Ekologické uchovávání potravin: Ušetřete planetu i peněženku

Každý Čech podle dat Ministerstva životního prostředí z roku 2024 ročně vyhodí okolo 91 kg potravin. Není na čase s tím něco dělat? Sepsali jsme podrobný návod na skladování potravin, díky kterému ušetříte nejen jídlo, ale i planetu (a vaši peněženku). Udržitelný životní styl je dnes již běžnou součástí našeho života a ekologické skladování potravin k němu patří. Používáním udržitelných materiálů a postupů skladování můžete snížit svou uhlíkovou stopu, omezit plýtvání potravinami a vytvoříte zdravější prostředí pro vás a vaši rodinu.

Plýtvání potravinami má významné ekonomické a ekologické dopady. Průměrná česká domácnost vyhodí ročně 57 kilogramů potravin na osobu, což celkově představuje 605 500 tun potravinového odpadu v České republice. Věděli jste, že se na světě vyhodí třetina vyprodukovaného jídla? Je to stejné, jako byste nakoupili v obchodě tři tašky plné jídla a jednu rovnou nechali u pokladny. Nejen, že plýtvání drancuje naši peněženku. A to víc, než bychom si byli ochotni přiznat. Také tím trápíme přírodní zdroje, které nejsou nekonečné. Je zde způsob, jak tomu zamezit. Zatočte s plýtváním!

Základní rady pro skladování potravin v kuchyni

Organizace vaší lednice hraje prim

Skladování potravin v lednici se podrobně věnujeme v článku: Jak skladovat potraviny v lednici. Každá potravina má totiž specifické nároky na teplotu a je dobré se podle toho řídit.

Držte se metody FIFO

Podle skladování potravin metodou FIFO (first in, first out - v překladu první uvnitř, první ven) byste měli vždy potraviny, které jste koupili dříve, umístit dopředu. Díky tomu, že je budete mít na očích, je také spotřebujete jako první a zamezíte zbytečnému vyhazování produktu, který už překročil minimální trvanlivost.

Správné skladování ovoce a zeleniny aneb ne všechno patří do lednice

Možná vás to překvapí, ale ne všechno ovoce a zelenina má ráda chlad. Třeba rajčata, banány nebo avokádo byste do lednice neměli dávat vůbec. Naopak bobule a listová zelenina vyžadují chladné a vlhké prostředí, jinak se rychle zkazí.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Mražení potravin

Mražení je skvělý způsob, jak uchovat potraviny na delší dobu. Zbytky jídel, ovoce, zelenina, ale i pečivo můžete bez výčitek zamrazit. Nezapomeňte vždy potraviny před zmražením zabalit do sáčku a vždy je označte datem. Níže jsme pro vás sepsali přehledný popis, jak dlouho v mrazáku jednotlivé potraviny vydrží. (Vycházíme z doporučení Švýcarské společnosti pro výživu.)

Díky procesu sušení mrazem ztrácejí potraviny většinu své vody. Proces sušení mrazem trvá i několik dní. U ovoce nebo zeleniny to může znamenat, že z 1 kg čerstvé suroviny získáte 100g lyofilizovaného produktu. Tento poměr je důležitý, protože i když je cena lyofilizovaných produktů na první pohled vyšší, v důsledku jejich vysoké koncentrace nutričních látek a dlouhé trvanlivosti je investice velmi výhodná.

Doba skladování potravin v mrazáku:

• Ovoce vydrží 8-12 měsíců
• Zelenina vydrží 6-12 měsíců
• Chléb vydrží 6-12 měsíců
• Maso vydrží 3-12 měsíců (Čím vyšší obsah tuku v mase, tím rychleji byste jej měli zpracovat.)
• Sýry vydrží 2-4 měsíce

Skladování suchých potravin v kuchyni / ve spíži

Potraviny jako mouka, těstoviny, rýže nebo třeba luštěniny a ořechy si také zaslouží správné skladování. V ideálním případě je přesuňte z originálního obalu do vzduchotěsných nádob - skleněné, plastové a kovové nádoby s těsnicím víkem. To pomůže zabránit vniknutí vlhkosti a škůdců a zároveň zamezí oxidaci, která může ovlivnit chuť a kvalitu potravin.

Každou nádobu poté označte názvem potraviny a nezapomeňte připsat také datum spotřeby. To vám usnadní udržet si přehled o tom, co máte aktuálně ve spíži a kdy už nastal čas daný produkt spotřebovat.

Brambory, česnek a cibuli uchovávejte na tmavém, chladném a suchém místě a snažte se je držet od sebe - cibule způsobuje klíčení brambor. Pečivo si zase zaslouží chlebník nebo alespoň pytlík na chléb, ve kterém zůstane déle čerstvé, - co nespotřebujete, zamrazte.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Vakuování jako další metoda skladování potravin

Inspirujte se špičkovými restauracemi, které pro skladování potravin využívají metodu zvanou vakuování. Vakuová balička zbaví potravinu většiny vzduchu. Tím, že se k ní žádný vzduch nedostane, vydrží čerstvá až dvojnásobně delší dobu. Kyslík je totiž významným faktorem pro růst aerobních mikroorganismů a plísní. Jde o jednoduchý a rychlý proces, při kterém se potraviny vloží do speciální vakuovací folie, z níž pak vakuovací přístroj (vakuovačka) odsaje vzduch. Celou folii pak přístroj také zataví, čímž vytvoří vzduchotěsný obal. Nejčastěji se takto skladuje především maso a ryby. Mnohem delší trvanlivost získá jídlo nejen v chladničce, ale také ve spíži nebo v mrazničce.

Tip! Hned poté, co si přinesete nákup domů, zavakuujte maso a zeleninu do vakuových sáčků. Zejména u ovoce a zeleniny doporučujeme uchovávat zavakuované kusy v sáčcích. Tím, že pomocí vakuovačky víceméně odstraníme kyslík, pomůžeme zelenině zachovat svou barvu. To platí hlavně u zeleniny a ovoce, které by běžně zhnědly, například u jablek, artyčoků a brambor.

Důkazem toho, že zelenina bude ve vakuu déle čerstvá, jsou například brambory. Ty putují do restaurací velmi často ve vakuových sáčcích a na své strávníky vydrží čekat mnohem delší dobu.

Existují však křehké potraviny, kterým by balení do sáčku nesvědčilo. Mohou to být jahody, zeleninové saláty či dezerty nebo polévky a omáčky, u kterých je balení do sáčků nepraktické. Na scénu pak přichází balení do nádob a misek. Se speciální baličkou zvládnete do misek zabalit i celé porce hotových jídel.

5 netradičních dóz a dalších pomocníků pro skladování potravin:

1. Speciální pytle na brambory

   Pokud chcete prodloužit trvanlivost brambor, zkuste tradiční jutové pytle na brambory - tento přírodní pevný a prodyšný materiál je ideální variantou, jak skladovat brambory co nejdéle. Zembag pytel s kmínovým pytlíkem je nejlepší možnost pro skladování brambor. Vnější vrstvu Zembagu tvoří kombinace bavlněné látky a jutoviny. Dno pytle je z nepropustné pevné textilie. Střední vrstva je vyrobena z tmavé netkané textilie, která je prodyšná, vyjímatelná a nepropouští světlo. Zembag umí zpomalit klíčení brambor díky speciálně upravené kmínové silici. Ta je v kmínovém sáčku, který jednoduše vložíte mezi brambory do Zembagu.

   Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

2. Silikonové sáčky

   Hledáte praktickou alternativu k igelitovým jednorázovým sáčkům? Zkuste silikonové. Skladné, omyvatelné a v různých velikostech - od kapesní verze po litrový objem.

3. Balicí ubrousky napuštěné včelím voskem

   Inspirujte se u svých babiček a zkuste balicí ubrousky s včelím voskem. Hodí se nejenom na svačinky pro děti do školy, ale zakryjete jimi třeba i misky. Po použití je stačí opláchnout studenou vodou.

4. Silikonové kryty

   Pokud hledáte něco, co bude více vzduchotěsné, můžete sáhnout po silikonových krytech. Jsou pružné a přizpůsobí se velikosti nádob ve vaší kuchyni - od hrnců až po zapékací misky. Dají se umývat v myčce a jsou vhodné k použití v troubě i mikrovlnce.

5. Silikonová krycí víčka na ovoce a zeleninu

   V situaci, kdy recept vyžaduje pouze polovinu citrónu, se vaším novým nejlepším přítelem stane silikonové krycí víčko. Tento barevný pomocník se pevně obalí kolem zbylé poloviny jablka, cibule nebo avokáda, takže se už nikdy nedostanete do situace, kdy byste své potraviny nezahrnuli náležitou péčí.

Tipy pro ekologické skladování potravin

Správné nádoby a obaly jsou základ

Správné obaly pro potraviny vám ušetří místo a zároveň ozdobí interiér.

• Skleněné nádoby jsou odolné, netoxické a snadno se čistí. Jsou ideální pro uchovávání suchých potravin, zbytků jídel i tekutin. Skleněné dózy můžete opakovaně použít, neobsahují škodlivé chemikálie, které se mohou uvolňovat z plastových obalů. Skleněné dózy jsou výborné pro skladování těstovin, rýže, luštěnin nebo ořechů.
• Nerezové nádoby jsou lehké, odolné proti skvrnám a pachům.
• Bambus je rychle obnovitelný a biologicky odbouratelný zdroj.
• Voskované papíry a pytle jsou vynikající alternativou k plastovým fóliím. Jsou z přírodních materiálů a snadno je umyjete a znovu použijete. Zabalíte do nich sendviče, sýry nebo zeleninu.
• Papírové sáčky jsou další variantou pro ekologické skladování potravin. Jsou biologicky rozložitelné a můžete je použít na skladování chleba, pečiva nebo suchých potravin.

Správná technika konzervace

Když použijete správnou techniku konzervace, výrazně tím prodloužíte trvanlivost potravin.

• Zavařování: Potraviny uzavřete do vzduchotěsných sklenic, zahřejete a necháte ochladit. Víčko se přitáhne, bakterie i mikroorganismy teplem zabijete a potraviny dlouho vydrží.
• Mražení: Pokud máte větší mrazák, pořiďte si obaly a nádoby vhodné do mrazáku pro konkrétní potraviny: Pro ovoce, zeleninu, maso i hotová jídla.
• Sušení: Sušením odstraníme vlhkost z potravin a tím zabráníme růstu bakterií a plísní.
• Fermentace: Fermentace zvyšuje trvanlivost potravin a přidává jim jedinečnou chuť a nutriční hodnotu.

Lyofilizace - sušení mrazem

Lyofilizace, známá také jako sušení mrazem, je metodou, která si získává stále větší oblibu díky své schopnosti zachovat nutriční hodnoty a vlastnosti surovin. Tento šetrný proces spočívá ve zmrazení potraviny na velmi nízké teploty, následném odpaření vody za vakuových podmínek a jejím odstranění ve formě páry, aniž by došlo k tání. V závěrečné fázi se zbývající vlhkost odstraní, což prodlužuje trvanlivost potraviny a zajišťuje její velmi dlouhou stabilitu.

Tradiční metody sušení, jako je sušení horkým vzduchem, mohou poškodit živiny v potravinách, protože používají vysoké teploty. Lyofilizace se vyznačuje šetrností k živinám, takže ve výsledku uchovává až 99 % původní výživové hodnoty. Kromě toho je lyofilizace ideální metodou pro zachování nejen chutí, ale i vzhledu a textury. Produkty jsou po procesu sušení mrazem lehké, stabilní a vhodné k dlouhodobému skladování bez použití chemických konzervantů.

Jaké jsou výhody lyofilizovaných potravin?

• Snadné skladování a použití - Lyofilizované potraviny jsou lehké a snadno skladovatelné.
• Dlouhá trvanlivost - Bez nutnosti chlazení si lyofilizované produkty uchovávají svou kvalitu po několik let, což je ideální pro domácnosti i pro komerční použití.

Plánujte nákupy a správně skladujte

• Udělejte si seznam potravin, které skutečně potřebujete, a vyhněte se impulzivnímu nakupování.
• Bezobalové obchody jsou stále populárnější, díky nim můžete u vás doma snížit množství jednorázových plastových obalů. Potraviny v těchto obchodech nakoupíte přímo do vlastních nádob, což výrazně snižuje množství odpadu.
• Noste s sebou v tašce své vlastní obaly. Kdykoli zavítáte do obchodu, můžete je použít. Pytle Zembag vypadají moc hezky i jako nákupní taška na zeleninu a ovoce.
• Plánujte předem. Správně skladujte. I zbytky můžete využít.

Alternativy chlazení bez elektřiny

Dnes si život bez ledničky neumíme představit. Dříve si však lidé uměli poradit i bez technologií. Naši vynalézaví předci dokázali uchovat potraviny pomocí vody, přírodních materiálů a chytrých metod, které fungují dodnes.

• Hluboký sklep: Jedním z nejběžnějších způsobů uchovávání potravin bez elektřiny byl hluboký sklep. Hloubil se do země, protože tam je stálá nízká teplota ideální pro skladování mléka, masa, zeleniny i ovoce. Kameny a hliněné zdi pomáhaly udržet chlad a vlhkost, čímž se zpomalovalo kažení potravin. V některých krajích se dokonce používaly ledové sklepy, do kterých se v zimě navážel přírodní led, který pak vydržel až do léta.
• Studny a potoky: Kde nebyl sklep, využívali lidé studny nebo proudící vodu v potocích a řekách. Hrnec s mlékem spustili do studny v kovovém kbelíku, aby zůstal v chladu. Na horách se potraviny ukládaly přímo do potoků nebo se obalily vlhkým hadrem a nechaly na větru - voda i vzduch totiž ochlazují.
• Keramické nádoby a princip odpařování: Naši předci znali i princip odpařovacího chlazení. Potraviny se ukládaly do keramických nebo hliněných nádob, které se namočily a nechaly ve stínu. Jak se voda z povrchu odpařovala, snižovala teplotu uvnitř nádoby. Tento způsob fungoval hlavně v suchém a teplém prostředí. Dodnes se podobné metody používají například v Africe nebo na Blízkém východě.
• Izolace přírodními materiály: K ochraně před teplem se potraviny ukládaly do obilí, sena nebo písku - tyto materiály totiž skvěle izolují. Někdy se nádoby zahrabávaly do země nebo se obalovaly dokonce mechem. Maso se balilo do plátna, namáčelo do octa nebo se potíralo solí, aby se nemnožily bakterie.
• Sušení, nakládání a uzení: Místo chlazení se potraviny často konzervovaly. Sušily se na slunci (houby, ovoce, maso), nakládaly do soli, octa nebo medu (okurky, zelí), případně se udily v kouři. Tyto metody nejenže prodloužily trvanlivost, ale často dodaly i specifickou chuť.
• Skladování ledu: V zimě lidé sbírali led z řek a rybníků a uskladňovali ho do izolovaných „lednic“ nebo ledových jam vyložených pilinami či slámou. Vydržel tak klidně až do léta.

Podzimní zpracování úrody

S příchodem podzimu přichází i období hojnosti čerstvých plodin, jako jsou jablka, hrušky, dýně nebo zelí. Abychom si mohli jejich skvělou chuť užít i v zimě, je konzervování ideálním způsobem, jak uchovat sezónní potraviny.

Zavařování

Zavařování a výroba džemů je jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak uchovat ovoce. Zjistíte, že džem nebo marmeláda nemusí být jen z jahod, ale také z čehokoli, co vaše zahrada nabízí. Jablka, hrušky nebo švestky jsou jako stvořené pro zavařování, ale také na přípravu džemů, kompotů nebo chutney. Proces zavařování začíná tím, že ovoce nebo zeleninu důkladně očistíte, nakrájíte a uvaříte. Přidat můžete cukr nebo koření. Směs pak stačí naplnit do sterilizovaných sklenic a zavařit ve vodní lázni nebo v troubě, čímž odstraníte případné bakterie. Dokonce i dýně jsou skvělou volbou - z nich můžete připravit marmelády, pyré nebo základ pro sladké pečivo. A samozřejmě nesmíme zapomenout na dýňový sirup, oblíbený do „pumpkin spice latté“.

Sušení

Další výbornou metodou, jak si prodloužit životnost úrody, je sušení. Ideální je pro houby, bylinky a jablka. Houby, ať už z lesa nebo ze zahrady, se po očištění nakrájí na tenké plátky a suší buď na vzduchu, v sušičce nebo v troubě. Stejně tak jablka, která můžete nakrájet na kolečka, posypat skořicí a usušit na kousky. Výsledkem jsou zdravé svačiny - od měkčích křížal až po křupavé jablečné chipsy. Bylinky jako tymián, šalvěj nebo máta je nejlepší sušit na stinném a dobře větraném místě, aby si uchovaly své aroma.

Kvašení

Kvašení je další skvělá metoda, jak uchovat zeleninu, jako je zelí, řepa nebo mrkev. Kromě prodloužení trvanlivosti potravin tato metoda zvyšuje obsah probiotik, která podporují zdraví střevní mikroflóry, zlepšují trávení a posilují imunitu. Pravidelná konzumace kvašených potravin také pomáhá předcházet trávicím problémům, jako je nadýmání nebo zácpa. Příprava kvašených potravin je snadná. Zelí například stačí nakrájet, smíchat se solí, případně kořením nebo další zeleninou, a nechat kvasit v nádobě několik týdnů. Kysané zelí je skvělým zdrojem vitamínů a ideální jako příloha, základ pro polévky či dušená jídla.

Ať už se rozhodnete pro zavařování, sušení nebo kvašení, podzimní zpracování úrody nabízí širokou škálu možností, jak si uchovat plody své práce po celý rok. Zavařeniny dodají vašemu stolu sladké i pikantní chutě, sušené houby a bylinky se budou hodit do zimních pokrmů a kvašená zelenina nejenže prodlouží trvanlivost, ale také podpoří vaše zdraví.

tags: #ekologické #uchování #potravin #metody

Oblíbené příspěvky:

• Ekodepon a Holostřevy: Svoz odpadu
• Norské fjordy a vodopády
• Dopady znečištění na evropská moře
• Nárůst emisí a jeho příčiny
• Ovzduší Otrokovice