Ekologická stopa letadel: Fakta a dopady na životní prostředí

Koronavirus výrazně ovlivnil letecký průmysl, který patří mezi největší znečišťovatele ovzduší. Ubylo cest jak pro soukromé, tak i pro služební účely.

Dopad letecké dopravy na životní prostředí

Letecká přeprava má významný vliv na to, co dýcháme. Většina, tj. asi 80 %, emisí CO2 pochází z letů, jejichž délka překračuje 1500 km. V přepočtu na jednoho cestujícího tento dopravní prostředek vypustí do atmosféry oxid uhličitý v mnohem větších množstvích než třeba vlak.

Charakteristickou stopou přítomnosti letadel na obloze jsou pruhy bílé barvy. Tento jev je známý jako kondenzační mraky, které vznikají za specifických podmínek prostředí. Kondenzační stopy mají negativní dopad na životní prostředí, protože významně přispívají ke skleníkovému efektu.

Německá vědkyně Urlike Burkhardová z Institutu fyziky atmosféry vypočítala, že v roce 2050, při čtyřnásobném nárůstu předpokládaného leteckého provozu, bude skleníkový efekt způsobený kondenzačními stopami 160 miliwattů na metr čtvereční, zatímco dnes je to 50 miliwattů.

Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Ty můžeme podle Žárského pozorovat na obloze třeba když letí gripen - jde o kondenzovanou vodu v podobě sněhových krystalků. Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

„Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.

Srovnání s jinými druhy dopravy

Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí vyprodukuje nové auto 120 gramů CO2 na ujetý kilometr. Pokud cestujete elektrickým vlakem ve Skandinávii, kde se většina elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů, zátěž CO2 se pohybuje v jednotkách gramů na osobu a kilometr. Vlaky tažené obyčejnou dieselovou lokomotivou mají ale produkci emisí řádově vyšší a dosahuje 90 gramů CO2 na ujetý kilometr.

V roce 2018 vypustily různé druhy dopravy v Evropské unii do ovzduší až 25 % všech skleníkových plynů. Tyto emise pocházejí převážně ze 72 % ze silniční dopravy, ale 13 % emisí plynů pochází z letecké dopravy.

Podle zprávy TERM o dopravě a životním prostředí 2020 by se ekologové měli při výběru vhodné dopravy rozhodnout pro železnici. Jedná se o posouzení hodnoty železniční a letecké dopravy v souvislosti s úsilím o realizaci Zelené dohody EU.

V porovnání se silniční nebo železniční dopravou je letecká doprava rychlejší a pro cestující pohodlnější. Na druhou stranu Země se letadlem dostanete za poměrně krátkou dobu. Nicméně, letecká doprava není k životnímu prostředí lhostejná.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Konkrétní srovnání tras:

• Praha - Košice: Auto (87,8 kg CO2), letadlo (73,7 kg CO2 včetně taxi), vlak (12,4 kg CO2).
• Ostrava - Mannheim: Letadlo s přestupem ve Varšavě (250 kg CO2).
• Plzeň - Záhřeb: Letadlo (339 kg CO2).

Z výše uvedených příkladů lze říci, že letadlo není vždy nejvhodnější způsob přepravy a nemusí být ani tím nejlevnějším," uvádí Martin Jenčík z Deloitte.

Možnosti snižování ekologické stopy letecké dopravy

Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje.

Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Ve výsledku tak prý pomůžeme svému zdraví i klimatu.

„Když se rodina rozhodne letět do Ameriky nebo Afriky na dovolenou, může to vyvážit třeba tím, že investuje do lepšího zateplení svého domu, nebo omezí konzumaci některých typů masa, třeba místo hovězího konzumuje drůbeží.”

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Boj proti negativním dopadům lidské činnosti na životní prostředí nikdy nebyl akutnějším tématem. To se samozřejmě týká i dopravy, která generuje nezanedbatelné množství oxidu uhličitého - v rámci EU má na svědomí zhruba čtvrtinu celkové produkce. Jako jediný sektor navíc doprava v EU nesnížila množství vypouštěných skleníkových plynů od roku 1990 - naopak jej zvýšila o 7 %.

Problém s CO2 řeší kromě aut také aerolinky, letadla totiž patří mezi další nejméně ekologické způsoby dopravy. Jeden ze způsobům, jak se letečtí dopravci snaží bojovat s ekologickými dopady svých dopravních prostředků, je kompenzace. Ta spočívá v tom, že daná firma podporuje projekty, které vykompenzují dopady jejího provozu na životní prostředí. Stejný koncept kompenzace se nyní rozšiřuje i na jiné oblasti.

Zdaleka nejzelenější běžně dostupnou variantou cestování jsou právě vlaky. Podíl železniční dopravy na emisích CO2 v EU činí pouhého 0,5 % a dlouhodobě klesá. Tak například: když v elektrickém vlaku jede 156 cestujících, jejich uhlíková stopa na člověka je třikrát menší, než při cestě čtyř lidí autem.

Nízkonákladové lety a emise

Nejméně planetě škodí nízkonákladové lety. Například když poletíte s Ryanairem, tak na osobu na uletěný kilometr produkujete 69 gramů CO2. U Wizzairu je to ještě míň.

Je to způsobeno hlavně tím, že tyto společnosti do letadla nacpou více pasažérů, kteří vezou méně zavazadel. Nízkonákladové aerolinie navíc šetří peníze především na spotřebě leteckého benzínu, která je ovlivněna zatížením i technickým stavem stroje. A tím přispívají mimoděk k nižší exhalaci oxidu uhličitého.

Méně vytížená letadla luxusních přepravních společností mají leckdy i vyšší než dvojnásobnou produkci emisí na hlavu.

Válečné konflikty a emise

Válečné konflikty mají na svědomí až 5,5 procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Podle posledních odhadů dosahuje produkce emisí skleníkových plynů způsobená během posledních tří let války na Ukrajině ekvivalentu 230 milionů tun emisí oxidu uhličitého. To odpovídá ročním emisím České republiky, Rakouska, Maďarska, a Slovenska dohromady.

Srovnání železniční a letecké dopravy: studie Ineco

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Podle odhadu Ineco u vysokorychlostních tratí tvoří 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat.

U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.

„Cestovat ve vlaku je ekologičtější než letadlem, ale vybudování sítě letišť vytváří nižší dopad na životní prostředí a méně emisí než vybudování sítě vysokorychlostní železnice,“ uvedl šéf Ineco Sergio Vázquez.

Dopad na životní prostředí tak u železnice výrazně ovlivňuje vytíženost tratě a také terén, kudy vede. Emise při výstavbě totiž výrazně zvyšují některé inženýrské stavby, například tunely.

Studie společnosti přináší také srovnání emisí mezi některými vnitrostátními vysokorychlostními tratěmi a leteckými spoji na střední vzdálenost. V případě trati z Madridu do Sevilly, která funguje od začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem - a to díky délce provozu trati i její velké vytíženosti.

U spojení z Madridu do Barcelony, kde trať začala plně fungovat v roce 2008 a zároveň snížila letecký provoz mezi oběma městy, je průměrná emise na cestujícího ve vlaku stále o deset procent vyšší než u letadla.

Uhlíková stopa různých dopravních prostředků

Volba dopravního prostředku má velký vliv na naši uhlíkovou stopu. Pokud chceme cestovat s ohledem na životní prostředí, měli bychom ideálně upřednostnit vlak nebo autobus před letadlem a individuální automobilovou dopravou.

Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků. Autobusová doprava produkuje průměrně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO2 na kilometr a cestujícího. Benzinové a naftové automobily produkují přibližně 192 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, zatímco hybridní vozy produkují asi 110 gramů CO2 na kilometr.

Moderní letadla, jako je Airbus A320neo, snižují emise CO2 na kilometr a cestujícího na přibližně 85 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, oproti starším modelům, jako je A320ceo, které produkují přibližně 101 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.

tags: #ekologicka #stopa #letadlo #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Svoz domovního odpadu ČR
• Kontakt na autobusovou stanici Hranice
• Černý koš Curver – recenze
• Průvodce tříděním odpadu
• Proč by teenagery měla zajímat ekologie?