Ekologické a inovativní farmy v České republice

V České republice se ekologické zemědělství těší stále větší pozornosti. Spotřebitelé hledají kvalitní a lokální bioprodukty, a farmáři se snaží inovovat a přizpůsobit se novým výzvám. Tento článek se zaměřuje na nejlepší ekologické a inovativní farmy v České republice, ocenění biopotravin a výzvy, kterým čelí malí zemědělci.

Nejlepší ekofarma roku

Nejlepší ekofarmou letošního roku je Střítežské fojtství ze Stříteže nad Bečvou na Vsetínsku. Farma chová biokuřata, husy, ovce, skot i koně. Manažerka pořádajícího PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková uvedla, že farma je velmi inovativní.

Urbánková dodala: "Farma nejen že nabízí skvělé produkty, ale dělá to i skvělým způsobem. Je tady rostlinná výroba, farma je téměř soběstačná z hlediska krmivové základny, jsou tady ekologické sady, vrhli se na agrolesnictví, pečují o krajinu i o komunitní život."

Střítežské fojtství vedou manželé Monika a Igor Dobešovi, kteří navazují na tradici předků sahající do roku 1608. Statkem prošlo 14 generací hospodářů. Farma chová masný skot a zralé hovězí maso prodává přímo ze dvora. Dále chová ovce na maso a prodává je také živé lidem na spásání zahrad.

Dobeš uvedl: "Lidé se naučili na maso jezdit. Jsme v situaci, že u biodrůbeže jsme už vyprodaní na celý letošní rok, bereme jen náhradníky. U hus je to podobné, nestalo se nám nikdy, že by nám husa zbyla. Manželka má problém uhájit, aby nám zůstala jedna nebo dvě husy." Podobné je to u hovězího masa. Dobeš dodal: "Nejdál jezdí pro husy z Prahy, pro kuřata z Brna, pro maso ze Slovenska."

Čtěte také: České supermarkety a bio

Vzhledem k zájmu by produkce mohla být mnohem větší, ale majitelé nemají takovou ambici. Dobeš vysvětluje: "Věřím, že bychom vše prodali. Ale provozujeme vlastní porážku, která je nějak dimenzovaná a je na ni potřeba nějaké množství pracovní síly. Vyprodukuji, na co nám stačí kapacita pozemků. Mohli bychom zvýšit produkci o 20 nebo 30 procent, ale není ambicí, aby to byly násobky." Farmu chce spíše zdokonalovat a vylepšovat.

Letošní novinkou jsou například posuvné venkovní haly pro kuřata, díky kterým má drůbež každých několik dní čerstvou pastvu. Biokuřata žijí minimálně 82 dní, běžně je kuře poraženo již po 35 dnech života. Na farmě mají kuřata přístup na pastvinu, prostor k pohybu, popelení a hrabání a přirozené světlo.

Ocenění považuje Dobeš za satisfakci práce celé své rodiny i spolupracovníků. "Je to potvrzení toho, že směr, kterým jsme se vydali, nebyl špatný. Je to také obrovská radost, jsme 14. generace v řadě, která zde hospodaří," uvedl majitel farmy.

Farma zaměstnává dva lidi, v sezoně vypomáhá další desítka lidí.

Ocenění biopotravin

Absolutním vítězem soutěže a titulem Nejlepší biopotravina roku 2023 se může pyšnit Bio slanina z přeštického prasete od Biofarmy Sasov. V kategorii masných výrobků porotu zaujala bio kančí šunka z přeštického plemene z Biofarmy Sasov. Mezi rostlinnými biopotravinami zvítězil bio jablečný mošt ze Statku Cidlina. V kategorii gastronomických produktů a pochutin byl nejlépe hodnocen hostětínský jablečný bio ocet z Moštárny Hostětín.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Společnost Naše Farmy Pá-Pá získala ocenění také v kategorii Nejlepší steakové bio maso s vepřovým T-bone steakem.

O celkovém vítězi a nejlepších produktech v jednotlivých kategoriích rozhodla devatenáctičlenná odborná porota.

Příklady dalších inovativních farem

Farma Lukava je malá agroekologická rodinná farma Jany a Martina Rosenbaumových v Jindřichovicích pod Smrkem. Po různých zkušenostech s farmářskými trhy, prodejem produktů ze dvora, dodávkami do ekologických obchodů a dalšími formami prodeje se rozhodli připojit ke komunitou podporovanému zemědělství (KPZ). V budoucnu by chtěli na farmě vytvořit také místo pro lidi se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním.

Další farmou, která je zapojena do sítě KPZ, je mléčná „Buvolí farma Ohař“ manželů Anny a Alexe Page z ASZ Příbram. Jejich hlavním způsobem odbytu je KPZ - zhruba 80 - 90 % jejich produkce je zákazníkům jednou za dva týdny dodáváno ve formě předplacených balíčků. Sortiment je tak prodáván za nákladové ceny bez marže, což umožňuje spotřebiteli získat kvalitní čerstvé potraviny za nižší ceny a výrobci naopak zaručí ceny vyšší.

Posledním příkladem využití netradičních forem financování je farma Radmily Líkařové z ASZ Tábor nacházející se v jižních Čechách, v krásné vesničce Zálší, kde se spolu se svou rodinou věnuje chovu koní a v rámci jezdeckého klubu Dolli Zálší se zabývá organizací letních táborů s koňmi a jezdeckých kurzů, vozatajstvím, výcvikem koní a hipoterapií.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Výzvy pro ekologické farmy

Malé rodinné ekofarmy se potýkají s ne zrovna přátelským prostředím. Stále bobtnající byrokratické požadavky a vyčerpávající kličkování mezi nimi a prací na farmě zmiňuje jako jednu z hlavních výzev také Michael Vrána. Podotýká, že rozumí principu dotačních kontrol a vidí smysl v tom, že pokud chce zemědělec brát dotace, je správné dohlížet na dodržování pravidel, „ale už je toho prostě moc.“

Další klíčovou výzvou je změna klimatu. Michael Vrána přiznává, že pokud na dopady klimatických změn adekvátně nezareagují, tak mohou s hospodařením brzy skončit. Optimalizovali jsme taky půdní bloky z průměrných patnácti až dvaceti hektarů na šest hektarů,“ vyjmenovává další postupy a technologie.

Podpora ekologického zemědělství

Soustavná podpora propagace ekologického zemědělství zcela chybí. Nahodilé snahy státu o propagaci BIO produktů kritizuje také Michael Vrána. Jednorázové kampaně, kdy se propagační spoty vysílají pouze krátkodobě, mají podle Vrány nízký dosah a ve výsledku tak nepřinášejí kýžený efekt. Propagace ekologického zemědělství tak často zůstává na bedrech samotných ekozemědělců a různých neziskových skupin.

Podporou lokálních zemědělců se zabývá také projekt Živý region, jehož cílem je vzájemně propojit ekologické zemědělce, dodavatele biopotravin a spotřebitele v regionu.

Trendy a budoucnost biopotravin

Do roku 2030 má podíl ekologického zemědělství vzrůst na 25 % půdy, což zajistí stabilní surovinovou základnu. Klíčové bude, aby obchodníci a výrobci dokázali nabídnout hotové produkty, které zákazníci snadno zařadí do každodenního jídelníčku. Trh s biopotravinami roste a přináší příležitosti pro všechny články hodnotového řetězce, od zemědělců přes zpracovatele až po retail a gastro segment.

Zajímavostí tzv. městského zemědělství je například pěstování bio salátu a bylinek na střechách průmyslových hal. Inovativní přístup využívá hydroponické systémy, kdy rostliny rostou bez půdy v živném roztoku, což výrazně šetří vodu a umožňuje produkci čerstvých plodin přímo v městském prostředí.

I když si k bio potravinám díky jejich kvalitě a často i chuti nachází cestu stále více zákazníků, největší bariérou pro ně zůstává vyšší cena. Dávala by proto smysl ještě větší osvěta zákazníků a více podobných iniciativ, jako je Září - Měsíc biopotravin, ale zároveň přiblížení cen bio potravin běžným produktům.

Tabulka: Podíl biopotravin v sortimentu obchodních řetězců

tags: #ekologické #a #inovativní #farmy #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Řešení problémů s filtrací bazénu
• Ceny skládkování zeminy v Kladně
• Ekologie a význam lípy srdčité
• Aktuální stav ovzduší v Brně
• Žebříček států podle emisí