Ekologická likvidace poškozených zásob a účtování

V běžné praxi se stává, že dojde ke zničení, ztrátě či odcizení obchodního majetku plátce a plátce by měl tyto okolnosti pro účely ZDPH prokázat. Důvodem je, že při pořízení obchodního majetku, jako jsou zásoby či materiál, si plátce uplatnil nárok na odpočet daně a bude muset posuzovat, zda nenastává situace, kdy by měl vyrovnat původně uplatněný odpočet daně ve vazbě na ustanovení § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH.

Podrobně se touto problematikou zabývá Informace GFŘ k uplatňování ZDPH při vyrovnání odpočtu daně podle § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH a úpravě odpočtu podle § 78e ZDPH. V informaci je i řada praktických příkladů. Vyrovnání odpočtu daně se provádí podle § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH u obchodního majetku s výjimkou dlouhodobého majetku plátce, který v okamžiku jeho ztráty, zničení či odcizení ještě nebyl použit. Úprava odpočtu daně se provádí u dlouhodobého majetku podle § 78e ZDPH. V praxi půjde nejčastěji o materiál (náhradní díly, obaly, palivo, mazadla, čisticí prostředky, další hmotné movité věci jako drobný hmotný majetek), zboží, polotovary.

Korekční mechanismus se uplatní v tříleté lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně. V nedoložených případech nevzniká daňová povinnost na výstupu, ale vznikne povinnost vyrovnat původně uplatněný odpočet daně na vstupu. Vyrovnání odpočtu se uvede jednorázově na ř. 45 daňového přiznání a neuvádí se do kontrolního hlášení. K tomuto vyrovnání nebo úpravě odpočtu dochází pouze jednorázově. Cílem zákonodárce bylo, aby plátce vyrovnal, nebo upravil dříve uplatněný nárok na odpočet daně při nedoložených případech zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku.

Povinnost provést vyrovnání odpočtu daně podle § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH se vztahuje na situace, kdy plátce nemůže důkazními prostředky řádně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení obchodního majetku jiného než dlouhodobého majetku. V podstatě je plátce v situaci, kdy mu není znám osud obchodního majetku.

Jak doložit skutečnosti o zničení, ztrátě nebo odcizení obchodního majetku

Důkazní prostředky se budou odvíjet od toho, jakým způsobem došlo ke zničení, ztracení či odcizení obchodního majetku. V každém případě by měl mít plátce k dispozici soupis majetku, který by měl obsahovat pořizovací cenu bez daně, základ daně, sazbu daně a výši daně, též datum pořízení obchodního majetku a zdaňovací období, kdy byl odpočet uplatněn a v jaké výši, zda byl uplatněn plný odpočet nebo krácený odpočet daně.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Zničení, ztráty nebo odcizení majetku lze prokázat zejména posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, případně jinými důkazními prostředky specifikovanými podle způsobu vzniku manka a škody na majetku. Zničení majetku živelnými událostmi povodeň, požár, nebo vichřice. Zničení obchodního majetku také nastává likvidací obchodního majetku, příp. také zničením majetku třetí osobou, vytopením skladovacích prostor závadou na vodovodním řadu/instalaci, špatným skladováním obchodního majetku, neodborným zacházením s majetkem atd.

Výše uvedený výčet zničení obchodního majetku není konečný, jelikož mohou nastávat nepřeberné situace, kdy ke zničení obchodního majetku může dojít.

Příklady dokladů pro prokázání zničení majetku

• Povodeň: Potvrzení povodňové komise (zejména obecního úřadu, městského úřadu, městského úřadu městské části), ve kterém podepsaný zástupce příslušného úřadu deklaruje, že určité místo bylo zasaženo povodní.
• Požár: Zpráva státního požárního dozoru, resp. vyšetřovatele požáru.
• Vichřice - a tedy i tornádo: Informace o vichřici, které může poskytnout Český hydrometeorologický ústav. Samozřejmě na tento důkaz navazuje zjištění skutečného stavu poškození obchodního majetku pracovníkem pojišťovny.

Likvidace obchodního majetku

Likvidací obchodního majetku by se z obchodního majetku měla stát zpravidla odpadová surovina. Odpadovou surovinu je dále možné v zásadě využít např. k recyklaci, ke spálení ve spalovně, event. k uložení na skládku odpadů.

Likvidace obchodního majetku ve vlastní režii plátce

Při fyzické likvidaci obchodního majetku ve vlastní režii plátce by měl být vyhotoven likvidační protokol.

Obsah likvidačního protokolu:

• Důvody likvidace
• Způsob likvidace
• Čas likvidace
• Místo provedení likvidace
• Specifikace předmětů likvidace (název vyřazovaného majetku, pořizovací cena, množství majetku)
• Způsob naložení se zlikvidovanými předměty
• Jména pracovníků zodpovědných za provedení likvidace (jméno osoby vystavující likvidační protokol, osoby, která likvidaci majetku schválila, osoby odpovědné za provedení likvidace majetku)
• Jiné další relevantní údaje, kterými je např. fotodokumentace likvidovaného obchodního majetku (tj. jeho stavu před provedením likvidace).

Pokud likvidační protokol nebude obsahovat veškeré výše uvedené náležitosti, je na plátci, aby jinými důkazními prostředky prokázal, že došlo k reálné likvidaci obchodního majetku. Takovými jinými důkazními prostředky mohou být např. dokumenty o likvidaci majetku v souladu s interními předpisy/vnitropodnikovými směrnicemi plátce, ze kterých je patrné, jaký majetek byl zničen, jeho množství a cena, včetně data, kdy byl majetek zlikvidován.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Likvidace nebezpečného odpadu, ekologická likvidace třetí osobou

Likvidaci obchodního majetku ve vlastní režii zpravidla plátce nebude provádět při likvidaci autovraků, obalů, elektrických a elektronických zařízení, zářivek a výbojek, baterií a akumulátorů nebo pneumatik. Bude-li se jednat o likvidaci autovraku, je nezbytné doložit doklad o ekologické likvidaci vozidla, resp. tzv. "Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků". Tento doklad musí být vystaven autorizovanou společností, která je evidována Ministerstvem životního prostředí v seznamu společností ke sběru nebo zpracování autovraků.

Likvidace jiného majetku, zejména obalů, elektrických a elektronických zařízení, zářivek a výbojek, baterií a akumulátorů, pneumatik musí být provedena v souladu s relevantními právními předpisy (např. zákon o odpadech nebo zákon o obalech a navazující prováděcí právní předpisy).

Pokud je realizátorem likvidace jiná osoba než plátce, bude povinna pro plátce vystavit potvrzení o likvidaci, které by mělo obsahovat zejména:

• Evidenční číslo potvrzení
• Údaje o plátci, který provádí likvidaci
• Datum vystavení potvrzení
• Název likvidovaného majetku
• Popis majetku předaného k likvidaci včetně technického stavu
• Datum provedení likvidace
• Osobu vystavující potvrzení
• Osobu odpovědnou za provedení likvidace majetku
• Jiné další relevantní údaje, kterými jsou zejména fotodokumentace stavu majetku při předání majetku k likvidaci.

Pokud likvidační protokol nebude obsahovat veškeré výše uvedené náležitosti, je na plátci, aby jinými důkazními prostředky prokázal, že došlo k reálné likvidaci obchodního majetku.

Likvidaci zásob podléhajících rychlé zkáze lze doložit jinými důkazními prostředky. Takovými jinými důkazními prostředky mohou být např. dokumenty o likvidaci majetku v souladu s interními předpisy/vnitropodnikovými směrnicemi plátce, ze kterých je patrné, jaký majetek byl zničen, jeho množství a cena, včetně data, kdy byl majetek zlikvidován, přičemž plátce doloží i daňový doklad vztahující se k likvidaci obchodního majetku, příp. úhradu za provedenou likvidaci.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Takovýmto likvidovaným majetkem budou např. potraviny, květiny, léky s prošlou lhůtou spotřeby, jež jsou zpravidla umisťovány ve větším množství do vyhrazených nádob/kontejnerů a následně vyvezeny ke spálení do spalovny nebo na skládku odpadů. Pokud takové ztráty odpovídají ztrátám do normy uvedené plátcem ve vnitřním předpisu, pak není povinen provést vyrovnání odpočtu.

Vyrovnání, nebo úpravu odpočtu daně není nutné provést u obchodního majetku, kdy plátce přetvoří obchodní majetek na odpadovou surovinu, která je následně dodána jiné osobě. Takovouto situací může být např. dodání/prodej kovových odřezků z výroby (kovový šrot) sběrně odpadů.

Další případy zničení majetku

Zničení majetku třetí osobou

Zničením majetku třetí osobou bývá například poškození cizí věci. Pro řádné prokázání zničení majetku třetí osobou je nezbytné doložit zejména usnesení o odložení věci vydané Policií ČR, usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo usnesení o zastavení trestního stíhání.

Vytopení skladovacích prostor, špatné skladování obchodního majetku, neodborné zacházení s majetkem

Zničení majetku, ke kterému dochází např. vytopením skladovacích prostor závadou na vodovodním řadu/instalaci, špatným skladováním obchodního majetku, neodborným zacházením s majetkem, je nutné doložit zejména dokumenty o zničení majetku v souladu s interními předpisy plátce, ze kterých je patrné, jaký majetek byl zničen, jeho množství a pořizovací cena, včetně data, kdy byl majetek zničen.

Řádné doložení ztráty obchodního majetku

Základem doložení "osudu" ztraceného majetku je provedení řádné inventarizace obchodního majetku. Ke ztrátě majetku dochází zpravidla vlastním zaviněním či nedopatřením plátce.

Mezi základní každodenní úkoly managementu firem patří řízení potřeby pracovního kapitálu, tedy optimálního objemu hotovosti, zásob a pohledávek. Základním hlediskem při snaze optimalizovat stav zásob by měla být minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování zásob, tedy včetně tzv. nákladů z rizika. I přes veškerou snahu firem o snížení těchto nákladů v praxi čas od času dochází k situacím, kdy uvedená rizika nastanou.

Výkonné logistické systémy využívají jen velké firmy a řízení zásob u středních a menších firem zpravidla závisí jen na lidském faktoru, tedy na schopnostech a intuici manažerů nákupu a logistiky. Samozřejmě jako první krok se firmy snaží nadbytečné zásoby rozprodat, a to zpravidla pod obvyklou prodejní cenou. Snížená prodejní cena pak může klesnout na úroveň nákladů na pořízení zboží.

Pokud se ani za tuto cenu nepodaří zásoby prodat, bude nutné snížit prodejní cenu pod pořizovací náklady, tedy prodávat se ztrátou. V případě, kdy firmy zjistí při inventarizaci zásob, že jejich pravděpodobná prodejní cena bude nižší než cena, za jakou jsou zásoby oceněné v účetnictví, měly by postupovat podle § 26 zákona o účetnictví a přecenit zásoby na tuto sníženou cenu. Tedy podle ČÚS č. 005, článku 4.2.

Pokud se ani ztrátou nepodařilo zásoby prodat, pak v případě, že se firma rozhodla neprodejné zásoby likvidovat, tedy fyzicky znehodnotit a následně vyřadit z evidence, bylo podle zákonné úpravy platné do konce roku 2007 možné do daňových výdajů uplatnit pouze přímé náklady na provedení likvidace (např. odvoz, rozebrání, třídění a podobně).

Ještě větší problémy působil tento stav u podnikatelských subjektů vedoucích daňovou evidenci. Tyto disproporce vedly k tomu, že v praxi se místo likvidace často nepoužitelné zásoby fiktivně prodávaly za velmi nízké, v podstatě symbolické ceny. Finanční úřady někdy při kontrolách tento postup napadaly.

Pak samozřejmě došlo k porušení ustanovení § 23 zákona o daních z příjmů, kdy se ceny sjednané mezi těmito spojenými osobami lišily od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Změna nastala s účinností od 1. 1. 2008, kdy začalo platit ustanovení § 24 odst. 2 písmeno zg) zákona o daních z příjmů.

Jak je patrné, základní komplikací u likvidace neprodejných zásob je prokazatelnost této likvidace. Vedle základního Protokolu o likvidaci zásob se proto doporučuje zajistit další věcné a listinné důkazy osvědčují skutečné provedené likvidace. Samozřejmě v případě, kdy by nebyla likvidace řádně doložena, postupuje se stejně jako do roku 2008, tedy úbytek zásob se účtuje na vrub mank a škod daňově neúčinných.

Zásoby mohou být různého charakteru. Může se jednat o zboží, o nedokončenou výrobu či polotovary, výrobky, materiál či zvířata. Pro podnikatele účtující podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky (např. odděleně evidované produkty, tj. Do skupiny zvířata patří mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále např.

Vlastní účtování o zásobách může být prováděno způsobem A nebo způsobem B.

Zásoby na skladě mohou být z hlediska své prodejnosti velmi dobře prodejné (často poptávka převyšuje nabídku), prodejné běžně či naopak velmi špatně prodejné či vůbec neprodejné. Prvním krokem, který lze podniknout ke zvýšení prodejnosti zásob, je snížení jejich ceny. Dochází tím sice ke snížení marže, ale pokud by výsledkem snížení prodejní ceny byl prodej výrobků, dojde naopak k úsporám nákladů na skladování.

V situaci, kdy prodejní cena bude stále vyšší než náklady na pořízení zásob, stále bude výsledkem prodeje určitý zisk. V okamžiku, kdy dojde k vyrovnání prodejní ceny a nákladů na pořízení zásob, výsledkem prodeje bude nula a pokud bude nutné snížit prodejní cenu pod pořizovací náklady, výsledkem prodeje bude ztráta.

Pokud dojde při inventarizaci zásob ke zjištění, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, je třeba ocenit zásoby v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou. V tomto případě je třeba vytvořit opravnou položku k zásobám (ČUS č. 005), která se účetně zachytí zápisem MD 55x/D 19x, kdy 55x znamená příslušný účet účtové skupiny 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů a 19x znamená příslušný účet účtové skupiny 19 - Opravné položky k zásobám.

V případě prodeje zásob se opravná položka k nim vytvořená vyúčtuje ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky. Pokud dojde ke změně situace a je třeba opravnou položku rozpustit, toto rozpuštění se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 19 - Opravné položky k zásobám souvztažně se zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky.

Protože opravná položka k zásobám nepatří mezi zákonné opravné položky z hlediska zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, jedná se o položku, která nesnižuje základ daně z příjmu.

Pokud dojde ke snížení hodnoty zásob a tím i jejich prodejnosti z důvodu poškození, jedná se o škodu. Škodou se podle § 28 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění rozumí fyzické znehodnocení, tj.

Účetní jednotka by měla ve svých vnitřních předpisech stanovit normy přirozených úbytků zásob. Přirozené úbytky zásob vznikají objektivně a vyplývají z přirozených vlastností zásob. Jedná se zejména o technologické a technické ztráty vznikající například rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu.

Z hlediska účetního se při uzavírání účetních knih inventarizační rozdíly vzniklé v důsledku přirozených úbytků zásob zaúčtují na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 - Spotřebované nákupy (v případě použití způsobu A účtování zásob a zásob nakoupených od jiných subjektů).

Z hlediska daňového je třeba mít řádně podloženo, na jakém základě byly vypočteny normy přirozených úbytků zásob, neboť správce daně má ze zákona (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, § 25 odst. 2) právo posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o případný zjištěný rozdíl upravit základ daně. Jako podpůrný prostředek při stanovování těchto norem lze doporučit využití dříve obecně platných norem vydávaných ve formě vyhlášek schvalovaných jednotlivými ministerstvy.

Problém stanovit správnou výši přirozených úbytků zásob může být také v maloobchodních jednotkách, neboť zde může být problematické odlišit přirozené důvody pro úbytky na zásobách od úbytků způsobených jinými vlivy (zákazníci). Jako pomocný prostředek při stanovení odpovídající hodnoty by bylo možné použít výsledek několika po sobě jdoucích inventur takových, ze kterých by bylo možně předpokládat, že k úbytku došlo přirozenou cestou (např. inventury ve skladu, kam nemají přístup zákazníci).

Výše ztratného (jedná se o úbytky zásob způsobené jak přirozenými úbytky i jinými vlivy) je daňově uznatelným nákladem. Jinak tomu bude v případě, že poškozené zboží bude likvidováno např. odvozem na skládku a nebude existovat protokol od policie, že škoda byla způsobena neznámým pachatelem.

Pokud by došlo k prodeji poškozených zásob za určitou částku, bude se v tomto případě jednat o prodej materiálu, při kterém bude tržba účetně zachycena na příslušném účtu účtové skupiny 64 - Jiné provozní výnosy. Pokud by se jednalo o částečnou škodu na nedokončené výrobě, lze její výši vyjádřit ve výši úhrady od pojišťovny.

Pokud by byla škoda způsobená živelní pohromou, je za předpokladu dodržení podmínek stanovených v § 24 odst. 10 zákona o daních z příjmů daňově uznatelným nákladem. zemětřesení dosahující alespoň 4.

Při hospodaření se zásobami, a to ať v obchodě nebo ve výrobě, je třeba vždy pravidelně prověřovat, zda se mezi nimi nenachází položky poškozené či zničené, případně neprodejné. Následně je pak třeba přijmou postup, který zajistí optimální využití takových zásob. Z hlediska účtování je nepodstatné, zda budou odprodány či zda budou využity jiným způsobem. V obou případech se o takových skutečnostech účtuje běžným způsobem.

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Právní úprava:

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - zejména:
  • § 24 odst. 2 písm. zg) - Daňová uznatelnost prokazatelně provedené likvidace zásob
  • § 25 odst. 1 písm. n) - Daňová neuznatelnost mank a škod
  • § 25 odst. 2 - Definice škody
• Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů - zejména:
  • § 23 odst. 2 - Jaká léčiva nesmí provozovatel uvádět do oběhu nebo požívat
• Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách, ve znění pozdějších předpisů - zejména:
  • § 10 - Uvádění potravin na trh
• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
• ČÚS pro podnikatele č. 015 - Zásoby

Popis operace:

Zásoby představují rozsáhlou škálu majetku. Zásoby tvoří: materiál (suroviny, pomocné a provozovací látky, náhradní díly, obaly, další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění), zásoby vlastní výroby (nedokončená výroba, polotovary, výrobky, některá zvířata), zboží, mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny.

K úbytku zásob dochází obecně zejména jejich spotřebou, prodejem, likvidací, darováním, vkladem do jiné obchodní společnosti či družstva, v důsledku škody nebo manka. K likvidaci zásob dochází především z důvodu jejich nepoužitelnosti, případně jejich poškození a jejich neopravitelnosti. Likvidace zásob znamená jejich znehodnocení (fyzické) a současně vyřazení z účetnictví (evidence). Likvidace - znehodnocení zásob je třeba doložit likvidačním protokolem. Součástí protokolu o likvidaci by měl být doklad o provedení fyzické likvidace, např. skládkováním, ve spalovně apod. Návrh na likvidaci zásob vychází zpravidla z výsledků inventarizace.

Protokol o likvidaci zásob - příklad:

*) Případně je seznam uveden v příloze k Protokolu
**) Údaje zpravidla vychází z inventarizačních zápisů, vhodné je uvést odkaz na příslušný inventarizační zápis.

tags: #ekologická #likvidace #poškozených #zásob #účtování

Oblíbené příspěvky:

• Rtuti v přírodě
• Ochrana přírody s molekulárními metodami
• Nemovitosti a povodňové riziko
• Vyklízení Odersko
• Lisabon počasí