Ekologická likvidace vozidel ve východočeských písčinách a jejich ochrana

Tato práce pojednává o východočeských nížinných biotopech volných písčin, které se v tomto regionu vyskytují jako rozsáhlé štěrkopískové náplavy, uložené na říčních terasách nížinných toků řek Labe a Orlice, nebo jako váté písky (písečné přesypy). Písečné přesypy vznikly vyvátím písku z říčních teras obou velkých řek v průběhu poslední doby ledové (v mladším pleistocénu až holocénu). Na některých východočeských lokalitách se do současné doby udržela vzácná psamofilní společenstva, která ke svému životu nutně potřebují nezalesněnou plochu písku.

Na území východočeského regionu, rozkládajícího se na území Královéhradeckého a Pardubického kraje, se nám až do dnešních dob dochovala poměrně pestrá mozaika pozoruhodných biotopů volných písčin. Nachází se zde nejzachovalejší česká nížinná řeka Orlice se svými četnými meandry, písčitými břehy a ostrovy (Kopecký & Prouza 2001; Mertlik 2009). Také na Labi se dochoval krátký, ale doposud živý úsek toku mezi Vysokou nad Labem a Hrobicemi (Mertlik 2009; Hamet 2009; Dušánek 2009). V okolí Labe i Orlice se nacházejí již výše citované říční terasy a váté písky. V krajině v okolí řek nalezneme četné pískovny a písníky. Mnoho dalších malých pískoven je již nevyužívaných a jsou zarostlé stromy, nebo byly zavezeny stavebním odpadem.

Na počátku minulého století se písek těžil z Orlice bagrováním náplavů z jejího dna. Váté písky se velkoplošně těžily nedaleko Přelouče u obce Břehy již od druhé poloviny minulého století. V současnosti se nacházejí četné písníky v krajině východně od Chlumce nad Cidlinou nebo mezi Hradcem Králové, Pardubicemi a Přeloučí. Další pozoruhodné biotopy volných písků se nacházely v dobách parního provozu podél železničních tratí u Čeperky a Nové Vsi u Čermné nad Orlicí. Obě byly v dobách své slávy takovými menšími příbuznými slavné jihomoravské rezervace Váté Písky.

V pahorkatinách se vyskytují rozsáhlé oblasti pískovcových skalních měst, Český Ráj, Maloskalsko, Adršpašsko-teplické skály, Ostaš a Broumovské stěny, Toulovcovy Maštale a několik dalších i když menších pískovcových lokalit v Podkrkonoší. Východočeská krajina se v posledních desetiletích hodně změnila. Člověk zde opustil tradiční způsoby hospodaření a ponechal mnoho volných písčin sukcesi. Na řekách byly postaveny přehrady a jezy, většina jejich koryt byla zregulována, viz Cidlina, Labe, Úpa, Metuje a Divoká a Tichá Orlice (Mertlik 2009). Obecní pastviny a vojenské výcvikové prostory opuštěny (Plachta v Hradci Králové a Na kovárně u Lázní Bohdaneč), mnoho písčin bylo uměle zalesněno. Proto dnes patří biotopy písčin mezi nejohroženější typy biotopů České republiky (Konvička, Beneš & Čížek 2005).

I když mnohé přirozené východočeské biotopy písčin zanikly, několika druhům psamofilních brouků se podařilo úspěšně osídlit některé z antropogenních biotopů, např. Doufám, že tento můj skromný příspěvek přispěje k lepší informovanosti laické i odborné veřejnosti o biotopech východočeských písčin, upozorní na nebezpečí jejich zániku a zároveň podpoří všechny přínosné aktivity, směřující k záchraně těchto pozoruhodných biotopů.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Vyhledáváním biotopů volných písčitých půd na území východočeského regionu jsem se zabýval v rámci svých studií psamofilních druhů podčeledi Cardiophorinae (Elateridae) od roku 2005. Především mne zajímaly volné váté písky (nezalesněné duny) - biotop kovaříka Dicronychus equisetioides Lohse, 1976 a vřesoviště rostoucí na písčinách - biotop kovaříka Cardiophorus asellus Erichson, 1840. Na lokalitách jsem pečlivě prohlížel stébla travin, na nichž kovaříci s oblibou aktivují (obr. 22), nebo jsem oklepával větve keřů a stromů, rostoucích na okrajích písčin. Další úspěšnou metodou bylo vyhledávání larev a imag kovaříků v písčité půdě. Spolu s kovaříky jsem nacházel další pozoruhodné psamofilní druhy brouků z jiných čeledí.

I když jsem původně chtěl napsat na téma východočeských písčin jen kratší článek věnovaný kovaříkům, usoudil jsem, že bude mnohem přínosnější rozšířit článek o významné psamofilní druhy z dalších čeledí. Z nich jsem si vybral dva druhy z čeledi Carabidae: Cicindela arenaria vienensis Schrank, 1781 a Harpalus flavescens (Piller et Mitterpacher, 1783), čtyři druhy z čeledi Scarabaeidae: Anisoplia villosa (Goeze, 1777), Anomala dubia (Scopoli, 1763), Maladera holosericea (Scopoli, 1772) a Polyphylla fullo (Linnaeus, 1758) a jeden druh z čeledi Tenebrionidae: Omophlus betulae (Herbst, 1783). U všech devíti jmenovaných druhů uvádím v kapitole „Přehled nálezů“ všechny dostupné literární údaje o jejich nálezech i nálezy doposud nepublikované.

Na navštívených lokalitách se vyskytují i další druhy psamofilních brouků, např. kovaříci Cardiophorus erichsoni Buysson, 1901, C. nigerrimus Erichson, 1840 a C. ruficollis (Linnaeus, 1758), chroustci Hoplia praticola Duftschmidt, 1805 a Hoplia philanthus (Füssli, 1775) nebo zlatohlávek huňatý Tropinota hirta (Poda, 1761). Entomologické průzkumy. Na východočeských písčinách žijí i další druhy psamofilních brouků z různých čeledí. Cílem této práce není zde jmenovat všechny tyto druhy. To bývá obsahem prací, které vycházejí z výsledků podrobných entomologických průzkumů. Takovéto podrobné průzkumy jsou činností časově a odborně velmi náročnou, což můžeme posoudit např. dle dlouholetých entomologických průzkumů přírodní památky Na Plachtě (Hradec Králové).

Místní entomologové ji navštěvují již od poloviny minulého století (Balthasar 1956; Mikát, Fremuth & Prouza 1997; Mikát & Hájek 1999; Mertlik 2008). Na Plachtě se „vyučilo“ entomologii několik generací královéhradeckých entomologů. Avšak i přes obrovskou popularitu této lokality mezi královéhradeckými entomology a tím i velkého množství nalezených druhů hmyzu se občas i dnes stane, že na ni zavítá další z dlouhé řady českých entomologů-specialistů (tj. entomolog, zabývající se cíleným studiem jedné, nebo jen několika málo příbuzných čeledi). A seznam doposud nalezených druhů se často rozšíří o další druhy.

Z těchto skutečností vyplývají dvě podstatné informace. První je ta, že zákazy studia hmyzu nevycházejí z vědeckých podkladů, ale mají svůj původ pouze v enviromentální ideologii. Tyto zákazy jsou naprosto zbytečné (neřeší problematiku ochrany hmyzu) a jsou kontraproduktivní (připravují entomology i ochranáře o zdroje nenahraditelných informací). Druhou podstatnou informací je, že průzkumy prováděné entomology-nespecialisty zpravidla odhalí jen výskyt některých běžných druhů hmyzu. Odborný entomologický průzkum by totiž vyžadoval práci specialistů na všechny známé řády a čeledi a musel by být prováděný v rozmezí několika let.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Současné entomologické „rychloprůzkumy“, prováděné na objednávku enviromentálních úřadů, zpravidla nejsou nic jiného, než výše popsané průzkumy entomology-nespecialisty nebo specialisty na jednu skupinu (zpravidla čeledí Carabidae nebo Staphylinidae). Hodnota dat z entomologických „rychloprůzkumů“ je sice nízká, ale hodnota údajů od pracovníka, nazývaného úředníky běžným mapovatelem (např. ochranáře, od kterého úředníci očekávají, že spolehlivě určí hmyz podle obrázků) je již prakticky nepoužitelná. Úředníci sice mohou mít k dispozici průzkumy obratlovců, průzkumy botanické, ale neodborně provedené entomologické průzkumy jim znemožňují přijmout opravdu účinná ochranářská rozhodnutí. Toto lze doložit např. u dat druhu Polyphylla fullo. V nálezové databázi AOPK ČR byly k datu vydání tohoto článku pouze tři faunistické čtverce z území východních Čech, zatímco mě se podařilo shromáždit nálezy ze třinácti čtverců.

Některé zajímavé lokality v okolí Hradce Králové jsem znal již z dřívějších let z počátků mé entomologické činnosti, další lokality mi doporučili kolegové Jiří Krátký, Jan Pelikán a Radek Udržal. Další praktické informace jsem nalezl v práci Dolanského (2002). V kapitole „Přehled studovaných lokalit“ je u každé lokality uveden zeměpisný název obce, na jejímž katastru se sběr uskutečnil. Pod každým názvem lokality jsou uvedeny souřadnice GPS (vyhledány podle Mapy.cz). U větších a členitějších lokalit jsem provedl zákresy dochovaných stepí do ortofotomap, viz odkaz „Ortofotomapa“. Důležitou součástí této práce je fotodokumentace navštívených lokalit, protože pořízené fotografie zachycují stav lokalit v letech 2005-2010. Několik ukázkových fotografií lokalit se nachází v kapitole „Obrazová příloha“.

Poslední řádek u lokality je nazván „Entoprůzkum“. Zde je uvedeno, zda na lokalitě byly nalezeny studované druhy. V textu práce jsou použity standardní zkratky. Pro číslování lokalit byla použita vzestupná čísla v souladu s čísly faunistických čtverců, vycházejících z prací Novák (1989) a Zelený (1972). Revidovány byly dvě muzejní sbírky. Druhy čeledi Elateridae byly revidovány ve sbírce entomologického oddělení Národního Muzea v Praze (NM Praha coll.), druhy čeledi Elateridae a Scarabaeidae ve sbírce Muzea východních Čech v Hradci Králové (MVČ HK coll.).

Nalezené lokality a druhy psamofilních brouků:

• Hradec Králové, Nový Hradec Králové, Na Plachtě (přírodní památka) - Dicronychus equisetioides, Cardiophorus nigerrimus, C.
• Hradec Králové, Březhrad, plocha vodního zdroje - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Týniště nad Orlicí, U Glorietu, zalesněná duna (přírodní památka) - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Lípa nad Orlicí, pískovna [Rašovice - Rašovická pískovna] - Dicronychus equisetioides, C. nigerrimus, C.
• Labské Chrčice, Merenda, volná duna pod elektrovody - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Semín - les, odlesněná duna - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Semín, hřiště na návsi, Semínský přesyp (národní přírodní památka) - Cardiophorus nigerrimus, C.
• Semín, autokemp, pláž - Cardiophorus nigerrimus, C.
• Lázně Bohdaneč, vrch Svatý Jiří, hřiště - Cardiophorus nigerrimus, C.
• Lázně Bohdaneč, golfové hřiště na písčitém okraji lesa, lesní pozemek - Cardiophorus nigerrimus, C.
• Lázně Bohdaneč, Na kovárně, motokrosový areál - Cardiophorus nigerrimus, C.
• Čeperka, písčiny pod elektrovody - Anisoplia villosa, Polyphylla fullo, Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Bukovina nad Labem, odkaliště popílku - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Rokytno, písčitá cesta na okraji lesa - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Rokytno, písečný přesyp, písčina na okraji lesa, lesní pozemek - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Veská, písník Vesecký kopec (přechodně chráněná plocha) - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Veská, písčitá cesta na okraji lesa mezi Veskou a obcí Malolánské - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.
• Lány u Dašic, písčitá cesta na okraji lesa mezi obcí Malolánské a Veskou - Cardiophorus asellus, C. nigerrimus, C.

Cardiophorus asellus se na území České republiky vyskytuje velmi lokálně, ale na zachovalých biotopech může vytvářet poměrně bohaté populace. Vývoj jeho larev probíhá v sypké, písčité půdě (kostřavové trávníky písčin a vřesoviště). Podle Dolina (1988) jsou larvy nekrofágní. Velikost imaga: 8-10,5 mm. Na území východních Čech žije v nížinách na štěrkových terasách a dunách v okolí Labe a Orlice, nalezen byl také na osluněném pískovcovém hřbetu nedaleko od obce Prachov (Český ráj). Dokázal osídlit i odkaliště popílku u Bukoviny nad Labem.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

tags: #ekologicka #likvidace #vozidel #Skorenice #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Rozpočtové určení daní
• Lidské zásahy a příroda
• Květiny v přírodě
• Nitrifikace v lesní ekologii
• Udržitelné rodičovství