Ekologické sítě pro zajištění svahů: Druhy a použití

Zajištění stability svahů je klíčové pro prevenci eroze a sesuvů půdy, a to jak v přírodním, tak v urbanizovaném prostředí. Ekologické sítě představují efektivní a šetrné řešení, které kombinuje stabilizační funkci s podporou vegetace a minimalizací dopadu na životní prostředí.

Typy materiálů pro zpevnění svahů

Zpevnění svahů lze dosáhnout pomocí různých materiálů a technik, přičemž volba závisí na sklonu svahu, typu půdy, hydrologických podmínkách a estetických požadavcích.

Přírodní geotextilie

Zpevnění svahů můžeme docílit pomocí tkané sítě nebo netkané matrace z plastů či z přírodních vláken a přízí. Pro výrobu přírodních geotextilií se používá nejčastěji juta a kokos, dále sláma, len a konopí. Jutové a kokosové sítě se vyrábějí v Indii, Pákistánu a na Srí Lance. Slaměné, lněné a konopné matrace nebo rouna se vyrábějí na mnoha místech světa, rovněž v naší republice. Rouna však bývají ve směsi s plastovými střižemi a spojují v sobě výhody a nevýhody obou typů geotextilií.

Pro svahy do sklonu 45 stupňů je nejvýhodnější používat jutové a kokosové sítě o velikosti ok od 10 x 10 mm do 30 x 30 mm. Při jejich použití vycházíme z předpokladu, že cílovým zabezpečením svahu je kvalitní travní drn nebo porost dřevin. Dále vycházíme ze zkušeností z realizovaných staveb a ze záměru projektanta nebo majitele pozemku. Jutové a kokosové sítě mají za úkol pouze podporovat vzrůst a vývoj trávy a dřevin tím, že omezí erozi půdy. Semena, rostliny i půda se vlivem proudu vody nepohybují, naopak voda je absorbována do vláken a v suchých obdobích udržuje vlhkost půdy v nejbližším okolí. Jejím odpařováním se zvyšuje vlhkost vzduchu v těsné blízkosti rostliny. Nedochází k obnažování kořenů nebo ke strhávání čerstvě zakořeněných rostlinek ze svahu, ale naopak splaveniny se usazují mezi jednotlivými „provázky“ sítě. Díky zpomalení odtoku voda více zasakuje do půdy (zvětšuje se retence plochy).

Po první zimě dojde ke změnám ve struktuře a síť se spojí s půdním povrchem (přihnije). Takto přichycenou síť lze od půdy odtrhnout pouze silou. Za dva až tři roky předpokládáme, že se vytvoří dostatečně pevný drn nebo že výsadby dřevin budou bezpečně zakořeněné. Tehdy začne síť hnít, až se zcela ztratí. Produkty hnití nejsou toxické, proto nepoškozují životní prostředí ani nepronikají do podzemních vod nebo do potravin - ovoce a zeleniny. Geotextilie z přírodních materiálů shnijí stejně jako shnije spadané listí nebo spadané větve. Orientačně je možno vycházet z ověřené životnosti jutové protierozní geotextilie v délce do tří let a u geotextilie kokosové do devíti let.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Syntetické geotextilie

Značnou výhodou plastických materiálů je jejich trvanlivost a zaručená pevnost. Naopak nevýhodou je trvalé zatížení půdy cizorodými, obtížně odbouratelnými materiály a trvalé oddělení od půdy a travního drnu.

Z polymerů se na výrobu používá polypropylen (PP) a polyester (PET), které jsou odolné vůči klimatickým podmínkám, plísním i UV záření a rozkládají se velmi pomalu. Přírodní materiály jako kokos, juta, a také recyklovatelný polymer kyseliny mléčné (PLA) se po několika sezónách působením klimatických podmínek rozloží.

Geomříže a geosítě

Geomříže se řadí mezi geosyntetika, což jsou funkční výrobky, u kterých je minimálně jedna součást vyrobená ze syntetického nebo přírodního polymeru. Jde o geosyntetický výrobek, který má rovinnou otevřenou strukturu tvořenou systémem vzájemně na sebe kolmých podélných a příčných žeber. Otvory geomříží jsou obvykle o velikosti 10-100 mm a umožňují částicím zeminy/horniny nebo jiným geotechnickým materiálům proniknout skrz otvor geomříže.

Jsou to geosyntetika, jež se podobají geomřížím, ale jsou poddajnější, žebra jsou uložena přes sebe v různých směrech a slouží jinému účelu než geomříže. Geosítě nacházejí uplatnění zejména tam, kde je potřeba se přizpůsobit podkladu nebo dochází k jeho deformacím během fungování konstrukce. Častým použitím geosítí je ochrana skalních svahů vůči erozi horniny vlivem zvětrávání a působení mrazu. Geosítě lze využít k budování ochranných plotů a bariér.

Georohože

Georohože jsou trojrozměrné propustné struktury vyrobené z polymerních vláken a/nebo jiných prvků mechanicky, tepelně, chemicky či jinak spojených. Chrání svahy a břehy, které jsou namáhány větrem, deštěm, proudící vodou nebo vlnami. Georohože jsou někdy také označovány slovem geomatrace.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Geobuňky

Geobuňky jsou trojrozměrné propustné polymerní konstrukce ve tvaru včelího plástu, vyrobené z proužků fólie vzájemně spojených svařováním. Stěny geobuněk mohou být děrované pro dosažení jejich propustnosti. Geobuňky se používají pro stabilizaci, zlepšení základových podmínek, vyztužování a jako protierozní prvek např.

Geomembrány

Představuje materiál s nízkou propustností používaný ve stavebním inženýrství.

Geokompozity

Jak už z názvu plyne, geokompozity kombinují vlastnosti geomříží, geotextilií a případně i fólií. Mohou mít funkci drenážní, ochranou či výztužnou.

Vliv srážkové vody a protierozní ochrana

Nejvýznamnějším činitelem způsobujícím povrchovou erozi je srážková voda, která díky své unášecí schopnosti vyplavuje jemné částečky ze systému zeminy (při přívalových srážkách unáší i větší frakce zeminy). Tvoří se klasické erozivní rýhy a svah sám o sobě působí neudržovaným a neestetickým dojmem. Splavená zemina se navíc kumuluje v patě svahu, zanáší případná odvodňovací zařízení nebo se usazuje na sousedních pozemcích.

Zatímco přírodní svahy se vegetačním pokryvem chrání přirozeně, nové budované nebo rekonstruované svahy jsou zejména v počátečních fázích své životnosti neozeleněné a proto vyžadují dodatečnou povrchovou ochranu. Ta se nejčastěji realizuje pomocí plošných nebo prostorových výrobků vyrobených buď z přírodních materiálů nebo plastu či betonu. Pokud erozivní účinky vody nenarušují pouze povrch svahu, ale snižují jeho celkovou stabilitu, využívají se konstrukční řešení např.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Životnost protierozních výrobků

Životnost jednotlivých výrobků je dána výrobní surovinou. Dočasné výrobky jsou plně biodegradabilní (po rozkladu vlivem vlhkosti a teploty nezanechávají žádné chemické zbytky a působí jako přírodní hnojivo) a chrání svah proti erozivním účinkům do doby, než vzroste zeleň, která kompletně přebere protierozní funkci. Výrobky ze slámy mají funkční životnost cca 1 rok, z juty 1 až 2 roky, z kokosu kolem 3 let a ekotextilie z biomasy fungují 3 až 6 let. Výrobky pro trvalou ochranu se vyrábí z plastů (nejčastěji polypropylen nebo vysokohustotní polyetylen) a jsou odolné proti UV záření a povětrnostním vlivům.

Typy protierozních výrobků

• Plošné výrobky s otevřenou strukturou vyrobené nejčastěji z kokosových nebo jutových vláken. Laickou veřejností jsou často nazývány jako "kokosové nebo jutové geotextilie". Platí, že čím je svah strmější, používají se sítě s vyšší hustotou (menšími oky).
• Rohože jsou plošné výrobky vyrobené ze slámy, kokosu, popř. jejich kombinace se používají vedle protierozní ochrany i pro mulčování. Mají 100% pokrytí povrchu svahu a plošnou hmotnost kolem 350 g/m2. Jsou z obou stran zpevněny buď jutovou nebo plastovou síťovinou. Na trhu jsou dostupné i kokosové rohože „vše v jednom“.
• Plošné výrobky s plným pokrytím povrchu svahu. Na první pohled vypadají ekotextilie jako klasické textilie nebo geotextilie, ale na rozdíl od nich jsou vyrobené z recyklované biomasy, tedy plně rozložitelné.
• Georohože jsou prostorové výrobky se 100% pokrytí povrchu svahu někdy nazývané také protierozní matrace. Jsou vyrobeny z plastu, popř. kombinované s přírodními vlákny a jsou obecně účinnější než výrobky plošné a proto se častěji používají na svazích s vyšším erozivním namáháním.

Přerušovače proudění

U dlouhých strmých svahů nemusí být samotná plošná ochrana dostatečná a tekoucí voda může dosahovat vysoké energie. Po vrstevnicích svahu (kolmo na směr proudění) se proto umísťují přerušovače proudění. Dříve se používala dřevěná prkna, dnes se začínají prosazovat kokosové válce.

Geobuňky pro trvale smáčené svahy

Na svazích, které jsou trvale smáčené nebo pod vlivem tekoucí vody se používají například tzv. geobuňky. Jsou vyrobené z plastu a jedná se o trojrozměrnou propustnou konstrukci o výšce od 10 do 30 cm ve tvaru včelího plástu vyplněné zeminou nebo kamenivem. Stěny geobuněk zabraňují sesouvání i odplavování zeminy a být děrované pro dosažení vyšší vodopropustnosti.

Instalace protierozní ochrany

Instalace výrobků s plošnou strukturou (sítě, rohože, ekotextilie) probíhá v několika základních krocích. V první fázi se svah očistí od kamenů, plevele, dřevěných a jiných nesourodých úlomků, veškeré prohlubně se vyplní zeminou a nakonec se svah překryje a vyrovná humózní vrstvou v mocnosti 50 - 75 mm s případným výsevem travního osiva. Následně se v koruně a patě svahu vyhloubí takzvané kotevní rýhy, široké minimálně 500 mm a hluboké 250 mm. V horní rýze se přichytí volný konec role protierozního výrobku pomocí kotevních prvků a zbytek role se rozvine shora dolů po spádnici svahu. Vyrovnají se veškeré nerovnosti, výrobek se dále přikotví i po ploše a v patě svahu, zasypou se kotevní rýhy.

Výrobky s prostorovou strukturou (georohože) se instalují obdobným způsobem, jediný rozdíl činí prosypání dodatečnou vrstvou ornice v poslední fázi instalace (po plošném zakotvení). Při instalaci geobuněk se svah rovněž urovnává, krycí vrstva ornice pod geobuňkami však ztrácí smysl, protože výška geobuňky se pohybuje až v desítkách cm. Rovněž požadavky na kotevní příkop v koruně svahu nejsou tolik striktní, zde se dá lokálně zvýšit počet kotevních prvků a příkop vynechat. Naopak speciální pozornost je třeba věnovat roztažení výrobku po ploše tak, aby bylo dosaženo předepsaného počtu buněk na m2, následně se buňky plošně kotví.

Při výsadbě keřů nebo stromů se nejprve tyto vysadí a poté se provede instalace protierozní ochrany a to tak, že se výrobek se v nezbytně nutné délce rozřízne ve směru po spádnici svahu.

Kotevní prvky

Jako kotevní prvky se používají kolíky a skoby z biodegradabilního plastu, tvrdého dřeva nebo oceli. Vzájemné rozteče v rastru se volí s ohledem na sklon svahu. U mírnějších svahů (1:4 ≈ 14° až 1:3 ≈ 18°) od 1 do 2 ks/m2 a u svahů strmých (1:2 ≈ 27° až 1:1 = 45°) od 2 do 4 ks/m2.

Ochrana a zatravnění v jednom kroku

Grünfix Standard jsou biologicky odbouratelné rohože z přírodních vláken s integrovaným osivem a mulčem.

• Typ 1 - sláma nebo seno
• Typ 2 - směs slámy a kokosových vláken
• Typ 3 - čistá kokosová vlákna

Rohož se skládá z horní vrstvy pro klíčení a ochranu proti erozi, spodní mulčovací vrstvy s osivem a obalu z polypropylenové sítě.

Standardní Grünfix rohože

Představují nejdostupnější variantu v programu protierozní ochrany. Jsou vyrobeny z čistých přírodních vláken - slámy (Typ 4), kokosu (Typ 5 / Typ 6) nebo jiných materiálů s různou dobou rozkladu a typem nosné sítě.

Použití: zajištění svahů a břehů proti erozi, ideálně v kombinaci s předsevem osiva (např. Dvojí účinek v jednom

Mulčovací rohože Grünfix

(Typ 9, Typ 10) chrání nově založené plochy před erozí a zároveň účinně potlačují růst plevele. Vytvářejí příznivé podmínky pro růst vegetace a jsou šetrné k životnímu prostředí.

Jak fungují:

• umožňují prostup vody a vzduchu
• blokují světlo → brání klíčení a růstu plevelů
• posilují stabilitu půdy proti erozi

Použití: Rohože se pokládají na plochy bez plevelů a vegetace. Stávající porost potlačí jen částečně.

Kokosová geotextilie

Je vyrobena ze 100% kvalitních, chemicky neošetřených kokosových vláken. Díky vysokému obsahu ligninu se kokosová vlákna rozkládají velmi pomalu, což zajišťuje dlouhou životnost a zároveň vysokou pevnost v tahu.

Výhody kokosové tkaniny:

• dlouhodobá stabilita oproti jiným přírodním rohožím
• zpomaluje odtok vody a umožňuje její vsakování
• chrání půdu před odnosy a splachem
• přírodní a ekologické řešení

Použití: Kokosová tkanina se používá tam, kde je potřeba ochrana po dobu delší než jednu vegetační sezónu - například pro svahy, břehy a plochy ohrožené erozí.

Hrubě tkaná jutová geotextilie

Je vyrobena z nebělených a chemicky neošetřených vláken.

Upevňovací hřeby

Aby rohože Grünfix a další ochranné textilie odolaly větru, je nutné je kotvit do půdy pomocí upevňovacích hřebů. K dispozici jsou varianty ze oceli, dřeva nebo biologicky odbouratelných polymerů. Dřevěné hřeby jsou vyrobeny ze 100% přírodního tvrdého dřeva (dub, buk) a jsou plně biologicky rozložitelné.

Praktický rádce: jak vybrat vhodnou rohož nebo síť na svah

Od sklonu svahu se odvíjí výběr protierozní ochrany a typ vegetace, kterou svah ozeleníte.

Protierozní sítě jsou výrobky s otevřenou strukturou (s oky). Rohože jsou plošné výrobky a zajišťují 100% pokrytí plochy, proto některé z nich slouží také jako ochrana proti plevelu. Výhodou těchto výrobků je, že jsou ze zcela přírodních materiálů, a to buď z kokosu nebo juty. Neobsahují žádné toxické, plastické ani znečišťující látky, které by poškozovaly okolí.

Každé vlákno protierozní rohože působí jako hydraulický stupeň, který snižuje rychlost proudící vody (a tedy i její sílu) a zachycuje transportované částice půdy a tím brání erozi. Použití dočasných protierozních rohoží je velmi rozmanité. Obecně se dají využít při zakládání výsadeb v okolí nejrůznějších veřejných a občanských staveb, ale i u vás na zahradě. Dále se rohože využívají ve vodním stavitelství na ochranu břehů pomalých vodních toků a jezírek nebo při výstavbě nového parku či zahrady. Uplatní se i při revitalizaci území včetně rekultivace skládek a svahů po těžební činnosti.

Tuhá kokosová či jutová vlákna jsou spředena do příze o tloušťce cca 5 mm. čím strmější svah, tím je třeba k účinné protierozní ochraně vyšší gramáže. Již po první zimě začne docházet k rozkladu rohože či sítě a tím i k uvolňování minerálních látek do půdy, které ji obohatí a podpoří růst vegetace. Rostlinám prospěje i to, že kokosová vlákna zadržují vodu, a to až 8násobek své hmotnosti.

Jak s tabulkou pracovat:

V prvním sloupci vyberte svůj sklon svahu. Odhad sklonu svahu pouhým pohledem může být někdy více než zavádějící (stejně matoucí však může být fotografie svahu, pořízená pod špatným úhlem). Proto je lepší skon svahu změřit. Vyhledejte rozmezí hodnot, kam spadá i sklon vašeho svahu. Ve druhém sloupci pak najdete číslo řešení. Pak už jen pokračujte níže na stránku.

Konkrétní návrhy řešení

Řešení č.

Ochranu proti povrchové erozi na svazích o tomto sklonu lze řešit jak protierozními sítěmi, tak rohožemi. V terénu je možné vysadit jak půdopokryvné rostliny, tak trávu.

1. V prvním kroku na lehce zhutněný svah vysaďte větší zeleň (keře, stromky apod.). Menší zeleň (půdo pokryvné rostliny, trávu) lze vysadit i po instalaci protierozní ochrany.
2. položíte rozložitelnou ekotextilii Agrotex EKO+.
3. použijete jakýkoliv výrobek nebo navrhovanou kombinaci z řešení č.

Ve všech případech musíte výrobky na svahu ukotvit např.

Řešení č.

Na svazích o tomto sklonu již nelze použít libovolný druh sítě nebo rohože, jako je tomu u terénu s menším sklonem. Protierozní rohože a základní varianty protierozních sítí jsou doporučovány na svahy s max. sklonem 30-35 stupňů. Silnější přívalové deště zase mohou semeno spláchnout dříve, než se stačí uchytit a vyklíčit v půdě. U svahů nad 35 stupňů je navíc obtížný i pojezd sekačkou.

1. V prvním kroku na lehce zhutněný svah vysaďte větší zeleň (keře, stromky apod.).
2. položíte rozložitelnou ekotextilii Agrotex EKO+.

Řešení č.

Pro běžné protierozní výrobky je svah o tomto sklonu již příliš strmý. Silnější přívalové deště zase mohou semeno spláchnout dříve, než se stačí uchytit a vyklíčit v půdě.

1. V prvním kroku na lehce zhutněný svah vysaďte větší zeleň (keře, stromky apod.).
2. * Pro svah se sklonem okolo 50 stupňů lze uvažovat o instalaci rohože a sítě uváděných u možnosti 1. a 2.

Upevnění rohoží

K upevnění rohoží na svahu se používají ocelové kotvící skoby Geopin Steel nebo alternativně dřevěné kolíky Geopin Wood (pro zastánce přírodních materiálů.

Příklady použití

Při stavbě zdravotnického areálu v Birminghamu bylo třeba maximálně využít všechny dostupné pozemky. Původní návrh počítal s rozšířením stávající přilehlé pilotové stěny, což nebylo výhodné kvůli nákladům a blízkosti železniční trati. Projekt byl složitý, protože svah se nacházel mezi železniční tratí a navrhovanou vysokonapěťovou rozvodnou. Jako bezpečnější a nákladově efektivnější řešení byl navržen alternativní návrh 60° strmý svah kotvený zemními kotvami.

• U zářezových svahů docházelo k postupnému pohybu a veškeré sanační práce musely být prováděny za provozu trati jen za pomoci lehkého ručního vybavení. Trvalým řešením bylo kotvení svahu. Pro zemní kotvy byl zvolen kosočtvercový rastr s roztečí 1,5 m ve svislém směru a 2 m ve vodorovném směru. Svah byl nejprve pokryt vyztuženou protierozní georohoží, která byla zajištěna v kotevním výkopu v koruně svahu. Poté byly zaraženy zemní kotvy.
• Architektonický návrh nového domu vyžadoval 11 m hluboký výkop ve sklonu 65°, aby vznikl potřebný bezpečný pracovní prostor pro výstavbu. Shora dolů byly instalovány řady zemních kotev, které podpíraly každou novou úroveň výkopu, dokud nebylo dosaženo a zajištěno celé hloubky výkopu. Zemní kotvy o délce 9 m byly instalovány kolmo ke svahu, přičemž každá kotva byla testována na návrhové zatížení 60 kN.
• Strmé zářezy podél nově vybudované příjezdové silnice na letiště vyžadovaly ochranu povrchu před hlubokou erozí a mělkým sesouváním povrchu. Na většině snadno přístupných ploch byly použity tradiční metody torkretování. Odříznuté svahy byly nejprve chráněny dvěma vrstvami protierozních materiálů. První zabraňovala sesouvání povrchové zeminy ze svahu. Druhá vrstva poskytovala pevnost tak, aby zvládla zatížení generované zemními kotvami.
• 150 m dlouhý vodní tok, zčásti zarostlý a zčásti zatrubněný, protéká obytnou zástavbou na bývalém brownfieldu (dříve lom, cihelna a skládka) v Midlands. Zadáním bylo vytvořit příjemný „zelený“ prostor pro flóru a faunu. Nejprve byly boční svahy koryta stabilizovány kombinací zvratných zemních kotev Platipus a geomříží pro rozložení zatížení. Aby se zabránilo pronikání kontaminantů z hlavního staveniště, byla plocha překryta nepropustnou geomembránou, nahoře i dole chráněnou geotextilií. Zelené povrchy byly podpořeny použitím 150 mm vysokých geobuněk, aby se udržela vrchní vrstva. Na ně byla položena protierozní georohož, aby se zabránilo erozi půdy, než se vegetace plně rozroste.

tags: #ekologická #síť #na #zajištění #svahu #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Odpad z kondenzačního kotle
• Jak nainstalovat zpětnou klapku DN 100
• Emise dluhopisů v ČR
• Udržitelné řešení odpadového problému
• Náklady na likvidaci asfaltové lepenky - Příbram