Austrálie a opatření ke snižování emisí CO2

Australská vláda vedená labouristickým premiérem Anthonym Albanesem slíbila po svém květnovém nástupu k moci, že stanoví pro zemi ambicióznější ekologické cíle, které budou v souladu se závazky dalších rozvinutých zemí světa. Nová australská vláda vedená labouristickým premiérem Anthonym Albanesem se zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 43 procent oproti úrovni v roce 2005. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se Austrálie tímto krokem přiblížila závazkům dalších rozvinutých zemí světa.

Australský parlament schválil zákon, na jehož základě se Austrálie zavazuje snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 43 procent oproti úrovni v roce 2005 a do roku 2050 být uhlíkově neutrální.

Vládnoucí Australská labouristická strana se ke snížení emisí o 43 procent do roku 2030 zavázala již v červnu a následně tento cíl schválila dolní komora parlamentu, kde mají labouristé většinu. Senát zákon odsouhlasil v poměru 37 hlasů ku 30. Kromě labouristů pro něj hlasovali Zelení a nezávislí.

Vláda australského premiéra Anthonyho Albanese bude muset vystupňovat své klimatické politiky, aby splnila nedávno oznámený cíl snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2035. Vládní projekce, které jsou podle opozice navíc ještě optimistické, indikují snížení emisí do roku 2035 o 48 % proti roku 2005, přičemž oficiální cíl činí 62 až 70 %. Informoval o tom zahraniční portál The Guardian.

Australský ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen v reakci na zveřejnění oficiálních vládních prognóz uvedl, že bude zapotřebí učinit "dodatečné úsilí" a že některé politiky, které byly již oznámeny, ale nebyly ještě zavedeny, nebyly do prognóz započteny.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

"Je naprosto normální, že vidíme rozdíl mezi výhledem emisí a cílem pro 10letý horizont. S tím, jak budou zaváděny nové politiky, bude docházet i ke zlepšení výhledu emisí," uvedl Bowen a dodal, že smyslem cílů je právě motivace k novým iniciativám a další práci.

Předsedkyně australských zelených Larissa Watersová byla ke zveřejněným prognózám kritická a uvedla, že jsou "ďábelské" a že závislost labouristů na uhlí, plynu a lesnictví bude znamenat významné nesplnění v září oznámeného cíle pro rok 2035.

"Skutečná čísla jsou pravděpodobně ještě horší s ohledem na skutečnost, že report zřejmě nezahrnuje dopad rozhodnutí státu Queensland o udržení uhlí v energetickém mixu o deset let déle," dodala Watersová.

Ohrožení cíle pro rok 2030 a výzvy v oblasti obnovitelných zdrojů

Podle zveřejněné predikce emisí skleníkových plynů bude sice problematické dosáhnout cíle pro rok 2035, cíl pro rok 2030 by však splněn být mohl. Cílovou hodnotu poklesu proti roku 2005 ve výši 42 % totiž predikce se 43% poklesem dokonce mírně překračuje.

Zahraniční server The Guardian nicméně upozornil na to, že tento výhled počítá s dosažením 82% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, což řada nezávislých expertů považuje za ambiciózní hodnotu s ohledem na problematické připojování nových zdrojů a zpoždění v dodavatelském řetězci.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Vládní agentura pro změnu klimatu navíc ve své roční zprávě varovala, že tempo rozvoje obnovitelných zdrojů by v příštích pěti letech muselo být zhruba dvojnásobné ve srovnání s uběhlou pětiletkou, aby bylo cíle dosaženo.

Globální kontext a australský přístup k metanu

Austrálie se nepřidá k iniciativě vedené Evropskou unií a Spojenými státy, která cílí na snížení emisí metanu o 30 % do roku 2030 ve srovnání s hodnotami roku 2020. Podle zahraničního serveru Reuters to uvedl ve čtvrtek australský premiér Scott Morrison.

Austrálie je největším světovým exportérem zkapalněného zemního plynu (LNG) a významným exportérem zemědělských produktů. Oba uvedené sektory přitom patří k odvětvím produkujícím velké množství emisí metanu.

Podle zahraničního serveru Argus představoval v roce 2019 metan téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů v Austrálii. Jeho podíl na celkových emisích skleníkových plynů by měl do roku 2030 vzrůst až na 28 %, a to zejména kvůli předpokládanému nárůstu produkce LNG a uhlí a očekávanému rozvoji zemědělství.

Austrálie minulý týden zveřejnila plán na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Tohoto cíle chce dosáhnout zejména díky naplnění technologického investičního plánu, který se opírá mimo jiné o solární elektrárny, úložiště energie, vodík či zařízení na zachycování a ukládání emisí CO2. Pomoci mají také budoucí technologické průlomy či mechanismy kompenzace uhlíkových emisí.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Země dále potvrdila, že plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality a zároveň ochránit uhelný a plynárenský průmysl.

„Jedná se o cíl snížení emisí v celém hospodářství. Zcela jasně jsme však řekli, že nepodepíšeme požadavek na snížení emisí metanu do roku 2030,“ uvedl premiér Morrison.

Zrušení uhlíkové daně a program "Přímé akce"

S nástupem nového premiéra Tonyho Abotta došlo v Austrálii k výraznému obratu. Tamní senát minulý týden odhlasoval zrušení uhlíkové daně, která dosud byla uvalena na všechny tamní větší znečišťovatele ovzduší.

„Australský premiér rozbořil schéma uhlíkové daně. Zrušený nástroj, který vytvářel tlak na znečišťovatele a byl zdrojem financování pro postupnou ekologizaci průmyslových provozů, dosud nenahradilo žádné další podobné opatření, a je otázkou, jak se bude situace vyvíjet nadále. Rozčarování místních ochránců čistého ovzduší prezentované v národním tisku se blíží až hysterii a dokonce i spolustraníci nového premiéra vyjadřují určité rozpaky nad tímto počinem.

Uhlíková daň nebyla v Austrálii, která obhajuje páté až třetí místo na žebříčku světových znečišťovatelů, nikdy příliš populární. Do praxe byla zavedena po řadě komplikovaných jednání před dvěma lety, a její zrušení považují odborníci za krok „jež z Austrálie učinil první zemi na světě, která začala bojovat nikoliv proti, ale za klimatické změny.“

Abott přesto tvrdí, že jen nahradil nefunkční legislativní schéma jiným návrhem. Uhlíkovou daň, jež činila pro znečišťovatele 23 australských dolarů za tunu produkovaného CO2 (letos došlo krátce ke zvýšení na 25 AU) má prý nahradit model „Přímé akce“.

Tento velkolepě pojmenovaný plán má nabývat podobu konkrétních opatření, zaváděných do praxe s podporou státu. Odsíření, filtrace, zvýšení energetické efektivity, snížení spotřeby pohonných hmot, ekologizace provozů - na to všechno teď přispěje australská vláda 2,5 miliardami AU ročně.

Mezi zásadní výtky, udělené laickou i odbornou veřejností je, že zatímco za uhlíkovou daní stál alespoň prokazatelný výsledek - snížení emisí o 0,8 % po prvním roce zavedení daně do praxe - což mimochodem bylo nejvýraznější zlepšení kvality ovzduší nad Austrálií za posledních pětadvacet let, zmíněná Přímá akce vychází z dobrovolného zapojení průmyslníků.

Znečišťovatelé se mohou nyní sami rozhodnout, jestli k ekologizaci přistoupí. Rozdávání peněz z napjatého státního rozpočtu se pochopitelně nelíbí Abottovým soustraníkům, natož pak politické opozici. Pokud hodlá tento cíl splnit, bude muset silně přisypat do rozpočtu Přímé akce, a začít velké znečišťovatele účinně motivovat. Jak, to nikdo netuší.

Emise CO2 v číslech

Následující tabulka shrnuje klíčové údaje o emisích CO2:

Austrálie patří k největším světovým vývozcům zkapalněného zemního plynu a uhlí, jehož spalováním vzniká skleníkový plyn CO2. Pro zastavení klimatické změny je nutné přestat vypouštět skleníkové plyny, neboli dosáhnout tzv. net-zero či klimatické neutrality.

tags: #Austrálie #opatření #ke #snižování #emisí #CO2

Oblíbené příspěvky:

• Studie o Plýtvání Potravinami v EU
• Dohoda o vyklizení stanoviště – praktický vzor
• Plevel ve skleníku: jak na něj?
• Šetrné výrobky
• Klíčové strategie EU pro snížení emisí