Likvidace odpadu z kondenzačního kotle

S výměnou nekondenzačního plynového kotle za kondenzační je spojena nutnost řešit odvod kondenzátu z kotle do kanalizace. Od 26. září 2015 mohou zásluhou směrnice o ekodesignu a stanovené energetické účinnosti výrobků uvádět výrobci na trh, v rozsahu výkonů do 30 kW, pro vytápění s využitím plynu již jen kotle kondenzační. Kotle těchto výkonů jsou nejčastěji zastoupeny v domácnostech a rodinných domech. S výměnou je spojena nutnost řešit odvod kondenzátu, jehož vznik je s provozem kondenzačního kotle spojen.

Základem kondenzátu vznikajícího ochlazením spalin ze zemního plynu je voda. Právě tím, že vodní páry vzniklé spalováním zemního plynu (z reakce kyslíku a metanu a případně dalších plynů butanu, propanu atd. dle konkrétního naleziště plynu) zkondenzují na vodu, a nejsou bez využití odvedeny spalinovou cestou, se získává další užitečná energie, až 11 % navíc. Ve spalinách však není obsažena jen vodní pára, ale především oxid uhličitý CO2. Tento plyn se z části ve zkondenzované vodě rozpouští a vytváří s ní kyselinu uhličitou. Kondenzát má kyselý charakter s hodnotou pH obvykle mezi 3,5 až 5,4. Obecně však musíme uvažovat s hodnotou pH kondenzátů vzniklých spalováním plynu až k hodnotě asi pH = 2,8.

U kondenzačních kotlů do výkonu 30 kW používaných v domácnostech a rodinných domech se zpravidla neřeší neutralizace kondenzátu před jeho odváděním do kanalizace. Vzhledem k tomu, že mnoho stávajících nekondenzačních kotlů se nachází v blízkosti klozetu, objevují se dotazy, zda lze zaústit odvod kondenzátu od kotle do splachovací nádržky. V článku jsou rozebrány provozní a hygienické souvislosti. Závěr je, že bez dodatečné instalace speciální armatury - potrubního oddělovače do přívodu pitné vody ke splachovací nádržce - jde o řešení odporující současným předpisům a nelze je doporučit.

Množství kondenzátu

V literatuře se uvádí u plynových kondenzačních kotlů produkce kondenzátu okolo 0,14 kg/kWh. Např. při provozu kotle s konstantním výkonem 10 kW po dobu 10 hodin za den by množství vyprodukovaného kondenzátu dosáhlo při plné kondenzaci asi 14 litrů a u kotle s konstantním výkonem 25 kW asi 35 litrů za den. Z toho je zřejmé, že maximální průtok kondenzátu je poměrně malý. Běžně tedy do cca 1,5 litru za hodinu, aneb 0,025 litru za minutu.

Rizika spojená s odváděním kondenzátu do splachovací nádržky

V konstrukci splachovací nádržky a mezi ní a mísou jsou použity různé hmoty, které nejsou testovány na odolnost vůči kyselinám. Průtok kondenzátu se vůči objemu nádržky může jevit jako malý. Pokud zvážíme provoz kotle po celou noc, aniž by během této doby bylo spláchnuto a nádržka naplněna čerstvou vodou, zcela určitě se v nádržce zvýší kyselost její náplně a ta bude po poměrně dost dlouhou dobu negativně působit. V prvé řadě na těsnění splachovacího zařízení, které bude ztrácet těsnost, začne propouštět vodu.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Splachovací nádržka a mísa k sobě bývají spojeny ocelovými šrouby. Hlava šroubu na dně nádržky je potopena ve vodě a spojení je rovněž utěsněno. Kondenzát zvýšením kyselosti podpoří korozní aktivitu. Má se zato, že jejich životnost je shodná s dobou užívání daného klozetu.

Požadavky na řešení odvodu kondenzátu

Výrobci stanovují požadavky na řešení odvodu kondenzátu. Například pro kotel Intergas se píše, že se dodává s flexibilní trubkou průměru 25 mm, a ta se má připojit z jedné strany do odtoku prostřednictvím otevřeného připojení a z druhé strany na lapač kondenzátu. Systém odvodu kondenzátu, potrubí a armatury musí být plastové. Jiné materiály nejsou povoleny. Vypouštěcí potrubí musí mít po celé délce minimální sklon 5 až 20 mm/m (0,5 až 2 %).

Účelem přerušení odtoku není jen umožnit vizuální kontrolu průtoku kondenzátu, jak se na první pohled jeví. Ale také zabránit zaplavení kotle kondenzátem, pokud by došlo k omezení průtoku kanalizačním potrubím (splaškové odpadní vody od van, od toalet, myček, praček mohou potrubí zanášet shluky vlasů, tuků aj., pokud nejsou odborně správně instalovány a do vnitřní kanalizace se dostanou i nežádoucí předměty - vlhčené hygienické ubrousky atp.).

Především je však cílem přerušení odtoku vyloučit riziko odsátí vodní uzavírky v sifonu u kotle. Je nutné si uvědomit, že tato uzavírka odděluje prostor spalovací komory obsahující spaliny od okolního prostředí kotle. Při nesprávném přímém napojení odvodu kondenzátu z kotle na kanalizaci by k odsátí uzavírky v kotli mohlo dojít při velkém průtoku potrubím vnitřní kanalizace, kdy na odbočce k sifonu u kotle může vzniknout podtlak.

Bezpečnostní hlediska

Jedním z nejdůležitějších bezpečnostních hledisek je ochrana vnitřního vodovodu před zpětným průtokem. Pro náš případ jsou důležité třídy 3 a 4, tedy tekutiny, které představují nebezpečí pro lidské zdraví, protože obsahují chemické látky, jež jsou toxické, radioaktivní, mutagenní nebo karcinogenní.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Určitým rizikem jsou patologické mikroorganismy, které se mohou množit nejen uvnitř splachovací nádržky, ale i na vnitřním povrchu potrubí svádějícího kondenzát od kotle do nádržky. Kondenzát se v kotli shromažďuje v jeho nejnižší části, sběrači kondenzátu, sifonu.

Na jedné straně máme pitnou vodu ve vodovodu a na druhé straně ve splachovací nádržce tekutinu třídy 4, původně pitnou vodu s kontaminací chemikáliemi, které nejsou určeny pro styk s pitnou vodou a s kyselostí, která rovněž neodpovídá požadavkům na pitnou vodu.

Možnosti likvidace kondenzátu

Při provozu plynového kondenzačního kotle se tvoří kondenzát. Jedná se o vodu s malým obsahem kyseliny dusičné a dusité. Je potřeba si uvědomit, že kotel vyprodukuje denně velké množství kondenzátu. Vše závisí na typu kotle, výkonu, požadované teploty a dalších faktorů. Můžeme ale říct, že kondenzační kotel vyprodukuje v průměru 1-3litry kondenzátu za hodinu. Kondenzát je kyselý, jeho pH dosahuje hodnot mezi 2-3, a proto způsobuje korozi. Z toho důvodu je potřeba ho průběžně odvádět z plynového kotle a také z domácnosti.

• Kanalizace: Nejjednodušší cesta jak se zbavit kondenzátu vede do kanalizace. Je potřeba dodržovat normy na pH a množství vypouštěné vody. Jinak hrozí poškození kanalizace a znečištění. Řešením je neutralizační jednotka, která zvýší pH kondenzátu a učiní ho kanalizačnímu potrubí neškodným.
• Jímka: Kondenzát do ní bez problémů odvedete, ale nezapomeňte pravidelně kondenzát vylévat.
• Vypouštění na zahradu: Zde je ale určitě kondenzát neutralizovat a zohlednit typ půdy, sklon terénu a vzdálenost od vodních zdrojů. V opačném případě můžeme napáchat více škody než užitku.

Při nakládání s kondenzátem je důležité dodržovat stanovené normy. Informace o nich najdete na stránkách ČSN a vodárenských společností.

Kotle a stoková síť

Vše, co autor v článku správně uvádí, vychází z normových hodnot a platné legislativy. Jde o zajímavou problematiku, která není v naší legislativě detailně moc řešená a přitom se s ní budeme s rostoucím využíváním kondenzačních kotlů dennodenně střetávat. Je zřejmé, že před instalací kondenzačního kotle a následným připojením svodu vznikajícího kondenzátu do stokové sítě, by se měl investor případně projektant seznámit s požadavky a podmínkami místní vodohospodářské a kanalizační organizace.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Obecně se ví, že odváděním mírně kyselých kondenzátů do splaškové kanalizace a do stokové sítě se lehce vylepšuje situace pro čističky odpadních vod. Splašková voda z domácností je totiž díky pracím a čistícím prostředkům zpravidla zásadité povahy a kyselým kondenzátem se tak jednoduše neutralizuje. Je nutné ovšem hlídat příslušná množství a správné poměry a o to se snaží předpisy platné v zahraniční legislativě, např. Pracovní list ATV - A251 - Kondenzáty z kondenzačních kotlů …, na který se odvolává ve svých podkladech řada výrobců kondenzačních kotlů.

Ohledně množství vznikajícího kondenzátu, bych si dovolil doporučit se orientovat spíše přímo na hodnoty udávané výrobcem v technickém katalogu použitého kondenzačního kotle, neboť v článku zmíněný výpočet množství vznikajícího kondenzátu vychází patrně z maximálního výkonu kondenzačního kotle. Moderní současně dodávané kondenzační kotle ve skutečnosti neběží celou dobu na plný výkon, ale svůj výkon plynule mění obvykle v rozsahu od 25 do 100 % podle potřeby vytápěného objektu, tím se ale také mění množství vznikajícího kondenzátu a je tím pádem menší, než je v příkladu uvedeno.

Odvádění kondenzátu z kotle

Odvádění kondenzátu z kotle nebo jeho spalinové cesty (kouřovodu a komína) musí být řešeno v souladu s ČSN 75 6760. Např. při provozu kotle o příkonu 10 kW a době hoření jeho hořáků 10 h za den je množství vyprodukovaného kondenzátu 14 l/den. Kotel o příkonu 25 kW vyprodukuje za stejných podmínek množství kondenzátu 35 l/den. Hodnota pH kondenzátů vzniklých spalováním plynu činí 2,8 až 5,5.

ČSN 75 6760 stanovuje, že kondenzáty vzniklé spalováním, které mají pH menší než 6,5, smí být odváděny do domovní čistírny odpadních vod, povrchových vod, nebo do vsakovacího zařízení pouze po předchozí neutralizaci. Pokud je kondenzát odváděn splaškovou vnitřní kanalizací do žumpy, musí s ním být počítáno při stanovení nebo posouzení jejího objemu. Protože kondenzát je kyselý, musí se v případě jeho odvádění do vnitřní kanalizace bez neutralizace posoudit jeho vliv na materiál potrubí a příslušenství (šachty, čerpací stanice apod.). Vhodnými materiály jsou plasty a kamenina. Problematickými materiály jsou beton a vláknocement.

Splaškové odpadní vody v kanalizacích pro veřejnou potřebu jsou zpravidla neutrální nebo slabě zásadité, proto je např. v Německu nebo ve Švýcarsku [1,2] povoleno odvádět do kanalizace bez neutralizace kondenzát od plynových kondenzačních kotlů až do příkonu 200 kW, pokud je zajištěno jeho dostatečné zředění smísením se splaškovými odpadními vodami. U stokových sítí z betonových trub je třeba vliv odvádění kondenzátu posoudit a navrhnout případně další opatření (větší ředění, následné proplachování apod.). Při příkonech kotlů nad 200 kW se má navrhovat zařízení pro neutralizaci kondenzátu, které se obvykle skládá z nádoby naplněné granulátem [3].

Kondenzační kotle a spalinové cesty kondenzačních kotlů se odvodňují odtokovým potrubím. Odtok kondenzátu z kondenzačního kotle je tedy nutné ukončit volným výtokem umístěným nad kalichem nebo jiným odvodňovaným zařízením. Volný výtok je zde požadován, protože vodní uzávěrka na odvodu kondenzátu umístěná většinou v kotli nebo u spalinové cesty nemůže zároveň sloužit jako zápachová uzávěrka z důvodu nebezpečí vyschnutí v době, kdy není kotel v provozu, a vlivu tlakových poměrů při odvodu spalin.

tags: #odpad #z #kondenzacniho #kotle #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Detaily o obnovitelných zdrojích a ukládání energie
• Svoz odpadu Znojmo - podrobnosti
• Ekologie pro školy
• Složení a Využití Jemně Disperzního Odpadu
• Prezentace o CO2