Asociace ekologických organizací Zelený kruh provedla hodnocení volebních programů stran v České republice se zaměřením na ochranu životního prostředí, klima a podmínky pro fungování občanské společnosti. Organizace z asociace Zelený kruh prostudovaly volební programy v částech věnujících se ochraně životního prostředí, klimatu a podmínek pro fungování občanské společnosti.
K dispozici jsou také výsledky ankety, v níž volební subjekty odpovídaly na otázky připravené experty z členských organizací. Při hodnocení programů jsme vycházeli z témat, které jsme zpracovali do předvolebních doporučení zveřejněných na jaře 2025. Sledovali jsme, jak strany přistupují k potřebě obnovit přírodu a silněji chránit vybraná přírodně cenná území a jak chtějí tyto aktivity financovat.
Posuzovali jsme návrhy na přírodní obnovu řek a plány na transformaci zemědělství směrem k udržitelným postupům a zda mají plán pro adaptaci lesů na změnu klimatu. Zásadní pro nás byly také názory na modernizaci energetiky, rozvoj obnovitelných zdrojů, a řešením energetické chudoby. V oblasti rozvoje měst a obcí jsme hodnotili přístup k reformě územního plánování a podpoře udržitelné městské mobility. Součástí hodnocení je také téma udržitelnější živočišné výroby a ochrana divokých zvířat.
Nakonec jsme zkoumali, jak programy reflektují naše mezinárodní klimatické závazky, jak plánují využít evropské fondy a jak přistupují k prevenci vzniku odpadů a omezení toxických látek ve výrobcích. Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech?
„Jednoznačně nejkomplexnější a nejkonkrétnější programy s pozitivními cíli a návrhy mají Starostové a nezávislí (STAN) a Piráti," uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.Nejucelenější a zároveň nejkonkrétnější programy s pozitivními ekologickými cíli a návrhy představili Starostové a nezávislí (STAN) a Piráti. Na opačném pólu podle asociace stojí Motoristé sobě, jejichž detailní návrhy by vedly k výraznému oslabení ochrany životního prostředí.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Program hnutí ANO kombinuje škodlivá opatření, konstruktivní pozitivní návrhy a obecné sliby, jejichž dopad nelze vyhodnotit. Program hnutí ANO slibuje všechno - je mixem škodlivých opatření, konstruktivních pozitivních návrhů a obecných slibů, jejichž dopad nelze vyhodnotit.
„Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. Například program koalice Spolu je prý velmi stručný a plný přívlastků jako racionální a rozumný, což si ale každý volič může vyložit podle svého. Naproti tomu hnutí ANO se ostře vymezuje vůči Green Dealu a klimatické politice, ale pomíjí, že jeho součástí je třeba i zvyšování biodiverzity, snižování spotřeby pesticidů nebo revitalizace řek.
Hnutí SPD podle Hrušky žádný program pro oblast životního prostředí nemá a Stačilo! se obecně vyjadřuje hlavně k zemědělství. „Mají i několik málo stručných tezí k životnímu prostředí, ale ty jsou naprosto diletantské,“ hodnotí. Naproti tomu chválí programy hnutí STAN a také Pirátů, na jejichž kandidátkách jsou i zástupci Strany zelených. Jsou sice obecné, ale obsahují klíčové teze, Starostové navíc mají stanovené cíle i to, jak jich chtějí dosáhnout.
„Většina stran se hlásí k potřebě obnovit přírodní charakter krajiny. To je pozitivní signál vzhledem k dramatické erozi půdy, úbytku biodiverzity a dopadům klimatické změny. Nikdo ale zatím nepředstavil plán, který by propojil obnovu, dlouhodobou péči, motivaci zemědělců a stabilní financování a zároveň garantoval, že Česko splní evropský cíl - 10 % území pod důslednou ochranou do roku 2030.
S nejpropracovanějšími návrhy na ochranu krajiny přicházejí Piráti a STAN. Piráti navrhují změny v zemědělských dotací ve prospěch menších farem, obnovu řek a mokřadů i podporu ostrůvků biodiverzity v běžné krajině. STAN prosazuje komplexní ochranu krajiny a přírody. Spolu uvádí, že je pro něj klíčová ochrana půdy, vody a podpora rozmanité, ekologicky stabilní krajiny, v programu však není uvedeno, jakými nástroji toho chce dosáhnout.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
„Alarmující je, že téměř všechny politické subjekty se ve svých programech vyslovují pro podporu takzvaného “energetického využívání odpadů”, jinými slovy výstavbu dalších spaloven. Ty přitom nejen, že neřeší problém s odpady, ale produkují tuny pevných zbytků s obsahem toxických látek, které budeme následně muset někam ukládat, emise a skleníkové plyny srovnatelné s uhelnými elektrárnami.
Energetika je jedno z klíčových sociálních, ekonomických i ekologických témat, kterým se v programech zabývají všechny strany. Piráti a zejména STAN předkládají konkrétní návrhy, jak pokračovat a zrychlit v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a celkově modernizovat energetiku. Program Spolu k energetice je podle něj velmi obecný, ale modernizaci obecně podporuje.
Na zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů se shodnou ANO, SPOLU, STAN i Piráti, byť jen poslední dvě strany mají konkrétnější návrhy. Program hnutí ANO ovšem slibuje všechno, včetně zachraňování uhelných elektráren (což by zatížilo výdaje domácností) a celkově program rámuje protievropsky. Modernizaci energetiky odmítají SPD a Motoristé.
Zásadním krokem k úspěšnému dokončení transformace a restrukturalizace uhelného průmyslu v České republice byla finanční intervence státu zahájená v roce 2002. Při privatizaci těžebních podniků nebylo zcela dořešeno finanční vypořádání souvisejících ekologických škod. Finanční rezervu, která je potřebná na sanaci a rekultivaci území po hornické činnosti, si těžební společnosti vytvářejí až od roku 1994. V rámci privatizace společnosti převzaly od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k revitalizaci.
V roce 2002 uznala vláda České republiky naléhavou potřebu řešení ekologických škod, které vznikly před privatizací těžebních společností. Zároveň souhlasila s postupným vyčleněním částky 15 miliard korun na účast státu na nákladech revitalizace krajiny v Ústeckém kraji. Komise k řešení ekologických škod v Ústeckém a Karlovarském kraji k 31.12. 2008 doporučila k realizaci celkem 274 projektů s předpokládanými finančními náklady ve výši 13,5 miliardy korun.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Všechny projekty mají z technického hlediska charakter sanačních a rekultivačních prací na území bezprostředně souvisejícím s bývalou povrchovou těžbou. V červnu 2002 rovněž vláda souhlasila se záměrem postupně v období pěti let vyčlenit částku 20 miliard korun na účast státu na nákladech odstraňování ekologických škod na území Moravskoslezského kraje s tím, že tato částka bude krytá stejně jako v Ústeckém a Karlovarském kraji z privatizačních výnosů.
Prioritními problémovými okruhy pro řešení ekologické revitalizace v Moravskoslezském kraji jsou zejména sanačně rekultivační práce, utlumení termických procesů na hořících odvalech, komplexní řešení nekontrolovaných výstupů metanu, zahlazení starých zátěží v OKR a příprava území po ukončené hornické činnosti.
Těžba uhlí v kladenském regionu začala před více než dvěma sty lety a v činnosti bylo v různých obdobích 35 dolů. S ohledem na změněné podmínky využitelnosti uhelných zásob a ekonomickou neefektivnost nebyl další provoz kladenských dolů konkurenceschopný a ztratil své opodstatnění. V roce 2006 vláda souhlasila se záměrem postupně uvolňovat finanční prostředky do výše 1,5 miliardy korun na řešení ekologických zátěží a v červnu 2008 tuto částku navýšila na 1,8 miliardy korun.
Podmínky financování uvedených programů jsou učeny zákonem č. Hlavním předmětem činnosti meziresortní komise v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu je určovat především časovou posloupnost realizace jednotlivých revitalizačních projektů a hodnotit jejich věcnou náplň z hlediska možnosti realizace podle příslušných usnesení vlády.
Přitom je kladen důraz zejména na naplňování požadavků příslušných zákonů (například horní zákon), dodržování příslušné báňské legislativy a legislativy k ochraně životního prostředí a dalších obecně závazných předpisů, stanovování priorit řešení ekologických škod z hlediska předpokládaného rozvoje krajů a možnosti tvorby nových pracovních míst.
Zelení svou politikou usilují o uskutečnění vize ekologické demokracie. Myslíme tím společnost, která se vyznačuje kulturní vyspělostí, sociální citlivostí, politickou otevřeností a hospodářskou stabilitou. Předkládaný program je živým textem, nikoli nabalzamovanou doktrínou. Průběžně jej chceme zpřesňovat a doplňovat na základě diskusí mezi našimi členy i v debatách s veřejností.
Strana zelených při řešení společenských problémů na první místo klade hledisko kvality života. Liší se v tom od běžné politiky dnešní pravice i levice, které usilují především o ekonomický růst a málo se přitom starají o to, že jeho plody přinášejí užitek čím dál menšímu počtu lidí, navíc jen krátkodobě a na úkor sociálních jistot většiny, na úkor budoucích generací, na úkor přírody i lidí v jiných částech planety.
Jsme přesvědčeni, že čím silnější bude demokracie u nás i ve světě, tím vyšší je naděje uskutečnit vizi demokracie ekologické. Strana zelených se ve svém pojetí demokracie pokládá za dědice emancipačních společenských hnutí, která v dějinách hájila slabé před zvůlí silných. K nim patří i hnutí ekologické.
Žádná politická strana nemá v této oblasti takovou kompetenci jako Strana zelených, která nad vědomím naléhavosti ekologické krize vznikla. Strana zelených neprosazuje ekologickou politiku jako doplněk k ostatním resortům, nýbrž jako organizační princip, promítající se do všech resortů. Za klíčový problém vyžadující neprodlené řešení považujeme globální klimatické změny, ke kterým u nás přispívají především emise CO2 z energetiky a dopravy.
tags: #ekologické #programy #politických #stran #ČR