Ekologické problémy Egypta v současnosti

Ekologické problémy současnosti jsou vnímány jako důsledek moderní doby a moderního způsobu života. Naše civilizace však není první civilizací, které začínají tyto problémy přerůstat přes hlavu. Většina rozvinutých civilizací, které zanikly, se taktéž potýkala s proměnami přírodního prostředí, které si částečně zavinily. Pohled do minulosti by zvláště v tomto případě měl přispět k zamyšlení nad tím, jestli a co můžeme pro prostředí kolem nás udělat.

Egypt, a zejména pak oblast při pobřeží Rudého moře, je velmi oblíbený turistický cíl, a to nejen v létě, ale vzhledem k teplému počasí v Egyptě i na jaře, na podzim i v zimě. Bohužel oblíbenost této destinace výrazně ovlivňuje bezpečnost v Egyptě. Země se dlouhodobě potýká s bezpečnostními problémy a jakákoliv náhlá změna aktuální bezpečnostní situace k horšímu má vždy za následek úbytek turistů.

Dopady turismu a populační růst

Egypt v postcovidové době čelí turbulentnímu vývoji především z hlediska ekonomiky a propadu turismu, avšak za přímočarými důsledky světové pandemie se skrývají ještě další dlouhodobé problémy jako např. strmý nárůst populace. Je to právě turismus, který tvoří významný podíl HDP země (cca 12 % před r. 2019) a jako sektor poskytuje pracovní možnosti až 10% ekonomicky činného obyvatelstva. V této významné ekonomické oblasti utrpěl Egypt za předešlou dekádu vícero ran.

Nestabilita, kterou s sebou přináší turistické odvětví, ovšem není jedinou nepříjemností, se kterou se musí země vyrovnávat. Jednou z nejhlubších strukturálních výzev současnosti je dynamicky rostoucí populační růst (přírůstek cca 2 milióny obyvatel za rok), který z Egypta činí jedno z nejvíce populačně rostoucích regionů světa. Pro představu uveďme, že v této více než sto miliónové zemi bylo ještě v roce 1960 necelých 30 miliónů obyvatel a očekává se, že do roku 2050 dosáhne úrovně 160 miliónů.

Nedostatek vodních zdrojů

Populační růst je úzce spjat s problematikou stále více patrného nedostatku vodních zásob a pitné vody do budoucna. Jedná se o globální problém, který s ohledem na místní přírodní podmínky a populační boom bude nabývat na intenzitě. Egypt spotřebuje 114 miliard kubických metrů vody ročně, přičemž většina těchto vodních zdrojů přichází z území mimo Egypt (vodním zdrojem je zejména řeka Nil, dále oázy jako je např. Siwa).

Čtěte také: České supermarkety a bio

Jedněmi z nejdlouhodobějších a největších sporů v oblasti severovýchodní Afriky jsou spory o vodní zdroje, především pak o využívání Nilu. O tomto svědčí také smlouvy týkající se využívání Nilu, především ta z roku 1929, která přisuzuje Egyptu a Súdánu využívání 90 % vod řeky. Rovněž další smlouva týkající se využívání Nilu, podepsaná v roce 1959, zahrnuje pouze Egypt a Súdán.

V posledních letech se ale situace dramaticky mění: S nástupem Etiopie se zdá, že Egypt přichází o svou výsostnou pozici, což však nechce v žádném případě dopustit. Počátky krize lze vystopovat do roku 2011, kdy Egyptem zmítaly politické nepokoje spojené s Arabským jarem. Etiopie této situace plně využila a začala stavět Velkou etiopskou renesanční přehradu (Great Ethiopean Renaissance Dam - GERD), která má být dokončena v letošním roce a stát se největší přehradou v Africe.

Země se proto logicky obává možnosti, že při plném spuštění přehrady dojde ke snížení průtok Nilu dále po proudu. K redukci průtoku by mohlo dojít zejména v období plnění přehrady, a to až o 20 % po dobu pěti let. Vzhledem k tomu, že Egypt patří ke státům s nejmenším podílem zdrojů obnovitelné vody na obyvatele a většina obyvatel žije v bezprostřední blízkosti Nilu, tato redukce by měla přímý dopad na miliony Egypťanů.

Ohledně ekologických dopadů však stále není zcela jasno. Především výkon 6000 megawattů má být maximální hodnota, které po většinu času nebude možné dosáhnout - běžný výkon bude spíše kolem 2000 megawattů. Následky vybudování přehrady jsou stále dosti nejasné, avšak nikdo již zřejmě nepochybuje, že přehrada bude plně dostavěna za každou cenu.

Historické paralely a poučení

Paměť lidstva je od nejstarších dob spojena s mýty o opakujícím se rozvoji a zániku vyspělých civilizací, pradávných národů. Z archeologických nálezů je možné ovšem obecně konstatovat, že zánik velkých civilizací většinou nepřišel ze dne na den, ale postupoval pomalu a plíživě. Mezi ty, které tento osud potkal, lze zařadit např. vyspělou harrapskou civilizaci (dnešní Indie), mykénskou a krétskou, pozdější římskou říši nebo civilizaci mayskou.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Zánik velké civilizace obvykle bývá důsledkem souhry mnoha faktorů. Nebylo tomu jinak ani u Mayů, kde šlo o střet především klimatických a ekologických změn. Mayové nedokázali změnit metody hospodaření a přizpůsobit svou civilizaci měnícím se podmínkám. Jejich civilizace se dostala do vážných sociálně politických problémů a hustě osídlená městská centra se ocitla na hraně svých možností. Vývoj se zastavil a mayská civilizace již vážnou krizi překonat nedokázala.

Ve své podstatě se ve větší či menší míře vyskytovaly v rozvinutých společnostech všechny negativní dopady rozvoje civilizace na prostředí, s nimiž se musí vypořádat moderní společnost. Nelze říct, že by ekologické problémy trápily pouze moderní lidi, vyskytovaly se odedávna a moderní doba je pouze prohloubila. Na jedné straně je náš život pohodlnější a příjemnější, na druhé straně je negativní dopad na přírodní prostředí stále větší.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #problémy #Egypta #současnost

Oblíbené příspěvky:

• Adaptace kání na klima
• Tipy pro focení přírody
• Charakteristika lesního ekosystému
• Aktuální stav ovzduší Hranice
• Vše o mandlové mouce