Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí do právního řádu České republiky. Zákon ze dne 22. dubna 2008 vstoupil v platnost 17. srpna 2008.
Zákon definuje povinnosti k předcházení ekologické újmě, případně její nápravě. Ekologickou újmou je dle zákona jen taková újma, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje, tj. chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště, povrchové nebo podzemní vody a půdu.
Podstatnou změnou, kterou přináší tento zákon, oproti stávající legislativě je, že podmínkou provedení nápravných opatření provozovatelem vybraných činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu není jeho protiprávní jednání. Ke vzniku odpovědnosti, resp. povinnosti provést nápravné opatření, postačuje prokázání příčinné souvislosti mezi provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu a vznikem ekologické újmy.
Ekologická újma dle ustanovení § 2 písm. a) zákona může být jak přímo hrozící, tak ekologická újma již vzniklá. Zákon považuje za ekologickou újmu jen takovou nepříznivou změnu, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje (chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, přírodní stanoviště, podzemní a povrchové vody, včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a půda).
Aby se jednalo o ekologickou újmu, na kterou se zákon vztahuje, musí být prokázány:
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a stanovišť jsou v příloze č. 3. K posuzování vzniku ekologické újmy nebo její bezprostřední hrozby bude docházet:
Rozhodující pro posouzení ekologické újmy na vodách budou zejména odborná vyjádření pověřených odborných subjektů provádějících monitoring stavu vod podle § 21 zákona č. 254/2001 Sb. (ČHMÚ, VÚV, správci povodí).
Ministerstvo životního prostředí má rovněž postavení ústředního správního úřadu na úseku předcházení a nápravy ekologické újmy, vykonává vrchní státní dozor nad tím, jak další orgány vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, vede souhrnnou evidenci případů ekologické újmy nebo spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států v případě, že by se ekologická újma dotýkala několika členských států ES.
Ministerstvo životního prostředí stanovilo metodickým pokynem postup při vyplňování přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 295/2011 Sb. o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění.
Finanční zajištění k nápravě je nástrojem k zajištění preventivních a nápravných opatření. Podmínky tohoto finančního zajištění jsou upraveny zákonem. Nicméně zákon odkládá účinnost ustanovení o finančním zajištění k nápravě o 5 let (do roku 2013). Zákon se vztahuje pouze na ekologické újmy, které vzniknou po nabytí účinnost tohoto zákona, tedy po 17. srpnu 2008.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Novela proto směřuje k zpřesnění definice ekologické újmy. Ekologická újma na vodách je například navázána na překročení konkrétních limitních hodnot stanovených prováděcími právními předpisy. Definice ekologické újmy na druzích a přírodních stanovištích je upravena tak, aby umožnila vyhodnocovat a následně řešit škody v lokálním, nikoli jen v celostátním měřítku jako doposud.
Novela zachovává kompetence České inspekci životního prostředí (ČIŽP), která je jednotným příslušným orgánem pro vedení řízení podle zákona o předcházení ekologické újmě na území celé České republiky. Pro zefektivnění řízení je zároveň posílena odborná pozice Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
tags: #ekologická #újma #definice #ministerstvo #životního #prostředí