Třídění bioodpadu: Jak na to správně a efektivně

Téměř 40 % odpadu z černé popelnice, který končí na skládce nebo ve spalovně, tvoří nevytříděný organický materiál, známý jako bioodpad. Třídění a recyklace této části odpadu je přitom snadná a efektivní.

Bioodpad je navíc jediným druhem odpadu, který lze v domácích podmínkách snadno kvalitně zrecyklovat a přeměnit na cenné organické hnojivo. Protože nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne.

Proč třídit bioodpad?

Nevytříděný bioodpad končí buď na skládce, nebo ve spalovně. Na skládce se rozkládá bez přístupu vzduchu, což vede k produkci toxických kyselých výluhů a skleníkových plynů, které přispívají ke klimatickým změnám. Spalovna pro změnu není ideální kvůli vysokému obsahu vody v bioodpadu, což zhoršuje hoření.

S organickým materiálem se tu nakládá jako se zdrojem, protože jej lze snadno vytřídit a proměnit - v přírodní organické hnojivo nebo v energii. Tyto metody likvidace bioodpadu jsou proto ve většině zemí na západ od nás dávno zakázané. Buď se zkompostuje nebo se využije v bioplynové stanici.

Legislativa v ČR

Nový odpadový zákon, který platí od ledna 2021, sice odložil zákaz skládkování recyklovatelných, biologicky rozložitelných a energeticky využitelných odpadů z původně plánovaného roku 2024 až na rok 2030, vy ale na nic čekat nemusíte! Pusťte se do toho s námi a pomozte zmenšit hromady odpadků na skládkách a ve spalovnách!

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Nový odpadový zákon, který platí od ledna 2021, obce finančně motivuje ke snižování objemu směsného komunálního odpadu a připravuje je tak na úplný zákaz skládkování recyklovatelných, biologicky rozložitelných a energeticky využitelných odpadů, který začne platit v roce 2030. Jedním z účinných způsobů, jak to udělat je zlevnit hnědé popelnice (například v Praze je od ledna 2022 svoz bioodpadu pro občany zdarma).

Co patří a nepatří do bioodpadu?

Pokud jde o kuchyňský odpad, neváhejte v případě veškerého organického odpadu rostlinného původu, jako jsou slupky od ovoce a zeleniny, včetně těch od citrusových plodů a banánů.

Do bio nádoby patří:

• Ze zahrady: posekaná tráva, seno, sláma, listí, plevel, květiny, zelenina (kořeny i listy), kousky větví stromů a keřů (do 30 cm), hobliny, piliny
• Z domácnosti: zbytky ovoce a zeleniny (slupky z brambor, zbytky citrusových plodů), vyluhované čajové sáčky, kávové sedliny, zbytky pečiva

Do bio nádoby nepatří:

• zbytky jídel, vaječné skořápky, maso a kosti, oleje a tuky, uhynulá zvířata, dlouhé větve, popel, uhlí, cigarety, jednorázové pleny, smetky z chodníků, plast, sklo, textil, kovy, směsný komunální odpad, nebezpečný odpad, kamení, zemina, zvířecí exkrementy.

Jak začít třídit bioodpad

Začít třídit (kuchyňský) bioodpad je snadné, vydržet u toho už může být těžší. V první fázi půjde hlavně o to naučit se bioodpad správně separovat a ukládat. Právě na úspěšnosti tohoto prvního kroku záleží, zda nakonec třídění bioodpadu propadnete, nebo zda vaše bioodpadová anabáze skončí dřív, než začala.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad odpadu?

Rada číslo jedna - zjednodušte si to

Jakákoliv změna (byť k lepšímu), která nás stojí čas, námahu a (nedej bože) snižuje náš komfort, je většinou předem odsouzená k neúspěchu. Proto si pořiďte mezisklad!

Pořiďte si kuchyňskou nádobu na bioodpad

Neváhejte a investujte do nákupu kuchyňské nádoby na bioodpad, kterou můžete umístit přímo na kuchyňskou linku, kde ji budete mít stále na očích a po ruce. Kuchyňské nádoby bývají vyrobené z materiálů, které jsou hygienicky nezávadné, odolné proti korozi i mechanickému poškození a téměř bezúdržbové, protože je lze mýt v myčce. Víko dokonale těsní, takže se k obsahu nedostane nežádoucí hmyz. Nechybí uhlíkový filtr a odvětrávací otvory, které zajišťují cirkulaci vzduchu bez nepříjemného zápachu.

Nádobu můžete v kuchyni doplnit odpadkovým košem určeným speciálně ke třídění organických zbytků z kuchyně. Ten zajistí, aby vás vytříděný odpad doma co nejméně obtěžoval a aby proces skutečného kompostování začal opravdu až tam, kde má (například v kompostárně). Všechny potřebné vlastnosti mají například italské koše Stelo nebo rakouské BioMat AirBox.

Na rozdíl od klasických jsou tyto modely perforované, což pomáhá zajistit odvětrávání, takže se bioodpad vysušuje a snižuje se riziko zápachu. Jejich dno je navíc řešené tak, aby zvládlo zachytit případný výluh (pokud vznikne).

Kam odkládat v domácnosti bioodpad?

Cestou rozhodně nemusí být jen koupené nádoby.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

• Třídění bioodpadu do sklenic s víčkem
  Skleněná zavařovačka (i většího objemu) je uzavíratelná, dobře vymývatelná a může klidně nenápadně „trůnit“ vedle umyvadla na kuchyňské lince.
• Třídění bioodpadu do plastových nádob
  Další možnost, kam odkládat bioodpad, nabízejí plastové nádoby - třeba různé kyblíky a koše.
• Třídění bioodpadu do nádob na papír (TIP pro studenty)
  Pakliže nevyprodukujete bioodpadu během týdne moc a nádobu nevynesete víckrát než jednou do týdne, pak postačí obyčejná nádoba na třídění papíru. Koš je obvykle perforovaný, odpad tak dýchá, navíc je levný a běžně dostupný! Jen pozor na octomilky!

Je jen na nás, zda bude nádoba na bioodpad závěsná, volně stojící na lince, vedle kuchyňské linky, nebo pod ní (např. pod dřezem), příp.

Kam s bioodpadem?

A teď další důležitá věc - kam vyhodit obsah košů na bioodpad? Podle jejich vyhodnocení pak obce mohou na svém území rozmístit hnědé popelnice, menší obce pak třeba zvolí větší kontejner, jiné mají veřejnou kompostárnu nebo sběrný dvůr, kde můžeme bioodpad vytřídit.

Od roku 2015 platí prováděcí vyhláška k novele zákona o odpadech, která ukládá obcím povinnost zajistit pro domácnosti místa pro odkládání vyprodukovaných bioodpadů každoročně v měsících od 1. dubna do 31. října. Při třídění bioodpadu se řiďte samolepkami na kontejnerech v dané obci.

Pakliže máte zahradu (ať už vlastní, či sdílenou s dalšími obyvateli, například ve vnitrobloku), určitě je ideálním místem pro vyhození bioodpadu kompost, který je snadné si vyrobit, nebo opět můžete sáhnout po speciálních nádobách - tzv. kompostérech. Do vlastního kompostu dokonce můžete vyhazovat více druhů odpadu než do bioodpadu sváženého obcí.

Domácí kompostér je alternativou koše na bioodpad, jehož obsah pak odneseme na místo sběru bioodpadu. Velkou výhodou je, že odpadne jeho vynášení, ale čeká nás samosebou také údržba domácího kompostéru.

Sáčky do bioodpadu

NÁŠ TIP: Pokud bioodpad následně vyhazujete do hnědé popelnice nebo do komunitního kompostéru, ze sáčku jej do kompostu volně vysypte a sáček (pokud to jde) znovu použijte. V případě, že je sáček zničený, postupujte následovně: Papírový natrhejte na drobné kousky a zkompostujte, biodegradabilní plastový raději vyhoďte do směsného odpadu.

Pro vyhazování bioodpadu do tzv. kompostejnerů (hnědých popelnic) v Praze totiž momentálně platí, že se sem nesmí vyhazovat žádné sáčky, dokonce ani ty, které jsou biologicky rozložitelné, a to bez ohledu na to, zda jsou vyrobené z papíru nebo z biodegradabilního plastu.

Ani vyhazování sáčků vyrobených z kompostovatelného plastu do komunitních kompostérů se moc neosvědčilo. Poločas jejich rozpadu je příliš dlouhý a v kompostu vytvářejí nepropustné bariéry, které brání proudění vzduchu a vlhkosti a proces kompostování zpomalují.

Jedinou světlou výjimku tvoří sáčky s certifikací OK Compost Home. Ty můžete s klidem vyhodit do zahradního kompostéru, protože se v něm (jak jsme experimentálně vyzkoušeli) do tří měsíců spolehlivě rozloží. Stejně jako jejich předchůdci jsou z biodegradabilní plastu vyrobeného z druhotných surovin na bázi rostlinného škrobu, který se rozkládá působením mikroorganismů a bakterií. Oproti starším „modelům“ to ale dokážou i v prostředí domácího kompostu, kde jsou obvykle jiné (zejména teplotní) podmínky než například v průmyslové kompostárně. Výrobce deklaruje, že se sáček rozloží do 90 ti dnů.

Termíny „biologicky odbouratelný“ a „kompostovatelný“ se často zaměňují, ale není to totéž. Biologicky odbouratelný materiál se může rozložit přirozenými procesy, ale bez záruky,za jak dlouho a v jakých podmínkách. Naproti tomu kompostovatelný materiál je biologicky odbouratelný s tím rozdílem, že se rozloží v přesně definovaném čase a podmínkách, aniž by zanechal toxické zbytky. Rozdíl je klíčový například u pytlů do bioodpadu.

V dnešní době už nestačí spoléhat se jen na marketingová označení jako „eco-friendly“, „bio“ nebo „100% přírodní“. Takové výrazy nejsou regulované a může je na obal napsat v podstatě kdokoli - aniž by to mělo oporu v realitě.

Certifikáty kompostovatelnosti

Certifikáty nejsou jen „nálepky navíc“ - jsou výsledkem přísného testování, často v nezávislých laboratořích. Ověřují nejen to, jak a zda se materiál rozloží, ale také jaké látky při tom uvolňuje.

• OK compost INDUSTRIAL (TÜV Austria) Ujišťuje, že se produkt rozloží v průmyslovém kompostovacím zařízení (60 °C, vysoká vlhkost, specifické mikroorganismy).
• OK compost HOME Důležitá známka, pokud doma kompostujete.
• EN 13432 (Evropská norma) Definuje, co znamená „kompostovatelný“ obal: musí se rozložit do 6 měsíců a nesmí zanechat toxické látky.
• Seedling logo Mezinárodně uznávaný symbol, který znamená, že výrobek splňuje normu EN 13432.

PLA (kyselina polymléčná) - plast na rostlinné bázi (např. Máte doma kompostér? Odevzdáváte bioodpad v hnědé popelnici? Tam patří pouze produkty certifikované pro průmyslové kompostování.

Pytle značky BioBag jsou skvělým příkladem produktu, který splňuje certifikaci OK compost HOME. Nenechte se zmást obalem - vždy hledejte konkrétní certifikát, např.

Způsoby využití bioodpadu

Následující graf (pořízený v rámci studie Perútková, E. - Třídění bio odpadu (výsledky průzkumu), 2019, trideni-bio-odpadu.vyplnto.cz) ukazuje, jakými způsoby se bioodpad u nás momentálně využívá. Způsoby A - C mají tu výhodu, že se bioodpad zpracovává a využívá přímo v místě svého vzniku. Nemusí se nikam vozit, takže odpadá zátěž pro životní prostředí spojená s dopravou (která je v případě varianty D viz níže).

Bioodpad se z hnědých popelnic sváží buď do kompostárny nebo do bioplynové stanice. Vytvořený kompost se pak zpravidla používá ke hnojení městské zeleně nebo na polích. V bioplynové stanici vzniká bioplyn, který se využívá na výrobu tepla a energie nebo jako palivo, a digestát - skvělé hnojivo.

Pokud se bioodpad sváží do bioplynové stanice, je možné do odpadových nádob vyhazovat i živočišné zbytky.

Jak motivovat k třídění bioodpadu?

Chcete, aby se vaše organizace zazelenala, a to nejen na papíře? Místo ekologických proklamací zkuste udělat konkrétní krok, který u vás ve firmě změní prostředí a možná i myšlení lidí. Pusťte se společně do třídění organických zbytků ze svačin a obědů, vyrobte si (přímo v kanceláří) vlastní kompost a začněte přihnojovat pokojovky.

Chcete dětem v praxi ukázat, jak funguje uzavřený cyklus jídla? Stačí, když do zahradního kompostéru, ve kterém zatím zpracováváte hlavně trávu a spadané listí, začnete přidávat také organické zbytky ze svačin a bioodpad, který vznikne při vaření ve školní kuchyni. Zvýší se tak množství a kvalita kompostu, který společně s dětmi vyrobíte, takže jej budete moci použít k pěstování. Nejlépe vám to půjde, když si pořídíte speciální záhony a vyzkoušíte zahradničení na čtverečkových zahrádkách. Nebo se pustíte do chovu žížal a zpracování bioodpadu přímo ve třídě metodou vermikompostování?

Chcete občany ve své obci podpořit a motivovat, aby se pustili do třídění a kompostování bioodpadu? Na tomto zadání pracujeme už od roku 2005 a rádi se s vámi podělíme o nápady i příklady dobré praxe, které jsme za ta léta shromáždili.

Pokuty za netřídění bioodpadu

Od letošního roku vstoupila v platnost další z ekologických změn, které se týkají každé domácnosti v Česku. platí jednotné pravidlo pro všechny. bioodpad odkládat. sběrný dvůr, nebo využitím komunitních kompostáren. velikosti nádob a povinnosti domácností. směsného kontejneru. považuje se za porušení povinnosti třídění. s bioodpadem. tam, kde bydlíte. nahlédnout na webové stránky obce nebo na její úřední desku. sbirkapp.gov.cz. obrátit přímo na obecní úřad. Praha má systém mírně odlišný. části nebo osobně na úřadě. nebo jiný přestupek pokuta až 50 000 korun. přísnějším pravidlům. mohou dostat pokutu až 25 milionů korun. i firmy k odpovědnému zacházení s odpady. Vyhnout se problémům je přitom snadné. skořápky. živočišné zbytky.

Příběh z praxe: Jak jsme zavedli svoz bioodpadu v bytovém domě

Bioodpad jsme opravdu třídit chtěli, takže nás poháněla jakási morální hodnota a přístup. Často jsme se skrze telefonáty připomínali a komunikaci si hlídali.

Se sousedy už to byla brnkačka. Měli jsme od zámku další dva náhradní klíčky, takže jsme je jen kontaktovali s tím, jestli by chtěli využívat naší bio popelnici. Samozřejmě za podmínek, že si pečlivě prostudují, co se tam házet může a nesmí a budou popelnici řádně zamykat.

Celou službu jsme museli nejprve vykomunikovat s majitelem nemovitosti. On musel vyplnit daný formulář a o službu požádat. My, jakožto nájemníci, jsme si bohužel svoz bioodpadu nemohli zajistit sami.

Oslovili jsme sousedy, u kterých jsme předpokládali, že by se jim třídění bioodpadu zamlouvalo a zapojily se zatím dohromady 3 domácnosti o počtu 9 lidí.

Sváží se 1x za 14 dní.

Popelnici musíme ráno v den svozu umístit před dům na ulici.

Finančně nás služba svozu bio odpadu 1x za 14 dní o objemu 120 l vyjde na 56 Kč měsíčně (cena 1 cappuccina). Ročně tedy 672 Kč pro počet 9 lidí, kde tvoří zelenina a ovoce velkou část stravování. Nízká cena nás ještě více přesvědčila o tom svoz bioodpadu využívat.

Obecně by bylo pro majitele nemovitosti i nás nájemníky výhodnější, kdyby se snížil svoz i počet směsných popelnic, které se zdražovaly. Kdyby se navezla jedna biopopelnice navíc a využil se přívoz tříděných popelnic na plast, sklo a papír, které jsou zdarma. Majitele jsem o těchto možnostech informovala, ale bohužel toho zatím nevyužil.

Toto je pro nás důležité, protože když je tam něco, co do bioodpadu nepatří, popeláři kontaktují směs a ta náš bioodpad sveze do směsi, aniž bychom o tom věděli. O této informaci jsme se dozvěděli po telefonátu přímo od AVE, když jsme se dotazovali, co se vlastně děje s tím, když bude v popelnici například plastový pytlík nebo obal.

Popelnici na dvoře si zamykáme. Když čeká popelnice na svoz na ulici, máme ji obepnutou gumovou páskou, protože se za případný zámek připlácí a vše bychom museli opět řešit přes majitele nemovitosti. Gumová páska překvapivě zabraňuje kolemjdoucím v rychlém a bezohledném vyhození čehokoliv. Popeláři s tím nemají problém. Po svozu nám i někdy popelnici zase páskou obepnou.

To byl můj původní záměr, ano. Ale bohužel nám majitel nechtěl kompostér zařídit a řešit finanční ani realizační stránku věci. Jen pro nás by byl velkoobjemový kompostér nákladný a velký. Touto cestou jsem chtěla jít za podmínky využití pro všechny v domě, aby si mohli poté brát kvalitní hlínu a hnojivo, ale řešit se všemi lidmi platbu části ceny kompostéru na vlastní pěst, když se někteří po 3 měsících i stěhují někam jinam, by bylo komplikované a neměla bych jistotu, že někdo nový o kompostér bude mít zájem.

Dvůr je bohužel ve špatném stavu, celý zabetonovaný a slouží jako parkoviště. Takže tam nic pěstovat nemůžeme. V bytě máme pokojovek spoustu a nyní přesazujeme a už čekáme na sezónní bylinky.

tags: #jak #dlouho #může #být #bioodpad #v

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost v Lesnictví
• Hliník v ovzduší
• Dětský odpadkový koš Ledové království – recenze
• Zkušenosti s Pragotours v Rokytnici
• Implementace CITES v Česku