Ekologické zemědělství v ČR: zaměření na pěstování plodin

Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, jehož prioritou je ochrana životního prostředí a lidského zdraví. Základem je zachování zdravé půdy, šetření neobnovitelných zdrojů energie, pěstování plodin bez používání minerálních hnojiv a chemických přípravků proti škůdcům a chov zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby.

Současný stav ekologického zemědělství v ČR

Ekologické zemědělství se v České republice pozvolna rozvíjí. Pomalu se zvyšuje počet biofarem, který se v současné době pohybuje kolem 2 500. V současné době se u nás takto hospodaří na téměř 350 000 ha půdy a podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy přesahuje 9 %.

Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky.Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU.

Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů). V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU. Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %. Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství. Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles podílu ekologicky obhospodařované půdy.

V současné době je v České republice asi 500 výrobců biopotravin. Nejvíce se zpracovávají obiloviny, především špalda a pohanka, dále bylinky, koření a z živočišných produktů zejména hovězí maso a kozí mléko. Chybí především drůbeží, vepřové a rybího maso, čerstvá vejce, mléko a mléčné výrobky. Některé ekologické produkty končí na trhu jako konvenční výrobky z důvodu chybějících možností bio zpracovatelského průmyslu, například bio jatek.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Od vstupu České republiky do EU se výrazně zvýšil dovoz biopotravin. Většina biopotravin se dováží z Německa, Rakouska, Itálie, také Holandska a Belgie, ale také z Číny, Japonska nebo Turecka. V současné době je na trhu kolem 2 000 bioproduktů, z toho je však 75 % dováženo ze zahraničí. Například velice kvalitní výrobky z kravského mléka jsou dováženy především z Německa a Rakouska.

Aktuální plodiny v ekozemědělství

Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice. Růst zaznamenal také ekologický chov zvířat, a to i přes celkový pokles počtu hospodářských zvířat v EU.

Na konce června 2018 se skupina českých poradců v rámci projektu Ministerstva zemědělství ČR na podporu produkce a odbytu biomléka vydala na dvoudenní exkurzi na Slovensko, jejímž zaměřením bylo pěstování krmných plodin na orné půdě určených pro dojný skot. Hlavním poznatkem exkurze bylo, že v ekologickém zemědělství lze velmi dobře pěstovat plodiny, jakými jsou kukuřice či slunečnice a pro ekologické zemědělství také existují alternativy k hojně v konvenčním zemědělství využívaným sojovým výliskům v podobě slunečnicových výlisků v biokvalitě.

V podniku SEMA HŠ ze Sladkovičova pěstují pšenici, špaldu, ječmen jarní, kukuřici na siláž, zrno i na osivo, hrách, luskoobilnou směsku, vojtěšku, oves, řepku v ozimé i jarní variantě, slunečnici, hořčici, pohanku, sóju a hrášek.

Osiva v ekologickém zemědělství

Jednou z nezbytných znalostí v zemědělství je, že odrůda je základní výnosový faktor, který má až 50% vliv na konečný výnos. České ekologické zemědělství má v průměru oproti zahraničí velmi malé výnosy. Například výnosy pšenice jsou u nás na 59% výnosu oproti konvenčnímu zemědělství, ale ve světě je to až 80%. To je do značné míry zapříčiněno nevhodnými osivy.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Většina ekologických zemědělců má o bioosiva zájem, preferují však osiva jiná, zejména kvůli nabídce, ceně a dopravní vzdálenosti. V současné době se u nás v EZ používají jako osiva certifikované ekologické odrůdy, konvenční nemořená osiva a tzv. farmářská osiva. Z průzkumu Jihočeské univerzity vyplynulo, že se z 63% používají konvenční nemořená osiva, 32% sortimentu jsou farmářská osiva a pouze 5% ekologická osiva. U farmářského osiva se nejčastěji provádějí 3 přesevy, ale objevuje se až 16 přesevů, vhodný je však maximálně jeden přesev.

Dotace pro biofarmy

Každý ekozemědělec může po registraci požádat o dotace formou žádosti adresované na ministerstvo zemědělství. Program pro rozvoj venkova na období 2007-2013 má za cíl podporovat rozvoj ekologického zemědělství, provoz biofarem, zpracování bioproduktů a přispívat ke zvyšování zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Umožňuje také poskytnutí finanční podpory ekologickým zemědělcům formou sazby na obhospodařovanou plochu. Časté změny předpisů, které způsobují nejistotu a nestabilitu v systému však nepříjemně znevýhodňují farmáře a jejich snahy.

Evropská komise požaduje v rámci dotačního programu dodržování několika zásad. V prvé řadě hodlá podporovat pouze určité druhy plodin - řepku, slunečnici a kukuřici. Dále pouze určité druhy zeleniny pěstované ve skleníku - rajčata, papriky a okurky. Podpora všech ostatních druhů plodin a zeleniny nesmí překročit v tříletém rozpočtovém období částku 7 500 euro na jednoho příjemce.

Výše dotací dle stanovených sazeb se pohybují například u zeleniny do 70 % (maximálně 185 148 Kč/ha u okurek, 107 832 Kč/ha u rajčat a 73 850 Kč/ha u papriky), do výše 50 % u ovocných druhů a vinné révy a do 25 % u polních plodin (maximálně 349 Kč/ha u řepky, 145 Kč/ha u slunečnice a 473 Kč/ha u kukuřice).

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #zemědělství #v #ČR #oblasti #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Bizarnosti v Guinessově knize rekordů
• Srovnání Jádra a Obnovitelných Zdroje
• Vlastnosti a Použití Akrylové Barvy
• Složení zemního plynu
• Více o záchranných stanicích