Ekologičtí aktivisté v Jeseníkách: Historie a současnost

Ekologičtí aktivisté ze Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha obvinili Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, že při kácení kůrovcem napadených stromů v lesích v druhé zóně CHKO Jeseníky způsobily rozsáhlé holiny.

Intenzivní kůrovcová těžba se podle předsedy Společnosti přátel Jeseníků Ondřeje Bačíka týká rozsáhlé oblasti horských lesů od Drakova přes Starou Horu, Koberštejn, Přední Jestřábí až po hranici rezervace Rejvíz a umožnila ji výjimka vydaná Správou CHKO Jeseníky.

Společnost přátel Jeseníků proti této výjimce podala loni v prosinci odvolání, které nyní podle Bačíka posuzuje MŽP ČR.

Říct na Šumavě, že jste tam s Hnutím DUHA na oslavě 10 let blokády u Ptačího potoka, zaručeně přivodí reakci místních lidí. Pamatují si vyhrocené emoce, které byly využité pro názorový spor o to, do jaké míry řešit kůrovcovou kalamitu v národním parku kácením napadených stromů.

Zatímco po šrámech na vztazích mezi aktivisty, správou Národního parku Šumava a místními ještě někde přetrvávají nezacelené jizvy, příroda už se posunula o velký kus dále. Obnovující se les u Ptačího potoka v NP Šumava, zhruba 10 let po kůrovcové kalamitě. Stromy zde nebyly káceny a poskytly tak stín a živiny pro obnovu lesa.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Les u Ptačího potoka, kde tehdejší Správa NP Šumava začala kácet stromy napadené kůrovcem, se úspěšně obnovuje. I ekologický aktivista se obtížně brání myšlence, že je tu bordel. Množství kmenů popadaných jeden přes druhý téměř znemožňuje lesem u Ptačího potoka na Šumavě projít. A také se sem až na výjimky nesmí, protože se jedná o území I.

Exkurze do míst NP Šumava, kde probíhala blokáda kácení stromů v roce 2011. Spor, který se tu o bezzásahovost vedl, přivedl v roce 2011 na Šumavu stovky občanů, kteří protestovali proti zasahování do přirozeného vývoje lesa. Tehdejší ředitel Správy Národního parku Šumava Jan Stráský byl zastáncem lesnického hospodaření a ochrany lesa motorovou pilou. A v bezzásahovém území zahájil kácení stromů napadených kůrovcem.

Podle ekologických organizací a přírodovědců k tomu neměl nejen odborné důvody, ale ani potřebné výjimky ze zákona. Kácení stromů bylo napadeno u soudu, nicméně vedení parku na jeho rozsudek nečekalo.

Namísto Správy parku se tak za nezasahování postavili ekologičtí aktivisté, kteří v červenci zahájili občanskou blokádu lesa nazývaného Na Ztraceném. Trvala zhruba měsíc.

Do sporu byla vtažena nejen Správa parku a její zaměstnanci, ale i policie, která se postavila na stranu Správy parku a snažila se účastníky blokády vyvádět z lesa. A tato polarizace názorů v řadách některých účastníků zanechala šrámy dodnes.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Blokáda na Ptačím potoce 25. 7. Účastníci blokády bránili kácení na území o velikosti cca 280 hektarů, s porostem horských podmáčených smrčin. Neuzavřený zůstává jediný soudní spor: žaloba proti postupu speciální policejní jednotky.

Krajský soud v Plzni na podzim 2011 konstatoval, že policejní zásah byl nezákonný. Tento rozsudek ale rozporoval Nejvyšší správní soud, když na podzim 2015 vyhověl kasační stížnosti policie. Dnes je spor u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Po blokádě v roce 1999 na Trojmezné, v roce 2003 na Pramenech Vltavy se jednalo o v pořadí třetí blokádu na Šumavě.

Z podoby lesa v různých lokalitách se dá číst, kam se těžaři s motorovou pilou dostali a jaké části lesa zůstaly částečně nebo úplně bez zásahu. V územích, kterým se lesnické zásahy vyhnuly, je velká řada nových stromků, které mohli pro svůj růst využít živiny a stín ze dřeva, které bylo v lokalitě ponecháno.

Naopak v místech, které byla pro firmy provádějící těžbu dostupnější a bylo tam pokáceno, odkorněno a naporcováno větší množství stromů, se proces obnovy lesa zpomalil. Na všech lokalitách ale zůstalo dřevo ležet a lebylo z lesa odvezeno.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Pod pojmem les jsme navyklí vnímat často jen vzrostlé stromy. Nicméně jak upozorňovali přírodovědci, les v některých případech prochází i stádii, kdy na čas přežívá v půdě - v živinách, semenech a fauně a flóře v půdě. A v národních parcích, které slouží ke studiu a ochraně přírodních procesů, se podle dnešního poznání vyplatí dát prostor přirozené obnově.

Mrtvé dřevo podporuje obnovu lesa. Blokáda na Ptačím potoce měla význam jak pro konkrétní lokalitu, o kterou se "bojovalo", tak pro další bezzásahová území v národních parcích. Spustila totiž sérii rozhodnutí, které vedly až k novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny, která nerušenému vývoji lesa v národních parcích přeje.

Ekologické hnutí hodnotí po deseti letech blokádu u Ptačího potoka jako úspěch.

Přesně před 10 lety dne 15. července 2011 byla zahájena nenásilná občanská blokáda, při níž po několik následujících týdnů několik stovek dobrovolníků a ochránců přírody z celé republiky zabránilo vykácení cenné lokality v okolí Ptačího potoka (někdy také nazývané Na Ztraceném) v oblasti Modravských slatí národního parku Šumava. Dnes je místo blokády součástí jádrových přírodních zón ponechaných samovolnému vývoji. Oblast se stala významným místem, kde mj. žije a hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec.

„Díky blokádě se podařilo zachránit jedinečné zbytky horského smrkového lesa a současně biotu s ním spojenou. Místo obrovské holiny zde tedy na velké části Ptačího potoka zůstaly přirozené ekosystémy a žijí zde dále svým nerušeným životem.

V roce 2011 dal čerstvě jmenovaný ředitel Správy NP Šumava a bývalý politik Jan Stráský pokyn k zahájení plošné těžby v místech, která byla již několik let Správou parku zařazena do širší oblasti ponechané samovolnému vývoji. Těžba navíc neměla potřebné zákonné výjimky z ochrany vzácných živočišných druhů, ze zákazu poškozovat ekosystémy či k zákazu poškozovat evropsky chráněnou lokalitu.

Hnutí DUHA podalo podnět České inspekci životního prostředí a Policii České republiky. Když nebylo těmito příslušnými orgány kácení zastaveno, zahájili ekologičtí aktivisté a další občané nenásilnou blokádu kácení.

Blokáda pokračovala navzdory nasazení speciální policejní zásahové jednotky, která blokádníky odnášela či odváděla z místa těžby a odvážela je k výslechům. Účastníci blokády bránili kácení na 280 hektarech cenných horských a podmáčených, místy i rašelinných smrčin, z toho 32 hektarů se těžařům objednaných tehdejším vedením Správy parku podařilo pod „ochranou“ policie vykácet.

Blokáda trvala do poloviny srpna 2011, kdy nechal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), který ředitele Stráského jmenoval, kácení na Ptačím potoce zastavit. Díky blokádě na Ptačím potoce bylo kácení zastaveno i na několika dalších, obdobně cenných lokalitách (např. kaňon Křemelné, Jezerní hřbet).

Česká inspekce životního prostředí udělila později Správě NP Šumava za nezákonné kácení mj. Dnes je oblast Ptačího potoka součástí jádrové přírodní zóny NP Šumava, která je ze zákona ponechána samovolnému vývoji a přírodním procesům. Aktuální data z monitoringu početnosti mladých stromů (prováděného pracovníky Správy NPŠ) ukazují, že les se v lokalitě Ptačího potoka úspěšně samovolně obnovuje.

Početnost zmlazení dle zjištění na tamějších výzkumných plochách činí průměrně 6120 mladých stromů na hektar.

„Blokáda kácení u Ptačího potoka v roce 2011 se stala, stejně jako blokáda kácení Trojmezenského pralesa v roce 1999, významným milníkem vývoje Národního parku Šumava. A troufám si říci nejen Šumavy.

Zřejmě kvůli blokádě a dalším občanským protestům pak tehdejší vedení Správy NPŠ v následujících letech v tak masivním kácení v oblastech již dříve ponechaných samovolnému vývoji nepokračovalo.

Krajští politici z Jihočeského a Plzeňského kraje, místní senátoři i ministr Tomáš Chalupa však iniciovali návrh kontroverzního nového zákona o národním parku Šumava, který by ochranu přírody a krajiny v tomto území prakticky zrušil.

Neustálé prudké spory o směřování NP Šumava zvýrazněné mimo jiné blokádou vedly později nového ministra životního prostředí Richarda Brabce k předložení novely zákona o ochraně přírody, která upřesnila pravidla péče o české národní parky.

Novela byla schválena v roce 2017 a poprvé jasně zakotvila, že dlouhodobým cílem národních parků je ochrana samovolného vývoje přírody na nadpoloviční většině území každého z nich. K tomuto cíli v současnosti směřuje i Správa NP Šumava.

V roce 2020 začala platit nová zonace NP Šumava, která vymezila území divoké přírody (tzv. zónu přírodní) na 27,7 % národního parku (včetně oblasti Ptačího potoka) a na dalších 24,6 % vymezila zónu přírodě blízkou.

tags: #ekologičtí #aktivisté #Jeseníky #historie #současnost

Oblíbené příspěvky:

• Prevence SIDS
• Tipy pro ekologické zavlažování
• Správné třídění odpadu
• Význam mechů v přírodě
• Zdroje emisí v domě