Ekologické katastrofy: Definice, příklady a dopady

04.03.2026

Environmentální katastrofu či také antropogenní činností způsobenou přírodní katastrofu nebo ekologickou katastrofu můžeme definovat jako extrémní událost způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného ekosystému.

Pojem katastrofa má etymologické ukotvení v řečtině (slovo katastrofa, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“)[1]. Environmentální katastrofa se liší od živelní katastrofy, na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální - popř. označovaná také jako ekologická - katastrofa, v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty, na které nemá člověk vliv.

V angličtině se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster[2]), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).

Příčiny environmentálních katastrof

Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobených nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou).

S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalších jevech způsobených globální změnou klimatu, kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyt a charakter určitého jevu.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné), můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změně klimatu, úbytkem biodiverzity a narušením původní rovnováhy.

Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit environmentální katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí, na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém můžeme za environmentální katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení kůrovcem.

Pojem environmentální katastrofa je v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů), způsobují úhyn množství druhů, mají dalekosáhlé následky a jsou obtížně řešitelné.

Příklady environmentálních katastrof

Následují příklady environmentálních katastrof, které ilustrují rozmanitost a závažnost těchto událostí:

Prachové bouře (Dust Bowl): Série prachových bouří, které způsobily obrovské ekosystémové a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích ve 30. letech 20. století. Příčinou bylo dlouhodobé používání nevhodných zemědělských postupů. Tato environmentální katastrofa způsobila hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž zůstalo téměř 0,5 mil. Američanů bez domova. Dvě třetiny rolníků v Saskatchewanských prériích byly závislé na pomoci úřadů.
Havárie tankeru: Během havárie tankeru unikly desítky tisíc tun ropy a francouzské pobřeží následně zasáhla obrovská ropná skvrna.
Havárie reaktorů jaderné elektrárny: Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí. Nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energetiky.
Havárie ropné plošiny v Mexickém zálivu: Při níž došlo ke kontaminaci ropou a závažnému narušení mnoha ekosystémů a úhynu řady živočichů.
Environmentální devastace ostrova Nauru: Cca.
Protržení hráze odkaliště poblíž města Ajka: Následné zaplavení několika sídel červeným kalem byla rozsáhlá environmentální havárie v Maďarsku, která se odehrála v říjnu roku 2010.
Havárie chemičky švýcarské firmy Givaudan: Uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin. Po havárii unikly asi dva kilogramy dioxinu, které zamořily téměř dva tisíce hektarů půdy v okolí.
Únik chemikálií v Bhópálu: Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu (MIC), kyanovodíku a dalších látek poškozujících lidské zdraví.
Havárie s melasou na Havaji: Poté, co došlo k destrukci kontejneru s melasou o obsahu asi 8 700 000 litrů, se tato masa melasy se začala valit ulicemi rychlostí asi 56 km/h. Několik budov bylo úplně zničeno, poškozen byl i most, okolní ulice byly zaplaveny melasou do výšky až jednoho metru. Zhruba 150 lidí bylo zraněno, 21 lidí při nehodě zahynulo.

Dopady ekologických katastrof

Neutěšený výčet ekologických katastrof, jejichž společným jmenovatelem je samozřejmě člověk a jeho bezohledné, neuvážené či pošetilé počínání. Dopad katastrof je stejně deprimující jako fakt, že ve filmu nezazní ani náznak možnosti lepších zítřků nebo ponaučení se z vlastních chyb.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #katastrofy