Ekologické Nároky Dřevin a Legislativa v České Republice

Vizitkou dobře spravovaného města či obce je mimo jiné také kvalitní a dobře udržovaná zeleň. Na těchto stránkách jsme shrnuli naše praktické zkušenosti a doporučení. Platná právní úprava ochrany stromů obsahuje obecnou zásadu - bez povolení lze stromy kácet pouze ve výjimečných případech.

Kdy je Kácení Dřevin Povoleno?

Ke kácení dřevin rostoucích mimo les je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Rozhodování o kácení dřevin rostoucích mimo les klade vysoké nároky na odbornou úroveň a odpovědnost příslušných orgánů ochrany přírody. O povolení ke kácení nikdy nerozhodují orgány vykonávající samosprávu - např. zastupitelstvo nebo starosta obce. Fakticky může vykonávat agendu obecního úřadu starosta, který je v jeho čele. Povolení ke kácení může být podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody vydáno jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Orgán ochrany přírody musí ve správním řízení objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem vlastníka na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Úřad přitom váží funkční a estetický význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich kácení na straně druhé. Při svém uvažování přihlíží také k jiným zájmům chráněným podle ZOPK a k zájmům jiných veřejnoprávních i soukromoprávních předpisů (např.

Funkční a Estetický Význam Dřevin

Význam dřevin je nutné posoudit pro danou lokalitu nebo i širší rámec krajiny. Tím je myšlena schopnost stromu zlepšovat klima a mikroklima, poskytovat útočiště dalším organizmům a esteticky zhodnocovat okolí. Funkční a estetický význam přitom nelze zaměňovat se sadovnickými kritérii. I poškozený či dožívající strom může být esteticky hodnotný a být cenným biotopem. Porost zahradnicky bezcenných náletových dřevin může výrazně zlepšovat mikroklima. Podstatný je i kontext dřeviny.

Odborné Posouzení a Znalecké Posudky

Podle § 56 správního řádu, závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Znalci uloží, aby vypracoval písemný posudek a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Pokud to úřad připustí, může za něj tento důkaz opatřit účastník řízení (§ 50 odst. 2 správního řádu). V případě, že nedojde k ustanovení ani připuštění znalce úřadem a některý z účastníků znalecký posudek opatřený na své náklady předloží sám, musí se s ním jako s plnohodnotným důkazem úřad přesto vypořádat v odůvodnění správního rozhodnutí.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Odborné posouzení dřeviny za účelem rozhodnutí o kácení zajišťuje obecním úřadům zdarma Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (příslušné regionální pracoviště). V případě její zaneprázdněnosti lze oslovit další znalecké ústavy (Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně - Zahradnickou fakultu, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.) či soudní znalce v oboru ochrana přírody (dendrologie, posuzování zdravotního stavu dřevin), nebo v oboru ekonomika (oceňování dřevin a jejich výsadeb). Pro posouzení věci je také vhodné, aby úřad provedl místní šetření (důkaz ohledáním na místě - § 54 správního řádu) a případně ještě ústní jednání (zde lze ujasnit s účastníky řízení nejasnosti a také vyslechnout znalce podle § 56).

Ohledání na místě úřad nařídí vždy, pokud bez účasti žadatele nebo jiného účastníka nelze ověřit skutečnosti uváděné jako důvod kácení. Vlastníku nebo nájemci pozemku oznámí provedení ohledání úřad formou usnesení. Ostatní účastníky úřad také včas uvědomí. Písemnost s informacemi o ústním jednání musí být všem účastníkům doručena nejméně 15 dnů před jeho konáním. (§8, odst.

Kácení v Souvislosti se Stavebními Záměry

Často je důvodem kácení dřevin realizace stavebního záměru. V takovém případě je průběh povolování kácení stromů velmi důležitý. Hrozí kácení dřevin na velkých plochách, pokáceny mají být vzrostlé stromy a dřeviny s velkým významem v urbanizovaném prostředí. Vždy, pokud se vede územní řízení podle stavebního zákona, vydává orgán ochrany přírody závazné stanovisko ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru. Tento postup ale platí pouze v případě, že jsou dřeviny v přímé kolizi se zamýšleným stavebním záměrem. Pro ostatní případy (např. v případě, že se nevede územní řízení podle stavebního zákona, nebo že se jedná o úpravu pozemků v okolí stavby) se vyžaduje samostatné povolení ke kácení dřevin.

Průběh vydávání závazného stanoviska je obdobný jako při vydávání povolení ke kácení. Tzn. orgán ochrany přírody musí zvážit funkční a estetický význam dřeviny na straně jedné a závažnost důvodů spočívající v kolizi se stavebním záměrem na straně druhé. Účast spolků na základě § 70 odst. 2 zákon č.

Období Vegetačního Klidu

Vyhláška č. 189/2013 Sb. stanoví, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu (§ 5). V případě povolování kácení by měl úřad přihlédnout k tomuto pravidlu a povolit kácení mimo dobu vegetace stromů. V jiném případě musí být v odůvodnění rozhodnutí termín kácení zdůvodněn. Častým důvodem bývá například dodržení harmonogramu stavebních prací v souladu se stavebním rozhodnutím.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Kácení dřevin menších než je stanovená velikost nebo stromů rostoucích v zahradách v době vegetačního klidu je na etickém uvážení vlastníků pozemku, ovšem nelze je obecně doporučit, protože v období vegetace hrozí poškození dalších zájmů chráněných zákonem - zejména ochrany hnízdících ptáků. Přesné datum vegetačního klidu dřevin není právními předpisy stanoveno a ani stanovit nelze, vyhláška pouze říká, že jde o období, období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. V praxi se povoluje kácení nejčastěji od 1. listopadu do 31. března. Každý druh dřeviny dosahuje vegetace v jiné době a rovněž je nutné počítat s výkyvy počasí.

Kompenzační Opatření a Náhradní Výsadba

Ukládání kompenzačních opatření k odstranění ekologické újmy způsobené povoleným kácením upravuje § 9 zákona o ochraně přírody. Náhradní výsadba by neměla být vnímána jako trest za kácení, kompenzuje se jí legálně vzniklá ekologická újma (na rozdíl od ukládání tzv. nápravných opatření podle § 86 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Pokud se úřad rozhodne uložit jen minimální kompenzaci (nebo výsadbu na jiném místě, než se kácí, a bez povinnosti péče o vysazené dřeviny), musí o to pečlivěji a zcela exaktně svoji úvahu vysvětlit a v rozhodnutí popsat důvody, které jej k němu vedly.

Náhradní výsadba by měla být úměrná vzniklé újmě. To není možné zajistit ukládáním výsadby metodou „kus za kus“, protože ekologická funkce mladého stromu je nesrovnatelně nižší, než stromu vzrostlého. Kalkulačka a metodika pro oceňování dřevin AOPK ČR slouží k výpočtu hodnoty dřevin, resp. ekologické újmy vzniklé kácením či poškozením dřevin a k následnému výpočtu kompenzačních opatření (rozsahu náhradní výsadby a následné péče o ní). Podmínkou úspěšnosti výsadby je vhodná volba druhu, případně kultivaru dřeviny. Například pro stromořadí je vhodné vybírat stromy s vysoko nasazenou korunou kvůli zajištění dostatečné podchodné výšky. V zástavbě nejsou vhodné dřeviny se silně alergizujícím pylem, v blízkosti komunikací pak stromy, ze kterých padá množství plodů.

Geograficky nepůvodní druhy a všechny křížence je možné do krajiny rozšiřovat jen s povolením orgánu ochrany přírody. Druhy, které mohou být hostiteli chorob a škůdců, je za určitých okolností stanovených rostlinolékařskými předpisy zcela zakázáno vysazovat. Smyslem náhradní výsadby je zachování zeleně na daném stanovišti, včetně zachování její estetické, biologické a funkční hodnoty. Uložená náhradní výsadba musí také přihlížet k zájmům jiných veřejnoprávních i soukromoprávních předpisů (např.

Následná Péče o Výsadbu a Kontrola

Zákon o ochraně přírody (§ 9 odst. 1) umožňuje uložení následné péče o nově vysazené dřeviny na dobu až 5 let. Péče, zejména výchovné řezy, je naprosto nezbytná pro dobrou perspektivu vysazených dřevin. Součástí náhradní výsadby a následné péče by mělo být zabezpečení stromků proti vývratu, instalace ochrany proti poškození kmene a kořenů (např.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Častým problémem bývá nedostatečná kontrola vykonávání péče o náhradní výsadby. Nedostatečné zalévání, poškození kmenů nebo kořenů stromů parkováním, prováděním výkopů nebo sečením trávy mají za následek znehodnocení celé výsadby a nakonec i plýtvání penězi jak veřejnými, tak soukromými. Za neprovedení náhradní výsadby je možné uložit správní trest za přestupek [§ 87 resp. § 88 zákona o ochraně přírody]. Pokuty ukládají obecní úřady obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), resp. správy NP/CHKO, anebo Česká inspekce životního prostředí, která by měla provádět obecnou kontrolu výsadeb v rámci své dozorové pravomoci (§ 80 odst. 1 zákona o ochraně přírody).

Obecní úřady, které výsadbu uložily, by ale měly samy evidovat, zda na jejich správním území nedochází k porušení zákona [což vyplývá i z povinnosti vést ve svém správním území přehled informací podle § 72 písm. f) zákona o ochraně přírody]. Obecní úřady, které rozhodovaly o kácení a náhradní výsadbě (bez ohledu na to, zda probíhalo odvolací řízení), pokud rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné (uplynula lhůta pro provedení výsadby), mohou přikročit k exekuci na nepeněžitá plnění. Spočívala by buď v pověření k provedení náhradní výsadby jinou osobou, nebo v ukládání donucovacích pokut - viz § 107 a násl. správního řádu.

Výjimky z Povolovacího Řízení

V některých případech může kácení dřevin probíhat v takzvaném oznamovacím režimu. (§8, odst. Podle §8, odst. Viz také Zvláštní režimy ochrany a kácení dřevin dle zákona č. Orgány ochrany přírody by měly respektovat výklad Metodické instrukce MŽP v této věci (aktuální verze viz Věstník MŽP z dubna 2021). Za porost např. rozhodně nelze považovat stromořadí (liniové uspořádání) nebo rozvolněnou skupinu dřevin (např. v parku, na hřbitovech nebo ve volné krajině).

Podle Metodické instrukce MŽP (aktuální verze viz Věstník MŽP z dubna 2021): Zdravotním důvodem pro kácení dřevin jsou situace, kdy stav a rozsah napadení dřevin významně ohrožuje okolní dřeviny. Může se jednat o výjimečné případy napadení dřevin epidemickými chorobami a masivního (kalamitního) napadení škůdci a patogeny ve smyslu § 7 odst. 2 ZOPK. (§8, odst.

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Za stav dřevin, který zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví, resp. zřejmě bezprostředně hrozí škoda značného rozsahu (kácení v krajní nouzi), se považuje takový stav, kdy hrozí akutní nebezpečí pádu celého jedince nebo jeho významné části (např. staticky nestabilní, částečně vyvrácený nebo nakloněný strom, popř. strom, u kterého byla hrozba akutního pádu detekována, a kácení tudíž nesnese odkladu). Zřejmost je stav, který je lehce zjistitelný bez dlouhotrvajícího zkoumání (na znalecký posudek v takových situacích není čas). Bezprostřednost je stav, kdy existuje nebezpečí z prodlení, kdy akutně hrozí závažné následky. Pro definování škody značného rozsahu lze podpůrně využít definici obdobného pojmu v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. (§8, odst.

Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanovuje vyhláška č. 189/2013 Sb. Ovocné dřeviny jsou dřeviny, které jsou člověkem záměrně vysazeny a pěstovány za primárním účelem sklizně a konzumace jejich plodů. Při rozhodování, zda se jedná o druh ovocné dřeviny, lze pro uvažování o volném kácení využít seznam ovocných dřevin v Metodickém doporučení MŽP (viz Věstník MŽP z ledna 2015). Měl by být ale zároveň splněn účel sklizně a konzumace plodů. Režimu volného kácení by tak neměla podléhat např. zeleň plnící izolační funkci podél komunikací, i když je tvořena dřevinami ze seznamu ovocných dřevin (ořešáky, lísky).

tags: #ekologické #nároky #dřevin

Oblíbené příspěvky:

• Poznávání africké přírody
• Harmonogram svozu odpadu
• Odpady ve firmách
• Klimat školy: případová studie
• Legislativa pro měření emisí kotelen