Ekologický chov mléčného skotu: Postupy a etické aspekty

Podobné dotazy přicházejí poměrně často a týkají se etiky chovu a kvality mléka. Jak si vedou ovčí a kozí mléko v porovnání s klasickým velkochovem krav na mléko? Zaručuje bio mléko, pokud je kravské, že krávy běhaly volně po pasece a měly se dobře?

Ekologické zemědělství je druhem zemědělského hospodaření, které se vyznačuje šetřením přírodních zdrojů a omezením či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí. Chov zvířat probíhá v souladu s jejich etologickými požadavky, je regulováno používání veterinárních léčiv a používají se šetrné zpracovatelské postupy.

Legislativa a kontrola v ekologickém zemědělství

Od data vstupu České republiky do Evropské unie (1. 5. 2004) platí v České republice přímo nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, upravuje pouze ty oblasti, které nejsou zahrnuty v nařízení Rady a Evropská unie je ponechává na národní úpravě jednotlivých členských států. Zákon ani nařízení Rady neřeší otázku státní podpory ekologického zemědělství, nebo poskytování dotací pro ekologické zemědělství. Tato problematika je řešena příslušným nařízením vlády, pro rok 2005 je to nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

Je nezbytné zdůraznit, že ekologičtí zemědělci musí dodržovat nejen tento zákon a nařízení, ale i další obecně platné předpisy v oblastech, které nejsou upraveny zákonem a nařízením. Jedná se např. o právní předpisy týkající se evidence zvířat, krmení, pohody zvířat atd.

Kontrolními organizacemi, které zajišťují odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství, jsou KEZ o.p.s. se sídlem v Chrudimi, ABCERT GmbH se sídlem v Brně a společnost Biokont CZ, s.r.o. se sídlem v Brně.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Přechod na ekologické zemědělství

Přechodné období je období, kdy se uskutečňuje přechod konvenční farmy na ekofarmu. Začíná dnem, kdy konvenční zemědělec doručí žádost o registraci na Ministerstvo zemědělství, trvá 2 roky na orné půdě, travních porostech a u chovu ryb a 3 roky u sadů, vinic a chmelnic. Doba přechodného období musí být dodržena u orné půdy před vysetím plodiny, u travních porostů před využitím produkce z tohoto porostu jako krmiva (pastvou nebo sklizní) a u sadů před první sklizní.

V případě provozování konvenční farmy i ekofarmy jedním zemědělským podnikatelem musí být na každé farmě chovány jiné druhy hospodářských zvířat a pěstovány jiné druhy zemědělských plodin, především z důvodu vyloučení možné záměny produktů z konvenční farmy za produkci z ekofarmy. Např. nelze chovat na ekofarmě a na konvenční farmě skot, a to ani v případě chovu masného skotu na ekofarmě a mléčného skotu na konvenční farmě. Naopak lze pěstovat na ekofarmě a konvenční farmě takové druhy plodin, jejichž produkce je od sebe snadno odlišitelná, např. pšenici špaldu a pšenici setou, červené a bílé zelí, jasně odlišitelné odrůdy ovoce a zeleniny atd.

V ekologickém zemědělství je možné chovat pouze ty druhy hospodářských zvířat, které jsou uvedeny v § 2 vyhlášky č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství (skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíky, drůbež, ryby a včely). Zvířata zde neuvedená mohou být na ekofarmě chována pouze jako zájmový chov, který není předmětem podnikání (např. chov holubů). Pokud je chov předmětem podnikání, nesmí být součástí ekofarmy (např. farmový chov jelenovitých, nutrií atd.). Pokud nejsou jelenovití chováni faremním způsobem, ale jako lesní zvěř v uznané oboře v souladu se zákonem o myslivosti, mohou být součástí ekofarmy.

Etické aspekty a kvalita života zvířat

Důležité je uvědomění, že chov, kde jsou přítomné 3 ovce může být pro zvířata stejně devastující, jako chov o 1000 kusech. Vždy záleží na tom, kdo zvířata chová a jak se k nim chová. U 1000hlavého stáda je zcela nereálný osobní přístup, zatímco u 3hlavého stáda možný je. V ekologickém zemědělství je zcela striktně zakázán vazebný chov. V ekozemědělství je povinnost alespoň určité výměry pastvy na jedno každé zvíře. Zvířata nesmí být odrohována. Telata musí být krmena kravským mlékem alespoň po určitou dobu (není to ovšem otázka kvality života zvířat, ale kvality masa, které následně půjde pro odběratele), rozuměj, to, že musí být krmeny mateřským mlékem neznamená, že musí sát od matky.

Pokud se však stanu producentem a nikoli pouze samozásobitelem s občasným prodejem přebytků, jsem pravděpodobně velmi atakován možností použít dojné zvíře jako výrobní prostředek. Na jedné straně mohu zlepšovat fyzickou i psychickou kondici zvířete, na druhé straně však mohu také chtít maximalizovat zisky. Není totiž možné maximalizovat produkci mléka i s kvalitní pastvinou a kvalitním krmivem do nekonečna. V určitý okamžik se dojnice s vysokou produkcí mléka natolik vyčerpává, že ani chov ve velmi dobrých podmínkách nepomůže k přirozenému stavu zvířete a při dlouhodobé vysoké produkci se časem problémy s dojnicí projeví.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Co se týká etiky chovu samotných zvířat, většinou se, a to i článek zmiňovaný v úvodu, rozpravy o etice nedokáží odstřihnout od potřeby spojovat dobré životní prostředí dojnic od ekonomického zisku. Rozuměj - v čím přirozenějším a příjemnějším prostředí se dojnice nachází, tím je v konečném důsledku produktivnější a výdobytky z ní jsou kvalitnější - na této rétorice se většinou staví. Pokud od tohoto hlediska odhlédneme, můžeme se podívat i na samotné zvíře, které je v každém případě zotročeno.

Kvalita mléka v ekologickém a konvenčním zemědělství

Co se týká kvality mléka, není mezi bio mlékem a konvenčním mlékem příliš zásadní rozdíl. Pokud bychom předpokládali, že eko zemědělec je uvědomělý nadčlověk, můžeme předpokládat, že kvalita mléka bude lepší. Nadčlověkem je míněno - zcela jiný přístup, jiné plemeno krav, minimální touha po maximalizaci zisku, velká osobní dřina. O tom, jak bude složení mléka vypadat, totiž rozhoduje hlavně krmivo a ne nutně režim ekologického zemědělství. Zde je nutné podotknout, že pastva dojnic je v konvenčním zemědělství vyloženě utopie. a to proto, že se týká celku.

V okamžiku, kdy potřebu nasytit se člověk deleguje na stroje a chemii, je vždy zadělán v tomto ohledu na problém. Je také velmi důležité si uvědomit, že lidé už to v současné době dělat prostě a jednoduše nebudou.

Alternativní druhy chovu a prodej mléka

Ano, chov koz je obecně více situován do malých chovů (důležité je vždy, že kozy by naopak nikdy neměly být chovány v počtu jednoho kusu, potřebují stádo, to se týká i ostatních přežvýkavců). Chov ovcí na mléko v ČR je minimální. Chov krav pro tržní produkci mléka je v ČR ve většině situován do velkých, konvenčních chovů (Ekochovy zaujímají cca 2 %).

Prodej ze dvora je v dnešní době poměrně benevolentní, problém tedy není vyloženě v legislativě. Možnost najít si blízkého chovatele, kterého osobně navštívím a prohlédnu si jeho chov, k výše zmíněnému je zcela jedno, zda je to konvence či eko-chov. Pokud chci jednoznačně schváleného producenta mléka, mohu si ho najít v této databázi. Mějme na paměti, že mlékomat neznamená prodej ze dvora. Mlékomat znamená vyrušení jednoho a více článků na mléčné distribuční cestě. Mlékomat může být ale pouze přímým prodejním místem obrovského velkochovu. I zde je nutná obezřetnost a seznámení se s dodavatelem do mlékomatu a jeho chovem. Stejně tak prodej ze dvora neznamená vždy prodej z malého chovu. Pokud nechci nebo nemohu takového farmáře najít a chci projít běžnou procedurou nákupu v obchodech, pak kupovat mléko s bio- certifikací.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Ekologické zemědělství v číslech

V roce 2005 bylo registrováno 829 ekologických podnikatelů, žadatelů o registraci, kteří obhospodařovali 254 982 ha půdy. Strukturálním šetřením v zemědělství ZEM 2005 (Farm Structure Survey - FSS), které se uskutečnilo na podzim roku 2005, bylo vyšetřeno celkem 599 ekologicky hospodařících zpravodajských jednotek.

Jak vyplývá z šetření Spolku poradců v ekologickém zemědělství ČR pro projekt Podpora rozvoje regionálního odbytu biopotravin, působilo v České republice na konci roku 2009 celkem 77 ekologických chovatelů dojnic, 14 chovatelů koz a 5 chovatelů ovcí s faremním zpracováním. Ekologičtí chovatelé dojnic, včetně těch v přechodném období, 97,2 % své produkce mléka prodávají do mlékáren na další zpracování. Přibližně 0,3 % produkce je použito pro vlastní potřeby zemědělců a 2,5 % vyprodukovaného mléka je zpracováno přímo na farmě na výrobky s přidanou hodnotou.

Počet bio dojnic se dnes pohybuje okolo 7 tisíc kusů. Jejich podíl představuje zhruba 2 % celkového stavu dojnic v ČR, což se blíží evropskému průměru (v EU je podíl ekologických dojnic zhruba 3 % z jejich celkového stavu). Produkce biomléka za deset let stoupla až trojnásobně na 32 mil. litrů, což odpovídá 1,2 % celkové produkce mléka v ČR.

V posledních letech se užitkovost v EZ pohybuje v rozmezí 4 600 až 5 600 litrů na dojnici a rok, což představuje 65 % až 75 % užitkovosti v konvenci. To zhruba odpovídá podílu užitkovosti bio dojnic vůči konvenčním dojnicím i v EU.

V ekologickém zemědělství se skot chová v menších stádech než v konvenci. Téměř polovina konvenčního skotu je chována v podnicích s počtem zvířat nad 1000 kusů.

Osobní uvědomění a preference

V okamžiku, kdy začnu vnímat nesmyslnost , šílenost toho, co jím, začnu většinou pociťovat, že mi chybí přirozenost. V tomto okamžiku bych neměl dopustit, abych se místo pohledu sám do sebe a položení si otázky, co je priorita mého života, jako jedince, začal řešit jídlo. Vždy je důležité upřednostňovat místní malou produkci, kde mám osobně páku na změnu a také uvědomění, že stejně jako já často preferuji koupi mléka v obchodě, protože je to mléko již pasterované, zabalené a trvanlivé, nemám problém s jeho dovozem, neboť pravděpodobně již nakupuji i další nákup a vezmu to při jednom a v rámci vlastní pohodlnosti si prostě přihodím i mléko (a jakoukoli jinou potravinu) aniž bych si uvědomil, že mléko produkuje živé zvíře, které se nyní stalo díky mně výrobním nástrojem, stejně tak musím pochopit, že zemědělec, který mléko „vyrábí“ v rámci své pohodlnosti zvíře uváže, nenechá ho běhat po pastvině, neboť by ho musel před dojením opět nahánět zpět. V rámci vlastní pohodlnosti sedne do ještěrky a naveze mu ke šlabu senáž, siláž a jádro. Nechá zvířatům tvrdou podlahu, která se mnohem lépe umývá a čistí, protože musí zvířata udržovat v čistotě. Zvířata jsou pro něj v tuto chvíli výrobním prostředkem.

Tabulka: Srovnání užitkovosti dojnic v ekologickém a konvenčním zemědělství

tags: #ekologicky #chov #mlecneho #skotu #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Odpadky v lese a zvířata
• Zkušenosti s CK Topinka a školami v přírodě
• Vzor Plné Moci pro Eko Likvidaci
• Nahrávky noční přírody
• Konference o mokřadech