Ekologické zemědělství v krajích České republiky

Ekologické zemědělství (EZ) hraje v české krajině důležitou roli. S téměř 17% podílem na celkové zemědělské půdě představuje životaschopnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství. Ekologické zemědělství je v ČR dlouhodobě podporováno státem a stabilizováno jako jedna z cest ke snížení environmentálních dopadů zemědělství. Další rozvoj EZ bude záviset na ochotě trhu akceptovat vyšší ceny za „bio“ produkty, ale také na rozšíření zpracovatelských kapacit a podpory místního odbytu.

Mezi lety 2000 a 2020 došlo ve struktuře českého zemědělství k výrazným změnám. Jednou z nejvýraznějších je přechod podnikajících fyzických osob na nějakou formu obchodní společnosti. Prahové hodnoty pro zařazení do Agrocenzu 2020 splnilo 28 909 zemědělských subjektů. Z nich 24 648 (85,3 %) bylo fyzických osob a 4 261 (14,7 %) právnických osob. V porovnání s Agrocenzem 2000, kdy stejné prahové hodnoty splňovalo 39 082 zemědělských subjektů, došlo ke snížení celkového počtu o 26,0 %. Počet fyzických osob klesl o 31,9 %, právnických osob naopak přibylo 47,7 %.

Přibyly hlavně s. r. o. V případě fyzických osob najdeme úbytek jak mezi zemědělskými podnikateli (−25,0 %), tak především mezi ostatními subjekty fyzických osob (−47,2 %), což jsou především drobní pěstitelé a chovatelé bez podnikatelského oprávnění. Ve skupině právnických osob ukončila činnost třetina zemědělských družstev (−33,7 %), často nástupců jednotných zemědělských družstev ze socialistické éry. K největšímu nárůstu, na více než dvojnásobek (+112,8 %), došlo v počtu společností s ručením omezeným. Právě do nich se totiž transformovaly některé subjekty fyzických osob z důvodu výhodnějších právních a ekonomických (daňových) podmínek. Počet akciových společností působících v zemědělství se navýšil o 9,2 % a právnických osob jiných typů než výše jmenovaných přibylo 25,7 %.

Zemědělský sektor opouštějí především chovatelé hospodářských zvířat. V uplynulých dvaceti letech ubyla polovina subjektů zabývajících se pouze živočišnou výrobou (−51,4 %) a dvě pětiny subjektů se smíšenou výrobou (−42,5 %). Naproti tomu subjektů s pouze rostlinnou výrobou jakožto činností provozně jednodušší, méně náročnou na pracovní sílu a v neposlední řadě se stabilnější perspektivou odbytu produktů a vyšší rentabilitou téměř pětina (+18,9 %) přibyla.

Rozdíly mezi kraji

Charakter zemědělské výroby se do značné míry liší mezi jednotlivými kraji České republiky. To je dáno přírodními podmínkami i historií využívání krajiny, které se odrážejí v počtu a velikosti zemědělských subjektů, struktuře pěstovaných plodin a kultur a v menší míře také v zastoupení různých druhů chovaných hospodářských zvířat.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Nejvíce zemědělských subjektů bylo v Agrocenzu 2020 sečteno v Jihomoravském kraji. Nachází se jich zde téměř 6 tisíc, tedy pětina z celkového počtu v České republice, a významné zastoupení mezi nimi mají drobní pěstitelé vína a dalších spíše teplomilných plodin nebo sadaři. Na opačném konci spektra stojí Karlovarský kraj s pouhými pěti stovkami zemědělských subjektů. Tamější typický zemědělský subjekt obhospodařuje především trvalé travní porosty o velkých výměrách, často v režimu ekologického zemědělství. Karlovarský kraj byl jediným krajem České republiky, ve kterém se počet zemědělských subjektů od roku 2000 zvýšil, a to dokonce o více než třetinu (+36,4 %). Jen k nepatrné změně počtu subjektů došlo v Plzeňském kraji (−1,4 %), v ostatních krajích byl zaznamenán úbytek, který se pohyboval od jedné pětiny (−20,3 %) v Moravskoslezském kraji po více než třetinu (−36,4 %) v Kraji Vysočina.

Zemědělské subjekty podle velikostních skupin

Rozdíly podle velikosti

Celková výměra obhospodařované zemědělské půdy se od roku 2000 zmenšila o 3,6 % na 3 493 609 hektarů. V roce 2020 zaujímala obhospodařovaná zemědělská půda 44,3 % celkové výměry České republiky, přičemž od předchozího Agrocenzu se tento podíl snížil o 1,7 procentního bodu. Výměra půdy obhospodařované fyzickými osobami vzrostla o 10,5 % na 1 042 605 ha, zatímco u právnických osob došlo k úbytku o 8,6 % na 2 451 004 ha. Nejvíce obhospodařované zemědělské půdy přibylo společnostem s ručením omezeným (+19,2 %) a ubylo družstvům (−40,8 %).

Průměrná velikost zemědělských subjektů se navýšila z 93 ha na 121 ha, v případě fyzických osob vzrostla průměrná výměra z 26 ha na 42 ha, ale u právnických osob se naopak zmenšila z 930 ha na 575 ha. Největší průměrné výměry vykazují družstva (1 276 ha/subjekt) těsně následovaná akciovými společnostmi (1 271 ha/subjekt), na opačné straně spektra stojí fyzické osoby jiné než zemědělští podnikatelé s pouhými 14 ha na jeden subjekt. V regionálním srovnání dosahují největších výměr zemědělské subjekty v Karlovarském kraji (201,4 ha), nejmenších pak v Jihomoravském kraji se 62,2 ha na subjekt. Nejpočetnější velikostní skupinou jsou malé zemědělské subjekty do 10 ha výměry, přestože se jejich podíl od roku 2000 do roku 2020 snížil ze 60,4 % na 40,4 %. Zastoupení dalších velikostních skupin se zvýšilo, a to především velikostní skupiny 10 až 49,9 ha, jejíž podíl vzrostl z 24,9 % na 31,8 %. Podíl největších subjektů s výměrou od 2 000 ha výše se za uplynulých 20 let nezměnil a setrvává na hodnotě 1,0 %.

Mezi nejmenšími subjekty do 10 ha drtivě převažují fyzické osoby (94,3 %) a mezi subjekty s výměrou 2 000 ha a více naopak právnické osoby (98,6 %). V počtu fyzických osob došlo k masivnímu úbytku o 12 tisíc v kategorii do 10 ha a o další tisíc v kategorii 10-49,9 ha. Mezi právnickými osobami přibyly především menší subjekty, nejvíce v kategorii 100 až 499,9 ha, kde se jich nově objevilo více než 500. Naproti tomu ve velikostní kategorii od 1 000 ha výše jich více než 200 ubylo.

Zemědělské subjekty podle typu

Zemědělci získávají půdu do vlastnictví

K dlouhodobým trendům patří zvyšující se podíl vlastní obhospodařované zemědělské půdy, který mezi lety 2000 a 2020 vzrostl z 8,0 % na 27,3 %. Fyzické osoby již hospodaří na vlastní půdě z necelé poloviny (44,8 %) oproti 27,1 % v roce 2000 a právnické osoby z jedné pětiny (19,8 %) oproti tehdejšímu 1,3 %. Zajímavé je, že ve velikostních kategoriích do 49,9 ha se podíl vlastní půdy snížil ze 60,1 % na 54,3 %, zatímco u subjektů 100 ha či více se zvýšil z 2,7 % na 24,1 %.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Úbytek propachtované půdy v největších podnicích souvisí mimo jiné s poklesem počtu zemědělských družstev a snížením jejich průměrné výměry, změny ve středních velikostních kategoriích zase ovlivnil přesun části zemědělských podnikatelů z nižších velikostních skupin, ať už v původní právní formě, anebo po výše zmíněné transformaci do společností s ručením omezeným. Hospodaření na vlastní zemědělské půdě je nejrozšířenější v krajích Karlovarském (46,3 % vlastní půdy) a Ústeckém (39,3 %), naopak nejmenší podíly vlastní půdy vykázaly subjekty v krajích Vysočina (22,1 %) a Zlínském (22,2 %)

Přírůstek/úbytek zemědělských subjektů v období 2000-2020 (%)

Zemědělské subjekty podle zaměření výroby

Ekologické zemědělství nabývá na významu

Počet ekologicky hospodařících subjektů se v posledních dvaceti letech zvýšil na více než desetinásobek ze 418 na 4 534 subjektů a výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na čtyřnásobek ze 132 254 ha na 528 424 ha. Podíl ekologických zemědělců na celkovém počtu zemědělských subjektů vzrostl z 1,1 % na 15,7 % a podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové výměře zemědělské půdy se zvýšil ze 3,6 % na 15,1 %. Největší uplatnění našlo ekologické zemědělství v Karlovarském kraji, kde se mu věnuje bezmála polovina subjektů (46,2 % z celkového počtu) hospodařících na více než polovině celkové obhospodařované zemědělské půdy (58,6 % výměry). Nejmenší zastoupení ekologicky hospodařících subjektů najdeme v Jihomoravském kraji (5,9 % subjektů a 6,5 % výměry zemědělské půdy).

Plně ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda tvoří 14,6 % výměry celkové obhospodařované zemědělské půdy a dalších 0,5 % se k datu šetření nacházelo v přechodném období na ekologické zemědělství. Čtyři pětiny (81,8 %) ekologicky obhospodařované zemědělské půdy pokrývají trvalé travní porosty, pro něž je přechod k režimu ekologického zemědělství a jeho udržování nejjednodušší. Orná půda zaujímá pouze 17,0 % ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, ovocné sady 0,7 % a vinice, chmelnice a ostatní trvalé kultury k její výměře přispívají pouze desetinami procenta. Ekologicky je obhospodařováno 44,2 % výměry všech trvalých travních porostů a 23,7 % ovocných sadů, ale jen 6,3 % výměry vinic a 3,6 % orné půdy.

Trvalé travní porosty výrazně převažovaly mezi ekologicky pěstovanými kulturami ve všech krajích s výjimkou Jihomoravského, kde tvořily jen o málo více než pětinu ekologicky obhospodařovaných ploch (22,0 %), zatímco ekologicky obhospodařovaná orná půda zde zaujímala 70,4 % ploch v ekologickém režimu. Naproti tomu největší podíl ekologicky obhospodařovaných trvalých travních porostů byl zaznamenán v Libereckém kraji (92,6 %), kde orná půda zaujímala pouze 6,4 % ekologicky obhospodařovaných ploch.

Největší podíl ekologicky obhospodařovaných ploch z celkové výměry zemědělských pozemků vykázal Karlovarský kraj, ve kterém se tímto způsobem hospodaří na 18,1 % orné půdy, na 79,3 % trvalých travních porostů a na 92,8 % výměry ovocných sadů. Největší podíl ekologicky obhospodařovaných vinic se nachází v hl. m. Praze a ve Středočeském kraji (20,8 %).

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V ekologických chovech zaujímají významný podíl ovce (35,6 % celkových stavů) a kozy (29,6 %), naopak téměř žádnou roli nehraje tento způsob v chovu prasat a drůbeže (shodně po 0,2 %). Ekologické chovy skotu (16,6 % celkových stavů) představují především tzv. krávy bez tržní produkce mléka, jichž se ekologicky chová téměř polovina ze všech krav jiných než dojených (46,4 %). V některých krajích tvořila ekologicky chovaná zvířata podstatnou část celkových stavů. Zejména šlo o Karlovarský kraj, kde bylo ekologicky chováno 63,6 % skotu (23,6 % z celkového stavu dojených krav a 75,6 % z ostatních krav), 73,6 % ovcí a 74,6 % koz.

Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Vyplývá to z poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558.124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103.000 hektarů. Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4794 farem, meziročně o 2,8 procenta více.

Podle zprávy je zastoupení EZ v jednotlivých krajích nerovnoměrné a největší obhospodařované plochy jsou jsou v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. V těchto pěti krajích se nachází téměř 60 procent ploch v EZ.

Zpráva uvádí, že ČR patří k zemím s největší průměrnou velikostí zemědělských podniků jak v konvenčním, tak ekologickém zemědělství. Průměrná velikost ekofarem je 116 hektarů. Stejně jako v předchozích letech se v roce 2021 na orné půdě v ekologickém zemědělství nejvíce pěstovaly obiloviny. Zemědělci je pěstovali na 43 procentech orné půdy, nejčastěji pšenici a oves. Na 43 procentech orné půdy se pěstovaly pícniny.

Na farmách v ekologickém režimu zemědělci chovali téměř 440.000 kusů zvířat. Nejvíce se chovalo skotu, přes 278.000 kusů. Farmáři měli přes 75.000 ovcí. Výrazně přibylo drůbeže, které se chovalo přes 32.000 kusů, meziročně to je o oproti roku 2020 nárůst o 31 procent. Nejvíce se na nárůstu podílel chov nosnic. Dlouhodobě 90 procent produkce masa v bio kvalitě, které je produktem ekologického zemědělství, tvoří hovězí maso. V roce 2021 to bylo 8918 tun, což je z celkové produkce hovězího v ČR 11 procent.

Zpráva uvádí, že v zemích střední a východní Evropy lidé za bio potraviny utrácí stále poměrně málo peněz, v ČR se podle posledních dat za rok 2020 útrata pohybuje kolem 22 eur za rok, což je podle aktuálního kurzu zhruba 530 Kč.

V roce 2023 bylo v EZ chováno přes 272 tis. kusů skotu, z toho drtivá většina masného typu. Význam chovu masného skotu odráží i fakt, že ekologicky je chováno více než 58 % všech krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) v ČR. Vedle skotu tvoří významnou složku ekologické živočišné produkce také ovce a kozy. V roce 2023 bylo ekologicky chováno přes 70 tis. ovcí a 7 tis. koz. V rostoucím trendu je chov koní, zejména na extenzivních pastvinách v podhorských oblastech. Drůbež (62 tis.

Živočišná produkce v EZ je úzce propojena s trvalými travními porosty (TTP), které tvoří základ krmení. Skot je nejčastěji chován na ekologických farmách v Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji. Ovce dominují v Jihočeském a Zlínském kraji, kozy ve Středočeském kraji a na Vysočině.

Největší objem živočišné produkce v EZ tvoří hovězí maso - v roce 2023 se ho vyprodukovalo 8 844 tun, tedy více než 90 % z celkové produkce masa v EZ. Přibližně 70 % této produkce se uplatní na českém trhu, přičemž třetina masa se vyváží. Produkce biomléka dosáhla v roce 2023 více než 34 mil. litrů, z čehož 97 % tvořilo kravské mléko. Ačkoliv 90 % kravského mléka je prodáno jako bio, část z něj se nakonec zpracuje v konvenčním systému. Významnou, i když menší komoditou, jsou biovejce.

V evropském měřítku si Česká republika vede nadprůměrně v ekologickém chovu skotu (20 %), ovcí (39 %), koz (25 %) a koní (27 %). Oproti tomu chov dojnic, drůbeže a prasat je slabší - jejich podíl nepřesahuje 2 %, resp. Země jako Řecko, Rakousko či Švédsko mají v některých kategoriích výrazně vyšší podíl ekologicky chovaných zvířat, avšak v chovu ovcí drží ČR 2. místo v EU.

Ekologické zemědělství ve Zlínském kraji

Dle údajů Ministerstva zemědělství na stránkách www.eagri.cz bylo do systému ekologického hospodaření ve Zlínském kraji k 12.1. 2015 zařazeno celkem 362 ekologických podnikatelů - s výměrou přes 36 500 hektarů (včetně necelých 2000 ha, které jsou zatím v přechodném období). Z tohoto počtu je ve Zlínském kraji asi 338 ekologických zemědělců a 33 výrobců biopotravin. Někteří jsou jak současně jak výrobci, tak i ekozemědělci.

V okrese Hodonín je k uvedenému datu celkem 81 ekologických podnikatelů. Z toho 71 ekologických zemědělců a 22 výrobců biopotravin. Pro porovnání: V celé ČR bylo k uvedenému datu 4414 ekologických subjektů. Z toho 3875 ekozemědělců a 514 výrobců biopotravin. V ČR je celkem vedeno v EZ necelých 475 000 hektarů půdy, z toho je přes 20 000 hektarů zatím ještě v přechodném období.

Většina ploch jsou trvalé travní porosty. Nejvíce půdy v ekologickém zemědělství má aktuálně Jihočeský a Karlovarský kraj. Většinu těchto ploch tvoří ve Zlínském kraji trvalé travní porosty, orné půdy je v regionu jen malé procento. Je to dáno i přírodními podmínkami. Významnou část území pokrývají menší pohoří - například Bílé Karpaty, Beskydy, Hostýnské a Vizovické vrchy. Svažité pozemky nejsou příliš vhodné k orbě, zemědělci musí brát ohled například na nebezpečí eroze.

Ekologické farmy v kraji se zaměřují zejména na chov skotu bez tržní produkce mléka (masná plemena) na loukách a pastvinách, v menší míře je rozšířen chov ovcí, mléčného skotu, koní a ostatních zvířat. Řada ekozemědělců pěstuje ovoce a někteří jej také zpracovávají nebo dodávají do hostětínské moštárny. Jsou zde i ekofarmy, které se specializují již řadu let na pěstování bio zeleniny, část zemědělců má zeleninu jako doplňkový sortiment k další produkci. V kraji se pěstují ekologicky i tržní plodiny - zejména obiloviny. Velká část produkce na orné půdě slouží zejména k zajištění krmiva pro zvířata. Několik málo ekofarem provozuje i agroturistiku.

Pouze některé z ekofarem svoji produkci dále zpracovávají nebo nabízejí k přímému prodeji ze dvora. Aby mohl být výrobek označen jako biopotravina, musí být nejen vyroben, ale také zpracován a distribuován dle zásad ekologického zemědělství. Většímu rozšíření zpracovatelských kapacit brání jednak přísné hygienické a veterinární předpisy, částečně také finanční možnosti zemědělců a zpracovatelů.

Kontakty na některé regionální ekofarmy, výrobce či prodejce najdete i na webových stránkách www.iskopanice.cz v Katalogu ekozemědělství Zlínského kraje a Hodonínska. Celorepublikový Registr ekologických podnikatelů vede Ministerstvo zemědělství. Je veřejně přístupný na stránkách www.eagri.cz.

Ekologické zemědělství v České republice

Oficiální seznam- Registr všech českých ekologických zemědělců, výrobců a zpracovatelů najdete na webových stránkách Ministerstva zemědělství www.eagri.cz . Seznam ekologických zemědělců - členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Šumperk naleznete na www.pro-bio.cz. V tomto seznamu jsou uvedeni pouze někteří podnikatelé v ekologickém zemědělství, pouze takoví, kteří se stali dobrovolnými členy svazu.

V České republice jsou ministerstvem zemědělství pověřeny kontrolou v ekologickém zemědělství pouze čtyři organizace:

• ABCERT AG v Jihlavě www.abcert.cz
• Biokont CZ, s.r.o. v Brně www.biokont.cz
• KEZ, o.p.s. v Chrudimi www.kez.cz
• Bureau Veritas www.bureauveritas.cz

Tzv. úřední kontroly (kontroly kontrol) provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ÚKZUZ www.ukzuz.cz 30.

tags: #ekologické #zemědělství #v #krajích #České #republiky

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu Hranice
• Platba poplatku za komunální odpad
• Poplatky za komunální odpad Varnsdorf
• Znečištění ovzduší z dopravy
• Jak vybrat odpadkový koš