Vzhledem ke klimatickým změnám je udržitelnost stále důležitější v našich každodenních rozhodnutích. Každý z nás nějakou měrou zatěžuje klimatický systém Země. Někdo více, někdo méně. Ekologická stopa je měřítko environmentálního dopadu lidské činnosti na planetu Zemi.
Jinými slovy, je to uměle vytvořený ukazatel, který určuje, kolik metrů čtverečních naší planety (produktivní země a vodních ploch) potřebuje člověk nebo stát k uspokojení svých současných potřeb, a to k vyprodukování potřebných zdrojů i ke zneškodnění vzniklých odpadů. Je to uměle vytvořený nástroj, který měří, kolik plochy Země potřebuje člověk pro svůj život či k určité činnosti. Ekologická stopa je jednotka, která porovnává činnost člověka a její dopad na ekosystém planety a trvalou udržitelnost.
Koncept byl vytvořen za účelem zodpovězení otázky, zda lidé žijí v hranicích únosné ekologické kapacity či nikoliv, a současně schopnosti odhadnout dopad jednotlivých aktivit člověka na přírodu. Ideální je samozřejmě co nejnižší ekologická stopa. Ekologická stopa bývá nazývána zelené účetnictví. Lze ji chápat jako účetní nástroj pro kvantifikaci ekologických zdrojů. Ekologická stopa na straně poptávky je souhrnným ukazatelem vlivu člověka na životní prostředí.
Měří nároky jednotlivce, města či celé populace na přírodní zdroje a vyhodnocuje množství a tempo spotřeby těchto zdrojů. Biokapacita na straně nabídky znamená schopnost přírody pohlcovat a likvidovat odpady, které lidé produkují, a obnovovat zdroje a doplňovat to, co z ní lidé odčerpají.
Uhlíková stopa měří dopad na životní prostředí, který je způsoben lidskou činností a vyjadřuje množství oxidu uhličitého (CO2), který se uvolňuje do atmosféry. Čím je uhlíková stopa vyšší, tím více zatěžuje naši planetu. Oxid uhličitý patří mezi hlavní tzv. skleníkové plyny (společně s metanem, oxidem dusným, ozónem a dalšími).
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Oxid uhličitý má významný vliv na globální klimatickou změnu a pomocí uhlíkové stopy je možné měřit environmentální dopad, který je způsoben činností jednotlivce, organizace, nebo výrobou daného produktu. Uhlíková stopa se někdy vyjadřuje také pomocí jednotky CO2 ekvivalent (CO2e, nebo CO2eq), což reprezentuje celkové množství skleníkových plynů, nejen oxidu uhličitého, které jsou vyvolány lidskou činností a jsou přepočteny na ekvivalent emisí oxidu uhličitého.
Věděli jste, že průměrné emise skleníkových plynů pro výrobu jednoho kilogramu čokolády činí 34 kg CO2e, zatímco pro jeden kilogram jablek jsou to 0,4 kg CO2e?
S rozumnou přesností lze odhadnout množství zdrojů, které člověk spotřebuje, a odpadů, které produkuje. Zdroje a odpady lze převést na odpovídající plochy biologicky produktivní půdy, které jsou nezbytné k jejich zajištění. Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy.
Každá taková plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity. Tyto hektary lze tak vzájemně sčítat.
Ekologická stopa je závislá na životním stylu a množství zboží, které daná osoba má a které spotřebovává. Záleží také na tom, jak efektivně bylo toto zboží vyrobeno, tedy kolik zdrojů se na jeho výrobu spotřebovalo.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Celková stopa spotřeby potravin v ČR na osobu je 1,13 globálních hektarů (gha) a stopa pastvin 0,11 gha, dohromady 1,23 gha. Ekologická stopa spotřeby potravin v domácnostech zahrnuje jak domácí stravování, tak stravování mimo domácnost (pohostinství), které může dosahovat až výše poloviny stopy domácího stravování.
Maso a produkty z masa zodpovídají i za více než třetinu stopy spotřeby potravin, další třetinu tvoří mléko a mléčné výrobky. Relativně nejvyšší stopu má hovězí a telecí maso, ryby, sýry a máslo. Ačkoliv pochutiny nemají velký podíl na spotřebě, káva, čaj, čokoláda či víno mají poměrně vysokou stopu přepravy a rovněž jejich produkce vyžaduje velkou plochu, což značí vysokou stopu. Naopak potraviny jako vajíčka, chléb či brambory mají nízkou přepravní stopu a rovněž stopa jejich produkce je velmi nízká.
Uhlíková stopa tvoří 60 % celkové ekologické stopy ČR a na jednoho obyvatele připadá 3,33 gha. Uhlíková stopa však zahrnuje veškeré aktivity spojené s průmyslovou výrobou, dopravou, zemědělstvím atp. Samotná stopa domácností spojená se spotřebou energie činí necelých 0,2 gha.
Domácnosti však nakupují výrobky a využívají služby, které v sobě mají vtělenou energii z celého průmyslového výrobního cyklu. Největší ekologickou stopu má spotřeba elektřiny a uhlí, naopak nejnižší biomasa a zemní plyn. Navzdory účinnějším zařízením a lepšímu zadržování energie však její spotřeba domácnostmi neustále roste.
Nárůst uhlíkové stopy je způsoben zejména růstem počtu domácností a elektrických zařízení využívaných domácnostmi. Ekologická stopa dopravy je způsobena emisemi CO2 a záborem půdy pro infrastrukturu.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Z hlediska osobních aktivit vzniká jednoznačně nejvyšší stopa při cestování letadlem. Z hlediska absolutního dopadu má ovšem samozřejmě největší vliv silniční doprava; v ČR dosahuje 0,49 gha na obyvatele. Vzhledem k horší veřejné dopravní obslužnosti venkovských oblastí je zde vyšší stopa osobní automobilové přepravy, na rozdíl od velkých měst, kde je stopa automobilové dopravy poněkud snížena, zatímco stopa veřejné dopravy je zde v souhrnu vyšší.
V rámci účtu ekologické stopy se materiály a odpady projeví standardně už jako primární produkt (plodina, dřevo) nebo vtělená energie potřebná ke zpracování výrobku (emise CO2 z výroby skla apod.), případně jako degradovaná plocha zaujímaná skládkou.
Odpady však zahrnují stopu celého životního cyklu materiálu či výrobku a snížení produkce odpadů, zvýšení životnosti výrobků nebo recyklace odpadů tak snižují nároky na energetickou stopu a stopu skládek. Nejvyšší stopu na tunu materiálu mají textilie, obuv či baterie. Naopak mezi látky s nejnižším dopadem patří například sklo.
K položkám, které mají velký dopad na výslednou ekologickou stopu, patří například papír (0,33 gha/osobu) nebo domácí biologický odpad (0,17 gha/osobu). Produkce lesů potřebná k výrobě papíru dosahuje 0,38 gha na osobu, tedy nikterak zanedbatelné číslo.
Voda sice není součástí účtu ekologické stopy, nicméně v posledních letech se rozvinul výpočet tzv. vodní stopy. Vodní stopa znamená objem vody, který je zapotřebí k zajištění zboží a služeb spotřebovaných obyvateli určitého státu.
Globální průměrná vodní stopa je 1 240 m3 na obyvatele a rok. Vodní stopa průměrného obyvatele ČR je o něco málo vyšší než globální průměr - 1 572 m3 na obyvatele a rok. Největší část vodní stopy je ovšem spotřebována na produkci zemědělských produktů, pro ČR je to více než 900 m3 na obyvatele a rok. Dalších zhruba 360 m3 na obyvatele a rok se spotřebuje v jiných zemích na dovážené zemědělské komodity. Spotřeba vody v domácnostech se pohybuje okolo 100 m3 na obyvatele a rok.
Výpočet CO2 stopy se odvozuje z průměrných emisí pro danou kategorii zboží/služby a hodnoty transakce, dále zohledňuje odlišné regiony, úrovně cen a energetický mix každé země. Výpočty jsou odvozeny z řady odborných a ověřených zdrojů (jako například Eurostat, Světová banka, Defra Emission Factors, aj.) poskytujících údaje o celkových emisích a emisních faktorech.
Výsledkem je velmi kvalitní odhad na úrovni celé transakce s vysokou informativní hodnotou. Nejde o zcela exaktní měření uhlíkové stopy, ale přesný odhad na základě nejlepších aktuálně dostupných údajů. Informace o uhlíkové stopě se vztahuje k danému nákupu, ne k jednotlivým položkám v nákupním košíku.
Cílem (nejen) environmentálních aktivistů je co nejvíce odsunout den, kdy populace vyčerpá přírodní zdroje. Není vaší povinností začít podnikat markantní kroky, ale každá změna má velký význam, především v dlouhodobém horizontu a pro budoucí generace.
Průměrná ekologická stopa občana ČR je 4,9 globálních hektarů. Na Slovensku je to 3,2 gha, v Německu 4,5 gha, ve Francii 5,6 gha, Švédsko 6,1 gha, USA 9,6 gha a Kamerun 0,8 gha. Celosvětově je k dispozici 1,8 biologicky produktivních globálních hektarů na osobu.
ES nám poměrně jednoduchým způsobem kvantifikuje „využívání“ přírodních zdrojů člověkem a porovnává jej s celkovou biologickou kapacitou země.
tags: #ekologická #stopa #spotřebičů #výpočet