Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, patří k právní úpravě, která se bezprostředně dotýká legislativy prevence závažných havárií. Následující text vychází z aktuálního znění zákona, včetně jeho novelizací.

Cíle zákona

Cílem právní úpravy bylo transponovat směrnici 2004/35/ES do vnitrostátního právního řádu ČR. S tím souvisí úprava práv a povinností osob a působnosti orgánů veřejné správy, aby směrnice mohla být dostatečně a úplně implementována v ČR. Zákon poskytuje nástroje k předcházení nebo napravování ekologické újmy na třech složkách životního prostředí: druhy a přírodní stanoviště, voda, půda. Upravuje oblast právních vztahů, kde již v současnosti dílčím způsobem platí několik právních předpisů.

Proto je ve společných ustanoveních vymezen vztah zákona k související právní úpravě. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, jestliže k ní došlo nebo hrozí bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na vymezených přírodních stanovištích, na vodě nebo půdě, a zaměřuje se i na výkon státní správy v této oblasti.

Rozsah platnosti zákona

Zákon se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jestliže jsou způsobeny:

• provozní činností uvedenou v příloze č. 1,
• provozní činností neuvedenou v příloze č. 1, za stanovených předpokladů.

Výjimky z působnosti zákona

Zákon se nevztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jestliže jsou způsobeny:

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

• ozbrojeným konfliktem, nepřátelskou akcí, občanskou válkou nebo povstáním;
• živelní událostí výjimečné a neodvratné povahy;
• činností, na kterou se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii;
• činností, jejímž účelem je zajišťování obrany ČR nebo mezinárodní bezpečnosti;
• činností, jejímž jediným účelem je ochrana života, zdraví nebo majetku osob před živelními událostmi.

Dále se zákon nevztahuje na činnosti, na které se vztahuje občanskoprávní odpovědnost za jaderné škody podle atomového zákona, nebo činností, při nichž se na odpovědnost a náhradu škody nebo újmy vztahují mezinárodní smlouvy uvedené v příloze zákona.

Jde o následující smlouvy:

• Pařížská úmluva o odpovědnosti třetích stran v oblasti jaderné energie (1960),
• Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody (1963),
• Úmluva o doplňkových kompenzacích za jaderné škody (1997),
• Společný protokol k aplikaci Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy (1988),
• Bruselská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti v oblasti námořní přepravy jaderného materiálu (1971).

Obsah zákona

Pro jasné vymezení předmětu úpravy bylo nutné zákonem definovat provozní činnosti, které mohou představovat závažné riziko pro životní prostředí. V příloze č. 1 zákona je uveden Seznam provozních činností, jenž zahrnuje:

• provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci;
• provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu podle zákona o odpadech;
• činnosti vyžadující povolení podle zákona o vodách, jako jsou zejména:
  • vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod,
  • čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do povrchových nebo podzemních vod,
  • odběr povrchových vod,
  • odběr podzemních vod,
  • čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
  • vzdouvání nebo akumulace povrchových vod;
• zacházení se závadnými látkami podle zákona o vodách;
• nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky podle legislativy EU v oblasti chemických látek;
• přeprava nebezpečných chemických látek a směsí potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě podle mezinárodních přepravních předpisů;
• nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty podle zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty;
• přeshraniční přeprava odpadů podle mezinárodních přepravních předpisů;
• provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení podle zákona o ovzduší;
• nakládání s těžebním odpadem podle zákona o nakládání s těžebním odpadem;
• provozování úložišť oxidu uhličitého podléhajících povolení podle zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur.

Kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržování příznivého stavu chráněných druhů a přírodních stanovišť

Pro hladké zavedení zákona do praxe bylo nutné vymezit kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržování příznivého stavu chráněných druhů a přírodních stanovišť. Význam ekologické újmy, která má nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany přírodních stanovišť nebo chráněných druhů, musí být posuzován z hlediska stavu jejich ochrany s ohledem na základní stav v době vzniku ekologické újmy a s přihlédnutím k jejich funkcím spočívajícím v poskytování jimi vytvářených výhodných možností, a k schopnosti jejich přirozené obnovy. Výrazně nepříznivé změny základního stavu se určují podle měřitelných údajů, jako jsou zejména:

• počet jedinců chráněného druhu, jejich hustota nebo oblast jejich výskytu;
• úloha konkrétních jedinců nebo poškozené oblasti ve vztahu k ochraně chráněného druhu nebo přírodního stanoviště, vzácnost chráněného druhu nebo přírodního stanoviště (posuzováno na místní, regionální nebo vyšší úrovni včetně úrovně ES);
• rozmnožovací schopnost chráněného druhu (podle dynamiky specifické pro daný druh nebo danou populaci), jeho životaschopnost nebo schopnost přirozené obnovy přírodního stanoviště (podle dynamiky specifické pro jeho charakteristické chráněné druhy nebo jejich populace);
• schopnost chráněného druhu nebo přírodního stanoviště poté, co došlo k újmě, zotavit se v krátké době bez jakéhokoli zásahu, s výjimkou opatření na zvýšenou ochranu, a to pouze v důsledku jeho vlastní dynamiky, do stavu, který je možné považovat za rovnocenný nebo za lepší, než byl základní stav.

Ekologická újma s prokázanými účinky na lidské zdraví musí být klasifikována jako významná.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Za závažné nemusejí být považovány následující nepříznivé účinky:

• nepříznivé odchylky, které jsou menší než přirozené fluktuace považované za normální pro příslušný chráněný druh nebo přírodní stanoviště;
• nepříznivé odchylky způsobené přirozenými příčinami nebo vyplývající ze zásahů souvisejících s normální správou lokalit, jak jsou vymezeny v záznamech o přírodních stanovištích nebo cílových dokumentech anebo jak byly prováděny v minulosti vlastníky nebo provozovateli;
• změna na chráněných druzích nebo přírodních stanovištích, u nichž se prokáže, že se z ní zotaví v krátké době bez potřeby jiného zásahu do takového stavu, který má výhradně působením dynamiky chráněného druhu nebo chráněného stanoviště za následek stav, jenž se považuje za rovnocenný nebo lepší, než byl základní stav.

Definice

Vzhledem k tomu, že zákon upravuje oblast, která dosud v ČR neměla odpovídající legislativu, bylo nutné zavést některé pojmy, jejichž význam nebyl ustálený. Jde o následující pojmy:

• Ekologická újma je nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo, jde o změnu na:
  • chráněných druzích volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, jež má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť, s výjimkou nepříznivých účinků vyplývajících z jednání provozovatele, k němuž byl oprávněn podle § 5b, 45i a 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a přírodních stanovišť jsou stanovena v příloze zákona;
  • podzemních nebo povrchových vodách, včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál, s výjimkou nepříznivých účinků v případech stanovených podle vodního zákona;
  • půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení chemických látek, směsí, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj;
• Chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin jsou:
  • druhy ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti podle § 45e zákona o ochraně přírody a krajiny,
  • druhy v zájmu ES stanovené podle § 3 odst. 1 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny;
  • druhy, které Ministerstvo životního prostředí ČR stanoví vyhláškou;
• Přírodní stanoviště jsou:
  • přírodní stanoviště v zájmu ES stanovené podle § 3 odst. 1 písm. m) zákona o ochraně přírody a krajiny;
  • území, jež je biotopem pro druhy ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti podle § 45e zákona o ochraně přírody a krajiny;
  • území, jež je biotopem pro druhy v zájmu ES stanovené podle § 3 odst. 1 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny;
  • místa rozmnožování nebo odpočinku druhů vyžadujících přísnou ochranu;
• Stav ochrany chráněného druhu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je souhrn vlivů na daný druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a hojnost jeho populací v závislosti na konkrétním případu v rámci území ČR nebo v jeho přirozeném areálu.
• Stav ochrany přírodního stanoviště je souhrn vlivů na přírodní stanoviště a jeho typické druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce i dlouhodobé přežití jeho typických druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v závislosti na konkrétním případu v rámci území ČR nebo v jeho přirozeném rozsahu.
• Příznivý stav ochrany chráněného druhu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je stav, kdy:
  • údaje o populační dynamice příslušného druhu ukazují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště;
  • přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné době omezen;
  • existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací;
• Příznivý stav ochrany přírodního stanoviště je stav, kdy:
  • jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou ustálené nebo se zvětšují;
  • specifická struktura a funkce, jež jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat;
  • stav jeho typických druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je z hlediska ochrany podle stanovených podmínek příznivý;
• Provozní činnost je činnost vykonávaná v rámci hospodářské činnosti, obchodu nebo podnikání, bez ohledu na její soukromou či veřejnou povahu nebo na její ziskový nebo neziskový charakter.
• Provozovatel je právnická nebo fyzická osoba vykonávající nebo řídící provozní činnost zařazenou do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 zákona nebo další činnost, která splňuje stanovené podmínky, nebo osoba vykonávající nebo řídící provozní činnost na základě registrace, evidence nebo ohlášení.
• Preventivní opatření jsou opatření, přijatá v důsledku události, jednání nebo opomenutí, které vede k bezprostřední hrozbě ekologické újmy, jejichž cílem je předejít újmě nebo ji minimalizovat.
• Nápravná opatření jsou opatření, přijatá ke zmírnění dopadů ekologické újmy, jejichž cílem je obnovit, ozdravit nebo nahradit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce anebo poskytnout přiměřenou náhradu těchto zdrojů nebo jejich funkcí.
• Přírodní zdroj je půda a horniny, včetně přírodních léčivých zdrojů peloidu, chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a přírodní stanoviště, povrchová nebo podzemní voda, včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
• Funkce přírodního zdroje je funkce, kterou tento zdroj plní ve prospěch jiného přírodního zdroje nebo složky životního prostředí nebo veřejnosti.
• Emise je uvolňování chemických látek, směsí, organismů a mikroorganismů do životního prostředí v důsledku lidských činností.
• Základní stav je stav přírodních zdrojů a jejich funkcí, který existoval v době, kdy došlo k ekologické újmě a jenž by dále existoval, kdyby k ní nedošlo, a to podle odhadu na základě nejlepších dostupných informací.
• Obnova, včetně přirozené obnovy, je v případě vody, chráněných druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť návrat poškozených přírodních zdrojů nebo jejich zhoršených funkcí do základního stavu, v případě půdy a hornin vyloučení významného rizika nepříznivého účinku na lidské zdraví.
• Náklady jsou náklady potřebné na předcházení ekologické újmě nebo na její nápravu v rozsahu stanoveném zákonem, včetně nákladů na zjištění a posouzení ekologické újmy, posouzení vzniku její bezprostřední hrozby, nákladů na řízení, na provedení preventivních nebo nápravných opatření nebo jejich vymáhání od provozovatele, nákladů na sběr dat, na sledování a kontrolu nebo další náklady související s předcházením ekologické újmě nebo s její nápravou.

Povinnosti provozovatele

Provozovatel musí předcházet vzniku ekologické újmy a ve stanoveném rozsahu přijímat preventivní opatření. Pokud svou provozní činností způsobí ekologickou újmu, musí ve stanoveném rozsahu přijímat nápravná opatření. To vyplývá z principu "znečišťovatel platí“.

Zákon dále upravuje případy, kdy se na hrozbě nebo vzniku ekologické újmy podílí více provozovatelů. Stanoví, že povinnost napravit ekologickou újmu vzniká tam, kde existuje příčinná souvislost mezi ekologickou újmou a činnostmi jednotlivých provozovatelů.

Povinnosti uložené podle zákona přecházejí na právní nástupce provozovatele. Pokud provozovatel již neexistuje a takových právních nástupců je více a dosud nebylo určeno, která taková povinnost přechází na kterého takového právního nástupce, ručí za její splnění tito právní nástupci společně a nerozdílně.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má provozovatel vykonávající provozní činnost, jež je zařazena do Seznamu provozních činností, pokud mezi touto činností a ekologickou újmou nebo její bezprostřední hrozbou je příčinná souvislost.

Dále zákon stanoví předpoklady povinnosti nést náklady na prevenci a nápravu ekologické újmy na chráněných druzích nebo přírodních stanovištích. V tomto případě u jiných provozních činností než uvedených v příloze č. 1 zákona jde o zvláštní případ odpovědnosti, ke které je třeba prokazovat i zavinění.

tags: #ekologicka #ujma #cinnosti #prevence #a #napravovani

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad a jeho zpracování
• Chvaletice: Co se stalo?
• Metody aktivního vzorkování ovzduší
• Odstranění zápachu z kuchyňského odpadu
• Příklady a dopady znečištění vody