Ekologicky šetrné formy dopravy a udržitelný cestovní ruch v kraji


27.11.2025

Cestovní ruch v současné podobě vytváří často neúnosný tlak na přírodu a krajinu, ale také na kvalitu života místních obyvatel. Zdravé životní prostředí a zachovalá příroda jsou přitom jedněmi ze základních podmínek jakéhokoli rozvoje cestovního ruchu u nás. Cílem je zkvalitnění a rozvoj infrastruktury pro ekologicky, sociálně a kulturně udržitelné formy cestovního ruchu tak, aby především místní obyvatelé profitovali z jejich rozvoje - např. ze zvýšení pracovních příležitostí (prioritně v oblasti drobného podnikání a řemesel s místní tradicí).

Součástí úsilí o zvýšení udržitelnosti cestovního ruchu je ze strany MŽP také podpora ekologicky šetrné dopravy, zejména ve zvláště chráněných územích. Konkrétním nástrojem, který MŽP připravuje, by se měl stát Národní program udržitelnosti cestovního ruchu. V současné době MŽP připravuje certifikační systém pro udělování ekoznačky v oblasti cestovního ruchu. Samostatně dosažitelnou součástí systému bude oficiální ekoznačka EU „Květina“, kterou se již mohou pochlubit majitelé penzionů a hotelů v Dánsku, Německu, Nizozemí, Norsku či Rakousku. Český systém označování ale pokryje širší spektrum aktivit - od malokapacitních venkovských ubytovacích zařízení, přes turistická informační centra a průvodcovské služby, až po značení turisticky kompaktních území - ekologicky šetrných destinací. Ministerstvo zároveň pomáhá budovat vznikající síť center šetrné turistiky.

Například v Moravskoslezském kraji a Ostravě se rozvíjí elektromobilita. Moravskoslezský kraj a statutární město Ostrava se připijily k projektu Elektromobilita Skupiny ČEZ s cílem podpořit rozvoj této formy dopravy na severu Moravy a ve Slezsku. Podpisy pod memorandum doprovázelo předání elektromobilů Peugeot iOn novým partnerům projektu. Moravskoslezský kraj převzal dva vozy, město Ostrava jeden. Rozvoj elektromobility je jedním z příspěvků ke zlepšení ovzduší ve městě Ostravě a regionu. Čistší, zelenou dopravu se v rámci projektu Elektromobilita ČEZ snažíme rozvíjet po celé republice. Moravskoslezský kraj je vůbec prvním regionem, který se do projektu zapojil jako celek. Nová dobíjecí stanice pro elektromobily byla v den podpisu memoranda otevřena na parkovišti před krajským úřadem na ulici 28. října. Elektromobily představují zajímavou alternativu pro budoucnost. Budou-li úspěšné, mohou bezesporu přispět ke zlepšení životního prostředí nejen v našem regionu. Pro město Ostravu převzal elektromobil, který bude používán jako běžný služební vůz.

V letošním roce přijde na český trh řada nových modelů vozů využívajících k pohonu elektrickou energii. V průběhu příštích dvou let bude do ČR uvedeno až 15 modelů elektromobilů od předních světových automobilek.

Podobné aktivity probíhají i ve Zlínském kraji. Zlínský kraj realizuje projekt „E-mobilita Zlínského kraje“ společně s partnery. Semináře jsou určeny všem, kteří uvažují o pořízení elektromobilů, zřízení dobíjecích stanic a související infrastruktury nebo se o tuto problematiku zajímají - tedy pro zástupce obcí, městských organizací, škol, podnikatelů, ale i pro širokou veřejnost. Dalšími plánovanými aktivitami projektu, které jsou zaměřené na osvětovou činnost o e-mobilitě Zlínského kraje, jsou prezentace elektromobilů, zřízení informačního webu k této problematice, zpracovaní analýzy e-mobility Zlínského kraje. Rozpočet projektu je ve výši 1,150 milionu korun.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Overturismus a regulace dopravy v chráněných oblastech

Skalní scenerie Broumovska, území s bohatou turistickou tradicí, láká stále více návštěvníků. Zatímco takové Jiráskovy skály, Ostaš, Hvězda a Slavný vykazují roční návštěvnost řádově několik desítek tisíc, hlavní atrakce regionu s přesnou registrací platících turistů dosahují v Teplickém prohlídkovém okruhu přes 160 tisíc a u toho adršpašského dokonce přes půl milionu. Tento jev odráží, jak se dá očekávat, růst životní úrovně obyvatelstva. Z minulosti zaznamenáváme i skokové nárůsty návštěvnosti. Například v roce 1939, tedy v období po přičlenění Sudet k Němec- ké říši, a z doby docela nedávné po vstupu Česka a Polska do Schengenského prostoru.

Problémy s overturismem jsou kritické především v tzv. náporové dny. Bývají to období státních svátků, a to jak u nás, tak i u sousedů, prázdnin a dovolených. V uvedených dnech dochází ke stovkám přestupků za den, což představuje úředně nezvladatelnou agendu pro pracovníky Správy CHKO Broumovsko i místní pořádkové složky. Ani zapojení policie nedokáže vzniklé situ- ace celkově řešit. Dochází k masivnímu nelegálnímu parkování, poškozování terénu, vegetace, vzhledu krajiny. K tomu přistupují stížnosti domorodců, zejména pak majitelů pozemků. Mezi další negativní jevy patří nevratné škody na živé i neživé přírodě, ale i znečišťování okolí turis- tických stezek fekáliemi apod. Pracovníci zdejší CHKO zaznamenávají rovněž změny chování při zvýšeném počtu návštěvníků, hovoří pak o davovém efektu, provázeném bezohledností a agresivitou. Dá se předpokládat, že tento pokles kulturnosti se odráží i v narušených zážitcích některých turistů.

Se zmiňovanými situacemi souvisí rovněž další problémy, jako jsou nedostatečné personální kapa- city provozovatelů turistických zařízení i dozorových institucí, pochopitelně ještě více vyhrocené právě o svátcích. Omezíme-li se ve stručnosti na obec Adršpach, tak zde bylo na přelomu tisíciletí otevřeno velké parkoviště. V roce 2015 zaznamenáváme spolupráci s městskou policií Trutnov a zastavování silniční dopravy již v Teplicích nad Metují a na hraničním přechodu Zdoňov. Dohodnuty byly také náhradní parkovací plochy dále od obce. O rok později se instaluje dopravní systém informující o obsazenosti parkovišť. Další rok dochází k zakazování parkování mimo oficiální parkoviště a poku- tování těch, kteří toto organizují.

Díky pokročilým telekomunikačním technologiím, včetně rozšíření chytrých mobilních telefonů, ale také po složitějších jednáních, se v Adršpachu v roce 2021 spustil moderní rezervační systém umožňující jak online nákup vstupenek, tak i zajištění parkovacího místa v určitý čas. Plovoucí ceny mají přispívat k rozložení návštěvnosti v rámci roku. Hodinový limit je 400 návštěvníků. Je to nezbytné. Situaci by prospělo, kdyby obdobný rezervační mechanismus zavedly i sousední Teplice a kdyby se přistoupilo k dalším návazným regulačním opatřením v regionu.

V roce 2020 vznikla územní studie, která navrhuje osvobodit lokalitu „Lázně Metuje“ od „všudypřítomných automobilů degradujících nástupní prostory do skal na utilitární dopravní uzly“ jejich záchytem mimo dané území a zajišt- ěním pohodlné obsluhy primárně vlaky. Navrhuje postupně vytvořit kaskádu odstavných návštěv- nických parkovišť u vlakových stanic např. až v polském Mieroszówě, v Meziměstí a v Broumově. A již předvídá i další navýšení počtu turistů po zprovoznění dálnice D11 a po jejím propojení s polskou autostrádou A3.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Zkrátka snaha ekonomicky těžit z přírodního potenciálu území bez ohledu na jeho limity je neudržitelná.

Strategické dokumenty a plány měst

Řada měst a krajů v České republice si uvědomuje potřebu podpory udržitelných forem dopravy a zahrnuje je do svých strategických dokumentů a plánů. Mezi tyto dokumenty patří například:

  • Aktualizace Územní energetické koncepce Ústeckého kraje (2019)
  • Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2021-2027
  • Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje 2022-2026
  • Strategie rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2019-2024
  • Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje 2021-2027 (výhled 2030)
  • Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 2a (2019)
  • Strategie příjezdového cestovního ruchu hlavního města Prahy 2024-2027
  • Dopravní plán hlavního města Prahy 2021-2025
  • Strategie aktivní mobility v Praze (2022)
  • Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030
  • Akční plán snižování hluku aglomerace Praha (2019)
  • Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu (2017)
  • Implementační plán Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu 2020-2024
  • Strategie podpory alternativních pohonů v hl. m. Praze do roku 2030
  • Plán udržitelné mobility hl. m. Prahy a okolí - Akční plán 2019-2023
  • Strategie rozvoje pražské metropolitní železnice (2018)
  • Plán udržitelné mobility hl. m. Prahy a okolí (2019)
  • Akční plán pro implementaci územní energetické koncepce hl. m. Prahy 2018-2022
  • Koncepce odstraňování bariér ve veřejné hromadné dopravě v hl. m. Praze (2014)
  • Strategický plán hl. m. Prahy [akt. 2016]
  • Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy (2014)
  • Operační program Praha - pól růstu ČR (2014)
  • Zásady rozvoje pěší dopravy na území hl. m. Prahy (2010)
  • Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. m. Praze do roku 2020 [akt. 2014]
  • Územní energetická koncepce hl. m. Prahy 2013-2033 [akt. 2014]
  • Program rozvoje obce Kamýk nad Vltavou 2022-2028
  • Strategický plán rozvoje MČ Praha-Slivenec
  • Plán udržitelné městské mobility měst Mostu a Litvínova (2015)
  • Strategický plán rozvoje města Litoměřice 2030
  • Strategický plán rozvoje města Rakovník do roku 2022
  • Strategický plán města Mělník (2004)
  • Strategický plán rozvoje města Kutná Hora (2004)
  • Strategický plán města Český Brod do roku 2022 (2007)
  • Strategický plán rozvoje města Černošice 2023-2028
  • Program rozvoje města Starý Plzenec 2025-2032
  • Strategický plán rozvoje města Pardubice 2014-2025
  • Strategický plán rozvoje města Králíky 2018-2026
  • Strategický plán rozvoje města Český Těšín 2017-2021
  • Strategie rozvoje města Česká Lípa 2025-2034
  • Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov 2011-2025
  • Strategický plán rozvoje města Chebu (2009)
  • Program rozvoje města Veselí nad Moravou 2019-2026
  • Strategický plán rozvoje města Blansko 2013-2023
  • Strategický plán rozvoje města Týn nad Vltavou 2023-2029
  • Strategický plán rozvoje obce Bolatice (2007)
  • Strategický plán města Českých Budějovic 2017-2027
  • Strategický plán města Blatná

Tyto dokumenty se zaměřují na různé aspekty udržitelné dopravy, jako je rozvoj veřejné dopravy, podpora cyklistiky a pěší dopravy, snižování emisí z dopravy a zlepšování kvality ovzduší.

Univerzita Palackého v Olomouci také podporuje ekologicky šetrné formy dopravy. Snažit se používat ekologicky šetrné formy dopravy. Preferovat vlak, autobus, MHD, kolo a vlastní nohy. Snažit se nejezdit v autě sám/sama.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

tags: #ekologicky #setrne #formy #dopravy #kraje

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]