Ekologické zemědělství a chov zvířat: Počet zvířat na hektar

Dle odhadu Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) dosáhne v roce 2050 počet lidí na planetě 9 miliard. S vyšší poptávkou po potravinách dochází k rozšiřování ploch zemědělské půdy, s intenzifikací zemědělství stoupá i ekologická zátěž. Vzhledem k omezeným plochám zemědělské půdy je třeba hledat řešení, která v budoucnu zajistí nejen dostatečné množství potravin, ale i udržitelnost zemědělských systémů.

V systému ekologického zemědělství dnes hospodaří 2,7 milionů zemědělců (z toho 350 tisíc v Evropě), certifikované ekologické půdy je 57,8 mil hektarů (1,2 % z celkové zemědělské půdy světa).

Studie naznačuje, že vymýcení přírodních ekosystémů ve prospěch plodin pro biopaliva může být kontraproduktivní stejně tak, jako zalesňování polí, na kterých se původně dobře dařilo kukuřici. Na příkladu dvou plodin (hrášku a ozimé pšenice) ekologicky vypěstovaných ve Švédsku, poukazují na nižší výnosy ekologické produkce, která tak může v budoucnu hypoteticky stát za rozšiřováním zemědělských ploch a tím vyššími emisemi uhlíku. Tato zjednodušení se však některý vědcům nelíbí.

Tvrzení, že větší potřeba ploch pro EZ vede k vyšším emisím oxidu uhličitého díky odlesnění, podsouvá veřejnosti klamnou představu, že ekologické zemědělství v jedné lokalitě přispívá k vymýcení původních ekosystémů jinde na světě. Výsledky výzkumů navíc nezohledňují jiné skleníkové plyny než CO2 ani nezvažují význam biologické rozmanitosti či dalších ekosystémových hodnot. Přitom, přihlížíme-li ke kritériím udržitelnosti jako je zdraví, biodiverzita či nakládání s vodou, mohou být některé „uhlíkově“ méně efektivní zemědělské postupy celkově udržitelnější.

Jedním z častých dotazů je, zda může ekologické zemědělství uživit lidstvo. Jaký by to mělo dopad na životní prostředí, kdyby byla veškerá zemědělská půda v ekologickém systému? Ekologické hospodaření by v porovnání s konvenčním vyžadovalo k uživení světové populace větší plochu půdy, nedocházelo by ale ke zvyšování emisí skleníkových plynů.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Studie zveřejněná v Nature Comunicaction se zabývala modelováním scénářů uplatnění ekologického zemědělství v roce 2050. Podle odhadu se počítá s navýšením ploch orné půdy do roku 2050 o 6 % (FAO 2012). Přechod na 100% bioprodukci by vedl k dalšímu navýšení o cca 16 až 33 % ploch, případně k propadu výnosů (v průměru o 8 % až 25%).

Pokud by ale byl přechod na ekologické zemědělství doplněn dalšími změnami v globálním potravinovém systému - zejména snížením množství pěstovaných krmiv na orné půdě a omezením plýtvání potravinami - dokázalo by ekologické zemědělství udržitelným způsobem v roce 2050 nasytit 9 miliard lidí. Jak autoři studie podotýkají, změny v potravinovém systému by však musely proběhnout na globální úrovni.

Omezení celosvětové poptávky po živočišných produktech a jejich podílu v lidské stravě je strategií, která umožňuje větší udržitelnost potravinových systémů ve vztahu k využívání přírodních zdrojů, životnímu prostředí i lidskému zdraví. Pro zajištění výživy zvířat proto autoři ve scénářích počítali s využíváním zdrojů, které neslouží k přímé produkci potravin, tj. s travními porosty, pastvinami, ale i s využitím vedlejších produktů výroby potravin. Role hospodářských zvířat se tak ve scénářích přesouvá směrem k využití zdrojů, které by jinak pro uspokojení lidské výživy nepřipadaly v úvahu.

Stravovací návyky hrají v udržitelném zemědělství klíčovou roli, proto jedním z aspektů, kterým se model zabýval, bylo plýtvání potravinami. Ve scénářích s přechodem k ekologickému zemědělství se počítalo se zachováním stejného množství obsahu kalorií a bílkovin ze zemědělské produkce jako v referenčním scénáři. Průměrná hodnota 3028 kcal na člověka a den, kterou udává FAO, však zahrnuje i ztráty potravin, které podle odhadů z roku 2011 celosvětově dosahují 30 - 40 %.

Pokud se krmiva vyřadila zcela, klesl podíl živočišných produktů na celkové zásobě proteinů z 38 na 11 % a plochy luštěnin se zvětšily až na 20 % ve všech produkčních systémech. Proto zvyšování podílu bioprodukce dále nezvyšovalo podíl ploch luštěnin, které už byly na úrovni 20 % z celkové výměry orné půdy, ale vedlo k nižším výnosům. To objasňuje klesající podíl luštěnin ve stravě se zvyšující se bioprodukcí.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Rozdíl ve výnosech na plochu ekologického a konvenčního systému v mírném klimatu se pohybuje v rozsahu mezi 20 %- 25 % ve prospěch konvenční produkce. Limitem je omezené množství dusíku, příjem fosforu v alkalických a kyselých půdách a nedostatečná regulace plevelů, škůdců a chorob. V afrických oblastech na území s limitovanými zdroji vody jsou výnosy až od 116 % vyšší v porovnání s konvenčně hospodařícími farmami.

Ekologicky obhospodařovaná půda váže o 450 kg více C/ha/rok. Zásoba uhlíku ve svrchních 20 cm půdy byla o 3,5 t C /ha vyšší než u konvenčně obhospodařované půdy.

Živočišná výroba v ekologickém zemědělství

Živočišná výroba musí přispívat k rovnováze systémů zemědělské produkce poskytováním potřebných živin rostlinám a obohacováním půdy o organické látky. Může tudíž napomáhat vytváření a udržení vzájemné závislosti mezi půdou a plodinami, plodinami a zvířaty a zvířaty a půdou.

Ekologický chov je produkcí vázanou na půdu. Kromě výjimek povolených v této příloze musí mít hospodářská zvířata přístup na venkovní oblasti volného pohybu a počet zvířat připadající na plošnou jednotku musí být omezen tak, aby bylo možno zajistit integrované řízení živočišné a rostlinné výroby ve výrobní jednotce, a tak se snížila na minimum jakákoliv forma znečištění, obzvláště znečištění půdy a povrchové i podzemní vody.

Počet chovaných zvířat musí být v těsné závislosti na ploše, která je k dispozici, aby se předešlo problémům s nadměrným spásáním a erozí a bylo možné rozmetat statková hnojiva, aniž by došlo k jakýmkoliv škodlivým dopadům na životní prostředí.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Odchylně od této zásady mohou hospodářská zvířata, která nejsou chována v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, každoročně po omezenou dobu používat pastviny jednotek dodržujících pravidla stanovená v tomto nařízení, za podmínky, že tato zvířata pocházejí z extenzívního chovu a že nejsou na těchto pastvinách současně s jinými zvířaty podléhajícími ustanovením tohoto nařízení.

Při volbě plemen nebo kmenů je třeba brát v úvahu schopnost zvířat přizpůsobit se podmínkám prostředí, stejně jako jejich životaschopnost a odolnost vůči chorobám. Kromě toho plemena nebo kmeny zvířat musí být zvoleny tak, aby se předešlo určitým chorobám nebo zdravotním problémům, které se obzvláště vyskytují u některých plemen nebo kmenů používaných v intenzívním chovu (např. stresový syndrom prasat, enzootická meningoencefalomyelitida prasat, náhlá smrt, samovolný potrat, komplikovaný porod vyžadující císařský řez atd.).

Zvířata musí pocházet z výrobních jednotek, které dodržují pravidla produkce vztahující se na jednotlivé druhy živočišné výroby, jež jsou stanovena v článku 6 a v této příloze.

Výživa je určena k zajištění kvalitní produkce spíše než k maximalizaci výroby, přičemž musí respektovat výživové potřeby zvířat v různých stádiích vývoje. Výkrm je povolen, pokud je v jakémkoliv stádiu chovu vratný.

Výživa mláďat savců musí být založena na přírodním mléku, přednostně na mateřském mléku.

Systémy chovu býložravců musí být založeny na maximálním využívání pastvin podle dostupnosti pastvin v různých obdobích roku. Nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce musí pocházet z objemných, čerstvých, sušených nebo silážovaných krmiv.

Je zakázáno používání látek určených ke stimulaci růstu nebo produkce (včetně antibiotik, kokcidiostatik a dalších umělých prostředků sloužících ke stimulaci růstu), jakož i používání hormonů nebo obdobných látek s cílem řízení reprodukce (například indukce nebo synchronizace říje) nebo za jinými účely.

Kdykoliv mají být použity veterinární léčivé přípravky, je třeba jasně označit druh produktu (s upřesněním aktivních farmakologických látek), jakož i podrobnosti o diagnóze, dávkování, způsobu podávání, době léčby a zákonné ochranné lhůtě. Tyto informace musí být sděleny kontrolnímu orgánu nebo subjektu před tím, než budou tato zvířata nebo produkty z nich uvedena na trh jakožto zvířata nebo produkty z ekologické produkce.

Rozmnožování by v ekologickém chovu mělo být v zásadě založeno na přírodních metodách. Inseminace je přesto povolena.

V ekologickém zemědělství se nesmí systematicky provádět operace, jako je připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odnímání rohů. Nicméně některé z těchto operací mohou být povoleny kontrolním orgánem nebo subjektem z důvodů bezpečnosti (například odnětí rohů u mláďat) nebo pokud mají za cíl zlepšit zdraví, životní podmínky či hygienu zvířat.

Je zakázáno nechávat zvířata přivázaná.

Pokud jsou zvířata chována ve skupinách, velikost skupiny musí záviset na vývojovém stádiu a na etologických potřebách daného druhu.

Přeprava zvířat musí být prováděna tak, aby se v souladu s platnými vnitrostátními předpisy nebo předpisy Společenství omezil stres způsobovaný zvířatům. Nakládka i vykládka musí být prováděny opatrně a bez použití jakékoliv elektrické stimulace k nucení zvířat.

Celkové množství statkových hnojiv použitých v hospodářství nesmí přesáhnout 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy.

Ekologické zemědělství v České republice

Zvyšující se zájem o potraviny v bio kvalitě je trendem posledních let nejen u našich západních sousedů. Také tuzemští spotřebitelé poptávají více a více kvalitní potraviny, které jsou vyrobeny podle standardů ekologického zemědělství, způsobem šetrným k životnímu prostředí a krajině, ve které žijeme. Jen za posledních pět let se objem prodeje biopotravin českými subjekty zdvojnásobil a dosáhl 7 mld. Kč.

Poptávka převyšuje nabídku především u produkce bio vajec a bio drůbežího masa. To je příležitost nejen pro malé ekofarmy, ale i pro specializované provozy. Zatímco stavy skotu v EZ (ekologické zemědělství) stagnují a odbyt biomléka za férovou cenu je stále problematičtější, stavy nosnic i vykrmovaných brojlerů meziročně rostou téměř o 10 %.

Celkově bylo v ČR chováno (stav k 31. 12. 2019) téměř 20 000 nosnic a roční produkce (2019) dosahovala 291 050 vajec.

Chov nosnic i všech ostatních hospodářských zvířat (s výjimkou včel) je v ekologickém zemědělství vázán na půdu. Hospodařit na zemědělské půdě musí zemědělec sám, nebo prostřednictvím jiného zemědělce, od kterého si smluvně zajistí využívání provozních jednotek (např. smluvně si u něj zajistí plochy pro výběhy nebo pastvy, aplikaci vyprodukovaných statkových hnojiv apod.).

Je dána maximální povolenou intenzitou chovu, která nesmí překročit 170 kg organicky vázaného dusíku (ve vyjmenovaných hnojivech) na hektar za rok. Do toho se nezapočítává pastevní výkal - nejsou vyjmenovaným hnojivem. Nově bude povolena tzv. souběžná výroba, tj. zemědělec bude moci provozovat na části podniku ekologickou a na jiné části konvenční výrobu. V případě bio nosnic lze ostatní druhy hospodářských zvířat chovat konvenčně.

Volba plemene nebo hybridní kombinace je na vůli chovatele. Musí ale brát zřetel na přizpůsobivost pro konkrétní podmínky chovu, na jeho vitalitu a odolnost vůči nákazám. Nákup zvířat je možný pouze od jiného ekologického chovatele.

Pro chovatele bio nosnic je to nyní jeden z nejpalčivějších problémů, protože aktuálně není na českém trhu dostatek kuřic odchovaných v EZ (co je pro jednoho problém, může být pro jiného příležitost).

Na rozdíl od konvenčně chovaných nosnic mají ty v BIO chovech přístup i na otevřené prostranství, které je pokryté vegetací. Takovéto výběhy musí být vybaveny rovnoměrně rozmístěnými úkryty před predátory a nepřízní počasí a nesmí zasahovat do větší vzdálenosti od drůbežárny (výstupního otvoru), než 150 m (lze i max. 350 m, pak je ale dán minimální počet přístřešků 4 ks/ha). Za úkryt lze považovat kromě přístřešků i stromy či keře. Minimální rozloha venkovní plochy jsou 4 m2/nosnici.

Budovou pro chov nosnic může být pevná stavba nebo mobilní kurník. Tyto objekty mohou být rozčleněny na jednotlivé oddíly. V každém z nich může být hejno nejvýše o velikosti 3 000 nosnic. To vše při maximálním počtu 6 nosnic/m2 využitelné vnitřní plochy drůbežárny. Drůbežárny mohou být i vícepatrové (max. 3 patra včetně přízemí). Provedení pater musí zabránit propadávání trusu do nižších pater, musí být čistitelná a nosnice z nich musí mít dobrý přístup do ostatních pater a samozřejmě do výběhu.

Podlaha ve vnitřních prostorech drůbežáren musí být pevná minimálně z 1/3 celkové plochy a pokrytá podestýlkou. Nezbytným vybavením jsou i hřady nebo vyvýšená sezení. Minimální délka hřadu je 18 cm/ks. Snášková hnízda jsou předepsána v minimálním počtu jedno na 7 nosnic, nebo v případě společného hnízda 120 cm2/nosnici.

V ekologickém zemědělství je preferována především prevence chorob. Ta začíná už výběrem plemen a linií, které jsou odolné a vhodné do konkrétních podmínek, zajištěním vhodného prostředí a pracovních postupů, umožnění volného pohybu a podpory přirozených potřeb nosnic (hrabání, popelení), udržování dobrých hygienických podmínek apod. Podpořit dobrou imunitu zvířat lze i kvalitními krmivy.

Chemicky syntetizovaná alopatická léčiva (včetně antibiotik) se mohou používat pouze k léčebným účelům, nikoliv k plošným preventivním medikacím. Při jejich použití se zdvojnásobuje předepsaná ochranná lhůta. Při opakovaném použití v jednom roce víc než 3×, nejsou takto ošetřená zvířata považována za ekologická a pro znovuzískání tohoto statusu musí projít přechodným obdobím, které trvá 6 týdnů. U zvířat s produkčním cyklem kratším než jeden rok je povolená max. jedna aplikace. Povolené jsou vakcinace, odstraňování parazitů a povinné programy eradikace.

K základním principům ekozemědělství patří používání krmiv z vlastní produkce podniku. Není-li to možné, může chovatel krmiva nakoupit u jiného ekologického zemědělce nebo výrobce bio krmiv ze stejného regionu. Všechny suroviny zemědělského původu musí být v BIO kvalitě, max. 25 % může být nakoupeno z 2. roku přechodného období.

BIO krmné směsi se liší od konvenčních především absencí extrahovaných šrotů, syntetických aminokyselin, GM plodin apod. Podrobný seznam krmiv a krmných surovin, které lze použít, je součástí nařízení komise č. 889/2008. Z toho je patrné, že produkční účinnost bio směsí je obvykle o něco nižší, než může být u konvenční směsi.

Legislativa v ekologickém zemědělství

Zákonný rámec pravidel je dán prostřednictvím NR č. 848/2018 (jeho odložená platnost je od 1. 1. 2022), dále pak zákonem o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., vyhláškou MZe č. 16/2006 Sb., NK (ES) č. 889/2008, a Metodickými pokyny MZe ČR č. 3/2016 a č. 4/2016.

Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 179/2014 Sb. a zákona č. 382/2022 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. a) opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č.

Žádost o zařazení se podává na období plnění víceletých podmínek v délce trvání 5 let, které začíná dnem 1.

Prokáže-li žadatel, že v průběhu období plnění víceletých podmínek došlo ke snížení výměry zemědělské půdy zařazené do opatření ekologické zemědělství z důvodů uvedených v § 5 odst. 4 písm. c), Fond dotaci poskytne na příslušnou výměru zemědělské půdy, která je předmětem změny, v poměrné výši odpovídající délce období, po kterou ji žadatel měl vedenou v evidenci využití půdy, nebo období, které končí dnem, kdy nastala skutečnost podle § 5 odst. 4 písm. c).

Žadatel, který uvede v žádosti o dotaci podle § 6 odst. 2 písm. a) trvalý travní porost podle § 6 odst. 2 písm. b) standardní ornou půdu podle § 6 odst. 2 písm. b), dojde-li ke změně po 31.

Stanoví-li se tímto nařízením lhůta provedení první seče před 31. srpnem příslušného kalendářního roku, považuje se v případě obnovy podle odstavce 3 provedení první seče s odklizením biomasy nebo sklizeň plodiny určené k ochraně vzcházejícího travního porostu do 31.

Žadatel, který uvede v žádosti o dotaci podle § 6 odst. 2 písm. 1. zemědělské obhospodařování provedením první seče s odklizením biomasy nebo pastvy v souladu s § 7 nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům ve lhůtě do 31. července příslušného kalendářního roku nebo ve lhůtě do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jde-li o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % jeho výměry v oblasti podle § 2 odst. 1 písm.

Pro účely tohoto nařízení se za hospodářská zvířata podle odstavce 1 písm. e) považují pouze zvířata druhu splňujícího podmínky § 4 zákona o ekologickém zemědělství a čl.

tags: #ekologické #zemědělství #počet #zvířat #na #hektar

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace chladiva: Jak na to?
• Ochrana přírody: naše projekty
• Jak používat Poradce ISPOP?
• Aktuální problémy ochrany živočichů v ČR
• Likvidace aut Bruntál: Co potřebujete vědět