Ekologicky šetrné obaly pro léky a potraviny

S obaly přicházíme do styku každý den, neboť všichni jsme spotřebiteli a nakupujeme nejrůznější výrobky, které jsou ve většině případů balené. Naše planeta se ale topí v odpadcích, a téměř polovinu tvoří obalové materiály.

Obalem se rozumí libovolný výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy, který je určen k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce či prezentaci výrobků určených pro spotřebitele nebo pro tzv. konečného uživatele. Legislativně je nakládání s obaly upraveno zákonem č. 477/2001 Sb.

Obaly se mohou skládat z více částí, kde každá plní jinou roli, přičemž tyto jednotlivé části mohou být z různých druhů materiálů nebo jejich kombinací. Obaly jsou závažným ekologickým problém, zvláště když se nerecyklují.

Historie plastových lahví

Plastové lahve jsou dnes všudypřítomné - od balené vody a nápojů až po produkty jako čisticí prostředky, kosmetiku nebo léky. Představují jednu z nejběžnějších forem obalů, které používáme v každodenním životě. První plastové lahve se objevily ve 40. a 50. letech 20. století, ale plast jako materiál pro výrobu obalů začal získávat na popularitě už o něco dříve. V roce 1907 byl chemik Leo Baekeland prvním, kdo vytvořil bakelit, první syntetický plast. Tento materiál měl široké využití, ale byl příliš křehký pro použití v obalovém průmyslu.

Skutečný průlom přišel až ve 40. letech, kdy vědci začali experimentovat s novými druhy plastů, které by byly lehké, odolné a pružné. První plastové lahve byly vyráběny z polyethylenu, což byl plast, který mohl být snadno tvarován a zajišťoval určitou odolnost vůči nárazům. Pravý boom plastových lahví nastal až v 60. letech, kdy byl vyvinut polyethylentereftalát (PET), který se stal základem pro většinu plastových lahví, které známe dnes. PET byl poprvé syntetizován v roce 1941, ale teprve v 60.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Rok 1973 byl zásadní pro rozvoj plastových lahví, protože v tomto roce byl vyvinut proces vstřikování a vyfukování, který umožnil masovou výrobu plastových lahví v různých velikostech a tvarech. Jedním z prvních produktů, který začal využívat PET lahve, byla balená voda, která se v 70. letech stala populární. Plastové lahve se od 70. let staly součástí každodenního života a jejich výroba neustále rostla. Dnes se jedná o jeden z nejběžněji používaných obalových materiálů na světě.

Na počátku byly plastové lahve považovány za pohodlné, levné a hygienické řešení, které významně zjednodušilo balení a distribuci nápojů. V průběhu let však začaly vyvstávat obavy týkající se dopadu plastových lahví na životní prostředí. Plast je materiál, který se velmi pomalu rozkládá, a v důsledku vysoké spotřeby a nedostatečné recyklace se plastové lahve staly jedním z hlavních přispěvatelů k znečištění oceánů a skládek.

V posledních desetiletích se stále více pozornosti věnuje recyklaci plastových lahví a hledání udržitelnějších alternativ. Technologie recyklace plastů se zlepšily a dnes je možné PET lahve znovu použít k výrobě nových lahví nebo jiných produktů. Některé společnosti začaly vyvíjet lahve vyrobené z bioplastů nebo jiných ekologičtějších materiálů, které jsou biologicky rozložitelné nebo mají menší ekologický dopad.

Historie plastových lahví je příběhem inovace a masového přijetí nového materiálu, který umožnil revoluci v balení nápojů a dalších produktů. Od prvních experimentů s plastovými obaly až po dnešní svět plný plastových lahví, které najdeme na každém kroku, plastové lahve prošly dlouhou cestou. Dnes čelíme výzvám spojeným s ekologickými dopady tohoto materiálu a hledáme způsoby, jak minimalizovat jeho negativní vliv na naši planetu.

Možnosti snížení dopadu obalů na životní prostředí

Obalů se nejde úplně zbavit, jsou nezbytné pro ochranu, bezpečnou přepravu a dodání všech produktů v pořádku do cíle. Množství odpadu při balení je možné snížit prosazováním oběhového hospodářství, používáním méně materiálu při balení a používáním ekologických produktů. I standardizovaný obal je v pořádku, pokud maximálně respektuje velikost a tvar výrobku v něm uloženém.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Heslo zní „nevozit vzduch” v krabicích. Když už ale obal vznikne, je dobré znovu používání obalových materiálů a k tomu přispívá i projekt KAMsNIM, kde naleznete stovky míst, kde využijí např. kartonové krabice od e-shopových zásilek a jejich výplně či nákupní tašky a řadu dalších...

Velkou roli hraje i hmotnost materiálu, z něhož je obal vyroben. Uhlíková stopa výrobku stoupá úměrně s jeho hmotností. Tedy s vyšší hmotností se zvyšuje i environmentální dopad obalu. Vratné (plastové) obaly, tak mají většinou nejnižší uhlíkovou stopu oproti ostatním materiálům.

Potřebujete vůbec tento obal? Nad tím by se měl každý z nás zamyslet.

Ekoznačky a certifikace

V dnešní moderní době můžete při nákupu zboží narazit na nepřeberné množství značek, symbolů nebo označení, až je pro laika velmi těžké se v tom vyznat. Proto jsme vytvořili tento seznam používaných ekologických symbolů. Najdete zde seznam těch nejpoužívanějších s vysvětlením, co daný symbol označuje. Ekoznačka, nebo-li ekologické značení či ekoznačení je symbol, který byl vyvinut pro lepší orientaci zákazníka. Slouží k označení produktů, které jsou ohleduplnější k životnímu prostředí.

Certifikovány mohou být pouze ty výrobky, které splní stanovená kritéria a jsou tak šetrná k životnímu prostředí v průběhu celého svého životního cyklu (od výroby až po likvidaci). Tato kritéria jsou nejčastěji garantována státem, ale mohou být garantována také nevládní organizací či profesním cechem. Právě tato garance od nezávislé strany umožňuje daný symbol nebo značku uvést jako ekoznačku. V České republice máme oficiálně pouze dva typy ekoznaček - Ekologicky šetrný výrobek a Produkt ekologického zemědělství. Oba jsou schválené Ministerstvem životního prostředí. To ale neznamená, že se nemůžete setkat s jinými značkami, které jsou globálně uznávány.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Při výrobě ekologicky šetrných produktů se dodržují ty nejpřísnější normy na ochranu životního prostředí, kdy se kontroluje například spotřeba energie nebo emise vypouštěné do ovzduší. Dále je velmi důležité, z čeho je produkt vyroben, kolik materiálu a surovin je potřeba na jeho výrobu, jaký obal takový výrobek má a také jak se likviduje. Zároveň nemusíte mít strach, že by takový výrobek byl o něco horší ve své účinnosti a funkčnosti, než jiné výrobky bez tohoto označení.

Všechny produkty s touto značkou musely projít stejnými kontrolami a jsou v souladu se stejnými zákony jako výrobky od jiných výrobců a bez tohoto značení. Výrobky s tímto symbolem nám dávají záruku toho, že při výrobě nebyly použity žádné pesticidy, herbicidy, chemické postřiky a hnojiva, geneticky modifikované organismy a aditivní látky, které mohou vylepšovat barvu, vůni a chuť. Všechny takové výrobky mají označení BIO. Pokud si kupujete výrobky živočišného původu, u zvířat se dbá na dostatek prostoru, venkovní výběhy a lidské zacházení se zvířaty. Produkce BIO výrobků musí dodržovat pravidla daná zákonem č.242/2000 Sb.

Eurokvětinka je evropská ekologická značka, která platí pro celou EU. Tato značka zhodnocuje taktéž výrobní a životní cyklus produktů. Nevztahuje se na potraviny, léky a zbraně. Můžete ji však vidět například na elektrospotřebičích (lednice, myčky nádobí), barvách a lacích, textilu, pracích prostředcích apod. Životní cyklus těchto typů výrobků je velice důležitý po odpadové stránce výroby.

Jak jsme si řekli výše, v ČR vyprodukované biopotraviny nesou národní ekoznačku Produkt ekologického zemědělství. Protože jsme ale součástí EU a spousta potravin se k nám dováží z jiných členských států, velice často se setkáte také se symbolem zeleného listu složeného z hvězdiček.

Módní průmysl patří k největším znečišťovatelům životního prostředí, a proto není divu, že se stále více a více řeší férová a udržitelná výroba ohleduplná k životnímu prostředí i lidem, kteří se na výrobě podílejí. Mezi nejznámější a nejpoužívanější jednoznačně patří certifikát od holandské organizace Fair Wear. Tato organizace se zaměřuje na to, aby produkt pocházel z udržitelných a ekologických surovin, ale zároveň, aby byly dodrženy pracovní normy při výrobě. Velmi podobným certifikátem jsou Soil Association a GOTS.

Tento certifikát mohou využívat produkty ze dřeva, které bylo vytěženo legálně, zcela v zásadách šetrného, ekologicky a sociálně odpovědného lesního hospodářství. V Česku mají tuto zahraniční certifikaci některé z lesů, například Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.

Některé produkty, které nelze získávat odjinud než z rozvojových zemí, jako jsou například čaj nebo káva, nesou označení Fair trade. Protože jsou tyto produkty často dováženy ze třetích zemí, je potřeba zajistit, aby se při jejich výrobě dodržovaly určité standardy - vyloučila se práce dětí, výrobci dostali řádnou odměnu (mzdu), a aby se při výrobě nepoužívaly žádné toxické látky.

Kosmetický průmysl, podobně jako módní, patří mezi tzv. nejvíce “dirty” obory. Proto je dobře, že existuje spousta certifikačních institucí, které se snaží dohlížet na kvalitu vyráběné kosmetiky. Na druhou stranu, oproti jiným oborům, v kosmetice vzniká nepřeberné množství certifikátů, až se v tom jeden může lehce ztratit. Čistě českými certifikáty jsou CPK a CPK Bio. CPK je zkratka pro Certifikovanou přírodní kosmetiku a výrobky s tímto označením musí být vyrobeny pouze z přírodních surovin. Nesmí obsahovat synteticky získané parfémy, ropné látky, syntetické konzervační složky, syntetická barviva a vybrané tenzidy.

Pro mnoho z nás, nejen pro vegany, hraje velmi důležitou roli při výběru kosmetiky, zda-li nebyla testována na zvířatech. Jedním z nejvýznamnějších certifikátů tohoto charakteru je Vegan Society, který také přidává to, že při výrobě daného produktu nebyla použita žádná živočišná surovina nebo jiný produkt. Jedna z nejznámějších organizací na ochranu a boj za práva zvířat, PETA, vydává svůj certifikát Cruelty-free. Mezi další certifikáty, které ale nejsou již tak známé, patří například Natrue a Ecocert. Certifikát Natrue garantuje, že produkty s tímto certifikátem budou obsahovat minimálně 75% přírodních látek. Bonusem pak je, že zohledňuje při svém vydávání ekologické balení a výrobu šetrnou k životnímu prostředí.

Označení Klasa všichni již na výrobku pravděpodobně někdy viděli. Jedná se o národní značku kvalitních potravin, kterou uděluje Ministerstvo zemědělství. Výrobek s touto značkou musí splňovat přísné podmínky, které kontroluje jak Ministerstvo zemědělství, tak Státní zemědělský intervenční fond, výzkumné instituce a školy a odborné komise dalších orgánů. Označení Klasa výrobek získá na dobu tří let, poté se musí o její udělení znovu ucházet.

Mnoho lidí dnes hledí především na původ dané potraviny, tedy aby pocházelo z lokálních zdrojů. Tyto “programy” usilují o podporu menších a středních zemědělců a díky nim víte, že v rukou držíte potravinu s jasným původem od místního farmáře či výrobce. Aby produkt dostal označení Regionální potravina, CHZO nebo CHPO, musí celý jeho proces výroby probíhat v daném kraji.

Každý výrobek, který chce nést označení s předponou “bio”, musí splňovat složité podmínky, které obsahují mimo jiné zákaz použití většiny chemických pesticidů a aditiv při výrobě a chov zvířat v dobrých podmínkách. Především u produktů z ekologického zemědělství je třeba být na pozoru: mnoho značek spoléhá na neznalost zákazníků a své produkty propaguje nejrůznějšími slogany se slovy eko, bio, zelený, přírodní a podobně, které ale nejsou podložené žádným certifikátem ani kontrolou a jedná se tak o matení zákazníka.

Vím, co jím je označení, které se vztahuje na nutriční složení potravin. S touto značkou budete mít jistotu, že jíte výrobek, který neobsahuje zbytečné přidané látky. Mezi mezinárodní označení, která se věnují kromě výrobě a složení potravin také pracovním podmínkám farmářů a pracovníků v potravinářském průmyslu, patří značky Fair Trade a specifičtější UTZ Certified Cocoa, které se uděluje produktům kávy, čaje a čokolády.

Pro současný rychle se rozvíjející trh s veganskými možnostmi stravování je podstatné také jediné oficiální označení veganských výrobků. Toto označení uděluje britská The Vegan Society a zaručuje, že daný výrobek neobsahuje žádnou živočišnou složku a nebyl nikdy testovaný na zvířatech.

Při nákupu potravin i jiného zboží buďte obezřetní a vždy si výrobce prověřte, jestli má svá tvrzení podložená také daným osvědčením kvality. Nezapomeňte, že máte jako spotřebitel možnost volby, která určuje nabídku a dokáže zlepšovat kvalitu i podmínky výroby produktů. A neplatí to jen u zboží v supermarketu či obchodu, ale také v restauracích, bistrech i kavárnách i při objednávání jídla.

tags: #ekologicky #setrné #obaly #pro #léky #a

Oblíbené příspěvky:

• Katedra FGG OU
• Recyklace polystyrenu
• Správné třídění odpadu: Žlutý kontejner
• Ekologické aspekty fotovoltaiky
• Vybíráte WC kombi? Přečtěte si více!