Ekologický chov králíků: Zásady a postupy

Chov králíků u nás historicky zastával roli převážně samozásobitelskou. Byl významným zdrojem masa v domácnostech, ale i kvalitní suroviny pro kožešnický průmysl. Králíci jsou vděčnými chovanci i dnes především u hobby chovatelů, méně často pak v zemědělské velkovýrobě. Mohou však být i zajímavou alternativou pro chovatele v systému ekologického zemědělství a příležitost, jak rozšířit nabídku zemědělských produktů a potravin nabízených přímo na farmě.

Zásady ekologického chovu králíků

Způsob chovu a krmení králíků v ekologickém zemědělství se významně liší od faremních velkochovů. Je založen na skupinovém ustájení, vnitřních i venkovních výbězích a na maximálním využívání pastvy a zkrmování objemných krmiv. Základním principem je uspokojit přirozené životní potřeby králíků.

Zásady ekologického chovu králíků upravuje NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/848 a příslušné PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) - např. č.

Pro založení eko chovu králíků lze převést stávají konvenční podnik s chovem králíků bez specifických požadavků na původ zvířat. Tedy do přechodného období vstupují všechna dosud chovaná zvířata. Stávající eko zemědělec, který chce začít s chovem králíků, může pro vytvoření nového stáda nakoupit zvířata i z konvenčních chovů. Ta ale musí být mladší tří měsíců. Jejich počet však nesmí překročit ročně 20 % zvířat z počtu králíků v základním stádě (u malých chovů do 10 ks králíků pak max.

Pro podmínky chovu králíků v ekologickém zemědělství je vhodné vybírat taková plemena a jejich křížence, kterým vyhovuje chov ve venkovním prostředí.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Ustájení a chov králíků

Způsob ustájení králíků vychází z požadavku na skupinový chov. V pastevním období se králíci chovají v mobilních kotcích přímo na pastvině, nebo v pevných kotcích, ale s přístupem na pastvinu. Velikost kotců se volí tak, aby bylo možné ve výkrmu tvořit skupiny v návaznosti na jednotlivé vrhy (z jednoho či několika vrhů).

Zkušenosti z praxe ukazují, že velikost skupiny vykrmovaných králíků nemá být příliš veliká. Ideálně ve velikosti 1-2 vrhů. Výkrm králíků ve větších skupinách je nutno zvážit s ohledem na možný výskyt agresivního chování jedinců, zvláště při tvorbě nových skupin.

V prostorách pro ustájení se požadují čisté, suché a podestýlané plochy pro odpočinek, bez roštů. Pro samice se používají budníky pro stavbu hnízda, v minimálním počtu jeden na každou samici. Pro stavbu hnízda předkládáme vhodný přírodní materiál (seno, slámu, apod.). Týden před porodem a v době kojení jim do nich přístup nijak neomezujeme.

Králíčata je povoleno odstavit nejdříve 42. den po narození. Výhodou jsou vyvýšené plochy pro odpočinek nejen kojících samic, ale i v kotcích pro ostatní králíky. Ve venkovních plochách kotců je jejich budování povinné.

Krmení králíků v ekologickém zemědělství

V konvenčních faremních chovech jsou králíci krmeni téměř výhradně granulovanými krmivy s vyváženým poměrem živin, které uspokojují živinové a nutriční požadavky jednotlivých kategorií králíků. Ne vždy bývá králíkům předkládáno seno a v závislosti na skladbě granulí to ani nemusí být nezbytné.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

V ekologickém zemědělství se naopak klade důraz na zkrmování objemných krmiv, především pak na využívání píce z pastevních porostů a v mimopastevním období na sušené pícniny. Dávka jadrných krmiv je pak limitována maximálním podílem 40 % z celkové krmné dávky (počítáno v sušině).

Aby objemná krmiva uspokojila požadavky zvířat na množství a kvalitu jednotlivých živin, musí být vyrobena ve špičkové živinové kvalitě. Tomu odpovídá píce z mladých, nepřestárlých rostlin. Např. pastevní porost trav ve fázi prodlužování obsahuje asi 17-20 % NL v sušině, zatímco v době zrání semen pak už jen kolem 5 % NL v sušině. Podobnou dynamiku vývoje projevují i změny obsahu cukrů apod.

Zvláštní důraz je nutno klást na hygienickou kvalitu krmiv (bez plísní, hniloby, zapaření, znečištění). V zimní krmné dávce tedy seno neplní jen funkci donora vlákniny, ale jako dominující pícnina musí být i zdrojem základních živin, především bílkovin. Takové seno lze vyrobit jen z mladých porostů. V pastevním období seno může naopak plnit roli dietetického doplňku - jako zdroj efektivní vlákniny při zkrmování velmi mladých pastevních porostů.

Složení BIO krmných směsí pro králíky

Složení králičích krmných BIO směsí se liší od těch konvenčních. Konvenční krmné směsi pro králíky mají parametry kompletního krmiva, kde se klade důraz na živinové a zvláště nutriční parametry. Musí obsahovat mj. stanovené množství a poměry NDF, ADF a ligninu pro udržení fyziologické rovnováhy trávicího traktu a současně dostatečné množství bílkovin i sacharidů potřebných pro růst, laktaci apod. Jsou koncipovány tak, že k nim není nutné předkládat seno.

BIO králičí krmná směs je krmivo doplňkové, protože nikdy netvoří jedinou ani hlavní složku krmné dávky. Může tvořit max. 40 % krmné dávky (v sušině). Většinu požadavku na dotaci vlákniny plní objemná krmiva, jadrná krmiva vnáší především chybějící živiny, typicky bílkoviny, sacharidy a minerální látky.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Obsah NDF, ADF a ligninu se tedy posuzuje u krmné dávky jako celku (včetně objemných krmiv), nikoliv u každé jednotlivé složky krmné dávky. Jejich obsah v krmné směsi nemá rozhodující význam jako u konvenčních směsí.

Pro krmení králíků nelze využít krmiva obsahující antikokcidika, GMO suroviny, syntetické aminokyseliny ani extrahované šroty.

Obecné zásady ekologického chovu hospodářských zvířat

Jedna ze základních podmínek v chovu hospodářských zvířat je zákaz živočišné produkce bez zemědělské půdy. Pro všechny druhy zvířat pak platí, že v zájmu jejich zdraví musí být prováděna preventivní opatření, např. chovatelské postupy, kvalitní krmivo, vhodné ustájení.

Pokud se v zájmu zdraví zvířete rozhodne veterinární lékař použít chemicky syntetizovaná alopatická léčiva nebo antibiotika, platí, že ochranná lhůta od posledního podání takového léčiva a následné použití jeho bioproduktu k výrobě potravin je dvojnásobná oproti zákonné ochranné lhůtě.

Jsou upravena také pravidla pro to, jak má vypadat a jak má být velký životní prostor jednotlivých druhů zvířat, výběhy, v některých ohledech pak i kvalita, původ a složení krmiv. Tady platí všeobecně tendence k tomu, krmit krmivy z vlastní zemědělské produkce, případně usilovat o co nejvyšší míru lokálnosti. Taky je tu požadavek na velmi vysokou míru krmiv s původem v EZ a naprostý zákaz GMO krmiv nebo krmiv z GMO získaných.

Plemenitba králíků v ekologickém chovu

Plemenitba králíků v ekologickém chovu využívá přirozené připouštění. Inseminace není zakázána, ale v ekologickém režimu se jeví v současné době jako neefektivní.

K plemenitbě by měla být vybírána zvířata bez poruch zdraví a dědičných vad. Dále jedinci, kteří měli v odchovu nejlepší přírůstky, pocházejí z nejpočetnějších a vyrovnaných vrhů. Při výběru pro další chov je důležitý i exteriér. Vzhledem k tomu, že cílem ekologického chovu králíků je především produkce masa, je vhodné volit králíky s velmi dobrými šířkovými a délkovými proporcemi a s velmi dobrou zmasilostí a osvalením těla.

Do chovu zařazujeme zdravá a vyspělá zvířata, což je u středních plemen ve věku 7-9 měsíců s hmotností nejméně 3,5 kg. Pohlavní dospívání u této skupiny plemen nastupuje asi ve 3-4 měsících věku, a proto je nutno vytvořit skupiny dle pohlaví, aby se zabránilo neplánované březosti.

V ekologickém chovu je možné uplatnit individuální přirozenou plemenitbu, která spočívá v zapouštění jednotlivých králic příslušným samcem. Na jednoho samce se počítá s 8 - 15 králicemi. Platí zásada, že králice se vpouští do kotce k samci.

Dále je možné využít skupinovou přirozenou plemenitbu, kde se k samci přiřazuje 6 - 8 králic. Říje králíků se nejlépe projevuje v jarním období, ale jsou schopni rozmnožování během celého roku. U králice se projevuje specifickým chováním, jako je např. tření spodní čelisti, pysku či krku o hrany v kotci, časté prohrabávání podestýlky, vytrhávání chlupů, snaha o stavbu hnízda, vnější pohlavní orgány jsou zduřelé.

Březost se u králice projevuje změnou chování. Nespolehlivější metoda zjištění březosti je opatrná palpace, kterou je možné provádět od 12. dne po zapuštění. V posledním týdnu březosti je možné pozorovat zvětšené břicho, mléčné bradavky a typické je pro králici shánění materiálu na stavbu hnízda. Porod probíhá především v noci, je nutné zajistit králici klid. Mláďata se rodí slepá, neosrstěná se špatnou termoregulací, nejčastěji v počtu 6 - 10 ks.

Vhodná plemena pro ekologický chov

Pro účely ekologického chovu králíků zaměřeného na produkci masa je vhodné použít plemena střední (velký světlý stříbřitý, novozélandský bílý, novozélandský červený, kalifornský, český albín, nitranský a další).

Je vhodné chovat místní plemeno řazené mezi genové rezervy (český albín, český strakáč, moravský modrý, český červený, moravský hnědooký), tím dojde k podpoře tezí o podpoře biodiverzity, ochraně genofondu původních plemen hospodářských zvířat a jejich využití.

Vhodnost středních plemen pro účely ekologické produkce spočívá v tom, že se vyznačují masným typem, pro který je charakteristické výborné osvalení pánevních končetin a hřbetu. Další důležitou vlastností středních (masných) plemen je výborná reprodukční schopnost (plodnost) tj. počet a hmotnost narozených mláďat a ranost plemene. Ranost umožňuje králíky brzy zařadit do reprodukčního procesu.

Další požadovanou vlastností je schopnost výborně zužitkovat ekologicky vyprodukované krmivo a dosahovat optimálních přírůstků. K porážce jsou vhodní králici o živé hmotnosti 2,6 - 3,4 kg s minimálním věkem při porážce 110 - 130 dnů. Králice středních plemen musí pravidelně zabřezávat a rodit v dostatečném množství zdravé potomstvo. U samců je plodnost dána schopností produkovat dostatečné množství kvalitního spermatu a ochota ke skoku.

V podmínkách ekologického chovu je možno chovat králíky v čisté formě zvoleného plemene nebo volit vhodné užitkové křížení s využitím heterozního efektu. Králíci, kteří vznikli křížením, mají větší životaschopnost, jsou zdravější, mají rychlejší růst a králice rodí větší počet životaschopných mláďat.

V ekologickém chovu králíků zaměřeného na produkci masa je vhodné využít užitkové křížení diskontinuitní, kde je křížení v určité generaci ukončeno a všichni hybridní králíci obou pohlaví určeni k výkrmu jsou následně poraženi.

tags: #ekologický #chov #králíků #zásady

Oblíbené příspěvky:

• Recenze a průvodce výběrem odpadkových pytlů a boxovacích pytlů
• Připojení sušičky Beko k odpadu
• Století Valašského muzea
• vliv oxidů dusíku na ovzduší
• Indiánská symbolika panterů