Ekologické problémy: Znečištění půdy a degradace

Dnešní přístup k zemědělství ohrožuje přírodu i druhovou rozmanitost a v důsledku se podílí jak na emisích skleníkových plynů do atmosféry, tak na prohlubování globálního nedostatku jídla. Současný způsob, jakým funguje zemědělství, má podle studie globálně negativní dopady na životní prostředí. Studie EASAC upozorňuje, že zemědělství zároveň stojí za víc než třetinou všech globálně vyprodukovaných skleníkových plynů.

Mezi nejpalčivější environmentální problémy v ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry.

K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv.

Konvenční zemědělství ve své současné podobě není dlouhodobě udržitelné. Soustředí se sice na maximální produkci, což se na první pohled zdá správné, ale je tady i druhá strana mince, a to bezohledné zvyšování výnosů na úkor přírody. Půda je neobnovitelný zdroj, proto se konvenční zemědělství z ní snaží vytěžit co nejvíce. Díky technologickému vývoji je to stále snazší a snazší, ale děje se to na úkor kvality a bezpečnosti potravin a bez respektu k přírodě.

Degradace půdy a její projevy

Kvalita zemědělské půdy v Česku i na mnoha místech ve světě dlouhodobě klesá. Je to způsobeno zejména lidskou činností, především intenzivním modelem hospodaření, který je optimalizován na co možná nejvyšší, krátkodobé výnosy, ale nehledí na dlouhodobé zdraví půdy a její další (neprodukční) funkce. Dlouhodobé sledování kvality půd ukazuje, že v mnoha částech světa vlivem dosavadního hospodaření půda postupně degraduje - snižuje se zejména množství obsažené organické hmoty - a klesá tak její schopnost plnit produkční i ekosystémové funkce.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Významná část zemědělských půd v Česku je více či méně degradovaná a totéž platí o půdách i jinde v Evropě. To znamená, že tyto půdy postupně ztrácejí svou strukturu, ubývá v nich půdní biodiverzity a organické hmoty, a v důsledku toho nejsou schopny dostatečně plnit své produkční a ekosystémové funkce (což mimo jiné vede i k výraznému poklesu cen půdy a snižování hodnoty majetku vlastníka). Nevhodné zacházení s půdou však degradační procesy zesiluje a půda se pak nedokáže obnovit dostatečně rychle. Intenzivní hnojení syntetickými hnojivy, aplikace různých pesticidů, využívání těžké techniky, velkoplošné pěstování jedné plodiny (monokultury) a rozsáhlé lány patří mezi hlavní faktory, proč půda ztrácí své kvality a přestává být zdravá.

Faktory ovlivňující degradaci půdy:

• Intenzivní hnojení syntetickými hnojivy: Dodávají rostlinám potřebné látky, ale nepřidávají organickou hmotu, která by vyživovala půdní organismy.
• Aplikace pesticidů: Negativně ovlivňují půdní organismy a narušují přirozené procesy.
• Využívání těžké techniky: Způsobuje utužování půdy a snižuje její pórovitost.
• Velkoplošné pěstování monokultur: Omezuje biodiverzitu a vede k jednostrannému vyčerpávání živin.

Ztráta organické hmoty a s tím související pokles množství organismů v půdě vede k rozpadu půdní struktury. S úbytkem organické hmoty a souvisejícím rozpadem půdní struktury se půda stává náchylnou k tomu, že ji odplaví voda nebo odnese vítr. Spolu s ornicí odnáší voda (nebo vítr) také organickou hmotu a živiny.

Znečištění plasty

Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné. Vědci z Agronomické fakulty MENDELU upozorňují, že přestože je téma plastů spojováno převážně s oceány a vodním prostředím, problém se týká i půdy.

„Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné. Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny.

Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové. Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Regenerativní zemědělství jako řešení

Regenerativní zemědělství totiž dokáže z atmosféry odčerpat velké množství oxidu uhličitého (CO2) a navázat ho zpět do půdy. Vyřešily by se tak hned dva ekologické problémy: sníží se hladina skleníkových plynů v ovzduší a zároveň se plyny využijí k výživě rostlin. Testy ukázaly, že kapacita půdy k ukládání oxidu uhličitého je vyšší, než se předpokládalo.

„V prvním kroku jde o snížení intenzity uvolňování, v druhém, který by ideálně mohl běžet současně, je třeba zvyšovat obsah organické hmoty v půdě, a tím vázat uhlík,“ vysvětluje hlavní princip regenerativního zemědělství Karel Prach z Botanického ústavu AV ČR a připomíná, že samotná půda CO2 nezachytává. O regenerativním zemědělství máme celý díl podcastu.

Koncept regenerativního zemědělství ale naráží na dnešní dominantní přístup, který sleduje především výnosnost, tedy množství vyprodukovaných plodin, nikoliv jejich kvalitu nebo výživnost. Podle studie EASAC by ale takový posun nemusel narušit produkci a moderní zemědělské metody jsou s ním kompatibilní.

Legislativní opatření a limity

Jedním ze způsobů, jak omezit vstup nežádoucích prvků a sloučenin do půdy i jejich obsah v ní, jsou legislativní předpisy. Ty mohou omezit například v zemědělství jejich vstupy do půdy aplikací hnojiv, pomocných půdních látek, kalů z čistíren odpadních vod nebo vytěžených sedimentů. Všechny tyto vstupy má Česká republika ošetřené legislativně. Na základě moderních přístupů a dlouhodobých experimentů, realizovaných zejména ve VÚMOP, v. v. i., vznikla ve spolupráci několika organizací moderní legislativa (vyhláška MŽP č. 153/216 Sb.), která obsahuje preventivní a indikační limity, jejichž účelem je eliminovat výše uvedená rizika a zároveň minimálně omezit hospodaření na zemědělských půdách. Využito bylo stanovení mobilních podílů rizikových prvků v půdě i výpočtů karcinogenního rizika zootoxicky působících prvků a sloučenin.

Řešení a zlepšení stavu půd

Ke zlepšení stavu půd (nejen) v Česku je proto především potřeba změnit způsob, jak se s půdou a krajinou zachází. Konkrétně to znamená obohacovat půdu o organickou hmotu a podporovat půdní biodiverzitu, využívat šetrnější způsoby úpravy půdy (např. omezovat orbu), zavádět různé krajinné prvky a celkově v krajině podporovat pestrost a mozaikovitost. Tyto změny jsou klíčové pro zajištění dlouhodobé produkce (a tedy potravinové bezpečnosti), pro zdraví a odolnost ekosystémů, ale i z hlediska mitigace a adaptace klimatické změny - zdravá půda je nejen významným úložištěm uhlíku, ale zároveň pomáhá krajině adaptovat se na výkyvy a změny podmínek, které s měnícím se klimatem přicházejí.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

tags: #ekologické #problémy #půda #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Dopady globálního oteplování
• Dovoz odpadních pneumatik z Itálie
• Staré oblečení a udržitelnost
• Zákon 103/2004 Sb. o likvidaci vozidel
• Hlíva ústřičná a kompost: Návod