Ekologicky rozložitelné plasty v pracích prostředcích

Plasty hrají v moderní společnosti důležitou roli, ale jejich dopady na životní prostředí jsou závažné. Každoročně se dostává do oceánů obrovské množství plastového odpadu, který se rozkládá až stovky let. Mořští i suchozemští živočichové často zaměňují plasty za potravu. Výroba plastů vyžaduje obrovské množství energie a je spojena s emisemi skleníkových plynů. Přestože se plastové materiály technicky recyklovat dají, pouze malé procento plastů je reálně recyklováno.

V dnešní době se klade stále větší důraz na trvale udržitelné materiály a snížení spotřeby plastů. Výzkum se zaměřuje na biologicky rozložitelné plasty a metody chemické recyklace, které by umožnily vracet plasty zpět na suroviny.

Co jsou bioplasty?

Bioplasty jsou velkou skupinou materiálů, které by měly splňovat dvě zásadní vlastnosti: Mají být vyráběny z rostlinných nebo obnovitelných surovin a zároveň jsou biologicky odbouratelné (při kontaktu s přírodními vlivy se spontánně rozkládají). Je však třeba dodat, že ne všechny hmoty tyto podmínky skutečně plní. Existují totiž bioplasty rostlinného nebo obnovitelného původu, které na konci své životnosti nejsou biologicky rozložitelné.

Bioplasty se vyrábějí z polymerů stejně jako tradiční plasty a stejně jako ony mohou mít různé vlastnosti a zamýšlené použití. Používají se v širokém spektru odvětví. Celosvětově představují bioplasty pouze jedno procento celkové kapacity výroby plastů v objemu přes dva miliony tun ročně.

Kvůli vyšším cenám surovin a méně vyspělým dodavatelským řetězcům jsou bioplasty v současnosti o 20 až více než 100 % dražší než plasty na fosilní bázi, což přispívá k jejich pomalému rozšíření na globálním trhu s plasty.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Plasty pocházející z obnovitelných surovin, které se snadno rozloží a jsou kompostovatelné, představují v Evropě i na mezinárodní úrovni výrazně ekologičtější variantu než konvenční, fosilní a biologicky neodbouratelné plasty. Z agendy EU pro oběhové hospodářství víme, že prioritami pro snižování dopadů plastů na životní prostředí je na jedné straně snižování odpadu a spotřeby jednorázových výrobků a na druhé straně zvyšování recyklace plastů. Stejně tak je nutné eliminovat obsah plastů v nových produktech.

Výhody bioplastů

Složení bioplastů, které se vyrábí z obnovitelných zdrojů, jako je cukrová třtina, obiloviny, olejniny (slunečnice, řepka atd.) nebo dřevo, má výhodu v tom, že během růstu rostlin dochází k pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry. To je oproti tradičním plastům vyráběným z ropy jednoznačně výhoda. Pokud ovšem pěstování rostlinných surovin, ze kterých se bioplasty vyrábí, není udržitelné, ekologická bilance bioplastu je pro životní prostředí negativní.

Druhý význam předpony bio- přítomné ve slově bioplast odkazuje právě na jeho osud na konci životnosti, tedy na možnost biologického rozkladu.

Biologický rozklad a kompostovatelnost

Co si pod biologicky rozložitelným plastem představit? Zatímco konvenční plasty se na konci svého životního cyklu nerozloží, plasty označené jako „biologicky rozložitelné“ jsou navrženy tak, aby se po ukončení životnosti rozložily přeměnou všech svých organických složek (organické polymery a přísady) především na: oxid uhličitý, novou mikrobiální biomasu, minerální soli nebo metan.

Aby byla biodegradace účinná a úplná, jsou v kompostárně potřeba přiměřené podmínky (teplota, vlhkost, přítomnost kyslíku, mechanické působení atd.) a dostatek času. Certifikace kompostovatelnosti zaručují, že kompostovatelný produkt se v kompostárnách zcela rozloží během maximální doby 180 dnů (6 měsíců).

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Termíny „biologicky odbouratelný“ a „kompostovatelný“ se často zaměňují, ale není to totéž. Biologicky odbouratelný materiál se může rozložit přirozenými procesy, ale bez záruky, za jak dlouho a v jakých podmínkách. Naproti tomu kompostovatelný materiál je biologicky odbouratelný s tím rozdílem, že se rozloží v přesně definovaném čase a podmínkách, aniž by zanechal toxické zbytky. Rozdíl je klíčový například u pytlů do bioodpadu.

Certifikace kompostovatelnosti:

• OK compost INDUSTRIAL (TÜV Austria): Ujišťuje, že se produkt rozloží v průmyslovém kompostovacím zařízení (60 °C, vysoká vlhkost, specifické mikroorganismy).
• OK compost HOME: Důležitá známka, pokud doma kompostujete.
• EN 13432 (Evropská norma): Definuje, co znamená „kompostovatelný“ obal: musí se rozložit do 6 měsíců a nesmí zanechat toxické látky.
• Seedling logo: Mezinárodně uznávaný symbol, který znamená, že výrobek splňuje normu EN 13432.

Bioplasty v pracích prostředcích

V oblasti pracích prostředků se bioplasty začínají objevovat ve formě obalů, ale také jako součást samotných pracích prostředků. Například prací papírky NoPlastik jsou baleny v recyklovaném papírovém obalu, který je šetrnější k přírodě, protože prací gely jsou často zabalené v jednorázových plastových obalech, kterým může trvat až 1000 let, než se v přírodě rozloží.

Některé prací prostředky, jako například 100% přírodní sypký prací prášek Natuty, jsou 100% biodegradabilní a dobře si rozumí s domácími čističkami (i kořenovými), jímkami a septiky.

Příklady bioplastů a jejich použití

• PLA (kyselina polymléčná): Plast na rostlinné bázi (např. z kukuřice nebo brambor), který je biologicky odbouratelný.
• Polyhydroxyalkanoáty (PHA): Další forma bioplastů.

Tipy pro ekologické praní

• Používejte prací prostředky s certifikací kompostovatelnosti.
• Snižte spotřebu plastů používáním produktů s minimálním obalem.
• Perte prádlo při nižších teplotách, abyste ušetřili energii.
• Používejte máchadlo prádla pro dokonale čisté prádlo.

Historie plastů

• 1862: Alexander Parkes představuje parkesin, první plastový materiál z upravené nitrocelulózy.
• 1869: John Wesley Hyatt vytváří celuloid jako náhradu za slonovinu.
• 1907: Leo Baekeland vynalézá bakelit, první plně syntetický plast.
• 1933: Objev polyetylenu (PE) firmou Imperial Chemical Industries.
• 1941: Vývoj polyethylentereftalátu (PET) britskými vědci Whinfieldem a Dicksonem.
• 1965: Společnost DuPont vyvíjí kevlar.
• 1988: Zavedení univerzálních symbolů recyklace plastů podle Resin Identification Code (RIC).
• 2010: Vývoj polyhydroxyalkanoátů (PHA) jako další formy bioplastů.
• 2020: Vývoj chemické recyklace plastů a snaha o minimalizaci mikroplastů.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

tags: #ekologicky #rozložitelný #plast #na #prádlo

Oblíbené příspěvky:

• Možnosti recyklace stavebního materiálu
• Budoucnost Energetiky v Česku
• Klimatické faktory a zemědělství
• Ochrana životního prostředí – sylabus
• Škola v přírodě a pojištění