Ekologické vs. Konvenční Zemědělství: Rozdíly v Krmivech a Dopady

Častou otázkou výrobců krmiv, potravin a také spotřebitelů je, zda se vyznačují organické obiloviny vyšší nutriční hodnotou než obiloviny pěstované konvenčním způsobem.

K zodpovězení této komplexní otázky se využívá řada fyzikálních parametrů jako je např. hmotnost 1000 semen a chemické parametry jako je obsah bílkovin a dalších látek. Jiným problémem je možnost kontaminace rezidui pesticidů a chemikálií.

Nutriční Hodnota a Kvalita Obilovin

Testováním vlivu metod organického a konvenčního zemědělství na kvalitu pšenice (Triticum aestivum) ve střední Evropě se zabýval 21 let trvající švýcarský výzkum obou agrosystémů.

Konvenčně pěstovaná pšenice v průměru obsahovala o 6 % bílkovin více (některé jiné vědecké prameny uvádějí až 10 %) a výnos byl vyšší o 14 %.

Složení aminokyselin, obsah minerálních a stopových prvků a pekařská kvalita (kvalita škrobu, reologické vlastnosti, obsah lepku, schopnost vázat vodu, upečený chleba se nelišil barvou, vzhledem, chutí, vůní a texturou) byly u konvenční a organické pšenice srovnatelné.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Další studie prokázaly, že hmotnost 1000 zrn (ekvivalent hmotnosti bušlu), tvrdost zrn a obsah dusíkatých látek a některých cukrů byl signifikantně vyšší u konvenční pšenice.

Obsah antioxidantů se u obou typů pšenic nelišil.

Informace o nutriční hodnotě organicky pěstované kukuřice jsou o poznání skromnější, i když její plochy stále rostou.

Většina dostupných studií uvádí, že nutriční hodnota kukuřice z organické a konvenční produkce se vzájemně neliší.

Kontaminace Mykotoxiny

Významný problém pro potravinářský a krmivářský průmysl je možnost kontaminace obilovin mykotoxiny, která se podle některých studií vyskytuje častěji u obilovin z ekologické produkce.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Nejnovější dostupná data z roku 2010 z Norska (602 vzorků organického a konvenčního ječmene, ovsa a pšenice) prokázala, že fusariová kontaminace a hladina významných mykotoxinů byla u organických obilovin naopak signifikantně nižší.

Ostatní vědecká zjištění udávala, že riziko kontaminace u konvenčního a organického zrna je stejné.

U ekologicky pěstovaných obilovin však není k dispozici dostatek srovnatelných hodnot.

Nekonzistentní údaje o rozdílech v obsahu mykotoxinů svědčí o tom, že mnohem větší vliv na tento ukazatel mají podmínky během růstu, před/během/po sklizni (čištění, rychlé usušení) a skladování obilovin než produkční systém (organický vs. konvenční).

Na základě zjištění vědci doporučují farmářům, aby věnovali více pozornosti minimalizaci rizik mykotoxinů pro spotřebitele. Doporučení zahrnují výběr plodin adaptovaných na lokální klimatické a půdní podmínky a zajištěním plodin, které nejsou stresovány před sklizní do té míry, že se infikují plísní.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Kontrola kvality by měla zajistit vyloučení zrnin, které by mohly být kontaminovány mykotoxiny.

Organická produkce obilovin podporuje růst půdních organismů a zakazuje používání fungicidů, to ale nevede u organických zrnin k vyšší kontaminaci mykotoxiny.

Ekologické Zemědělství v České Republice

Výměra půdy obhospodařované v ekologickém režimu se dnes blíží 500 tisícům ha.

Podíl půdy obhospodařované v ekologickém režimu na zemědělském půdním fondu tak dosahuje v České republice přes 12 %.

Pro ilustraci - v sousedním Německu je to přitom asi 5 %, v Polsku, s výjimkou severních vojvodství, méně než procento.

Na těchto 500 tisících ha hospodaří asi 4200 subjektů, tj. asi 15 % celkových žadatelů o dotace.

Více než 83 % ploch obhospodařovaných v ekologickém režimu představují trvalé travní porosty (louky a pastviny), jenom 12 % z výše zmíněných 500 000 ha (tedy asi 60 000 hektarů) je vedeno jako orná půda, zbylých 5 % zaujímají ostatní plochy, vinice a chmelnice.

Poměrně nízký podíl orné půdy a nízká požadovaná úroveň zatížení vede k tomu, že podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin je velmi nízký a zřídkakdy se dostane přes jedno procento.

Většina biopotravin (kolem 60 %) na pultech českých obchodů navíc pochází ze zahraničí.

A pokud jde o dotace, v roce 2003 bylo v České republice v rámci agroenvironmentálního opatření ekologické zemědělství vyplaceno formou dotací 230 milionů korun, zatímco v roce 2014 to již byla téměř 1,419 miliardy korun.

Hodnota roční bio-produkce se přitom odhaduje na 0,95 mld.

Prospěšnost Ekologického Zemědělství

Jsou bio výrobky jenom trend, nebo je pěstování v ekologickém zemědělství opravdu lepší?

Co nám způsobují hnojiva, pesticidy, hormony či těžké kovy využívané v konvenčním zemědělství?

Proč nákupem bio výrobků chráníme přírodu?

Podle Šarapatky a spol. (22) mají bio produkty z hlediska technologické jakosti obvykle vyšší množství sušiny a tím i obsahy některých složek, jako jsou vitaminy a minerály.

Zároveň jsou díky tomu navíc lépe skladovatelné.

Co se týče nutričního významu, uvádí se, že bio mléčné výrobky a maso mají vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, než je tomu u produktů konvenčního zemědělství.

Díky pastvě se nám zároveň dostane přirozeného přijmu vitaminu B12 (19).

Ten je běžně v konvenčním velkochovu nutné dodávat jako doplněk stravy do krmiva dobytka (23).

Britská studie (40) zmiňuje vyšší obsah antioxidantů.

Uvádí, že zlepšují zdravotní stav populace.

Tento aspekt podle něj není dostatečně doceněn z důvodu obavy státu, aby nebyla zpochybněna kvalita a bezpečnost konvenčních potravin.

Dopady na Životní Prostředí

Začátek problémů je ale vhodnější hledat v dopadech těchto prostředků na životní prostředí, ve kterém organismy žijí.

Pesticidy i jiné problematické látky jako konvenční hnojiva se mohou dostávat do vod a tedy do míst přístupných člověku i dalším organismům.

Úhyn mikroorganismů v půdě má následně dopad na úrodnost zeminy.

Snadno intoxikovány tedy mohou být vody, půda i vzduch.

Syntetická hnojiva znečišťují planetu stejně jako pesticidy.

Způsobují úhyny mořských organismů, fauny i flory na souši a mohou zároveň představovat hrozbu lokálním obyvatelům (33).

Konvenční zemědělství zapříčiňuje narušení koloběhu mrtvé organické hmoty, jež se půdní organismy živí a následně uvolňují živiny do půdy.

Pokud do země dodáme pouze minerální hnojiva, začne docházet k totální degradaci půdní struktury.

V důsledku nezdravé půdy dochází mimo jiné k erozi, kterou v roce 2016 bylo ohroženo 67% zeminy (30).

Dopady splavování či jiná forma přesunu chemických látek z polí pryč jsou jak neekologické, tak neekonomické (30) a nadměrným množstvím živin z konvenčních hnojiv a agrochemií jsou zanášeny řeky, nádrže a jiné vodní ekosystémy (37).

EZ svými praktikami erozi dokáže předcházet.

Podpora Biodiverzity

Jejich počet je na evropských polích EZ o 50 % vyšší než v případě KZ (38).

V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin.

Konvenční Zemědělství, Pesticidy a Jejich Dopady

Konvenční pesticidy, tedy látky určené k tlumení chorob rostlin, hubení plevelů a živočišných škůdců, představují potenciální nebezpečí člověku, dalším živočišným formám a životnímu prostředí (14).

tags: #ekologické #zemědělství #krmiva #konvenční #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavá místa v Anglii
• Co je nesamostatný výboj?
• Informace o Lokalite N2
• Kontejnery Otto a nakládání s odpady
• Jak správně obložit odtokový žlab ve sprše