Vytištěný ekologický certifikát na obalu má za úkol informovat uživatele, jaká ekologická kritéria obal splňuje. Například z čeho byl vyrobený, nebo jak se po použití rozloží. Na obalech se ale značek často nachází více.
Jedná se o tzv. recyklační znaky, které informují, jak správně obal recyklovat. Například, že se jedná o papír, a tudíž se odkládá do modrého kontejneru na papír. A dále to jsou rozličné symboly, které si vytvořily výrobci a prodejci obalů.
Tato certifikace řeší ekologicky šetrné lesní hospodaření. A jak souvisejí lesy s obaly? Dřevo je prvotní surovinou pro produkci papíru, ze kterého se zase vyrábí vlnitá lepenka na krabice. Přesněji, přes 80 % papíru, který se vyrobí v Evropě, je z recyklované suroviny. Certikát FSC® tedy potvrzuje, že pro výrobu obalu byla použita pouze dřevní hmota z certifikovaných lesů nebo recyklát.
Servisbal Obaly s.r.o., mateřská společnost našeho e-shopu, je držitelem certifikátu FSC®. To znamená, že část kartonáže, kterou dodáváme na trh, je certifikována FSC®.
Mikroplasty a další škodlivé látky z obalů představují pro životní prostředí reálnou hrozbu. Proto je důležitým ekologickým hlediskem, zda se obal rozloží, aniž by po sobě zanechal zmíněné látky. Nejlepší možností samozřejmě zůstává efektivní recyklace.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Náročné kritérium "ekologické rozložitelnosti" osvědčují hned dva nezávislé certifikáty. Oba dva tyto certifikáty osvědčují, že materiál odpovídá evropské normě EN 1432. Jednoduše řečeno, že jsou průmyslově kompostovatelné. To znamená, že se v podmínkách průmyslové kompostárny biologicky rozloží, aniž by zanechaly po sobě jakékoliv škodlivé látky. Premiantem v této kategorii jsou tělíska do obalů Flo-Pak BIO/NATURAL.
Obaly mají spotřebitele navigovat k odpovědnému chování, realita je však složitější. Více než polovina obyvatel České republiky nerozumí ekologickým symbolům na obalech výrobků, přestože se s nimi setkává prakticky denně. Konkrétně 56 % Čechů uvádí, že eko-symbolům nerozumí, a velmi podobný podíl, 55 % respondentů, těmto symbolům ani nevěří. Paradoxem je, že povědomí o udržitelnosti obalů není v české populaci nízké. Celkem 59 % dotázaných deklaruje, že si změn v oblasti obalů a jejich environmentálních dopadů všímá. Přesto však většina spotřebitelů nedokáže správně interpretovat informace, které mají jejich chování usměrňovat.
Výzkum Ipsos zároveň ukazuje, že spotřebitelé přenášejí odpovědnost za udržitelnost především na výrobce. Více než polovina respondentů, konkrétně 54 %, považuje právě výrobní firmy za hlavní aktéry, kteří by měli zajistit ekologicky šetrné obaly i jejich srozumitelné označení. Stát a zákonodárce v této roli vidí pouze 21 % dotázaných a samotní spotřebitelé si připisují odpovědnost jen v 12 % případů.
Důležitým zjištěním je také vztah Čechů k ceně a udržitelnosti. Pouze 13 % respondentů je ochotno zaplatit více za výrobek, který je šetrnější k životnímu prostředí. To však neznamená, že by spotřebitelé byli vůči ekologickým tématům lhostejní. Až 81 % dotázaných připouští, že ke změně chování je může motivovat jiný faktor než cena, například jasné informace, srozumitelné značení nebo jednoduchý systém třídění.
Zajímavý je i postoj k digitalizaci informací o výrobcích. O digitální pas produktu, který by poskytoval detailnější údaje o složení a recyklaci obalu, by mělo zájem pouze 32 % Čechů. I mezi nimi však panuje rozdělení preferencí. Polovina z nich chce mít klíčové informace přímo na obalu, zatímco 44 % by uvítalo jejich dostupnost v digitální podobě.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Aktuální data společnosti Ipsos ukazují, že bez srozumitelné komunikace zůstávají i dobře míněné změny nevyužitým potenciálem. Samotné zpřísňování legislativy a zavádění nových symbolů tedy nestačí.
12. Rada EU finálně schválila nařízení o obalech a obalových odpadech. Nová pravidla do roku 2030 omezují vznik zbytečných obalů a obalových odpadů a stanovují závazné cíle, které se týkají opětovného použití. Dále nařízení omezuje některé jednorázové obaly a požaduje, aby používání obalů v co největší míře snížily i hospodářské subjekty. To se týká například baleného ovoce nebo potravin a nápojů v hotelech, barech a restauracích. Součástí nového nařízení je i povinnost plnit od roku 2029 cíle sběru plastových nápojových lahví a kovových nádob na nápoje na úrovni alespoň 90 %. Pokud nechtějí zálohové systémy zavádět, musí prokázat, že za rok 2026 dosáhly cíle 80 % sběru. A také předložit Evropské komisi plán, ve kterém uvedou strategii a konkrétní opatření, jak zajistí dosažení úrovně 90 %.
Spotřebitelům by třídění i výběr měly usnadnit požadavky na označování, označení a informace (např. malé kosmetické a toaletní výrobky na jedno použití v odvětví ubytování (např. velmi lehké plastové tašky (např. V nařízení se stanoví nové závazné cíle pro opětovné použití pro rok 2030 a orientační cíle pro rok 2040.
Dnešní formální přijetí nařízení Radou představuje poslední krok v rámci řádného legislativního postupu. Znění nařízení bude nyní vyhlášeno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost.
Ačkoli se míra recyklace v EU zvýšila, množství odpadu z obalů roste rychleji než jeho objem, který je recyklován. V roce 2022 vyprodukovala EU téměř 186,5 kilogramu odpadních obalů na osobu, z nichž 36 kg byly plastové obaly. Stávající směrnice EU o obalech a obalových odpadech byla poprvé přijata v roce 1994 a byla několikrát revidována.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Základním cílem zákona č. Zákon o obalech stanovuje povinnosti provozovatelů potravinářských podniků (PPP) při uvádění obalů na trh či do oběhu. Podrobnější informace k požadavkům zákona č. 477/2001 Sb., o obalech jsou dostupné na stránkách Ministerstva životního prostředí.
Od 1. 7. 2024 má PPP uvádějící na trh jednorázové plastové obaly uvedené v části A přílohy č. 4 k zákonu o obalech povinnost (např. nápojové lahve) zajistit, aby uzávěr nebo víčko vyrobené z plastu zůstalo po dobu použití výrobku k určenému účelu připevněno k nádobě. Označení materiálu, ze kterého je obal vyroben, je dobrovolné. PPP uvádějící na trh tento typ obalu je povinen učinit organizační, technická nebo finanční opatření odpovídající kritériím, která jsou stanovena v příloze č. 18.
| Oblast | Podíl Respondentů (%) |
|---|---|
| Nerozumí eko-symbolům | 56 |
| Nevěří eko-symbolům | 55 |
| Všímá si změn v oblasti obalů | 59 |
| Výrobci by měli zajistit ekologicky šetrné obaly | 54 |
| Stát a zákonodárce by měli zajistit ekologicky šetrné obaly | 21 |
| Spotřebitelé by měli zajistit ekologicky šetrné obaly | 12 |
| Ochotni zaplatit více za ekologičtější výrobek | 13 |
| Motivace ke změně chování jiným faktorem než cenou | 81 |
| Zájem o digitální pas produktu | 32 |
tags: #ekologicke #naroky #obalecu #informace