Ekologické zemědělství v České republice: Zákaz důvody a pravidla

Ekologické zemědělství je fenoménem dnešní doby, který postupem času nabývá stále více na významu. Nejenže se s ním zájemce může setkat v podobě biobedýnek na farmářských trzích či bioproduktů dostupných v běžných obchodních řetězcích, ale existuje i celá řada akcí financovaných Českou republikou, které jsou zaměřeny na osvětové a propagační aktivity v této oblasti. Např. měsíc září je od roku 2005 měsícem biopotravin a ekologického zemědělství.

Existuje také řada odborných publikací, které vznikají mj. na půdě nevládních organizací věnujících se prosazování, vzdělávání a výzkumu v ekologickém zemědělství, příkladmo se jedná o ČTPEZ, tedy Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství; Bioinstitut, o. p. s.; EPOS - Spolek poradců v ekologickém zemědělství; PRO-BIO Liga; PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců aj.). Neméně důležité je, že je ekologické zemědělství součástí zemědělské politiky ČR a společné zemědělské politiky EU.

Z nastíněného významu ekologického zemědělství je zřejmé, že se v současnosti neobejde bez příslušné právní úpravy. Právní regulace ekologického zemědělství pochází primárně z legislativní dílny Evropské unie, jedná se konkrétně o Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (dále jen NR834/07), které je doplněno sérií dvou prováděcích nařízení Komise, a to Nařízením Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (dále jen NK889/08) a Nařízením Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí.

Pro české ekozemědělce sehrává významnou roli také zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, potažmo jeho prováděcí vyhláška MZe č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství, ve znění vyhlášky č. 80/2012 Sb. Ve všech těchto předpisech je obsažena regulace jednotlivých oblastí ekologického zemědělství a jsou tak stanovena důležitá pravidla, která musí každá osoba podnikající v ekologickém zemědělství dodržovat.

Přestože se jedná o harmonizovanou regulaci na území celé EU, právě nutnost existence českého zákona je důkazem, že evropská nařízení neobsahují i přes svou rozsáhlou právní úpravu regulaci všech nezbytných aspektů ekologického zemědělství. Český zákon tak doplňuje a rozvádí články evropských nařízení a je přizpůsobením ekologického zemědělství na české podmínky. Tato úprava jak na úrovni EU, tak na úrovni národní je projevem zásady sdílené pravomoci EU tak, jak ji definuje čl.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Přizpůsobení právní úpravy na české podmínky, které v sobě reflektuje hygienické a regionální rozdíly z pohledu podnebných a místních faktorů a zároveň stupeň rozvoje, zvláštní chovatelské postupy, či vůbec sociální, technickou a ekonomickou úroveň země, se projevuje také v jedné ze základních zásad ekologického zemědělství - zásadě flexibility, čili pružnosti, která je zakotvena v čl. 22 NR834/07 a její zařazení mezi obecné zásady ekologického zemědělství vyplývá z čl. 4 písm. d) téhož nařízení. Uplatňování této zásady se děje jak v rámci zásad a pravidel pěstování rostlin, resp.

O významu zásad v právním řádu snad není v současnosti pochyb, přestože před deseti lety by tomu tak ještě nebylo. Zásady dnes představují hlavní ideje sloužící nejen jako východiska právní úpravy a jejího jednotného pojetí, ale odráží i tendence žádoucího vývoje v této oblasti a zákonodárce by měl v jejich duchu vykonávat legislativní činnost. Slouží také jako interpretační pravidla pro aplikační praxi a jsou významným pomocníkem při aplikaci per analogiam.

Jedná se tak o obecné postuláty, které vyjadřují potřebu, účel a také cíle dané právní úpravy. Čtenář by nyní očekával pravděpodobně rozsáhlý rozbor zásad platných pro ekologické zemědělství a vycházejících buď obecně ze zásad práva životního prostředí, nebo ze zásad pro ekologické zemědělství zcela typických. Je pravdou, že většina zásad ekologického zemědělství vychází ze zájmu na ochraně přírody a krajiny, z šetrného přístupu k půdě a z odpovědnosti za situaci na zemědělských pozemcích vůči budoucím generacím.

Jedná se tak výslovně o zásadu integrace ochrany životního prostředí, zásadu únosného zatížení území, zásadu ekonomické stimulace, zásadu nejvyšší hodnoty a nejvyšší možné ochrany, zásadu prevence, předběžné opatrnosti, komplexnosti, zásadu přípustné míry znečišťování ŽP a zásady vztahující se specificky k půdě, čili zásadu ochrany ekologických funkcí půdy, racionálního hospodaření s půdou a na půdě, či zvýšené ochrany některých, produkčních, částí půdy.

Právní úprava výjimek z pravidel ekologického zemědělství je upravena rámcově v čl. 22, čl. 27 odst. 7 písm. b) NR834/07, v podrobnostech dále zásadně v čl. 39-56 NK889/08 a z pohledu specifické národní úpravy je doplněna regulací v § 9 zákona č. 242/2000 Sb. Svou neméně významnou roli, a to z pohledu aplikační praxe, má Metodický pokyn MZe č. 4/2012, kterým se stanovují specifická pravidla pro udělování výjimek z pravidel ekologického zemědělství na použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu a Metodický pokyn MZe č. 5/2012, kterým se stanovují specifická pravidla pro udělování výjimek z pravidel ekologického zemědělství.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Jak je již naznačeno výše, smyslem výjimek je přizpůsobit normy a požadavky ekologického zemědělství zejména místním podnebným nebo zeměpisným podmínkám, zvláštním chovatelským postupům a stupni rozvoje ekologických podniků. Tyto faktory mohou totiž zpomalit vývoj ekologického zemědělství a potřeba výjimek je tak velmi žádoucí. Např. ekozemědělci v oblastech méně příznivých pro ekologické zemědělství by nedokázali splnit přísné podmínky tohoto typu hospodaření, které jsou jinak vyžadované právními předpisy.

Dle znění evropských nařízení můžeme rozlišovat výjimky, které může osoba podnikající v ekologickém zemědělství využívat již za splnění v NK889/08 stanovených podmínek a které se projevují nedodržováním standartních pravidel ekologického zemědělství ve směrech předpokládaných nařízeními, jejichž splnění kontroluje kontrolní subjekt, a výjimky, u nichž je potřeba zvláštní povolení, resp. udělení výjimky, od příslušného orgánu.

Udělování výjimek by mělo být dle bodu (21, 22) Preambule NR834/07 omezeno jen na odůvodněné případy a měly by plnit funkci mezního opatření využívaného jen ojediněle, a to mj. z důvodu zachování důvěry spotřebitelů v produkty pocházející z ekologického zemědělství. Výjimky se proto redukují na minimum, jsou časově omezené a poskytují se pouze v případech uvedených v čl. 22 NR834/07. Mohou být uděleny jak v přechodném období ekozemědělce, tak i po něm. Pravomoc udělit výjimku je pak českým zákonem o ekologickém zemědělství svěřena Ministerstvu zemědělství a Ústřednímu a kontrolnímu zkušebnímu ústavu zemědělskému, který povoluje výjimky pro použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu.

Před 1. 1. 2010 udělovaly výjimky kontrolní subjekty působící v ekologickém zemědělství, toto však změnil čl. 27 odst. 7 písm. Výjimky jsou udělované ve správním řízení formou správních rozhodnutí. Na jejich udělení není právní nárok. Od 1. 1. Ministerstvo zemědělství si může při udělování výjimek vyžádat odborné stanovisko kontrolního subjektu, který vykonává u příslušné osoby podnikající v ekologickém zemědělství požadující udělení výjimky kontrolní činnost.

Příklady výjimek v ekologickém zemědělství

• Zásahy na zvířatech - Odrohování nebo tlumení růstu rohů skotu; Odrohování nebo tlumení růstu rohů koz; Kupírování ocásků u ovcí; Kupírování ocásků a ořezávání zubů selatům, krácení zobáků drůbeži.
• Vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích.
• Katastrofické události.
• Nákup zvířat na ekologickou farmu (resp. přivedení zvířat z konvenční farmy), který se řídí čl. 9, čl. 38, čl.
• Souběžná produkce stejného živočišného druhu, která se řídí čl. 40 odst. 2 NK889/08. Pozn. Na souběžnou produkci stejného rostlinného druhu se dle čl. 40 odst. 1 nežádá výjimka na Ministerstvo zemědělství, ale musí být provozována v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 1.
• Použití syntetických vitaminů A, D, E pro přežvýkavce, které se řídí přílohou VI, částí I.
• Povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství, které se řídí čl. 29 odst.

Cílem této výjimky je postupně minimalizovat zásahy na zvířatech. Právní oporou pro udělování této výjimky je čl. 18 odst. 1 NK889/08, dle kterého se v ekologickém zemědělství „pravidelně neprovádějí operace, jako je připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odnímání rohů. Nicméně některé z těchto operací mohou být v jednotlivých případech povoleny příslušným orgánem z důvodů bezpečnosti, nebo pokud mají za cíl zlepšit zdraví, životní podmínky či hygienu zvířat.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V případě odrohování skotu nebo koz se posuzuje při udělení výjimky věková kategorie, tedy zda se jedná o telata, dospělý skot, kůzlata, dospělé kozy a kozly. Pro provedení tohoto zákroku je nejvhodnějším stářím věk do 4 týdnů, který vychází z § 7 odst. 3 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. V případě starších zvířat, tj. dospělých, se udělují výjimky individuálně na každý kus.

Tyto zákroky mohou být provedeny pouze za použití vhodné anestezie a může je provést pouze osoba odborně způsobilá podle § 59 zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů. Odrohování musí proběhnout v souladu s oběma zákony, tedy jak se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, tak s veterinárním zákonem. Cílem omezení kupírování ocásků u ovcí je minimalizovat kupírování jatečných jehňat a zcela zakázat kupírování jehňat starších 8 dnů.

stáří 8 dnů, tzn. později kupírování nelze provést. Tato výjimka směřuje k umožnění zapojení malých zemědělských podniků s chovem skotu do ekologického zemědělství. Právní ukotvení pro udělení této výjimky se nachází v čl. 39 NK889/08, podle nějž je možné povolit vazné ustájení skotu v malých zemědělských podnicích, není-li možné ho chovat ve skupinách vyhovujících jeho etologickým potřebám a to za podmínky, že má skot dle čl. 14 odst. 2 NK889/08 během období pastvy přístup na pastviny či minimálně dvakrát v týdnu přístup na otevřená prostranství, není-li pastva možná.

Touto výjimkou je umožněno osobám podnikajícím v ekologickém zemědělství překonat škody způsobené přírodními či jinými katastrofickými událostmi, aniž by musely ukončit svou činnost v ekologickém zemědělství. Právním základem je čl. 47 NK889/2008. K žádosti o udělení výjimky tohoto typu musí žadatel doložit přesvědčivé důkazy o rozsahu a místě katastrofy, která postihla jeho podnik.

Jedná se např. o fotodokumentaci s popisem rozsahu škod, specifikaci celkových potřeb obnovy hospodaření, vyjádření místní samosprávy, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Českého hydrometeorologického ústavu, Krajské veterinární správy apod. V žádosti je vhodné úvést časový plán obnovy ekologického režimu hospodaření po katastrofě, popis dočasných opatření za účelem pokračování v ekologickém zemědělství a požadovanou dobu platnosti výjimky.

Mimo tuto individuální výjimku, o kterou musí žadatel zažádat, je možné také povolení plošné generální výjimky v situacích, kdy se jedná o katastrofické události velkého rozsahu, jako povodně, klimatické extrémy či nebezpečné nákazy. Osoba podni...

tags: #ekologické #zemědělství #zákaz #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Recenze popelnice HEIDRUN
• Nakládání s komunálním odpadem v ČR
• Zábavné aktivity o vodě
• Recenze likvidace vozidel ve Šternberku
• Sci-fi cestování časem