Co je to ekologická stopa?

Ekologická stopa je měřítkem lidského nároku na zemský ekosystém. Jedná se o uměle vytvořenou jednotku, která určuje kolik metrů čtverečních Země potřebuje člověk k dané činnosti či pro svůj život. Ekologická stopa je 'jednotka', která nám udává jak velkou plochu produktivní půdy potřebujeme k zajištění našich požadavků. Obsahuje v sobě vše od potravin, nejrůznějších energií, dopravy až po konečný vyprodukovaný odpad a umožňuje nám tak srovnávat jednotlivé lidské činnosti z hlediska jejich dopadů na přírodu.

Stanovení ekologické stopy je vlastně „ekologické účetnictví“, které nepočítá s penězi, nýbrž s „přírodním kapitálem“. Ten je představován jednak přírodními zdroji, jako je voda či rostlinná hmota, jednak přírodními službami, k nimž patří absorpce odpadů, možnost rekreace apod. Metoda kvantifikuje přírodní kapitál, který lidská populace využívá, a porovnává jej s celkovým kapitálem, jenž je na planetě dostupný. Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce.

Pro výpočty na úrovni města, kraje, státu, celé Země se používá jednotka globální hektar. Ekologická stopa bývá často uváděna jako souhrnný ukazatel vlivu člověka na životní prostředí („Jakou stopu zanechá moje cesta do Londýna letadlem?, Jakou stopu má kilo banánů?) i když nepostihuje všechny typy znečištění. Výhodou indikátoru je srozumitelnost výsledků (jedno číslo) a možnost stanovení na různých úrovních - od globální, přes státy a regiony až po jednotlivce či aktivity. Umožňuje také porovnání strany nabídky (biokapacity) se stranou poptávky (ekologická stopa).

Jak se ekologická stopa počítá?

Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, převedená na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k pohlcení odpadů. Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy. Do kalkulace dále vstupují plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO2), jenž vznikne spálením fosilních paliv, zastavěné plochy a plochy na ochranu biodiverzity.

Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb (dostupnou biokapacitou). Ekologická stopa a biokapacita jsou vyjádřeny v globálních hektarech (gha). Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 m) biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou produktivitou“ v daném roce.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Pro srovnání, výpočty Karlovy univerzity došly k hodnotě ekologické stopy průměrného obyvatele České republiky 6,7 hektarů na osobu a rok. Přitom maximální hodnota, kterou doporučuje WWF jsou 2 hektary na osobu. V tom případě vlastně vzniká ekologický 'dluh'.

Ekologická stopa v Libereckém kraji

• Ekologická stopa Libereckého kraje v roce 2008 = 1.764.301 gha (4,1 gha/obyvatele)
• Ekologická stopa Libereckého kraje v roce 2015 = 1.941.374 gha (4,4 gha/obyvatele)
• Ekologická stopa Libereckého kraje v roce 2019 = 2.559.306 gha (5,8 gha/obyvatele)

Od roku 2008, kdy kraj ekologickou stopu poprvé vyhodnotil, její hodnota narostla o 30 %. Ve stejném období došlo k rozvoji kraje, který má vliv i na ekologickou stopu (například nová výstavba). Do budoucna bude důležité, aby tento trend nepokračoval a dařilo se snížit hodnotu indikátoru pod 5,6 gha/obyvatele, tady na hodnotu nižší, než je národní úroveň indikátoru. V ideálním případě, pokud by kraj usiloval o tzv. silnou udržitelnost, by se tato hodnota měla začít blížit hodnotě biokapacity kraje (2,37 gha/obyvatele). Prioritou by každopádně měl být rozvoj kraje při současném snižování jeho ekologické stopy.

Liberecký kraj má předpoklady ekologickou stopu snižovat, zejména pomocí opatření v oblasti spotřeby a výstavby a energeticky úsporných opatření, neboť tyto dvě oblasti tvoří významnou část ekologické stopy (přes 60 %).

Uhlíková stopa jako součást ekologické stopy

Vliv našeho chování se snaží vyčíslit tzv. ekologická stopa prostřednictvím převodu na imaginární plochu, kterou by jednotlivé činnosti zabraly. Určitou plochu potřebujeme na pěstování plodin, produkci surovin atd. Uhlíková stopa je součástí ekologické stopy a vyjadřuje naši produkci a spotřebu v souvislosti s emisemi skleníkových plynů.

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na změnu klimatu. Jedná se nepřímý ukazatel spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě či výrobku. Jednotkou uhlíkové stopy jsou tuny skleníkových plynů přepočtené na ekvivalentní množství oxidu uhličitého (t CO2e).

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

V současné době je biokapacita Země překračována již jen emisemi skleníkových plynů.

Jak snížit svou ekologickou stopu?

Způsobů, jak snížit svoji ekologickou stopu, je celá řada. Záleží na dobré vůli každého z nás.

Bydlení

Pokud bydlíte v rodinném domě, je vhodné preferovat obnovitelné zdroje energie, jako je biomasa, tepelná čerpadla či solární energie. Nepřehánějte to v zimě s vytápěním, raději se otužujte. V rámci úspor energie se dá zateplit dům či byt, vyměnit okna, používat šetrné spotřebiče, LED osvětlení apod. Každá zdánlivá drobnost přispěje ke snížení stopy. Velmi problematická je, z hlediska ekologické stopy, klimatizace. Spotřebuje velké množství elektřiny, produkuje odpadní teplo, které zejména ve městech zvyšuje efekt „tepelného ostrova“.

Doprava

Podle životního stylu dosahuje ES v případě dopravy velmi odlišných hodnot. Největší díl ekologické stopy v rámci dopravy připadá na osobní automobily. V naší zemi jezdí 5,6 milionů osobních aut, dále 1,1 mil. motocyklů a 700 tis. nákladních aut. Všechny tyto dopravní prostředky spalují ohromné množství dovezené ropy. Ještě závažnější dopad na ES má létání, protože emise skleníkových plynů uvolněné v letové výšce 10 000 metrů mají větší ohřívací efekt na atmosféru.

Potraviny

Efektivním způsobem je zmenšení podílu živočišných produktů ve stravě. Kromě ekologické stopy tak snížíme i uhlíkovou a vodní stopu, neboť chov dobytka je velmi náročný na spotřebu vody. Nemusíme se rovnou stát vegetariány či vegany, stačí si říci, že 2x týdně vynecháme maso. Tento krok je dostupný každému a navíc je prokazatelně přínosný i pro zdraví. A k tomu sníží roční ekologickou stopu průměrného Čecha o cca 6 %. Další možností je preference lokálních, sezónních a bio potravin. Jsou často zdravější, a také snižují spotřebu paliv na jejich dopravu.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Spotřeba

Jednoduché pravidlo říká, že menší spotřeba znamená menší osobní ekologickou stopu. Čím méně toho nakupujeme, tím méně toho je vyrobeno a tím nižší dopad zanecháme. Minimalismus ve spotřebě proto přináší ekologické benefity. V oblasti odpadů platí, že nejlepším odpadem je ten, který vůbec nevznikne.

Třídění odpadu

Správné třídění odpadů je důležité, protože recyklaci předchází - tedy bez toho, že bychom třídili námi vyprodukované odpady, není jejich recyklace možná.Zpracování odpadů a jejich další využití v podobě recyklace přináší značné úspory například při nahrazování primárních surovin, při šetření energií při výrobě a podobně.Třídění odpadů by mělo být nezbytnou součástí naší každodenní rutiny, protože během života vyprodukujeme nemalé množství odpadu. Je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí a přírodu udělat každý z nás.

tags: #ekologicka #stopa #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Jurkovičovy vánoční koledy
• Změny v nakládání se stavebními odpady
• Návod k připojení sušičky Electrolux EDH3887GDE
• Léčení Včel Přírodními Metodami
• Znečištění v ČR