Ekologické problémy Křetenova a dopady Aktualizace ZÚR JMK

Krajský soud v Brně rozhodoval o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy - Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), vydaného zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 17. 9. 2020 usnesením č. 2835/20/Z33, v částech vymezujících koridory DS40 „I/43 Troubsko (D1) - Kuřim“, DS41 „I/43 Kuřim - Lysice“, DS45 „Kuřim, jižní obchvat“, DS46 „Silnice I/43h Česká - Lipůvka, úprava s odstraněním bodových závad“, dále v částech vymezujících změnu koridoru DS10 „D1 Kývalka - Slatina, zkapacitnění včetně přestavby mimoúrovňových křižovatek a souvisejících staveb“ v rozsahu vymezení odpočívky Troubsko, změny týkající se vymezení koridorů DS02 a DS03 jako silnice I.

Spor o komunikaci I/43

Podle navrhovatelů bylo vymezení koridoru pro komunikaci 43 jako koridoru pro silnici I. třídy I/43 provedeno v rozporu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), po jeho novelizaci zákonem č. 268/2015 Sb. Předmětná novelizace dle navrhovatelů zrušila kategorii „rychlostní silnice“ a nově definovala kategorie „dálnice I. třídy“ a „dálnice II. třídy“.Současně komunikace, pro které bylo používáno označení „rychlostní silnice“, převedla na základě splnění aspoň jednoho ze dvou v zákoně specifikovaných kritérií mezi „dálnice II.

Podle navrhovatelů musí být ZÚR v souladu se zákonem, neboť se jedná o podzákonný akt. To platí také pro politiku územního rozvoje z roku 2015 (dále jen „PÚR“). Výklad PÚR a ZÚR tak musí být v souladu se zákonem o pozemních komunikacích a musí být také eurokonformní. V souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (dále jen „nařízení TEN-T“) byla komunikace 43 v 1.

Podle navrhovatelů odpůrce pochybil, jestliže vycházel pouze z PÚR, které nerespektovaly účinné znění zákona o pozemních komunikacích. Navrhovatelé namítají, že novelizace zákona o pozemních komunikacích dopadla nejen na již existující provozované rychlostní komunikace. Zákon o pozemních komunikacích je provázaný nejen na provozované komunikace, ale upravuje také postupy dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („stavební zákon“).

Vzhledem k tomu, že pro silnice I. třídy a pro dálnice II. třídy platí odlišné požadavky dle ČSN, nejde o pouhou formalitu, neboť kategorizace pozemní komunikace má přímý dopad na územní plánování. V nyní posuzované věci má tato kategorizace vliv na odstupy mimoúrovňových křižovatek („MÚK“) přípustné pro dálnice II. třídy a silnice I. třídy. Vzhledem k požadavkům statutárního města Brna na množství blízko umístěných MÚK není realizace dálnice II. třídy přípustná.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Podle navrhovatelů může být jižní obchvat Kuřimi dopravně napojen pouze na Bystrckou/Německou variantu; Optimalizovaná varianta je trasována jinudy a sama tvoří funkční obchvat Kuřimi. Navrhovatelé zdůrazňují, že již ZÚR JMK 2011 odmítly jižní variantu obchvatu Kuřimi. Také pro účely vymezení MÚK v prostoru odbočení jižního obchvatu Kuřimi z koridoru komunikace 43 nejsou splněny podmínky pro dálnici II. Navrhovatelé namítají, že 2. aktualizace PÚR na pochybení odpůrce nic nezměnila. Také v současnosti je komunikace 43 součástí sítě TEN-T.

Je-li komunikace 43 zařazena do sítě TEN-T, pak ve spojení s novelizací zákona o pozemních komunikacích zákonem č. 268/2015 Sb. vyplývá závěr, že i přes změnu označení z R43 na S43 a změnu z označení „rychlostní“ na „kapacitní“ musí být podle PÚR komunikace 43 zařazena mezi dálnice II. Účelovost postupu orgánů veřejné moci má ostatně vyplývat také z porušení kompetenčního zákona Ministerstvem dopravy, které na základě podkladů od pořizovatele Aktualizace ZÚR JMK („AZÚR JMK“) vložilo do Elektronické knihovny legislativního procesu („eEKLEP“) návrh na 2. aktualizaci PÚR, byť nebyl projednán s Ministerstvem pro místní rozvoj, které následně v mezirezortním řízení uplatnilo několik zásadních připomínek. Podle navrhovatelů tak nelze nově přijaté označení S43 v PÚR interpretovat jinak, než jako dálnici II.

Nařízení TEN-T stanoví požadavek zmírňování dopadů tranzitní dopravy na městské oblasti včetně zlepšování ochrany před hlukem a emisemi. Je-li komunikaci 43 součástí sítě TEN-T, musí vyhovovat požadavkům na dálnice II. třídy. Odpůrce namísto toho vymezil koridor komunikace 43 přes hustě obydlenou oblast - druhé největší město v České republice. Podle navrhovatelů tak je vymezení koridoru pro komunikaci 43 jako pro silnici I. třídy I/43 v AZÚR JMK nezákonné. Koridor komunikace 43 by v úseku od dálnice D1 po městys Lysice musel být vymezen v jiné části území kraje či s jinými napojeními na návaznou silniční síť.

Směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury

Navrhovatelé namítají, že k vymezení koridoru pro komunikace 43 došlo v rozporu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (dále jen „směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury“). Tato směrnice podle navrhovatelů dopadá na jižní obchvat Kuřimi, protože se má jednat o silnici I. třídy dostupnou z MÚK. Navrhovatelé poukazují na to, že český zákonodárce tuto směrnici řádně a včas netransponoval.

V čl. 3 odst. 2 směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury vyžaduje, aby hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u projektů infrastruktury bylo provedeno ve fázi počátečního plánování před schválením projektu infrastruktury. Toto hodnocení však během pořizování a vydávání aktualizace ZÚR provedeno nebylo. Směrnice v rámci hodnocení dopadů požaduje provést analýzu dopadu alternativ a srovnání alternativ. Komunikace 43 je přitom součástí transevropské sítě TEN-T. I pro ni proto v souladu se směrnicí o bezpečnosti platí povinnost provést hodnocení dopadů. Obchvat Kuřimi je navrhován jako komunikace přístupná pouze z mimoúrovňových křižovatek.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Z § 18 odst. 1 stavebního zákona navrhovatelé dovozují, že již na úrovni ZÚR musí být prokazována realizovatelnost záměrů dopravní infrastruktury. Protože nelze povolit realizaci staveb nesplňujících požadavky na bezpečnost, v rámci posouzení realizovatelnosti ZÚR je nutné provést hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu ve smyslu čl.

Neposouzení variant a směrnice SEA

Navrhovatelé namítají, že nedošlo k posouzení rozumných variant v souladu se zákonem. Před úředním povolením důležitých záměrů s potenciálními významnými vlivy na veřejné zájmy na větším území a do práv většího počtu dotčených osob musí dojít v souladu s principy proporcionality a minimalizace zásahů k prověření možného variantního řešení. V situaci, kdy existuje více než jedna „rozumná“ varianta řešení, je prověření variant nezbytné. Navrhovatelé odkazují na četnou judikaturu Nejvyššího správního soudu, která povinnost posouzení variant reflektuje.

Na základě uvedené judikatury mají navrhovatelé za to, že v případě pořizování AZÚR JMK vyplynula povinnost na posouzení rozumných variant mj. Navrhovatelé dále uvádějí, že naplnění povinnosti variantního posouzení nesmí být pouze formálním postupem bez reálného vlivu posouzení variant na výsledek celého postupu. Do procesu musí být zahrnuty varianty daného záměru, které mohou vést k naplnění daného cíle, které jsou podle dostupných informací realizovatelné a které mohou mít odlišné dopady na chráněné veřejné zájmy a do ústavně zaručených práv fyzických a právnických osob. Nesmí jít o varianty na první pohled nesmyslné.

Tento požadavek závazně stanovuje hierarchicky nejvyšší právní úprava dané problematiky. Jedná se o čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/42/ES, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí („směrnice SEA“). Navrhovatelé doplňují, že termín „rozumná náhradní řešení“ v českém překladu směrnice SEA, neodpovídá anglické a dalším jazykovým verzím. Nejedná se totiž o nějaké „náhrady“. Za těchto skutečností mají navrhovatelé za to, že termín „náhradní řešení“ významově odpovídá termínům „alternativně“ či „variantně“. Jedná se tedy o „rozumné“ varianty. Ze směrnice SEA pak vyplývá povinnost při pořizování AZÚR JMK posuzovat všechny tyto „rozumné“ varianty na stejné úrovni detailnosti.

Z výše uvedeného plyne, že stavební zákon a zákon č. 101/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí („zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“) ve zněních platných v době pořizovaní AZÚR JMK trpěly vadou neúplné transpozice směrnice SEA. Je nepochybné, že ke stejnému výsledku se dospěje jak eurokonformním výkladem, tak oprávněnou přímou aplikací jednoznačných ustanovení autentického znění závazné směrnice SEA.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Vedle trasování ve stopě Bystrcké/Německé je možné komunikaci 43 trasovat ve stopě varianty Optimalizované, tj. plnohodnotný obchvat celého města Brna v Boskovické brázdě tvořící současně i severní obchvat Kuřimi. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že se v případě Optimalizované varianty jedná o rozumnou variantu ve smyslu požadavků judikatury a směrnice SEA.

Optimalizovaná varianta

Závěr, že Optimalizovaná varianta naplňuje definici „rozumné varianty“ podporují navrhovatelé těmito skutečnostmi.

• Optimalizovaná varianta byla vyhledána v rámci zakázky MŽP z roku 2009. Od tohoto roku na ni MŽP v některých svých vyjádřeních odkazovalo.
• Optimalizovaná varianta byla při pořizování ZÚR JMK 2011 zahrnuta mezi posuzované varianty. V tehdy prováděném vyhodnocení SEA byla Optimalizovaná varianta vyhodnocena jako varianta výhodnější než varianta Bystrcká/Německá.
• V ZÚR JMK 2011 byl vybrán a schválen severní obchvat Kuřimi jako samostatná komunikace vedená severně od Kuřimi za průmyslovou zónou. Odmítnut byl přitom jižní obchvat Kuřimi vedený těsně u nově budované obytné zóny „Díly za sv.
• Severní obchvat Kuřimi prochází oblastí bez jediné obytné budovy, z velké části za průmyslovou zónou a za kopcem Zborov. Obchvat je z Kuřimi viditelný pouze v úseku několika set metrů, ale i zde je to ve vzdálenosti 500 až 1000 m.

Navrhovatelé upozorňují na to, že v ZÚR JMK bylo uvedeno, že „Za základní varianty, rozhodující pro posuzování, vzájemné porovnávání a výběr výsledné varianty, lze považovat dálnici D43 ve dvou základních polohách, a to Bystrcké a Boskovickou brázdou." Optimalizovaná varianta byla tedy v ZÚR JMK zakotvena ve formě jednoho ze dvou základních systému úz...

Argumentace navrhovatelů a vady územní studie

Navrhovatelé dále tvrdili, že územní studie jako neformální odborný podklad nemohla nahrazovat plnohodnotné vyhodnocení variant vedení komunikace 43. Výlučnou pravomoc ke konečnému a přezkoumatelnému vyhodnocení variant má pouze zastupitelstvo kraje, a to postupem podle § 38 odst. 2 stavebního zákona. Zastupitelstvo odpůrce podle navrhovatelů ve smyslu § 42 odst. 3 a § 37 odst. 1 stavebního zákona nemohlo rozhodnout o výběru z existujících základních variant schválením zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. Evropská právní úprava SEA je tedy při porovnávání variant přísnější než právní úprava EIA. I přes chybný překlad směrnice SEA se navrhovatelé s odkazem na nepřímý účinek směrnice dovolávají eurokonformního výkladu čl. 5 odst. 1. citované směrnice.

Navrhovatelé dále namítli, že byla porušena povinnost posouzení variant v důsledku významného negativního vlivu na evropsky významné lokality, neboť povinnost variantního zpracování komunikace 43 a obchvatu Kuřimi vyplývala také z § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „Směrnice 92/43/EHS“). Podle navrhovatelů tak nelze vyloučit významný negativní vliv na tuto evropsky významnou lokalitu. Mělo proto dojít k vymezení a posouzení variant - včetně varianty Optimalizované podle § 45i odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Není zřejmé, na základě čeho dospěl orgán ochrany přírody ke stanovisku, že lze předpokládat pouze mírný negativní vliv na dotčenou evropsky významnou lokalitu.

Aktualizace ZÚR JMK se navíc nezabývá otázkou možného křížení Březovského vodovodu II a jižního obchvatu Kuřimi. To, že je vhodnější severní varianta obchvatu, vyplynulo také ze vzájemného porovnání v předchozích zásadách územního rozvoje z roku 2011.

Vymezením koridoru Bystrcké/Německé varianty pozemní komunikace 43 došlo podle navrhovatelů k tomu, že podstatná část území navrhovatelů c) až f) nemůže být regulována jejich územními plány a bylo jim tak podstatně ztíženo bránit charakter jejich území a životní podmínky obyvatel před negativními vlivy ohrožujícími životní prostředí. Vymezením pozemní komunikace 43 a obchvatu v aktualizaci ZÚR JMK bylo zasaženo do práva na příznivé životní prostředí navrhovatelů f) až p) a vyjma navrhovatelů k) a p) také do vlastnického práva.

Navrhovatelé dále namítli četné vady územní studie, které se přímo promítly do obsahu napadených částí aktualizace ZÚR JMK a způsobily tak podle navrhovatelů jejich nesprávnost a nezákonnost. Navrhovatelé mají za to, že došlo k překročení přípustného obsahu územní studie, neboť orgán územního plánování není oprávněn pořizovat hlukovou studii a rozptylovou studii; tyto studie neměly být provedeny v rámci územní studie. K posouzení vlivů řešení obsaženého v návrhu aktualizace ZÚR JMK mělo dojít až v rámci vyhodnocení SEA.

Navrhovatelé rovněž namítají vady dopravního modelování, které tvoří základní podklad územní studie; je podle nich nedostatečné, neboť bylo provedeno pouze v ploše řešené územní studií, a tedy nereflektuje širší evropské dopravní souvislosti.

Jestliže odpůrce v rozhodnutí o námitkách a v rámci vypořádání připomínek týkajících se územní studie o zpracovatelích odborných posouzení obecně tvrdí, že nemají potřebnou kvalifikaci, tak podle navrhovatelů dostatečnou kvalifikací disponují; všechny námitky a připomínky odkazující na odborná vyjádření měly být vypořádány v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány, konkrétně Ministerstvem životního prostředí a Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje. Vypořádání námitek a připomínek navrhovatelů je proto nepřezkoumatelné.

Odpůrce ani nezdůvodnil, z čeho plyne technická řešitelnost konfliktu s vírským vodovodem.

Aktualizace ZÚR JMK přitom neobsahuje žádné reálné řešení, jak stávající zátěž v území snížit; povinnost řešit tento stav přenáší na obce v rozporu s § 55 odst. 3 stavebního zákona. Aktualizace ZÚR JMK počítá se zajištěním splnění hlukových limitů prostřednictvím nadstandardního architektonicko-urbanistického řešení; v tomto ohledu však nenavrhuje žádná konkrétní řešení. Podle navrhovatelů je nepřípustné vymezovat v nadlimitně zatížených oblastech plochy a koridory pro záměry, které s ohledem na aktuální stav zatížení území nelze realizovat.

tags: #ekologicke #problemy #Krtenov #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Povinnosti ohledně odpadů
• Milovice: Ohrožení a jeho příčiny
• Kriminální seriál Stav ohrožení
• Využití solární energie
• Perforovaný odpadkový koš