Ekologická opatření proti kůrovci

Kůrovci jsou přirozenou součástí ekosystému. Pokud se přemnoží, což se stalo během loňského horkého a extrémně suchého léta, mohou napadnout stovky hektarů lesa a způsobit rozsáhlé ekologické i ekonomické škody.

Lýkožrout smrkový přednostně vyhledává zejména vývraty, polomy a oslabené stromy, ovšem po namnožení škůdce je schopen překonat i obranyschopnost zdravých stromů. Samička během svého života vyklade 100 -150 vajíček. Délka vývoje od vajíčka po dospělce je do značné míry závislá na teplotách.

Rok 2018 byl natolik extrémní, že na mnoha lokalitách v ČR došlo k dokončení vývoje tří dceřiných generací a místy i založení čtvrté generace, jejíž vývoj dobíhal během podzimních měsíců. Kůrovci zimují buď v hrabance, nebo kůře stromů. V kůře oloupané ze dvou vzrostlých smrků bylo nalezeno na 150 000 zimujících lýkožroutů smrkových. Na jaře hromadně vyletují, jakmile denní teploty začnou pravidelně překonávat teplotu 17°C.

Ochranu lesů před lýkožroutem smrkovým, obecně zvaným kůrovec, letos výrazně posílí státní podnik Lesy České republiky. Lesníci připravují v celé republice 200 tisíc lapáků a 36 tisíc lapačů, náklady na opatření přesáhnou 130 milionů korun.

Podle dosavadních odhadů bude ochrana před kůrovci stát letos Lesy ČR asi 132 milionů korun. „Pokusíme se maximum kůrovců odchytit do lapáků a lapačů. Instalujeme i otrávené lapáky a feromonové dřevěné trojnožky. Lesníci stále vyhledávají napadené stromy, školíme personál a posilujeme stavy. O problému jednáme i se smluvními partnery. Hodně bude záležet na počasí,“ dodal Václav Lidický a zároveň upozornil, že kromě státního podniku, který spravuje necelou polovinu lesů v zemi, musí věnovat pozornost napadeným stromům také ostatní vlastníci lesů.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Státní podnik hledá i další možnosti, jak zabránit rozsáhlému odumírání smrkových porostů. Proto vypsal již druhý výzkumný grant. V prvním se Laboratoř aplikované fyziologie hmyzu Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR zabývala vývojem lýkožrouta smrkového. Čtyřleté pozorování na Lesním závodě Boubín přineslo nové informace o přezimování i populační dynamice škůdce. Lesníci tak mohli zdokonalit postupy ochrany lesa před tímto škůdcem.

Česko v posledních letech zažívá rozsáhlou kůrovcovou kalamitu, která je výsledkem kombinace nepříznivých klimatických podmínek, nedostatku pracovních sil a poklesu cen dřeva. Podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, jsou vlastníci lesa povinni chránit les před škodlivými činiteli, včetně kůrovců. Přednostně by měla být prováděna nahodilá těžba, která zabraňuje šíření škůdců. Dříví vzniklé do 31. března musí být zpracováno do 31. května (v lesích nad 600 m n. m. do 30.

V českých smrkových lesích jsou nejvýznamnějšími biotickými škůdci lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý a lýkožrout severský. Lýkožrout smrkový napadá především kmeny starších smrků, ale při přemnožení může napadat i mladší stromy.

Efektivní obranná opatření nutně vycházejí z důsledně prováděných preventivních opatření, zejména pak z včasného a důsledného vyhledávání a následné včasné a účinné asanace veškerého napadeného dříví. Při chemické asanaci smějí být použity pouze schválené přípravky uvedené v registru vedeném Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (www.eagri.cz/public/app/eagriapp/POR), z něhož vychází každoročně publikovaný Seznam povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu lesa (dále jen Seznam), sestavovaném pracovníky útvaru LOS Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., který je dostupný na webových stránkách www.vulhm.cz.

Odchytovými zařízeními jsou míněny lapáky, feromonové lapače a otrávené lapáky. Počet odchytových zařízení se stanovuje pro každé ohnisko žíru samostatně, v případě ojedinělého výskytu jednotlivých kůrovcových stromů je možné jako ohnisko žíru brát všechny stromy na ploše jednoho hektaru.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Lapák je skácený, zdravý, odvětvený smrk nebo jeho část o výčetní tloušťce minimálně 20 cm, atraktivní pro l. Lapáky se zakrývají po celé délce větvemi, aby se zpomalilo vysychání kůry a prodloužila tak jeho atraktivita. Zejména v horských polohách či při doplňování lapáků v průběhu rojení je možné lapáky pokládat bez odvětvení.

Feromonový lapač je umělá past sloužící k zachycení dospělců l. smrkového, v níž se k lákání používají feromonové odparníky. Feromonový odparník je zařízení, obsahující příslušné množství agregačního feromonu daného druhu kůrovce, umožňující jeho samovolné uvolňování do ovzduší v množství vhodném pro lákání škůdce po stanovenou dobu.

Otráveným lapákem nejčastěji rozumíme polena o délce 1 - 1,5 m sestavená do trojnožek. Může to však být rovněž skácený a odvětvený smrk nebo jeho část (optimální délka 4 m). Musí být celopovrchově ošetřen schváleným insekticidem (všechny insekticidy uvedené v Seznamu pro asanaci kůrovcového dříví) a navnaděn feromonovým odparníkem.

Chemickou asanaci je možné provádět v libovolném stádiu vývoje l. Při správném provedení je vysoce účinná. Přežívají pouze brouci, kteří k opuštění požerků použijí výletový otvor jiného brouka a nejsou tak kontaminováni insekticidem. Současně používané insekticidy nejsou penetrační a projevuje se jejich požerový účinek.

Včasné nalezení všech napadených stromů je základem další úspěšné obrany. Po začátku rojení (obvykle od dubna poté, co teploty překročí 20 °C) začínáme hledat napadené stromy pomocí drtinek. Nově napadené stromy se objevují na osluněných porostních stěnách především při maximálních denních teplotách mezi 25-30 °C, ve velkých ohniscích se mohou objevit již při teplotách nad 20 °C. Při teplotách nad 30 °C pak ohniska vznikají uvnitř porostů nebo na zastíněných porostních stěnách.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Nejlepší obranou proti kůrovcům je chytit maximum brouků již při jarním rojení. Nelze sice v dnešní době očekávat, že se podaří odchytit veškeré kůrovce, ale čím více brouků se podaří zahubit, tím méně bude napadeno stromů. Odchyt je nejúčinnější při jarním rojení, pokud jsou v lokalitě v průběhu zimy zpracovány napadené stromy.

Ruční odkorňování pomocí škrabáku na kůru (na trhu je jich několik typů) je dostupné a účinné ve stádiích vývoje larva a kukla. Oloupání kůry z pokáceného kmene v malém množství nevyžaduje pro fyzicky zdatného člověka zásadní náklady, kromě investice do vlastního času, a často je pro drobného vlastníka lesů jedinou dostupnou metodou. Chemická asanace nemá z hlediska vývojového stádia omezení, výkon je vyšší, ale pro drobného majitele lesa existují omezení v zajištění přípravků pro chemickou asanaci.

Na počátku rojení lze množství kůrovců a tím i napadených stromů snížit pomocí odchytů kůrovců do lapačů, na otrávené lapáky. Pokud jste schopni zajistit odbyt dříví nebo asanaci v lese, je možné použít v místech jednotlivého výskytu kůrovcem napadených stromů i neotrávené lapáky.

Teplota je důležitá pro průběh rojení (napadání atraktivního dříví i stojících stromů). Rojení probíhá obvykle od dubna do září, ale začíná při teplotách nad 20 oC. Pokud tedy teploty nevystoupají nad tuto hodnotu nebo pod ní opět klesnou, rojení nezačne nebo se dočasně přeruší nebo výrazně zpomalí.

Lýkožrout smrkový patří bezesporu mezi nejvýznamnější škůdce lesů Evropy a mírného pásu Asie, kde napadá smrkové porosty evropského smrku ztepilého, ale v rámci areálu svého rozšíření i další druhy smrků, zcela výjimečně i dalších jehličnanů. Řadí se mezi sekundární škůdce, kdy primárně napadá čerstvě odumřelé stromy - vývraty, zlomy, dříví z těžby v lese nebo na skládkách, kam jsou ,,pionýrští brouci" lákáni monoterpeny.

Pro rozvoj populace lýkožrouta smrkového jsou významné disturbance lesních porostů, způsobené větrem či sněhem, a oslabení vitality porostů, a to především dlouhodobým suchem. Na rozvoj populace mají významný vliv i časný nástup jara a extrémní teploty, které urychlují vývoj a zmnožují počet generací v roce.

Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví za rok 2015 se ve srovnání s rokem 2014 zvýšil o polovinu na přibližně 1,5 mil m3, a po přepočtu a provedených korekcích reprezentuje více než 2 mil. m3 připadajících na celou republiku (nezanedbatelné množství přitom doposud zůstává nezpracováno v porostech). Stejně tak došlo meziročně k nárůstu objemu polomů (také o cca polovinu).

Tlumení přemnoženého podkorního hmyzu na smrku bude v letošním roce vyžadovat ze strany držitelů lesů mimořádné úsilí a mělo by se jednat o všestranně podporovanou prioritou v ochraně lesa.

tags: #ekologické #opatření #proti #kůrovci

Oblíbené příspěvky:

• Příroda Dolany
• Krizový plán ORP – analýza rizik
• Zemědělství na Vysočině
• Pánkova vize lásky v krizi
• Pěstování s kompostérem