matka si s nastalou situací nevěděla rady a žádala kurátora o pomoc a spolupráci. Kurátor matce vysvětlil svou roli a podobu vzájemné spolupráce. Bylo domluveno, že kurátor provede šetření v rodině, kde bude hovořeno s Petrem i matkou v jeho domácím prostředí. Použit byl polostrukturovaný rozhovor k získání informací k vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny. Jako další metodu kurátor využil pozorování. To sloužilo k hodnocení vzájemných interakcí mezi matkou a synem a zjištění bytových podmínek rodiny. Matka byla s otcem Petra v kontaktu. Po dohodě s matkou byl otec kurátorem kontaktován. Kurátor si podal žádost o zprávu ze školy. Škola během cca dvou týdnů realizovala výchovnou komisi, kam pozvala i kurátora. Zde byl zjištěn Petrův aktuální stav v chování a vzdělávání. Policie zahájila vyšetřování v důsledku toho, že Petrovi a jiným nezletilým prodal neznámý pachatel pervitin. Jeden z nezletilých musel být hospitalizován z důvodů intoxikace. Petr byl vyslechnut jako svědek. Kurátor byl výslechu přítomen.

3. Třídění informací

V této fázi se snad nejvíce projevuje snaha k systematizaci a standardizaci práce sociálních pracovníků OSPOD. Podstatou třídění informací je získání přehledu o nejrůznějších oblastech životní situace dítěte za účelem zjištění, kde se nacházejí případná rizika a zdroje ochrany dítěte. Hodnocené oblasti by měly odpovídat ustanovení § 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb. a podrobněji se k nim vyjadřuje Manuál implementace.

Kurátor nasbírané informace třídil do jednotlivých kategorií a zaznamenával do hodnotícího formuláře. Vzhledem k tomu, že se jedná o začínající kauzu, nejsou informace ve všech oblastech plně obsaženy a budou postupem času doplňovány.

Příklad třídění informací v kauze Petr:

• Zdraví: Ošetřující lékařkou Petra je MUDr. XY. Matka při šetření v rodině uvedla, že Petr neměl v minulosti žádné vážnější problémy. Jeho nemocnost byla v tomto školním roce minimální. Jeho zdravotní stav je však v současné době ohrožován pravidelným užíváním pervitinu (cca 1 - 2 krát týdně). Petr přiznal nitrožilní užití. Rodina aktuálně nespolupracuje s žádným jiným odborníkem.
• Učení se: Petr navštěvuje devátou třídu ZŠ XY. V minulosti byl výborným žákem. Vše se změnilo v osmé třídě, kde se prospěch výrazně zhoršil. V deváté třídě přestal ve škole pracovat úplně. V současné chvíli mu hrozí dvě nedostatečné na závěrečné vysvědčení. Dominik se hlásí na střední školu na učební obor.
• Emoční vývoj a chování: Matka uvedla, že se synem nikdy v minulosti neměla problémy, vztahy měli velmi dobré. Problémy se objevily cca v září 2017, kdy nejprve začal experimentovat s marihuanou a následně s pervitinem. Objevily se problémy s prospěchem a chováním. Petr přestal matku i jejího partnera respektovat. Ve škole začal být drzý k učitelům a nepřátelský ke spolužákům. Jeho chování vykazuje podivné znaky.
• Rodinné a sociální vztahy: Rodiče Petra se rozešli v jeho útlém věku. Otec fakticky s rodinou nikdy nežil. Nyní dlouhodobě žije ve městě vzdáleném cca 200 km. Otec je se synem jen ve velmi omezeném kontaktu (sociální sítě). Matka žije sedm let s novým partnerem, se kterým mají syna Jaromíra (4). Matka i syn hodnotí aktuální vztahy v rodině jako narušené. Mezi matkou a synem jsou časté hádky z důvodu Petrova užívání pervitinu a marihuany. Matka přiznává, že přestává situaci zvládat, má psychické problémy.

4. Vymezení rizik a ochranných faktorů

Je považováno za klíčový výstup celého procesu vyhodnocování. Díky tomu je možné jasně pojmenovat proč, jak a čím je dítě ohroženo a na druhou stranu co a jak by mohlo být zdrojem pomoci. Rizika a ochranné faktory se dále dělí na vnější a vnitřní. Vymezení rizik a ochranných faktorů je možné v tomto procesu vnímat jako určitý předěl mezi shromažďováním informací a jejich přetvořením v IPOD. Důkladné vymezení rizik a ochranných faktorů se stává jakýmsi základním kamenem pro tvorbu kvalitního IPOD.

Čtěte také: Ekologická rizika a jejich dopad na nemovitosti

V této fázi zjišťujeme čím je dítě ohroženo a jaké jsou dostupné zdroje vnitřní a vnější ochrany v jednotlivých oblastech života. Zvažujeme míru, závažnost a příčiny jednotlivých ohrožení, kdy míra ohrožení určuje i další postup OSPOD v práci s rodinou. Stejně tak důležitá je identifikace ochranných faktorů, které nám ukazují silné stránky dítěte a jeho rodiny a zároveň potenciál k řešení problémové situace.

Nyní v zjištěných kategoriích kurátor identifikoval rizika a ochranné faktory. Takto by bylo možné pokračovat a vyčerpávajícím způsobem obsáhnout rizika a ochranné faktory v dalších oblastech životní situace klienta a jeho rodiny. To však nebylo cílem tohoto textu. Záměrem bylo popsat proces, jak by kurátoři podle stávající metodiky měli dospět k vymezení rizik a ochranných faktorů.

Nástroje pro vyhodnocování rizik

Při rozhovorech s účastníky kurzu se ukázalo, že v Česku není na krajské či obecní úrovni orgány SPOD využíván žádný jednotný nástroj, který by vyhodnocoval rizika v oblasti SPOD.

Na základě výše popsaného si pracovníci Lumos začali uvědomovat, že je potřeba nějakým způsobem dosáhnout toho, aby se vyhodnocování míry ohrožení dítěte v systému SPOD více objektivizovalo a míra subjektivity sociálního pracovníka se ponížila na závěrečné zhodnocení situace dítěte a nalezení jejího řešení.

Výsledná publikace přináší inspiraci a představuje pět přístupů (tři ze zahraničí, dva tuzemské) pro vyhodnocování rizik v praxi, které je možné používat samostatně i je mezi sebou kombinovat.

1. Signs of Safety: Nástroj vznikl v Austrálii a jeho autory jsou Andrew Turnell a Steve Edwards. Ti jej vyvinuli na základě spolupráce s domorodými australskými obyvateli na začátku 90. let 20. století. Nástroj je postavený na uceleném rámci vyhodnocování rizik zaměřujícím se na všechny zúčastněné osoby (rodinu a odborníky), včetně posuzování míry újmy na dítěti, nebezpečí, komplikací, ochranných faktorů a bezpečí. K tomuto přístupu není v České republice dostupné školení (licence na školení je pouze v zahraničí).
2. Lancashirský trojúhelník: Jde o jednoduchý a rychlý návod na vyhodnocování ochranných a rizikových faktorů, který využívá trojúhelník z konceptu vyhodnocování situace dítěte (vývojové potřeby dítěte x kapacita rodičů/pečovatelů x rodina a prostředí) a pochází ze severoanglického hrabství Lancashire.
3. Mapa rizik a zdrojů v rodině: Nástroj byl v roce 2011 vytvořen dvojicí českých autorek Janou Kocourkovou a Riou Černou a v roce 2017 byl revidován pro účely jeho publikování. Je určen pro vyhodnocování ochranných a rizikových faktorů v rodině na straně pečovatelů, většinou rodičů.
4. Obecná rizika: Např. nástroj Obecná rizika tohoto rámce se v české praxi SPOD jeví využitelný při tzv. úvodním vyhodnocení, tzn.
5. OZON: Tento nástroj pro vyhodnocování rizikových a ochranných faktorů vyvinuli pracovníci Lumos na základě inspirace především skotským modelem. Název OZON vznikl z pojmů: Ochrana - Zranitelnost - Odolnost - Nepříznivé okolnosti. Tento nástroj se ze všech publikovaných přístupů setkává s největším ohlasem z řad pracovníků SPOD, a to jak pro jeho elektronickou podobu, přehlednost, ale i přenositelnost do praxe, a to zejména v případech vyhodnocení rizikových a ochranných faktorů při změně prostředí dítěte (např.

Všechny uvedené nástroje pro vyhodnocování ochranných a rizikových faktorů byly pilotně ověřeny v praxi a na základě zpětné vazby upravovány. Celkově byly nástroje v období let 2016‒2017 vyzkoušeny při práci se 156 rodinami. Pilotního ověřování se účastnilo 5 pracovišť OSPOD a 6 neziskových organizací se závěrem, že všechny pilotované nástroje jsou v praxi využitelné a přínosné.

Řízení rizik

Poté co jsou rizika dítěte a jeho rodiny vyhodnocena, je třeba, aby na ně navázaly další kroky v podobě řízení rizik. Řízení rizik znamená rozpoznání a porozumění riziku, kterému dítě čelí, a k tomu aktivní řízení rizika tak, abychom jeho dopad co nejvíce minimalizovali. Za řízení rizik je zodpovědný sociální pracovník SPOD a v praxi se odráží v individuálním plánování. K identifikovaným rizikům jsou naplánovány kroky, které je minimalizují nebo dokonce eliminují.

Sociální pracovník není na řízení rizik sám. Vedle dítěte a jeho rodičů si může přizvat i další zainteresované osoby z okolí dítěte, např. další příbuzné, sousedy, učitele, kamarády dítěte apod. Sociální pracovník využívá také spolupráce s dalšími odborníky, kteří mají na situaci specifický pohled.

Je nutné si říci, že rizika se v situaci ohroženého dítěte budou objevovat vždy. Na závěr je třeba si uvědomit, že ničím nelze plnohodnotně nahradit odborný úsudek sociálního pracovníka. V systému SPOD proto není možné najít nástroj, který po vyplnění jednoznačně ukáže míru rizika, nebo dokonce doporučí opatření, které je třeba následovat (tzn. rizika řídit).

tags: #vyhodnocovani #rizik #ohrozenych #deti #metodika

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění řeky Ohře
• Tipy na zájezdy pro děti
• Programy pro environmentální vzdělávání
• Výběr keřů na slunce
• Benefity sušeného manga