Vytvoření podmínek chovu s ohledem na základní etologické projevy chování zvířat patří také k jednomu ze tří základních pilířů filozofie ekologického zemědělství. „Ekologické zemědělství je zvláštní druh hospodaření, který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu,“ uvádí se v zákonu č.
Podle úřadu Kontroly ekologického zemědělství ČR (KEZ) zájem chovatelů o hospodaření podle ekologických zásad vzrůstá. A v souvislosti s představami moderního evropského zemědělství se nekonvenčnímu systému hospodaření přisuzuje i velmi slušná budoucnost. V současnosti je do ekologického hospodaření v tuzemsku zapojeno 829 ekofarem, z nichž je 650 zaměřeno na chov skotu.
Chovatelé preferující ochranu životního prostředí však pro prémiové zhodnocení produkce ve formě biopotravin musejí dodržovat specifické podmínky chovu, které vyhovují jak fyziologickým, tak etologickým požadavkům chovaných zvířat. Podmínky chovu a ustájení skotu v ekologickém zemědělství musejí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií. Z ekologických chovů je vyloučeno zejména trvalé vazné ustájení, bezstelivové a roštové ustájení.
Ustájená zvířata musejí mít možnost volného pohybu a přístup k předmětům, které jim umožňují drbat se o ně. Samozřejmostí má být i vzájemný kontakt mezi zvířaty, minimálně vizuální. Na stavby s technologií vazného ustájení pro skot, postavené před 1. lednem 2001, se však vztahuje výjimka, která má platnost do 31. prosince 2010. Podle ní mohou být zvířata uvázána za předpokladu, že je jim umožněn přístup na pastvinu po celé pastevní období.
Zvířata musejí mít možnost úkrytu před nepřízní počasí tak, aby celoroční chov venku neohrožoval jejich zdraví. V zimě je nutný přístup do výběhu minimálně dvakrát v týdnu po dobu pěti hodin v jednom dni, a to podle klimatických podmínek. O pobytu zvířat ve výběhu farmář vede evidenci.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Zvířata by měla mít k dispozici dostatek steliva ze slámy nebo jiného přírodního materiálu. Stavby pro ustájení zvířat musejí umožňovat přirozenou ventilaci a osvětlení. V případech, kdy není v části stáje dostatečné přirozené osvětlení, například ze stavebních důvodů, musí být zajištěno dostatečné umělé osvětlení. Ventilace se posuzuje jako nedostatečná, jestliže je ve stáji nadměrný zápach nebo dochází k slzení očí.
Ohrady a oplocení pozemků nemají být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty, zejména z ostnatého drátu. Budovy pro ustájení zvířat, kotce, zařízení a nářadí se musí řádně čistit a dezinfikovat vybranými přípravky minimálně jedenkrát ročně. Nedílnou součástí sanačních postupů je i pravidelné potlačování obtížného hmyzu a hlodavců, ovšem opět jen s využitím konkrétních preparátů.
Ekologicky hospodařící chovatel je povinen zajišťovat výživu zvířat kvalitními, zdravotně nezávadnými krmivy v dostatečném množství, vyprodukovanými z vlastních zdrojů a vyváženými podle nutričních požadavků zvířat. Smějí se používat pouze krmiva, doplňkové látky a premixy stanovené pro ekologické zemědělství vyhláškou MZe č. 53/2001 Sb. Prioritním požadavkem ale je zabezpečovat výživu přežvýkavců produkcí krmiv z víceletých pícnin a trvalých travních porostů ekofarmy.
Pro dospělé přežvýkavce by objemná krmiva, to jsou seno, siláž, sláma a čerstvá píce, měla tvořit nejméně 60 % celkového denního příjmu sušiny. Přitom podíl konvenčních krmiv (z jiných zdrojů než z produkce ekofarmy) v celkové roční krmné dávce přežvýkavců může tvořit nejvíce 10 % příjmu sušiny. Všechna zvířata musejí mít přístup na pastvu.
Z pohledu léčení a prevence zdraví zvířat musejí chovatelé hospodařící v ekologickém režimu dávat přednost přírodním a homeopatickým přípravkům. Veterinární přípravky, léčiva a veterinární zákroky lze v ekologickém zemědělství použít jen v případě narušení zdravotního stavu nebo vzniku onemocnění nebo utrpení zvířete, kterému se nepodařilo předcházejícími preventivními opatřeními zamezit.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Reprodukce v chovu by se měla zajišťovat na principu uzavřeného obratu stáda a s přednostním využitím přirozené plemenitby. Z jiných než zdravotních důvodů se nesmí provádět zákroky měnící vzhled hospodářského zvířete nebo funkci jeho jednotlivých orgánů, s výjimkou označování zvířat, kastrace býčků mladších osmi týdnů a odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat do věku osmi týdnů.
Chovatel je povinen zajistit, aby novorozené tele přijalo co nejdříve po porodu dostatečné množství mleziva od matky nebo z jiného zdroje. V tomto případě se jiným zdrojem mléka chápe mléko od jiného ekologicky chovaného zvířete. Telata musejí být napájena mlékem nejméně dvakrát denně, a to nejméně do tří měsíců věku.
V ekologickém chovu telat není dovoleno podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi, podávat mléko z neekologického chovu, s výjimkou případů úhynu matky a nedostupnosti jiného zdroje mléka ekologického původu. Telatům musí být umožněn vizuální kontakt s ostatním skotem. Pokud jsou telata ustájena v boxech nebo ve vazné stáji, musejí mít perforované stěny a jejich šířka je nejméně 90 cm s odchylkou do deseti procent, nebo 0,8 násobku kohoutkové výšky.
Z uvedeného vyplývá, že v ekologickém chovu telat se dává přednost kojení a volnému pobytu telete s matkou před jejich napájením z lahve a ustájením v boxech.
Metody asistované reprodukce a in vitro produkce embryí skotu prokázaly v posledních letech významný pokrok. Použití biotechnologií ve šlechtitelské praxi přináší nové možnosti, jak významně zintenzivnit selekční tlak a modifikovat populaci zvířat požadovaným směrem využitím geneticky cenných jedinců a účinnějších selekčních strategií na základě včasného hodnocení rodičů.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Z údajů Mezinárodní společnosti pro embryotechnologie (International Embryo Technology Society, IETS) vyplývá, že od roku 2016 je ve světě přenášeno více embryí vytvářených v podmínkách in vitro než vznikajících in vivo. V České republice jsou embrya skotu pro embryotransfer nebo kryokonzervaci získávána především v rámci programů MOET (Multiple Ovulation and Embryo Transfer).
Technika MOET zahrnuje superovulaci, po které dojde k uvolnění většího počtu oocytů, následnou inseminaci a výplach embryí z obou děložních rohů dárkyně a přenesení embrya ve stadiu blastocysty do dělohy příjemkyně. Doba a počet inseminací superovulované dárkyně rozhoduje o počtu oplozených oocytů. Nástup říje i následná ovulace proběhne u hormonálně stimulované plemenice většinou dříve.
Vzhledem k tomu, že dochází k vícečetné ovulaci vždy v průběhu delšího časového období, je třeba provádět opakovaně reinseminaci. Ovulace u těchto dárkyň trvá i 24 hodin, proto se plemenice inseminují 3-4x po 12 hodinách, poprvé 8-12 hodin po začátku říje. Současně je nutné synchronizovat pohlavní cyklus příjemkyně na vývojové stádium embrya, které se přenáší 7. den po inseminaci.
Výsledky po superovulaci a efektivnost embryotransferu jsou však stále velmi variabilní. V ideálním případě lze od dárkyně získat 5-12 embryí, nicméně těchto výsledků dosahuje pouze jedna třetina dárkyň. U superovulovaných dárkyň se do stadia blastocysty vyvíjí až 80 % oocytů zrajících in vivo.
Kritériem úspěšnosti ET je zabřezávání příjemkyň, které se pohybuje od 50 % do 70 % při prvním přenosu při použití čerstvých embryí. Při přenosu mražených embryí zabřezne obecně o 10 % méně příjemkyň. Jako příjemkyně embryí se využívají nejčastěji jalovice v období chovatelské dospělosti. Úspěšnost zabřezávání je u jalovic o více než 10% vyšší než u krav.
První tele vyprodukované ze systému IVM-IVF-IVC se narodilo v roce 1987. V současnosti má metoda IVEP velký význam v oblasti výzkumu, kde jsou jako zdroj oocytů využívány především vaječníky zvířat poražených na jatkách. V zahraničí je IVEP nedílnou součástí šlechtitelských programů v chovu skotu a je běžně využívána v komerční sféře společně s přenosem embryí. V podmínkách ČR se IVEP běžně v praxi neprovádí, jsou přednostně využívány oocyty odebírané od živých dárkyň.
tags: #ekologicky #chov #skotu #reprodukce #metody