Ekologická Zahrada: Postupy Volného Výsevu

Nejčastější otázka, kterou zaznamenáte brzy zjara na všech zahrádkářských fórech a diskusích je - kdy začít s výsevem? Pro zkušené pěstitele zeleniny a letniček je to spíš rutina, ale pokud s výsevem začínáte, tak se vám bude hodit více rad, než jen kdy začít.

Kdy a Jak Začít s Výsevem

Pokud vás svrbí prsty již po novém roce a nutně potřebujete něco vysít a pěstovat, tak vřele doporučujeme zakoupit semínka jejichž klíčky jsou jedlé - microgreens, nejlépe v bio kvalitě - ředkvičku, řeřichu, čočku, mungo atd. Použijte pro to určené nakličovací misky, které koupíte například u Naklíčeno, kde najdete nejen semínka ke klíčení a zajímavé recepty.

V prvních měsících v roce jsou hobby markety a zahradnictví zaplaveny stojany s pytlíčky semen. Předtím, než se na ně vrhnete, byste si měli zkontrolovat vaše zásoby z loňska a také si vzpomeňte čemu se u vás nedařilo a co mělo naopak úspěch.

Semínkovna - Sdílení Semínek v Bio Kvalitě

V roce 2015 vznikl unikátní projekt Semínkovna. Základním principem této aktivity je sdílení semínek v bio kvalitě mezi lidmi. Semínka vložíte na určené místo, může to být krabice, kufřík, skříňka v kavárně, obchůdku, coworkingovém centru, a stejně tak si něčí semínka odnesete. Semínkovna také organizuje workshopy nebo burzy rostlin.

Vnitřní a Venkovní Výsev Semen

Výsev semen se dělí na vnitřní a venkovní. Ten první začíná v únoru a březnu a předpěstované sazenice putují ven v půlce května, jak se říká po „Zmrzlých“. Bylinky jsou na předpěstování, kromě bazalky, náročnější. Semínka vysejte na výsevní substrát, který je svým složením ideální pro klíčení. Substrát by měl být vždy vlhký, nikoliv přemokřený. Umístěte na světlé a teplé místo s teplotou mezi 18-22 °C. Zalévejte odstátou kohoutkovou vodou, nejlépe postřikovačem. Nezapomeňte si označit co jste kam vyseli 😉.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Vyklíčené rostlinky přesazujeme do sadbovačů, nebo klidně kelímků od jogurtu v momentě, kdy se objeví 3.

Časový Harmonogram Výsevu Zeleniny

• Březen - mrkev, petržel, ředkvičky, špenát, cibule
• Duben - salát, hrášek, mangold, pór, ředkev
• Konec dubna/Květen - cukety, okurky, dýně

Toto období je vhodné na nákup semen zeleniny. U druhů, které mají krátkou vegetační dobu jako salát a kedlubny, předpěstováním naopak docílíte brzké sklizně. Jarní období je zde. Je čas na přípravu záhonů a výsevy zeleniny s krátkým vegetačním obdobím.

Příprava Záhonů a Moderní Výsadby

V březnu začíná oficiálně zahrádkářský rok, kdy je třeba připravit záhony. Pokud máte jen malou plochu vyčleněnou na užitkovou zahradu, vyzkoušejte moderní pěstování ve vyvýšených záhonech. V mnoha případech stačí půdu malými hrabičkami prokypřit. Ve vyvýšených záhonech můžete pěstovat všechny druhy zeleniny i bylinky spolu s letničkami.

Mezi časné a první výsevy patří výsevy kopru, salátu, ředkviček a špenátu. V poslední době si u nás našel místo i novozélandský špenát, který je podobný využitím jako klasický špenát. Tato semena můžete vysévat již od poloviny března, pokud to půdní podmínky dovolují a půda je proschlá, bez sněhu. Klíčí při teplotě 3 - 4 °C. Později koncem března můžete začít s výsevem mrkve rané, petržele, pastináku a cibule. Mrkev pozdní stačí vysít v polovině dubna.

Ředkvičku, salát, špenát i hrášek můžete vysít i 3x do konce sezóny a úrody se určitědočkáte. Plochu po výsevu udržujte. V první řadě určitě vyklíčí plevele, které ihned odstraňujte. Pokud chcete plevel oklamat, připravte vše na výsevy, ale semena nevysejte. Klíčící plevel vyškubejte a vysejete semena. Plevelu bude déle trvat, než vyroste znova a Vy tím zajistíte vyšší rostlinky ze semen.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Moderní výsadby jsou takové, které i oku lahodí. Vysévejte tedy různé druhy zeleniny do řad vedle sebe. Zamezíte tím i výskytu škůdců. Vysejte řadu ředkviček, řadu mrkve, řadu špenátu atd.. Na ploše si nechte prostor ještě na dubnové výsevy a výsadby teplomilné zeleniny. Pokud vysejete ještě letničky po obvodu jako například aksamitníky, které jsou v různých barvách i výškách, vytvoříte doslova eko-zahrádku. Letničky, které jsou aromatické, odhánějí i množství škůdců.

Hmyzí Domeček: Útočiště pro Užitečný Hmyz

Určitě jste už o nich slyšeli. Není to jen dekorace, i když mnohé láká právě to, že domky jsou atraktivní a zejména "takové" přírodní. Pokud máte před hmyzem respekt, nebo Vám je nepříjemný, asi nemá smysl mít nablízku hmyzí domeček. Okrádáte se však o pozorování těchto malých stvoření, které se začnou v domku zabydlovat. Domečkem může být cokoliv, kde se hmyz dokáže schovat. Staré květináče, nádoby, dřevěný rám s pletivem, ale i jiné netradiční domky. Fantazii se meze nekladou. Důležitá je různorodá výplň, pro různé skupiny hmyzu.

Výplňový materiál: seno, sláma, svázaná stébla okrasných trav, bambusová stébla, mech, větvičky vrb a bříz, tenčí větve, tlustší větve, do kterých můžete navrtat otvory, makovice, šišky, děrovaná cihla, dutý kmen, pár kamínků, šnečí ulity, suché listí atd.

Suchá tráva naplněná do starých prasklých květináčů může být velmi pohodlná pro škvory (Dermaptera). Mýty o tom, že jsou nebezpeční a vlezou Vám do ucha, nejsou pravdivé. Škvoři si sice libují v úzkých prostorách, ale je to hmyzožravec. Pokud ho máte v zahradě, je to dobré znamení. Požírá mšice a jiný drobnější hmyz. Je stejně důležitý jako berušky. Běžně ho najdete v listech, ve stinných částech zahrady nebo v lupíncích pivoňky. Možná jste ho do bytu už několikrát přenesli s prádlem, které v létě sušíte venku.

Kromě ubytování je třeba zajistit také dostatek potravy pro užitečný hmyz. V dutých stéblech nebo ve dřevě se mohou usídlit divoké včely, včely samotářky, včely čalounice atd. Je jich opravdu velké množství. Mnohé z nich nemají ani žihadlo, takže nejsou nebezpečné a dokáží opylovat mnohem více než včela medonosná. Berušky jako nejlepší ekologický likvidátor škůdců (zejména mšic) si tu své místo na přezimování mohou najít také. Upřednostní suchou trávu, slámu nebo větvičky.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Domeček by měl být v klidné části zahrady, v blízkosti trvalkové výsadby, ochráněn před silným větrem a deštěm. Závěsné domky je vhodnější umístit výše na zeď nebo oplocení. V moderně upravených zahradách si hmyz jen velmi těžko najde útočiště, proto hmyzím domečkem zabezpečíte domov mnohému hmyzu. Domek umístěte trvale, nepřenášejte ho. Zadní část (může být i přední nejlépe s otevíracími dvířky, zajistěte pletivem. Ptáci by mohli toto prostředí narušit. Domečky nečistěte, ponechte opravdu všechno na přírodě.

Hmyzí domeček má plnohodnotný význam tehdy, když je zahrada různorodá i druhovým složením. Barevná a trvalková květenství lákají hmyz a nádherné motýly. Věděli jste, že existují i speciální motýlí domky? Stačí, když si na zahradě vysadíte komuli (Buddleja davidii - motýlí keř) a o motýly nebude nouze.

Osevní Plány pro Bio Semínka

Vytvořila jsem ukázkové osevní plány k Vaší dárkové sadě BIO semínek.V těchto plánech využijeme všechny druhy zeleniny, které v semínkové sadě jsou. Možností a kombinací je mnoho, vybrala jsem takové, aby se rostlinkám dobře dařilo a rostly vedle sousedů, se kterými si rozumí, podporují se a ochraňují se.Záhonek je pro ilustraci 2 metry dlouhý. Nevejde se na něj rovnou vše a také ne všechny plodiny si dohromady rozumí. Na každý záhonek jsem navrhla jen ty plodiny, které si rozumí a pomáhají, případně jim daná rostlina v jejich okolí nevadí.

Navrhla jsem 3 ukázkové osevní plány Osevní plány najdete rozkreslené a rozepsané ve 4 časových sledech:

• Březen je typicky měsíc, kdy se začíná vysévat i ven přímo na záhonky. Některé rostlinky už můžete mít o předpěstované, jako sazeničky, některé se sejí přímo.
• Červen je měsíc, kdy už je bezpečné mít na záhonku i teplomilné zeleniny, záleží na dané sezóně a počasí. Jde tedy o pohled na záhonky po zmrzlých mužích v polovině května, kdy se při dobrém počasí může začít s výsadbou teplomilných rostlin ven na záhonky.
• Srpen je další zlomový měsíc pro záhonky a pěstování, kdy už máme mnoho jarních plodin sklizených a začínáme je nahrazovat novými výsevy nebo výsadbami pro podzimní a případně zimní sklizeň. Některá semínka můžeme vysít už v červenci, jiná až v srpnu, opět záleží na sezóně a také na předchozí plodině, kdy ji sklidíme.
• Listopad je období, kdy už máme za sebou první mrazy a teplomilné zeleniny už máme ze záhonku pryč. Jde tedy o ukázku toho, jaká zelenina nám zůstane na záhonku pro zimní sklizeň až do jara. Pro úspěšné pěstování této odolné zeleniny je dobré nastlat půdu mulčem a rostliny ochránit netkanou textílií neb pařeništěm. Některé zeleniny to nepotřebují, ale obecně například listovým zeleninám to pomůže.

I. Návrh Osevního Plánu

Využijeme v něm tyto plodiny: Čínská hořčice, Salát, Řepa, Ředkvička, Polníček, Fazol, Cucamelon, Měsíček, Roketa, Kadeřávek, Claytonia

Březen: Jakmile půda rozmrzne a máme slušné teploty nad nulou, začínáme s výsevy prvních otužilých zelenin. Můžeme začít například polníčkem, ředkvičkou, čínskou hořčicí, listovým salátem a řepou. Ideální rozestupy jsou pro řepu 30 cm, pro ostatní plodiny postačí 20 cm. Všechny tyto plodiny můžete vysévat přímo na záhonek. Saláty a čínskou hořčici si můžete i předpěstovat doma a vysazovat už drobné sazeničky. Řepa a ředkvičky mají raději stálé stanoviště a přímý výsev. Na záhonku se nám tu krásně střídají listové (naťové) zeleniny a ty kořenové (bulvové), takto si rostliny na záhonku budou rozumět a nebudou si konkurovat.

Červen: V červnu už máme sklizenu čínskou hořčici, která by jinak začínala pomalu jít do květu, to samé saláty. Řepa nám na záhonku ještě nějakou chvilku zůstane, ale můžeme už postupně sklízet lítky nebo drobné bulvy. Pokud už máme za sebou polovinu května a počasí je přívětivé, nehlásí žádné mrazíky a teploty i v noci jsou ideálně nad 10 C, můžeme začít s výsevem a výsadbou teplomilnějších plodin. V tomto případě máme na záhonku jako hlavní plodinu cucamelon, tedy mini okurku. Je to popínavá liánka, která potřebuje oporu, ideálně síť jako pro klasické okurky. Mohla by se i plazit po zemi, ale to určitě nechcete. Už byste na záhonku nic moc dalšího nevypěstovali. Další teplomilnou plodinou je keříčkový fazol. Ten se vysévá přímo na záhonky od poloviny května asi tak do konce června. Doprovází ho skvělá léčivka a ochránkyně v podobě Měsíčku lékařského. Měsíček můžete předpěstovat doma a po polovině května vysadit, nebo ho můžete vysévat také rovnou na záhonek už od března, například místo polníčku. Budete mít jen o trochu méně sklizně listové zeleniny. Případně můžete měsíček v jednom řádku prostřídat polníčkem a budete tak mít od obojího trošku.

Srpen: V červenci nebo srpnu už sklízíme na jaře vysetou řepu. Na její místo můžeme rovnou vysít nebo vysadit předpěstované sazeničky kadeřávku. Pokud chcete mít větší dospělé rostliny, tak si kadeřávek raději vysejte v červenci a v srpnu už dávejte do záhonku sazeničky. Ostatní rostliny, tedy cucamelon, fazol i měsíček, zůstanou na záhonku až do prvních mrazíků. Kadeřávek nám poslouží k podzimní a zimní sklizni.

Listopad: S prvními mrazy nám ze záhonku odešly teplomilné rostliny, tedy cucamelo, fazol i měsíček. Na jejich místo tedy hned po jejich sklizení vysejeme nebo vysadíme nové plodiny pro další sklizeň během konce podzimu a zimy. V tomto případě tedy přidáme do záhonku tyto odolnější plodiny - roketu, čínskou hořčici, polníček. Všechny tyto listové zeleniny bych doporučila si předpěstovat, aby měly náskok. Světla už nám ubývá a rostlinky pomaleji rostou. Tyto listové zeleniny také uvítají přes zimu teplý mulč a překrytí netkanou textílií. Claytonii jedinou vysévejte přímo na záhonek, ta klíčí při nízkých teplotách pod 12 C a je na zimní pěstování jako dělaná. Doma si ji můžete nechat vyklíčit v lednici a pak případně vysadit, ale je to trochu pracnější než přímý výsev. Claytonia společně s otužilým kadeřávkem nepotřebují zakrytí a ochranu na zimu, ale pokud nasněží, tak zakrytí uvítáte kvůli příjemnější sklizni.

II. Návrh Osevního Plánu

Využijeme v něm tyto plodiny: Ředkvička, Salát, Čínská hořčice, Pórek, Roketa, Měsíček, Rajče, Mrkev, Řepa, Polníček, Claytonia

Březen: V březnu začínáme s výsevy prvních otužilých zelenin, tedy například čínskou hořčicí, listovým salátem, ředkvičkou, pórkem a roketou. Ideální rozestupy jsou 30 cm, roketu a ředkvičku můžete dát i trošku blíže, jak je na nákresu 25 cm. Čínskou hořčici můžete obecně dát také blíže, ale zde jsem počítala rovnou s následnou výsadbou rajčat, která potřebují více prostoru a tak i hořčice má rovnou větší rozestup. Pórek můžete vysévat rovnou, nebo si ho předpěstovat doma. V tom případě by na záhonku byl takto v brzkém jaře ještě volný prostor před pórkem a můžete tam přidat třeba ještě rychlou zeleninu jako ředkvičky nebo roketu a čínskou hořčici. Předpěstovat můžete případně i saláty, to už záleží na vašich podmínkách a preferenci.

Červen: V červnu už máme sklizené ředkvičky, čínskou hořčici také roketu, které by jinak začínaly pomalu jít do květu. Saláty ještě v červnu většinou sklízíme a ocení přistínění od rajčat, aby tolik nevybíhaly do květu. Dlouho už ale na záhonku nezůstanou. Vedle dospělých rostlin salátů vysadíme rajčata, salát a rajče jsou dobří přátelé a dobře vedle sebe rostou. Rajčata dáváme ideálně do rozestupu od dalších plodin 40 cm nebo 50 cm, v tomto případě drobné rostliny rajčat zvládnou být krátkodobě blíže u salátů a ještě si nebudou překážet. Než rajčata vyrostou a budou potřebovat více prostoru, saláty už budou sklizené. Pórek je další plodinou, která se s rajčaty doplňuje a ochraňuje rajčata proti plísním. Pórek nám na záhonu zůstane po celý rok, protože jde o vytrvalou odrůdu pórku. Měsíček lékařský, také chrání rajčata a je to skvělá pomocná bylinka v záhonku. Navíc prospěje také opylovačům a i pro naše vlastní zdraví má mnoho zprůsobů využití. O pestrosti a kráse květů na záhonku ani nemluvě. 🙂

Srpen: V létě už máme sklizené všechny saláty a rovnou na jejich místo můžeme vysít další plodiny. V srpnu můžeme vysít mrkev pro podzimní a zimní sklizeň. V přistínění od rajčat budou semínka lépe vzcházet a udržovat si vláhu. Mrkev s rajčetem jsou také dobří parťáci. Nekonkurují si, protože mrkev tvoří kořen a rajče plodí v nadzemní části. Můžeme také v červenci nebo srpnu vysít řepu. Ta. podobně jako mrkev, je skvělou společnicí s rajčaty. Mrkev i řepa mají celkem dlouho vegetační dobu a tak se snažíme je vysít co nejříve, abychom měli už na podzim slušnou úrodu.

Listopad: Rajčata a měsíček s prvními mrazy odejdou a na záhonku nám zůstane pórek s mrkví a řepou, všechny tyto plodiny jsou touto dobou už ke sklizni. Mrkvičky budou možná drobnější, ale o to šťavnatější. Navíc mrkev si můžeme na záhonku nechat v klidu celou zimu a sklízet postupně, podobně jako řepu. Po rajčatech a měsíčku se nám uvolnilo místo, které můžeme zaplnit další šťavnatou zeleninou pro zimní sklizeň. Tyto rostliny vyséváme hned, jakmile rajčata sklidíme ze záhonu. Záleží na sezóně, kdy to bude, někdy nám plíseň rajčata zdecimuje už v srpnu nebo září, jindy vydrží až do prvních mrazů v říjnu nebo listopadu. Pokud máme příznivý rok, je ideální nové plodiny pro zimu předpěstovat a mít v omentě sklizení rajčat už připravené rostlinky k výsadbě. Případně můžete udělat přímý výsev pod rajčata, ale sazeničky mají pak trochu méně světla a mohou se vytahovat. V každém případě můžeme tedy po rajčatech a měsíčku dát odolnější zeleninu jako je polníček, saláty, čínskou hořčici a claytonii. Claytonia je jediná z těchto zelenin, která zvládne v pohodě i přímý výsev v listopadu nebo prosinci a není třeba ji předpěstovávávat, klíčí při teplotách pod 12 C. Pro příjemnější sklizeň a lepší růst této zeleniny doporučuji celý záhonek nastlat mulčem a zakrýt, můžeme pak sklízet vše v pohodě i v zimě.

III. Návrh Osevního Plánu

Využijeme v něm tyto plodiny: Roketa, Pórek, Mrkev, Cibule, Mangold, Měsíček, Polníček, Ředkvička, Čínská hořčice, Claytonia

Březen: V březnu začínáme s prvními výsevy otužilých zelenin, tento záhonek bude věnován už od jara pestré skladbě zelenin. Máme tu roketu, pórek, mrkev, cibuli a mangold. Cibule a pórek s mrkví jsou velmi dobrou kombinací plodin, protože si vzájemně odpuzují škůdce a choroby. Mangold s cibulí jsou také dobří parťáci. Vše můžete vysévat přímo na záhonek, případně pórek a mangold můžeme předpěstovat. Ideální rozestupy pro magold jsou 30 cm mezi řádky, pórek, cibule a mrkev zvládnou 30 nebo 25 cm. Pórek tu mám krátkodobě blíže k roketě, protože jde ještě o mladé rostlinky, které nepotřebují hned velký prostor a roketa je rychlá zelenina a než se pórek rozkouká, roketa už bude sklizená. Pokud budeme navíc pórek předpěstovávat, může tam dát ještě místo něj ředkvičky.

Červen: V červnu už nám všechny plodiny záhonku povyrostly, roketu už jsme sklidili. Můžeme už průběžně sklízet drobné cibulky, nebo cibulovou nať, mrkvičky nebo listy mangoldu do kuchyně. Pokud jsme udělali příliš hustý výsev v řádku, tak postupně během jara protrháváme, aby dospělé rostliny měly prostor.

Srpen: Pórek a mangold nám už pěkně vyrostly a dospěly a můžeme je sklízet. Koncem července jsme sklidili cibuli, mrkev se sklízí podle odrůdy během července nebo srpna. Na jejich místo vysejeme nebo vysadíme nové plodiny. Můžeme například vysít nebo vysadit předpěstované sazeničky čínské hořčice, vysít polníček a ředkvičky. Ředkvičky jsou velmi rychlé plodiny a za měsíc už bývají ke sklizni. Dozrávají ale také všechny najednou, doporučuji tedy výsavy rozložit pro postupnou sklizeň do rozestupu 1-2 týdnů, třeba až do konce září. Polníček je také velmi rychlý a bude už brzy ke sklizní, ten nám ale oproti ředkvičkám vydrží na záhonku až do zimy.

Listopad: Podzim je pro pěstování čínské hořčice, ředkviček i polníčku skvělé období, je méně horko a více vláhy. Ředkvičky jsou rychlé plodiny, které ale nesnesou mráz, proto je hned po sklizni nahrazujeme novou plodinou. Ideální je pro to Claytonia, která se dá vysévat i takto pozdě přímo na záhonek a poslouží nám pro zimní a brzkou jarní sklizeň. Pórek můžeme stále ještě sklízet, už jsou to pěkně macaté pórky. Nějaké je ale dobré si na záhonku nechat a nesklízet je ani v příštím roce, kdy nám vykvetou a vytvoří dceřinné cibulky. Ty pak přesadíme a nemusíme už pórek nikdy vysévat. Ušetříme si tak práci a máme rovnou už vzrostlejší rostlinky na výsadbu. Tak, jak je záhonek nyní navržený, tak nám zůstane a poslouží pro zimní sklizeň. Stačí rostlinky nastlat mulčem a zakrýt a můžeme vesele sklízet i v zimě.

IV. Návrh Osevního Plánu

Využijeme v něm tyto plodiny: Ředkvička, Salát, Ředkev, Čínská hořčice, Roketa, Mrkev, Cibule, Mangold, Fazol, Bazalka, Brokolice výhonková, Polníček, Kadeřávek, Claytonia

Březen: V březnu začínáme s prvními výsevy otužilých zelenin, už od jara bude pěkně pestrý. Vysejeme ředkvičky, salát, ředkev (tu nechte na konec března nebo duben), pak čínskou hořčici, roketu a přidáme i mrkev a cibuli. Všechny tyto plodiny i při tak pestré skladbě, jak jsou navrženy vedle sebe, tak si pomáhají, vyhovují, nebo si vzájemně nevadí. Cibule s mrkví jsou velmi dobrou kombinací plodin, protože si vzájemně odpuzují škůdce a choroby. Ideální rozestupy jsou 20 - 25 cm mezi řádky, mrkev a cibule mohou mít o 30 cm, pokud máte prostor. Všechny tyto plodiny vyséváme přímo na záhonek. Saláty a čínskou hořčici můžeme předpěstovat. Ostatní plodiny mají raději stálé stanoviště a přímý výsev.

Červen: V červnu se nám záhonek hodně promění. Ředkvičky, roketa, saláty i čínská hořčice už jsou sklizené, jinak by stejně vyběhly do květu. N ajejich místo tedy můžeme vysadit nové plodiny. Předpěstujeme si sazenie mangoldu, které vysadíme hned jak sklidíme ředkvičky. Předpěstujeme si také v teple domova sazenice rajčat a bazalky. Tyto sazenice dáme na záhon, jakmile nám pominuly mrazíky, nejdříve po polovině května. Ředkev a rajče jsou dobří sousedé, bazalka s rajčetem jsou ale ještě lepší sousedé. Bazalka totiž podporuje lepší chuť rajčat. ředkev si dobře rozumí i s fazolem. Na tomto záhonku obecně panují dobré sousedské vztahy a rostlinám se bude dobře dařit. Ředkev, mrkev a cibule už nám povyrostly, ředkve už budou ke sklizni, cibule a mrkev budou ke sklizni v příštích měsících. Můžeme ale průběžně sklízet drobné cibulky, nabo cibulovou nať a mrkvičky. Pokud jsme udělali příliš hustý výsev, tak postupně během jara protrháváme, aby dospělé rostliny měly prostor a tím i rovnou sklízíme do kuchyně.

Srpen: Koncem července jsme sklidili cibuli a také mrkev. Na jejich místo můžeme vysadit další plodiny a začít si připravovat podzimní a zimní sklizeň. Můžeme vysít nebo vysadit předpěstované sazeničky salátů. Mrkev nahradíme například čínskou hořčicí. Po sklizni ředkve vysadíme předpěstované sazeničky brokolice. Výhonková brokolice je speciální odrůda, která je mrazuodolná a plodí v zimních měsících. Semínka si vysejeme v červenci a po sklizni ředkve vysadíme na záhonek malé sazenice. Mangold, rajčata i fazol nám poskytují skvělou sklizeň. Bazalka nám provoní záhonek i dobré jídlo, pomalu začíná kvést a poskytne i pastvu pro opylovače.

Listopad: Mangold, saláty i čínská hořčice nám krásně rostou a sklízíme. První mráz nám spálil rostliny teplomilných rajčat, fazolu i bazalku. Na uvolněné místo po těchto rostlinách můžeme rovnou vysít nebo vysadit další plodiny pro podzimní a zimní sklizeň. Rajčata možná odešla už dříve vlivem plísně a uvolnila prostor pro rostoucí brokolici. Na uvolněné místo po fazolu vysejeme polníček, který rychle roste a na záhonku vydrží po celou zimu. Rajčata nahradíme drobnější claytonií, aby měla brokolice a kadeřávek dostatek prostoru. Kadeřávek jsem si předpěstovali a vysazujeme už sazeničky, z výsevu by to kadeřávek už nestíhal. Takto nám rostliny na záhonku vydrží až do jara a můžeme postupně sklízet, stačí rostlinky nastlat mulčem a zakrýt. Kadeřávek, výhonková brokolice a claytonia by to zvládli i bez zakrytí.

tags: #ekologická #zahrada #volný #výsev #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické aktivity Laboratoře Bohumín
• Kompost a studna: Bezpečná vzdálenost
• Příspěvek k dílu Marie Noëlové
• Mezinárodní stráž přírody: definice a role
• Jak správně třídit bioodpad