Ekologické skupiny Ellenberg


23.03.2026

Ellenbergovy indikační hodnoty jsou vyjádřeny pomocí ordinálních stupnic, které definovali Ellenberg et al. (1991). Hodnoty jednotlivých taxonů upravili a rozšířili pro českou flóru Chytrý et al. (2018).

Databáze Pladias obsahuje kriticky revidovaná data o české flóře a vegetaci spravovaná Ústavem botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Botanickým ústavem AV ČR (BÚ), jakož i data poskytnutá jinými institucemi nebo jednotlivci.

Jejím cílem je podpořit využití dat o rostlinné diverzitě České republiky pro účely vědeckého výzkumu, výuky a ochrany přírody a životního prostředí.

Indikační hodnoty jsou vyjádřeny pomocí ordinálních stupnic, které definovali Ellenberg et al. (1991). Hodnoty jednotlivých taxonů upravili a rozšířili pro českou flóru Chytrý et al. (2018).

Indikační hodnoty pro českou flóru

  • Světlo: Stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na světlo.
  • Reakce: Stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vazbu na bazičtější prostředí.

Datový soubor ke stažení obsahuje sloupce L (světlo), T (teplota), M (vlhkost), R (reakce), N (živiny) a S (salinita), v nichž jsou uvedeny numerické hodnoty pro všechny taxony s výjimkou parazitických epifytů.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Ve sloupcích Lx, Tx, Mx, Rx a Nx jsou numerické hodnoty nahrazeny hodnotou „x“ u generalistů. Výpočty průměrné indikační hodnoty pro lokality nebo fytocenologické snímky by měly být prováděny s těmito sloupci po vypuštění hodnot „x“, protože zahrnutí generalistů do výpočtu zhoršuje přesnost odhadu faktorů prostředí.

Druhová diversita a související jevy.

Nejtypičtější parametr vegetace - nápadné gradienty.

Struktura (vegetace, krajiny) vs. procesy.

Diachronní a synchronní pohled.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Procesy vs. mechanismy: rozdíl zejména v tom, jak je lze zkoumat.

Vegetace a lokální faktory prostředí (lokální biotické faktory, klima, půda).

Abiotické podmínky: gradienty, fysiologická a ekologická optima.

Reakce druhů na gradienty prostředí: zvonovitá křivka, optimum, tolerance.

Použití Ellenbergových čísel - výhody a nevýhody.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Důležité: produktivita a disturbance.

Funkční vlastnosti druhů.

Funkční vlastnosti (traits) druhů ve společenstvech.

Struktura vegetace v termínech strategií a růstových forem.

Migrace: šíření a schopnost se uchytit.

Šíření druhů v prostoru.

Probíhá stále: rychlosti, omezení.

Rozložení druhových četností jako další parametr.

O čem může vypovídat.

Alfa diversita a beta diversita: první příblížení, poučený pohled (škály).

Struktura prostředí: několik složek.

Databáze Pladias obsahuje kriticky revidovaná data o české flóře a vegetaci spravovaná Ústavem botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Botanickým ústavem AV ČR (BÚ), jakož i data poskytnutá jinými institucemi nebo jednotlivci (dále „poskytovateli“).

Jejím cílem je podpořit využití dat o rostlinné diverzitě České republiky pro účely vědeckého výzkumu, výuky a ochrany přírody a životního prostředí.

O koncepci databáze, zahrnutí konkrétních datových souborů a poskytování dat rozhoduje řídící rada databáze Pladias (dále „řídící rada“; Příloha 1), která se řídí těmito Pravidly a respektuje dodržování zájmů a práv jednotlivých poskytovatelů.

O uložení dílčích datových souborů do databáze rozhoduje řídící rada.

Poskytovatel je zodpovědný za získání souhlasu s poskytnutím dat do databáze Pladias ze strany případných dalších subjektů, které mohou mít k datům vlastnická nebo intelektuální práva.

Poskytovatel každého dílčího datového souboru stanoví, v jakém rozsahu a za jakých podmínek mohou být data z tohoto datového souboru používána nebo poskytována třetím subjektům.

Řídící rada podporuje co největší veřejnou dostupnost dat, respektuje však práva poskytovatelů na případné omezení veřejné dostupnosti jejich dat a zodpovídá za dodržování podmínek použití dat stanovených jejich poskytovateli.

Veřejná data (volně dostupná i vázaná na registraci) lze použít pro účely základního i aplikovaného vědeckého výzkumu, výuky, ochrany přírody nebo hodnocení stavu životního prostředí.

Jejich případné použití pro komerční účely podléhá schválení řídící radou nebo poskytovateli příslušných dat.

Žádost musí obsahovat vymezení rozsahu potřebných dat, popis účelu jejich použití a specifikaci plánovaného výsledku (např. publikace, výzkumná zpráva nebo výuková prezentace).

Pokud se při využití dat předpokládá spolupráce několika osob, je nutné uvést jejich jmenovitý seznam.

O poskytnutí dat o druhových vlastnostech a podmínkách jejich využití pro daný účel rozhoduje jejich poskytovatel nebo, v případě dat o druhových vlastnostech vlastněných MU nebo BÚ nebo dat o rozšíření druhů, řídící rada.

Při použití jakýchkoliv dat z databáze Pladias (včetně map rozšíření) v publikacích, výzkumných zprávách nebo výukových a veřejných prezentacích je uživatel povinen uvést zdroj dat „Pladias - databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz“ a v odborné literatuře též citaci článku Chytrý et al. (2021).

Při použití dat o rozšíření je kromě toho uživatel povinen uvést i citaci článku Wild et al. (2019).

Při použití konkrétních dat o vlastnostech druhů nebo druhových seznamů uvádí uživatel také příslušné originální zdroje citované v databázi Pladias.

Při použití textů nebo obrázků, které databáze Pladias přímo přebírá z publikovaných zdrojů (zejména Květena České republiky, Vegetace České republiky, Fytokartografické syntézy České republiky a články s mapami rozšíření z časopisu Preslia), cituje uživatel pouze tyto originální publikované zdroje.

Při použití obrázků rostlin nebo vegetačních typů z webových stránek databáze Pladias je uživatel povinen citovat autora obrázku a zdroj „www.pladias.cz“.

Neveřejná data získaná z databáze Pladias nelze předávat dalším institucím nebo osobám ani je vystavovat na internetu.

Výjimkou je jejich sdílení se spolupracovníky pracujícími na projektu, který konkrétní data využívá, a to po předchozím schválení poskytovatelem nebo řídící radou.

Uživatel dat získaných z databáze Pladias spolupracuje na zlepšování kvality databáze hlášením případných zjištěných chyb v datech řídící radě nebo poskytovateli příslušného datového souboru.

Seznam zahrnuje taxony cévnatých rostlin včetně hybridů, taxonů pěstovaných rostlin a agregátů, které byly použity v Klíči ke květeně České republiky (Kaplan et al. 2019).

Zdroj dat a citace Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J., Kirschner J., Kubát K., Štech M. & Štěpánek J. (eds) (2019) Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech Republic]. Ed. 2.

Seznam cévnatých rostlin květeny České republiky obsahuje 3557 druhů (plus 194 dalších poddruhů) a 609 (plus 13 dalších nothospecií) hybridů.

Z nich je 2256 druhů původních, 464 zdomácnělých (228 archeofytů and 236 neofytů) a 837 přechodně zavlečených.

Dále je zahrnuto 324 taxonů pěstovaných rostlin.

tags: #ekologické #skupiny #Ellenberg

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]