Souhlas orgánu ochrany přírody v přírodních parcích a podmínky ochrany

Územní ochrana přírody je v České republice zakotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a jeho prováděcích vyhláškách (395/1992 Sb. a 45/2018 Sb). V České republice existují dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ): velkoplošná a maloplošná. Se vstupem do Evropské unie vznikla povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000. Do velkoplošných ZCHÚ spadají dvě kategorie, do maloplošných čtyři a do soustavy Natura 2000 dvě kategorie chráněných území.

Pro chráněná území platí podle zákona o ochraně přírody a krajiny některá omezení v závislosti na jejich kategorii a pro národní parky a chráněné krajinné oblasti i v závislosti na jejich zonaci. S ohledem na různorodost území a specifické potřeby jejich ochrany umožňuje zákon orgánu vyhlašujícímu zvláště chráněné území stanovit při jeho vyhlašování další, tzv. bližší ochranné podmínky.

Bližší ochranné podmínky

Každé zvláště chráněné území může mít (a v drtivé většině případů má) v rámci vyhlašovací dokumentace stanoveny tzv. bližší ochranné podmínky, které jdou nad rámec běžných zákonných zákazů. Činnosti vymezené v těchto bližších ochranných podmínkách jsou stanoveny individuálně pro dané území, a proto se obsahově liší.

Pro zabezpečení zvláště chráněných území (s výjimkou CHKO) před rušivými vlivy z okolí slouží ochranné pásmo (viz § 37 zákona). Pokud se ochranné pásmo vyhlašuje, děje se tak zpravidla současně s vyhlášením území za zvláště chráněné. Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, vzniká tzv. ze zákona a tvoří ho území do vzdálenosti 50 m od zvláště chráněného území. V takovém pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány pouze některé činnosti vymezené příslušný paragrafem zákona o ochraně přírody a krajiny.

K označení zvláště chráněných území v terénu se podle vyhlášky č. 45/2018 Sb. používá pruhové značení hranic na sloupcích či hraničních stromech u NPR, NPP, PR, PP a I. zóny NP - jedná se o dva červené pruhy 5 cm široké a oddělené 5 cm širokou mezerou.

Čtěte také: Matrace z přírodních materiálů

Souhlas orgánu ochrany přírody

Vždy, když zamýšlíte provádět činnost, která by mohla vést k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit, je třeba si zajistit souhlas orgánu ochrany přírody.

Žádost o souhlas k zásahům v evropsky významných lokalitách se nevyžaduje na území národních parků, I. a II. zóny chráněných krajinných oblastí, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a smluvně chráněného území, jelikož je ochrana evropsky významné lokality zabezpečena z titulu zvláště (či smluvně) chráněného území. V ostatních případech můžete žádost o souhlas k zásahům v evropsky významných lokalitách předat osobně nebo zaslat poštou místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit. Dále předložíte projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti.

• Chráněná krajinná oblast Labské Pískovce a Chráněná krajinná oblast Šumava - zde žádost podáváte Správě národního parku České Švýcarsko, resp. Správě národního parku Šumava.
• Chráněné krajinné oblasti (CHKO) mimo území CHKO Labské Pískovce a CHKO Šumava - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny, resp.
• Pozemky a stavby, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu (mimo CHKO Labské Pískovce a CHKO Šumava) - Agentuře ochrany přírody a krajiny, resp.

V ostatních případech můžete žádost o souhlas k zásahům v evropsky významných lokalitách zaslat prostřednictvím datové schránky místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit.

V případě, že je souhlas vydáván formou rozhodnutí (vč. závazného stanoviska), je možné se proti němu odvolat. Výjimky ze zákazů je možné povolit pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Rozhodnutí o povolení výjimky obsahuje podmínky, za nichž je předmětnou činnost možné uskutečnit a důvody k tomu vedoucí.

Stavební činnost a souhlas

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č. 114/1992 Sb.

Čtěte také: Více o částečně obnovitelných zdrojích

• Národní přírodní rezervace (NPR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dle judikatury dále obsažen v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území a dále také v zákazu měnit dochované přírodní prostředí.
• Přírodní rezervace (PR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dále obsažen dle judikatury v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území.
• Chráněná krajinná oblast (CHKO) - zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Nadto stavební činnost je dle judikatury dále obsažena v zákazu intenzivních technologií (týká se I. a II. zóny CHKO).

Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území - obvykle je omezení stavební činnosti dáno rovněž v bližších ochranných podmínkách stanovených individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK. Vyhlašovací dokumentaci daného území naleznete v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

• Souhlas k některým činnostem v CHKO a NP dle § 44 odst. 1 ZOPK.
• Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněném území dle § 44 odst. 2 ZOPK - bez souhlasu nelze ve zvláště chráněném území provádět stavby, terénní úpravy, výkopové práce, práce prováděné hornickým způsobem, změny vodního režimu pozemků nebo vodních toků; souhlas se vydává v případě, že záměr nepodléhá již souhlasu dle § 44 odst. 1 ZOPK.

Souhlas dle § 44 odst. 1 a odst. 2 ZOPK se nevydává k záměrům podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. v zastavěném území obce ve IV. zóně CHKO nebo NP.

• Ochranná pásma zvláště chráněných území - povolování nebo provádění staveb v ochranném pásmu je vázána na souhlas orgánu ochrany přírody dle § 37 odst. 2 ZOPK.
• Významné krajinné prvky - dotýká-li se stavební záměr některého z významných krajinných prvků, (tj. např. les, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy), je nutný souhlas orgánu ochrany přírody dle § 4 odst. 2 ZOPK.
• Krajinný ráz - dále existují omezení z hlediska ochrany krajinného rázu (v CHKO půjde typicky o výšku budovy, sklon a vzhled střechy, barvu fasády apod.) a požadavku souhlasu orgánu ochrany dle § 12 odst. 2 ZOPK.
• Kácení dřevin pro účely stavebního záměru - limitaci stavební činnosti představuje i ochrana dřevin rostoucích mimo les, pokud přesahují minimální rozměry (obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí; u zapojeného porostu pak rozloha nad 40 m2) a nenaplní jinou výjimku (ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území s druhem pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří) je nutné k jejich kácení povolení dle § 8 odst. 1 ZOPK.

V případě, že se stavební záměr nachází v evropsky významné lokalitě či ptačí oblasti, budete nejdříve muset požádat příslušný orgán ochrany o stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK (vzor žádosti najdete níže), kde bude posouzeno, zda záměr může mít významný vliv na předměty ochrany těchto území.

V závislosti na parametrech konkrétního stavebního záměru, jeho umístění a rozsahu dotčení zájmů chráněných dle ZOPK je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o správní akty, potřebné k povolení stavebního záměru. Posouzení, co vše je pro povolení stavebního záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny potřebné, může být často obtížné.

Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, („stavební zákon“), nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK. Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Bez pravomocného společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK nelze stavební záměr povolit.

Čtěte také: O korálových útesech

Režim společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK pro posouzení zájmů chráněných dle ZOPK je speciální postup oproti zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád.

Pokud se stavební záměr, který podléhá povolení dle stavebního zákona, nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území (záměr nezasahuje ani zčásti na území žádného zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), budou zájmy chráněné dle ZOPK posouzeny v rámci jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb. Příslušným orgánem k vydání jednotného environmentálního stanoviska je v závislosti na parametrech konkrétního záměru obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad nebo MŽP.

Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.

Orgán ochrany přírody může postupem dle § 83 odst. 5 a 6 ZOPK vydat ke stavebnímu záměru rozhodnutí i jako první úkon v řízení. V případě, že máte zájem na tomto zrychleném správním řízení je nutné o tento postup výslovně požádat v žádosti a doložit souhlas všech účastníků řízení (minimálně vždy jím bude obec/obce dle § 71 odst. 3 ZOPK v jejímž obvodu je záměr situovaný). Souhlas musí být vyznačený v situačním výkresu projektové dokumentace.

Souhlas spolku s podanou žádostí o informování dle § 70 odst. 2 ZOPK může být nahrazen vyjádřením spolku, že se řízení nebude účastnit. Informace o přihlášených spolcích, se kterými je nutné záměr projednat si vyžádejte u příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, případně mohou být informace zveřejněny na webu příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR.

AOPK ČR je k této životní situaci na úseku ochrany přírody příslušná na území chráněných krajinných oblastí vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava a dále kdekoliv na území národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) a jejich ochranných pásem, pokud neleží na území národního parku a vojenského újezdu. A dále také na území, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy a správní obvody správ národních parků.

V případě, že stavební záměr podléhající povolení dle stavebního zákona zasahuje pouze do ochranného pásma zvláště chráněného území (ani z části nezasahuje do žádného zvláště chráněného území nebo území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti), je nutné se obrátit na příslušný orgán k vydání jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb.

Správní akty potřebné k povolení stavebního záměru vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2023 Sb.

Jedná-li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.

Vaše žádost musí obsahovat:

• Vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp.
• Musí být dostatečně specifikován záměr - tzn. je třeba předložit projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Obsahové náležitosti této dokumentace určuje ust.
• Dále je třeba uvést výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem (typicky naplnění důvodů pro povolení druhové výjimky dle § 56 či územní výjimky dle § 43 ZOPK).
• K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 ZOPK je třeba doložit stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo posouzení vlivů záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 2.
• Pokud je nutné pro účely stavebního záměru žádat i o povolení kácení dřevin musí žádost obsahovat rovněž náležitosti dle vyhlášky č. 189/2023 Sb.

Přehled zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 v ČR i detailní právní, správní a odborné informace o jednotlivých územích určené zejména pro pracovníky státní správy najdete v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Agentura ochrany přírody a krajiny zajišťuje zpracování návrhů plánů péče pro CHKO a MZCHÚ na území CHKO, taktéž pro NPR a NPP mimo CHKO a poskytuje metodické vedení, příp. zpracovává odborná stanoviska a vyjádření k žádostem o výjimky ze zákazů v ZCHÚ, resp. povolení k některým činnostem či o souhlas podle vodního zákona na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.

Významný krajinný prvek (VKP)

Hodnotnou část krajiny je možné chránit jako významný krajinný prvek (VKP). VKP je zákonem definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.).

Jako VKP je vhodné registrovat například mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy, odkryvy, území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území, hodnotné dřeviny či skupiny dřevin včetně stromořadí, které nenaplňují podmínky pro vyhlášení památného stromu.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicko-sta bilizační funkce.

Zásahem, který by mohl vést k poškození, zničení nebo ohrožení VKP, může být např. umisťování a povolování staveb, ale může jít např. i o pokácení stromořadí nebo terénní úpravy. Vždy půjde o posouzení činnosti ve vztahu k definici krajinného rázu v rámci určitého místa či oblasti.

Příslušným orgánem ochrany přírody je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na pozemcích, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy a mimo územní správní obvody správ národních parků je příslušným orgánem AOPK ČR.

Na území ZCHÚ je registrace VKP méně obvyklá, ochrana by měla být zajištěna režimem daného zvláště chráněného území. Není ale vyloučená.

• AOPK ČR - příslušné regionální pracoviště - na území CHKO (vyjma CHKO Labské pískovce a CHKO Šumava), popř. NPR, NPP a jejich ochranných pásmech, nebo
• Krajský úřad na území PP a PR a jejich ochranných pásem.

Podnět k registraci VKP může podat kdokoliv. Podnět by měl splňovat náležitosti podání podle § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, a musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká, co navrhuje a žadatel musí uvést svou identifikaci. Náležitosti podnětu budou obdobné jako v případě podnětu na registraci významného krajinného prvku (viz výše).

Krajinný ráz

Příslušný orgán vydává souhlas buď ve formě závazného stanoviska jako podklad pro navazující povolující rozhodnutí jiného orgánu (např. stavební úřad), nebo ve formě samostatného rozhodnutí. Vždy půjde o posouzení činnosti ve vztahu k definici krajinného rázu v rámci určitého místa či oblasti.

Přírodní park

Příslušným orgánem ochrany přírody je kraj, který přírodní park zřizuje formou právního předpisu (nařízení kraje).

Přechodně chráněná plocha

Pokud víte o území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů, můžete dát podnět na příslušný orgán ochrany přírody, který je může vyhlásit za přechodně chráněnou plochu, a to formou opatření obecné povahy. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu nebo na opakované období (např. po dobu hnízdění).

Zvláště chráněná území

Území, které může mít trvalou hodnotu zejména z přírodního hlediska, může být vyhlášeno jako zvláště chráněné území. Velkoplošná ZCHÚ: národní parky se vyhlašují zákonem č. 114/1992 Sb., chráněné krajinné oblasti nařízením vlády.

Důležité odkazy a dokumenty

• Úplné znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• Vzor žádosti dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.
• Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin dle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb.

Tabulka kategorií zvláště chráněných území

tags: #prirodni #park #souhlas #organu #ochrany #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění a česká krajina
• Novela zákona o ovzduší - podrobný přehled
• Učitelka a její dítě na škole v přírodě
• Dopady znečištění ovzduší v Číně
• Venkovní odpadkové koše závěsné