Keňa je zdaleka nejdostupnější a nejautentičtější safari destinace na světě a také jedna z nejúžasnějších, nejrozmanitějších a nejvýraznějších. Superlativy nelze šetřit. Vždyť už jen po příletu do Nairobi, hlavního města Keni, se ocitnete ve zcela jiném světě, jemuž vládnou divoká a volně pobíhající zvířata. Nechte se tedy unést dramaticky se proměňující africkou krajinou Keni, která vám nabídne neuvěřitelnou podívanou v podobě rozsáhlých planin národních parků a rezervací. Je toho ale daleko víc, co vám tohle kouzelné místo na africkém kontinentu zanechá v mysli a srdci! Neváhejte, vyrazte a zamilujte se na první pohled.
Keňa je perfektní destinací pro zimní dovolenou. Pokud tedy chcete utéct před chladem v Česku, dopřát si příjemné tropické počasí a snadno zpozorovat zvěř v africké buši, vyrazte do země v lednu nebo únoru. Fascinující velkou migraci divokých šelem pak spatříte spíše v období od června do října. Březen, duben a květen ovšem nejsou příliš doporučované, neboť tyto měsíce jsou v Keni obvykle ve znamení silných dešťů.
V tomto období se pohybuje teplota v průměru kolem 29 °C a voda v Indickém oceánu má až 30 °C. Březen je v rámci možností posledním pohodovým měsícem před propuknutím období dešťů. V dubnu se však počasí dramaticky mění, nikoliv však teplotně, ale jen co se týká vlhkosti vzduchu. Ta stoupá do závratných výšin, a tak je počasí hůře snesitelné - obzvlášť pro lidi s kardiovaskulárními nemocemi. Na jaře se tedy lidem se srdečními problémy nedoporučuje lítat do Keni.
Zatímco my v Česku máme během června, července a srpna léto, v Keni panuje zima. Tahle zima je ale jiná - příjemně hřejivá. V tyto měsíce bývá obvykle sucho, slunečno a během dne panují mírné teploty v průměru kolem 27 °C. Červen a červenec je vhodný na dovolenou v Keni, kterou chcete strávit vodními radovánkami v Indickém oceánu, srpen je pak skvělý pro návštěvu rezervace Masai Mara.
S příchodem září se nevyskytují v Keni téměř žádné srážky a teploty se stále drží kolem 29 °C. Tento měsíc je také v podstatě posledním nejvhodnějším pro pozorování migrující zvěře v rezervaci Masai Mara. Říjen je pak ve znamení vyšších srážek a průměrná denní teplota stoupá až k 31 °C. Listopad je říjnu klimaticky velmi podobný - i proto jej preferuje mnoho turistů, dovolenkovou pohodu však může zmařit krátké období dešťů.
Čtěte také: České supermarkety a bio
V prosinci teploty míří vzhůru nad 30 °C, a tak nastává ideální čas pro strávení dovolené v Keni u Indického oceánu (voda mívá teplotu okolo 28 °C). Leden je pak ve znamení ještě vyšších teplot pohybujících se kolem 33 °C - počasí je tehdy velmi horké a suché. Dá se však i přes vyšší teploty říct, že po celou „zimu“/keňské léto panuje ideální počasí pro jakékoliv venkovní aktivity v zemi. Vlhkost vzduchu je totiž stále snesitelná, neboť téměř neprší.
Nemocniční oddělení v Keni, kde lékaři poskytují akutní pomoc lidem trpícím podvýživou, se v posledních letech plní malými dětmi. Hlad, který se šíří africkou zemí s 54 miliony obyvatel, má příčiny v suchu, nejhorším za čtyři desetiletí. Sucho zemi od té doby postihlo hned několikrát - mezi lety 2010 a 2011 nebo 2016 a 2017.
Současný stav vědci popsali jako nejhorší za posledních čtyřicet let. Kvůli suchu přicházejí o živobytí také pastevci, kteří nemají čím krmit svá stáda. Kvůli suchu umírají také divoká zvířata. Mezi červnem a zářím to bylo několik desítek vzácných zeber Grévyho, kterých na celém světě zbývají už jen tři tisíce.
Dalším důvodem je klimatická změna. Země je přitom zodpovědná za méně než 0,1 procenta globálně vypouštěných emisí skleníkových plynů, přispívajících k oteplování planety. V roce 2020 vypustila Keňa 16,15 milionu tun emisí oxidu uhličitého.
K řešení problémů se hlásí i keňská vláda a prezident Ruto, který teprve v září převzal úřad. Oficiální cíle se zaměřují na udržitelný rozvoj s nízkou emisní stopou, zemědělství reagující na změny, obnovu lesů nebo na rozvoj geotermální a uhlíkově neutrální energie. Kimaová však na otázku, zda vláda dělá dost, odpovídá: "Rozhodně ne." Vládní opatření vypadají podle ní dobře na papíře, jejich implementace ale zaostává. Nevidí například, že by peníze na zlepšení situace, které každý okrsek dostává, něco změnily.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Země produkuje 8 milionů tun tuhého odpadu za rok a hledá řešení, jak odpady skládkovat a dále využívat. Aby se zlepšilo nakládání s odpady, zavedla Keňa celou řadu podpůrných programů. V roce 1992 byl vydán Zákon o managementu a koordinaci ochrany životního prostředí (EMCA), o deset let později byla založena Národní agentura pro životní prostředí (NEMA). Velkou výzvou zůstává neadekvátní infrastruktura skládek, situaci přitom ještě zhoršuje rychle probíhající urbanizace.
Skládky v Keni představují významná environmentální a zdravotní rizika. Například Dandora, jedna z největších skládek v Nairobi a jediná oficiální skládka pětimilionového hlavního města, zabírá více než 30 akrů, což je ekvivalent skalnaté části Sněžky či čtyř fotbalových hřišť. Slouží milionu lidí žijícím v jejím okolí. Ze skládky unikají toxické plyny z občas hořícího odpadu, které pak přispívají k respiračním problémům obyvatel žijícím v jejím okolí. Denně se na skládce pohybuje tisíce „neformálních“ třídičů odpadků, kteří se snaží ze skládky vybrat věci, které by se daly dále zužitkovat.
Firmy zabývající se odpadovým hospodářstvím v Keni existují, je jich však stále žalostně málo. Jejich zakládání totiž brání lobbistické zájmy, potřeba vysokých vstupních nákladů a problémy při získávání příslušných licencí od regionální vlády a od NEMA a vysoká korupce.
V Keni se nevěnuje mnoho pozornosti zvyšování povědomí o správném nakládání s odpady. Většina obyvatel vůbec neví, co dělají špatně. Na venkově se běžně odpadky denně či obden pálí v pomalu doutnajících kupičkách u každého domu. Případně se odpady prostě vyhodí za prostor pozemku.
Recyklování odpadu je jen velmi omezené. Firma odpad ručně roztřídí (nekvalifikovaná pracovní síla je v Keni levná) na organický odpad, textil, papír, kov a plast. Z organického odpadu vzniká kompost, který se prodává v obchodech se zeleninou. Na plast má firma drtičku a drť pak dále prodává společnostem vyrábějícím plast.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Obecně platí, že keňské nakládání s odpady je stále problematické. I když jsou projekty na zapojení cirkulární ekonomiky velmi populární pro rozvojovou agendu neziskových organizací, mezinárodní instituce zabývající se ochranou životního prostředí či jiné dárce, přeci jen zbývá v Keni velký prostor pro zapojení nových technologií k řešení těchto problémů.
V Keni se uvažuje o stavbě první jaderné elektrárny od roku 2009, začátek je výhledově stanoven na rok 2027, přičemž spuštěna by mohla být nejdříve v roce 2034. Proti její existenci se však staví silná opozice, která poukazuje jednak na ekologické důsledky, ale i na technické a ekonomické problémy, informoval The Guardian.
Keňská jaderná elektrárna by měla vyrůst v pobřežní oblasti Kilifi, kde se dá využít dostatek oceánské vody potřebné na chlazení reaktoru. Pokud se tak stane, Keňa bude třetí africkou zemí, která provozuje nebo staví jadernou elektrárnu.
V plánu je postavit blok s instalovaným výkonem 1000 MW, který bude znamenat nízkouhlíkovou cestu k energetické bezpečnosti. Odhadovaná cena je vyčíslena na hodnotě bezmála 3,5 miliardy eur (v přepočtu téměř 85 miliard korun), nicméně v zemi panují obavy, že částka do budoucna ještě naroste.
Dotčení obyvatelé mají za to, že proces je uspěchaný, nezákonný a veřejnosti utajený. Opozici v zemi představuje organizace KANA (Kenya Anti-Nuclear Alliance).
Další kritika se nad „vysoce rizikovým podnikem“ vznesla v souvislosti s obavami o životní prostředí. Obavy proto panují nejen o biodiverzitu tamní fauny a flóry, ale i o turistický ruch. Kromě životního prostředí by tak jaderná elektrárna mohla zničit i živobytí obyvatel, které cestovní ruch živí.
Keňa, která mimochodem vyrábí asi 90 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, totiž nedisponuje dostatečně stabilní sítí ani kapacitou, aby distribuovala elektřinu z pobřeží po celé zemi.
Keňa nabídne turistům nepřeberné možnosti outdoorových i indoorových aktivit, a tak se zde rozhodně nudit nebudete. Vždyť letíte do světového centra safari! Ať už vsadíte na známé národní parky, přírodní rezervace anebo města jako Nairobi a Nakuru, vždy budete u vytržení.
Základem je nepodcenit očkování. Při cestách do Keni je povinná pouze vakcína proti žluté zimnici, avšak doporučuje se i očkování proti žloutence A i B, břišními tyfu a meningokoku. Po řádném naočkování zůstávají nejběžnějším zdravotním rizikem střevní potíže způsobené většinou konzumací špatně upraveného jídla nebo nekvalitní vody. Ačkoli se těmto problémům nedá 100% zabránit, lze riziko alespoň snížit důsledným výběrem jídla. Především se vyhněte na ulicích připravovanému masu, jako jsou ryby nebo kusy vepřového či hovězího, jenž většinou celý den leží na přímém slunci bez jakéhokoli chlazení.
Dalším typickým strašákem při cestách do Keni bývá malárie. Za prvé je nutné uvědomit si, kam přesně jedete a zjistit, jestli se v dané oblasti malárie vyskytuje. Například v Nairobi není malárie vůbec, v Mombase se naopak vyskytuje často. Jak známo, proti této nemoci neexistuje možnost očkování, pouze můžete preventivně brát prášky jako například Malarone. O jejich vhodnosti se však vedou diskuze, jelikož nejen že vás neochrání absolutně, ale jejich užívání je navíc doprovázeno mnoha nežádoucími účinky.
Velká kriminalita je dalším z faktorů, které turisty od cest do Keni odrazují. Ano, riziko přepadení ve velkých městech existuje, ale dodržováním jednoduchých zásad se dá jednoduše minimalizovat. Především si s sebou do Keni vůbec neberte viditelné cennosti jako šperky či hodinky - abyste nelákali zloděje, musíte vypadat jako obyčejní lidé. Zároveň si s sebou na procházky berte jen nejnutnější hotovost a pas - nic jiného nepotřebujete. Dále se vyhýbejte prázdným temným uličkám - čím víc lidí kolem vás, tím menší pravděpodobnost, že si na vás někdo troufne.
tags: #ekologické #problémy #Keňa