Eko, bio, Fairtrade. Dnešní trh se jen množí cizími slovy určujícími původ, kvalitu nebo společenskou odpovědnost produktů a firem, které je vyrábějí. Je to moderní a zákazník na to slyší. Které z nich pro nás ale mají opravdu hlubší význam a které jsou pouze marketingovým tahem? V následujícím textu vás seznámíme se stále diskutovanějším tématem, které vzbuzuje právě takové otázky.
Představte si to jednoduše. Pěstitel v západní Africe vyprodukuje bavlnu, z níž se vyrobí trička, která si můžete koupit i vy v centru střední Evropy. Fairtrade je tedy férový obchod, v němž je producent plodiny za svou práci odměněn právě takovou částkou, která odpovídá hodnotě vloženého kapitálu a úsilí pro její vypěstování. Na našem e-shopu nenajdete Fairtrade kávu ani banány, zato se ale setkáte s pojmem Fairtrade bavlna. Jak je to vlastně s ní?
Na světě se na produkci bavlny podílí asi 100 milionů producentů ze 70 zemí. Důležitým zdrojem příjmů je bavlna zejména pro západní a střední Afriku, Indii, Pákistán a střední Asii. Pěstování bavlny ale probíhá i v průmyslových zemích, které se tak stávají přímými konkurenty zemí rozvojových a cenu bavlny snižují.
Drobní pěstitelé jsou tak vystaveni častému kolísání trhu a nuceni prodávat svou úrodu za dumpingové ceny, tedy rozdílné ceny pro domácí trh a pro vývoz. S touto nekalou praktikou Fairtrade bojuje například stanovením tzv. Fairtrade vs.
Opakování, matka moudrosti. Jak jsme si řekli výše, za fairtradové považujeme všechny výrobky, který byly vyrobeny v souladu se standardy spravedlivého obchodu. Kromě bavlny jsou to také banány, káva, čaj, třtinový cukr, kakao, rýže a obiloviny, koření nebo také řezané květiny. Poznáme je podle speciálního označení, certifikace FAIRTRADE®.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Ochranná známka má několik podob. Kromě originální modro zelené kombinace najdeme také speciální známky pro konkrétní produkty, například pro bavlnu či zlato, FAIRTRADE® COTTON a FAIRTRADE® GOLD. Všechny výrobky FAIRTRADE® na českém trhu mají zároveň certifikaci ekologického zemědělství. Za fairtradové považujeme ale i výrobky, které tuto značku sice postrádají, nicméně pocházejí od členů Světové fairtradové organizace (WFTO), mezinárodního sdružení obchodníků, kteří též dodržují principy férového obchodu.
WFTO sdružuje přes 300 členských organizací z více než 70 zemí světa, přičemž dvě třetiny z nich pochází ze zemí globálního Jihu. K průkopníkům fairtradového obchodu v České republice patří především Ekumenická akademie Praha, která tyto produkty začala v roce 2004 jakožto první licencovaný dovozce nabízet českým maloobchodníkům a spotřebitelům.
Podle výsledků, které zveřejnila nezisková organizace Fairtrade Česko a Slovensko v září roku 2019, prodeje Fairtrade produktů u nás stále rostou. Největší nárůst zaznamenala bavlna, meziročně dokonce o 317 % na 217 tun, což je skvělá zpráva. Výsledky také ukázaly, že o existenci Fairtrade ví 59 % Čechů. Přestože je povědomí o Fairtrade výrobcích poměrně vysoké, Čechů, kteří při nákupu zboží dbají na tuto certifikaci, je stále velmi málo.
“Jde o předraženou nálepku, pěstitelé z toho vidí jen zlomek a známka je snadno zneužitelná.” To je asi nejčastější výrok spojený s nedůvěrou vůči Fairtrade obchodování. Co se týče ceny, dříve skutečně platilo, že fairtradové výrobky měly vyšší cenovku. Bylo tomu tak zejména proto, že je nabízely pouze menší obchody, pro které je logistika podobného obchodování poměrně náročná a tudíž nákladnější. Díky většímu zájmu spotřebitelů se do takového obchodování zapojují i větší řetězce a cena Fairtrade výrobků tedy klesá. A voila, fairtrade tričko si můžete koupit ve většině oblíbených řetězců s oblečením za běžnou cenu.
Předpoklad, že se k pěstiteli produktu dostane jen velmi malé procento z utržené ceny, vychází z nesprávného dojmu, že jejich odměna závisí na konečné cenovce. Ve skutečnosti ale pěstitelé dostanou za svůj produkt spravedlivou cenu již ve chvíli dodání. K tomu navíc často získají ještě tzv. fairtradový příplatek určený na rozvoj jejich komunit. A certifikace FAIRTRADE®? Zneužít ji se nevyplácí. Dohled nad certifikací produktů drží společnost FLOCERT GmBH založená v roce 2003. Jejím úkolem je kontrola dodržování standardů Fairtrade obchodu v pěstitelských oblastech i u koncových prodejců.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Stále se ptáte, proč podpořit Fairtrade výrobky? Protože je to správné. Protože tahle jediná změna v našem “nakupovacím” vzorci chování pomůže podpořit pěstitele, kteří produkují poctivé, kvalitní a původní suroviny.
Alarmující zprávy o toxických látkách nalezených v oblečení známých značek nás ponoukají, abychom se více zajímali o to, do čeho se oblékáme. Nejrozšířenější surovinou na výrobu oblečení je bezesporu bavlna. Její pěstování a zpracování je ale z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví člověka velmi problematické. Protože bavlník vyžaduje specifické podmínky k životu, většina produkce pochází ze zemí třetího světa, kde neplatí přísné normy jako v EU A USA. Zároveň jde o velmi choulostivou plodinu snadno podléhající škůdcům a na její pěstování tedy připadá až 16% celkové světové spotřeby pesticidů, přestože zabírá jen 2,5 % zemědělské půdy.
Kromě masivního používání pesticidů a umělých hnojiv je v konvenčním pěstování povoleno GMO. Před sklizní se bavlníková plantáž postřikuje chemickými defolianty (zbaví rostlinu listů), aby se usnadnila sklizeň, která probíhá jak jinak než mechanicky pomocí strojů, které udusávají půdu a zvyšují spotřebu umělých hnojiv v následující sezoně. Bavlník roste v obrovských monokulturách, které způsobují erozi půdy a mají velké nároky na zavlažování. Dochází tak k vyčerpávání a masivnímu znečišťování vodních zdrojů. Nikoho nepřekvapí, že tlak nadnárodních společností zabývajících se výrobou nebo prodejem textilu je velký a že výkupní cena suroviny je dlouhodobě podhodnocována.
Při následném zpracování vláken se chemické látky do jisté míry vymývají (existují však tvrzení, že jsou již v rostlině molekulárně vázány), zároveň však přichází na řadu další nebezpečné látky, jako např. ropné oleje při povrchové úpravě vlákna, nebezpečný chlor při bělení, těžké kovy, síra, benzen či organochloridy při barvení. V rámci závěrečných úprav se používají další látky např. pro usnadnění žehlení, zpomalující hořlavost, antistatické, snižující nasákavost potem a pachem, fungicidní, protisrážlivé, snižující mačkavost, proti žmolkování. Řada těchto úprav probíhá za pomoci toxických chemikálií (např. formaldehydu).
Bio-bavlna je vypěstovaná bez použití syntetických chemických pesticidů, herbicidů a hnojiv. Místo zemědělských pesticidů se používají přírodní metody. Při zpracování a výrobě výrobků z biobavlny nejsou užívány toxické chemikálie. A navíc - tkaniny z biobavlny procházejí nižším stupněm zpracování a jsou tak trvanlivější a zachovávají si větší přirozenou měkkost. Biobavlna se často pěstuje i v rámci různých fair trade projektů, ať již certifikovaných nebo necertifikovaných a její následné zpracování malými firmami, které při zpracování bavlny v konečný výrobek dbají na etické pracovní podmínky, Vám dává jistotu, že Vaše oblečení nebo jiný textil nebyl ušit v tzv.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Biobavlna je pěstována bez použití chemických postřiků za využití přírodních zákonitostí. Přirozená biodiverzita, rotování pěstovaných plodin a hnojení kompostem udržují půdu zdravou a plnou živin. Místo chemických přípravků se zaplevelení předchází prostým pletím a okopáváním, mulčováním, efektivnějším zavlažováním, pěstováním více druhů rostlin pohromadě. Používají se přírodní insekticidy a různými postupy (např. vysazení určitých plodin) se podporuje výskyt přirozených nepřátel škůdců. Sběr květů často probíhá ručně nebo šetrnějším způsobem a bez použití chemických látek na defoliaci rostlin. Při povrchové úpravě vlákna se používají přírodní oleje (proto naše výrobky hezky voní).
Z hlediska barvení je velmi zajímavé znovuobjevení tzv. „barevně rostlé biobavlny“. Jedná se o kultivary různě barevných odrůd bavlníku, které mají svůj původ v Jižní Americe a jejichž tradice sahá až 5000 let do minulosti. Bavlníkový květ totiž může být kromě smetanové barvy přirozeně zelený či hnědý, přičemž existují dokonce různé odstíny těchto barev. Z různě barevných přízí lze následně zpracovávat různé druhy proužků či unikátní obrázkové vzory.
Pokud jste se rozhodli nakoupit oblečení nebo látky z biobavlny, doporučujeme věnovat značnou pozornost výběru certifikátu, který by měl zaručovat ekologické pěstování a zpracování na straně jedné, a spravedlivé pracovní podmínky v souladu s fairtrade principy na straně druhé.
Důležitý je také podíl biobavlny. V obchodních řetězcích se můžete lehce nechat nachytat. Často se uvádějí na trh smíšené materiály, kdy podíl biobavlny je jen částečný. Některá označení používaná v řetězcích, např. Organic cotton, nezaručují vůbec žádný podíl biobavlny ve výrobku, ale pouze informují o její existenci. Ne každý kontrolní mechanizmus se zaměřuje jak na ekologický aspekt, tak na pracovní podmínky. Spolehlivým certifikátem je např. GOTS (Global Organic Textile Standard). Pod kontrolou by však měl být celý proces výroby, od pěstování rostlin a jejich zpracování, až po barvení a bělení.
Kůže je největší dýchající orgán lidského těla. Vzduch se ke kůži dostává skrze oblečení a vzniká tak mikroklima, ve kterém je naše tělo přítomno 24 hodin denně. Proto bychom se měli oblékat do přírodních a bio materiálů a nevystavovat své tělo zbytečnému riziku. Pokud s biobavlnou ještě nemáte žádné zkušenosti, doporučujeme začít oblečením, které tvoří spodní vrstvu a je tedy nejdéle v přímém kontaktu s pokožkou (prádlo, oblečení na spaní, trička apod.). Později můžete přidávat další kousky.
U většiny produktů z běžné bavlny se nedozvíte, jak se pěstuje a vyrábí. Za běžnou bavlnu můžete zaplatit nižší cenu - je to možné především díky tomu, že v ceně není zahrnuta daň, kterou jako kupující nevidíte. Způsob, jakým se bavlna pěstuje, není jedinou otázkou, kterou bychom prodejcům měli klást. Předtím, než se bavlněný oděv dostane do obchodu prochází procesem, kde se barví a upravuje, což je jeden z nejšpinavějších a chemicky nejintenzivnějších kroků při výrobě oděvů. Biobavlna bez certifikace zaručuje pouze pěstování bez GMO a agrochemikálií.
v ceně oblečení není zahrnuta daň za újmu na životním prostředí a lidských životech.
tags: #ekologická #trička #fair #trade #materiály