Komerční pěstování tabáku je průmysl, který se týká významné části planety. Podílí se na něm 142 států a pokrývá 4,3 milionu hektarů zemědělské půdy, většinou v chudších zemích. Nejvíce se tabák pěstuje ve trojici Čína, Brazílie a Indie.
Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) to ale představuje značný problém - který se netýká ani tak kouření tabáku, ale spíše dopadů jeho pěstování na přírodu a životní prostředí.
Největšími producenty tabáku jsou Brazílie, Čína a Indie. Hlavní problém podle WHO spočívá v tom, že se rostlina pěstuje jako monokultura, její pěstování se nestřídá s pěstováním jiných plodin.
To znamená, že jak půda, tak i samotné rostliny jsou velmi slabé - a aby přežily, je potřeba velkého množství chemikálií a lidské pomoci. Jinak je zničí škůdci nebo choroby.
„Tabák navíc bere půdě spoustu živin a potřebuje tedy masivní množství hnojiv - což je proces, který vede ke snižování kvality krajiny a její proměně v poušť, se všemi negativními dopady pro biodiverzitu i volně žijící zvířata i rostliny,“ uvádějí autoři práce, která problém pro WHO popsala.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Používání chemikálií pro pěstování tabáku má přímý dopad na zdraví zemědělců - z nich je přitom šedesát až sedmdesát procent žen. Zejména v chudších zemích to je problém, protože právě tam se stále ještě používají některé agresivní chemické látky, které jsou jinde už dávno zakázané.
I když to tak na první pohled nemusí vypadat, pěstování tabáku spotřebovává obrovské množství dřeva. Což zase přispívá k úbytku lesů, který je jednou z hlavních příčin stále rychlejší a silnější změny klimatu.
Každoročně se totiž spotřebuje 11,4 milionu metrických tun dřeva na sušení tabákového listí. Pro tento účel se využívá více metod, například pálení lesního dřeva. Podle WHO je jeden strom ekvivalentem asi tří set cigaret, tedy patnácti krabiček.
„To podle vědců představuje další příčinu negativního vlivu tabákových plantáží, který by měl lidstvo silně znepokojovat. Tato práce je totiž „důkazem o podstatném a většinou nevratném úbytku stromů a dalších druhů rostlin kvůli pěstování tabáku“.
Podle poslední velké studie z roku 2012 spotřebovalo 967 milionů kuřáků za rok 6,25 bilionu cigaret. „To znamená asi šest tisíc metrických tun formaldehydu a 47 000 metrických tun nikotinu, které se uvolňují do životního prostředí,“ uvádí práce.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Tabákový kouř obsahuje asi čtyři tisíce chemikálií, nejméně 250 z nich je škodlivých. Je v něm také oxid uhličitý, který pomáhá oteplovat planetu, metan a oxidy dusíku. „Kombinace těchto skleníkových plynů ze spalování tabáku odpovídá ročně provozu asi 1,5 milionu automobilů,“ říká zpráva.
Důsledky kuřácké vášně pak škodí přírodě i v jiném ohledu; jedním z nejčastějších druhů odpadu v oceánech jsou totiž cigaretové nedopalky, minimálně podle zpravodajství NBC News, které vychází ze zprávy neziskové organizace Cigarette Butt Pollution Project.
Filtry, které se do cigaret používají, se vyrábějí z acetátových vláken. Jde tedy sice o materiál přírodní povahy, v této podobě se ale volně nevyskytuje - a přírodě zabere až desítky let, než se velice trvanlivé filtry rozloží.
Ročně se přitom na celé Zemi vyrobí přibližně 5,5 bilionu cigaret. Jen ve Spojených státech je to 300 miliard cigaret - z nich má filtr přibližně 99 procent. Podle vědců, kteří pracují pro zmíněný Cigarette Butt Pollution Project, se nedopalky, a tedy i filtry dostávají kvůli nedisciplinovanosti kuřáků i špatnému systému nakládání s odpadem do volné přírody, velice často i do vody - tedy do jezer, vodních nádrží a do oceánů.
Podle amerických údajů tvoří odpadky spojené s kouřením přibližně až třetinu všeho odpadu nalezeného na amerických plážích.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
I když se filtry rozloží, znamená to jen, že látky, které jsou v nich zachycené z cigaret, se tak uvolní do životního prostředí. Podle výsledků vědeckých studií se našly stopy těchto chemických látek v tělech přibližně 70 procent mořských ptáků a 30 procent mořských želv.
Podle ní tvoří nedopalky třicet až čtyřicet procent množství všeho odpadu, který byl nasbírán při úklidech měst.
„Vzhledem k tomu, že dvacet cigaretových filtrů váží 3,4 gramu, odhadovaný odpad z celosvětové spotřeby cigaret byl v roce 2014 mezi 340 a 680 miliony kilogramů. Toto číslo neobsahuje hmotnost zbytků tabáku a dalších vedlejších produktů kouření,“ uvádí experti WHO.
Přestože kuřáků globálně na světě ubývá, v některých oblastech jich naopak lokálně přibývá - jedná se zejména o východní Středomoří a Afriku. Čína je v současné době jak hlavním producentem tabáku, tak i jeho největším konzumentem.
Všechny části procesu výroby cigaret mají negativní dopad na životní prostředí i lidi, kteří se na něm podílejí - a to se ani nezmiňujeme o dopadu na zdraví kuřáků samotných, což je téma pro další analýzy, jichž však existuje už dostatečné množství.
WHO vyzývá k ještě většímu zdanění tabákových výrobků, a to přesto, že se na daních za ně ročně vybere přes 270 miliard dolarů. Světová zdravotnická organizace by ráda, aby se daně ještě zvýšily, ideálně tak, aby se z nich získal dvojnásobek financí oproti nynějšku.
Mnoho kuřáků, především mladší ročníky, si během posledních let oblíbilo tzv. vapování. Přechod z klasických cigaret přes ohřívaný tabák na elektronické cigarety s tzv. liquidem ovšem přinesl i nemalou zátěž pro životní prostředí.
“Vaping” znamená ohřev a inhalaci e-liquidu, tedy tekutiny obsahující nikotin, glycerin a další příchutě (existují i liquidy bez nikotinu). Tekutina se následně zahřívá zařízením, kterému se říká e-cigareta, neboli vaporizér (vapík apod.).
Naproti tomu u “zahřívaného tabáku” jde o klasický tabák, který je uložen v náplni (někdy se jí říká „heet“) a ve speciálním zařízení se nahřívá na určitou teplotu, díky čemuž se uvolňuje nikotin a aroma (nejde ovšem o pálení tabáku, jak je tomu u klasických cigaret).
Další alternativou kouření jsou tzv. nikotinové sáčky (polštářky), které jsou populární zejména na severu Evropy (Dánsko, Švédsko). Ty obsahují nikotin, vodu, celulózu, aroma a další látky, které se do těla dostávají skrze sliznici v ústech - sáčky se totiž vkládají pod jazyk či dolní ret.
Sdružení také přišlo s výzkumem, podle kterého 13 % mladých (13-16 let) někdy vyzkoušelo aspoň „jedno potáhnutí“ a většina z nich uvedla, že začala vapovat ve věku 11 nebo 12 let.
To, ruku v ruce s tím, jaký vliv mají e-cigarety na životní prostředí, přispívá k omezením a zákazům těchto přístrojů napříč Evropou. Restrikce prodeje jednorázových e-cigaret chystá aktuálně Velká Británie a platí už v Německu, Belgii a Irsku.
Tým mladých ukrajinských IT specialistů přišel na způsob, jak z použitých jednorázových e-cigaret vyrobit powerbanky. Některé sáčky jsou vyrobeny z tzv. kompozitních materiálů, a patří tedy do směsi - pro správné třídění je důležité sledovat tzv. Barevné obaly náplní pro e-cigarety působí zejména na mládež jako magnet.
Jednorázové e-cigarety jsou přednabité a naplněné e-liquidem obsahujícím nikotin, a tedy připravené k okamžitému použití. Nevyžadují žádné předchozí zkušenosti, nastavování ani údržbu - proto se staly tak populární. Nízká vstupní cena a naprostá jednoduchost z nich udělaly hit především mezi začínajícími vapery.
Problém s jednorázovou e-cigaretou nastává ve chvíli, kdy se vyčerpá - dojde náplň nebo se vybije baterie. Každé takové zařízení obsahuje kombinaci plastu, kovu a lithium-iontové baterie. Tyto materiály je dohromady téměř nemožné recyklovat. Výsledkem je obrovská ekologická zátěž.
V případě oxidace baterie v jednorázové e-cigaretě chemikálie prosakují do okolní půdy a kontaminují povrchové i podzemní vody. To představuje riziko pro celý ekosystém - od rostlin a živočichů až po samotného člověka.
Podle průzkumu společnosti Ecobat více než polovina uživatelů v České republice vyhazuje jednorázové e-cigarety do běžného komunálního odpadu. Téměř 90 % respondentů netušilo, že mohou použitou jednorázovou e-cigaretu odevzdat k recyklaci v obchodě či trafice, kde e-cigarety prodávají (kus za kus), nebo do červeného kontejneru pro elektrospotřebiče.
Každý měsíc se tak předá k recyklaci jen malé procento ze stovek tisíc prodaných kusů jednorázových e-cigaret. Zbytek končí na skládkách komunálního odpadu.
V USA se v roce 2024 měsíčně prodalo průměrně 12 milionů jednorázových e-cigaret, přičemž pouze 8 % jich bylo správně recyklováno (zdroj).
Ekologické a společenské dopady jednorázových e-cigaret nezůstávají bez povšimnutí. Řada evropských zemí zavedla jejich zákaz:
Nutno ovšem dodat, že zákazy jednorázových e-cigaret se začaly uplatňovat nejen z ekologických důvodů, ale především v reakci na rostoucí obavy o ochranu dětí a dospívající mládeže, kterou mnohdy oslovují stylové obaly či příchutě inspirované populárními sladkostmi či nápoji. To společně s velmi snadnou dostupností přispívá k růstu nikotinové závislosti mezi mladými lidmi.
V České republice se zatím úplný zákaz prodeje jednorázových e-cigaret nechystá, nicméně nově platí omezení vztahující se právě na příchutě a vzhled obalů.
Každý POD systém se skládá ze dvou hlavních částí: Těla, které obsahuje akumulátor s elektronikou, a cartridge (POD) představující nádobku s e-liquidem a žhavící hlavou.
Moderní POD systémy nabízejí automatickou aktivaci žhavení při potažení z náustku a automatickou detekci odporu žhavící hlavy, tudíž nevyžadují žádné složité nastavení a z hlediska použití jsou stejně pohodlné jako jednorázové e-cigarety.
Rozdíl je v tom, že nevyhazujete celé zařízení, ale pouze doplníte e-liquid a dobijete baterii.
Přechod z jednorázových e-cigaret na POD systémy výrazně snižuje množství odpadu:
Ekologie není jediný důvod, proč přejít na POD systémy. Přijdou vás totiž i výrazně levněji:
Při uvažované spotřebě 1 jednorázové e-cigarety za 2 dny utratíte měsíčně asi 2700 Kč. S POD systémem se finančně pohybujete kolem 1300-1600 Kč měsíčně včetně odpovídající spotřeby e-liquidů a náhradních cartridgí. Celkové náklady na POD systém jsou ve srovnání s jednorázovými e-cigaretami zhruba poloviční.
Ročně tak můžete ušetřit více než 16000 Kč.
| NÁKLADY | 1. měsíc | 2. Měsíc | Rok |
|---|---|---|---|
| Tabákové cigarety (20 ks) | 4350 Kč | 4350 Kč | 52925 Kč |
| Jednorázové e-cigarety (2 ml) | 2685 Kč | 2685 Kč | 32668 Kč |
| Plnitelná e-cigareta + hotové náplně + díly | 2332 Kč | 1582 Kč | 20035 Kč |
| Plnitelná e-cigareta + vlastní náplně + díly | 1991 Kč | 1241 Kč | 15886 Kč |
| Vlastnost | Jednorázové e-cigarety | POD systémy |
|---|---|---|
| Životnost zařízení | 1-2 dny | 12-24 měsíců |
| Množství odpadu | Vysoké (celé zařízení) | Nízké |
| Možnost recyklace | Obtížná | Snadná |
| Ekologický dopad | Velmi vysoký | Výrazně nižší |
| Měsíční náklady | 2500-3000 Kč | 1300-1600 Kč |
| Typ baterie | Jednorázová | Dobíjecí |
| Počáteční investice | Od 179 Kč | Od 300 Kč |
| Údržba | Žádná | Minimální |
Pokud přecházíte z jednorázových e-cigaret, nevybírejte si POD systém jen podle líbivého designu, vysoké hodnoty výkonu nebo množství funkcí. I méně výkonná e-cigareta se základními funkcemi umožňuje kvalitní vapování. Navíc vám vydrží déle a bude mít nižší spotřebu e-liquidu.
Abyste ze svého POD systému vytěžili maximum, minimalizovali opotřebení a zároveň odpad:
I při používání POD systému vzniká odpad, se kterým je třeba zacházet odpovědně:
Některé sáčky jsou vyrobeny z tzv. kompozitních materiálů, a patří tedy do směsi - pro správné třídění je důležité sledovat tzv. recyklační značky, které napovědí, jak správně třídit odpad. Výrobci mají povinnost na obalech uvádět, kam a jak tyto přístroje a jejich komponenty vyhodit.
Mějte na paměti, že vapingové zařízení a cartridge obsahují kapaliny s nikotinem, které mohou být škodlivé pro životní prostředí, pokud se dostanou do půdy nebo vody. Pokud máte staré nebo nepoužívané e-liquidy, nevyhazujte je do kanalizace nebo popelnice. Některé značky e-liquidů se snaží vyrábět ekologičtější náplně a příchutě.
Společnost Philip Morris International se rozhodla bojovat s některými problémy tabákového průmyslu, jako je negativní vliv na zdraví kuřáků či životní prostředí. Firma uvádí na trh méně škodlivé alternativy cigaret, snaží se vymýtit dětskou práci na farmách svých dodavatelů a zmenšit svou uhlíkovou stopu.
Zároveň hledá cesty, jak snížit množství chemických hnojiv a dřeva používaných při výrobě tabákových produktů, a zabránit tak zhoršování kvality krajiny a odlesňování. Poslední čtyři roky vydává zprávu o udržitelnosti, kde reportuje o svých aktivitách.
tags: #ekologická #stopa #tabáku #dopad #na #životní