Ekologické problémy Evropy: Znečištění ovzduší

Britský deník The Guardian zveřejnil analýzu, podle které 98 procent evropské populace dýchá toxický vzduch. Drtivá většina Evropanů žije na území, kde množství těchto částic překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Konkrétně se zaměřil na částice PM2,5 a vytvořil mapu Evropy podle jejich koncentrace na základě satelitních snímků a dat pozemních měřících stanic.

Skoro dvě třetiny lidí pak žijí v oblastech, kde je množství těchto částic ve vzduchu dvojnásobné. Sem patří i prakticky celá Česká republika, navíc s rozsáhlými územími, kde je bezpečná hladina těchto látek překročená troj- i čtyřnásobně. Obzvláště brutálně jsou znečištěným ovzduším zasaženy především státy východní a střední Evropy: Srbsko, Albánie, Maďarsko, Slovensko, Česko a zvláště pak území Polska. Ze západních států se vyznačuje extrémním znečištěním především severní Itálie, naopak nejlepšímu vzduchu se těší především skandinávské státy.

Česká republika pak, jak ukazuje interaktivní mapa, překračuje limity prakticky na celém území s výjimkou některých oblastí v Pošumaví. Praha překračuje limity mikročástic víc než dvojnásobně, Brno trojnásobně a Olomoucko, Ostravsko nebo Ústecko limity překonávají více než čtyřnásobně, a řadí se tak k nejhůře zasaženým oblastem Evropy.

Původ a dopady mikročástic PM2,5

Mikročástice o velikost PM2,5 vznikají především spalováním fosilních paliv. Hlavními zdroji jsou automobilová doprava, průmysl, vytápění a zemědělství. Částice mohou procházet plícemi až do krevního oběhu, kde pak ovlivňují fungování tělesných orgánů a funkcí. Podle směrnic WHO by jejich koncentrace neměla překročit 5 mikrogramů na metr krychlový. Jak ale ukázala analýza, takové štěstí mají v Evropě jen dvě procenta populace. Tým vědců analyzujících data vedl profesor environmentální epidemiologie z Utrechtské univerzity Roel Vermeulen, podle nějž se jedná o vážnou krizi veřejného zdraví.

Podle expertů je však takový časový horizont nedostatečný - upozorňují na rostoucí množství důkazů, podle nichž znečištění ovzduší ovlivňuje prakticky všechny orgány a způsobuje řadu zdravotních problémů, ať už se jedná o srdeční či plicní nemoci, rakovinu, cukrovku či kognitivní a duševní problémy či deprese. Jiné studie upozornily, že například srdce lidí žijících ve městech obsahují miliardy drobných toxických částic, a to se týká i nejmenších dětí.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Opatření a iniciativy

Některá evropská města přijímají parciální opatření týkající se zavádění nízkoemisních zón, vytlačování automobilové dopravy nebo podpory cyklistů a chodců ve městě. Znečištěné ovzduší je neviditelná hrozba, která může způsobit dýchací potíže, problémy se srdcem a infarkty. Podle Světové zdravotnické organizace žije 91 % světové populace na místech, kde znečištění vzduchu překračuje doporučené limity, a na následky venkovního znečištění zemře každoročně 4,2 milionu lidí. Nyní si však téměř každý člověk na planetě může jednoduše zjistit, jaký vzduch vlastně dýchá.

Mapy poskytují snímky jemných částic PM2,5, které pochází z výparů dieselových automobilů, spalování fosilních paliv, dřeva a velmi jemného prachu. Bylo zjištěno, že právě tyto částice jsou pro lidské zdraví extrémně škodlivé a mohou způsobovat nejrůznější onemocnění včetně rakoviny, astmatu, srdečních chorob i mrtvice. Projekt chce především informovat dojíždějící a chodce o úrovni znečištění ovzduší v místě, kde žijí.

Má však také povzbudit místní úřady a politiky, aby podnikli kroky k řešení znečištění ovzduší dříve, než dosáhne úrovně smogu. Se vzrůstajícím zájmem o ekologii se země po celém světě snaží bojovat se znečištěným ovzduším různými způsoby. Čína například dělá pokroky v čištění smogu tím, že částečně uzavírá či zcela ruší uhelné elektrárny. Kalifornie je zase lídrem v nastavování emisních norem zaměřených na zlepšení kvality ovzduší, a to zejména v místech, jako je Los Angeles. Omezit počet škodlivin unikajících do ovzduší může však každá domácnost.

Aktivity spolku Senzorvzduchu

Spolek Senzorvzduchu, z.s. zveřejnil výsledky ročního měření koncentrací oxidu dusičitého (NO₂) v Praze a Ostravě za rok 2024. V lednu 2024 zde zahájili spolek Senzorvzduchu a Deutsche Umwelthilfe ve spolupráci s ČHMÚ (projekt ARAMIS) v Praze a Ostravě měření oxidu dusičitého (NO2) pasivními vzorkovači. Projekt je prováděn současně v Budapešti, Bratislavě, Sofii, Ostravě a Praze.

Podle studie, kterou provedlo neziskové sdružení Senzorvzduchu, z.s. ve spolupráci s německou asociací Deutsche Umwelthilfe e.V., bylo doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se oxidu dusičitého (NO₂) v roce 2022 překročeno ve všech 20 lokalitách, kde se prováděla měření. Výzkum probíhal na 20 místech Prahy po dobu 12 měsíců.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Ve spolupráci se spolkem Senzorvzduchu z.s. poskytujeme pro zainteresované školy senzor vzduchu, který umístí přímo na fasádu budovy. Školy tak má okamžitý přehled o stavu venkovního ovzduší a může tak lépe plánovat venkovní aktivity dětí. Senzory měří částice PM1, PM2,5 a PM10, teplotu, tlak a vlhkost.

Na nové mapě zobrazujeme, kde je možné umístit nové sady senzorvzduchu. Můžete si zvolit průměr 250 nebo 1000m. V říjnu roku 2020 naše sdružení v rámci kampaně #NO2 Sensor.Community měřili průměrnou koncentraci NO2 společně v osmi státech Evropy. Jednalo se o Rusko, Estonsko, Maďarsko, Bělorusko, Francii, Ukrajinu, Itálii a Česko. Troufáme si tvrdit, že projekt v takovém rozsahu byl uskutečněn vůbec poprvé.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #problémy #Evropy #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Význam ekologie
• Recept na lázeň ze sody a vody pro prádlo
• Kladno: Kvalita Ovzduší
• Podívejte se na typy odpadkových košů
• Geneticky modifikované organismy a životní prostředí