Projekt ZEVO (zařízení pro ekologické využití odpadu) v Příbrami vyvolává řadu otázek i emocí. Podle zastánců jde o ekologické řešení, které zajistí stabilní ceny tepla a odpadu. Jak vnímá výstavbu ZEVO v Příbrami starosta města Jan Konvalinka (ANO)? Přinese minimálně to, že nabídne řešení Nerudovského odpadového problému „kam s ním“.
Zákaz skládkování se blíží a města a obce často nervózně přešlapují a trápí se tím, jak, kudy a s čí pomocí si poradí. My v Příbrami máme naprosto geniální výchozí pozici, za kterou vděčíme vlastně našim dávným předchůdcům, kteří se kdysi rozhodli v našem městě vybudovat velkokapacitní teplárnu. Ta mimo jiné disponuje i parogenerátorem a umí tedy vyrábět z tepla i elektrickou energii. Na teplárnu je napojeno veliké množství odběratelů od domácností v bytových domech, přes instituce až po veliké komplexy.
Díky moderním technologiím je možné z teplárny vytvořit zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) a docílit stavu, kdy lokálně se vyprodukovaný odpad přemění na lokálně vyrobené a spotřebované teplo či elektrickou energii. To je, dle mého, mimořádně ekologické řešení.
Dávno nežijeme v době, kdy by se u takovýchto projektů environmentální aspekty upozaďovaly. Naopak, snaha o ochranu životního prostředí a zdraví lidí je absolutně nadřazena jiným věcem jako jsou ekonomika nebo provozní efektivita.
Možná to někteří lidé neví, ale tento způsob likvidace odpadu - tedy jeho energetické využití - je naprosto běžný v těch nejvyspělejších a na ekologii nejvíce zaměřených evropských zemích Evropy. V Norsku nebo Švýcarsku je naprosto běžné, že střední město má své vlastní ZEVO. A přijde nám, že by se tam žilo nějak nezdravě?
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Normy pro vypouštění exhalací jsou nastaveny mimořádně přísně. K tomu jsou kompetentní orgány ochrany životního prostředí v čele s inspekcí a ministerstvem. Překračování norem je nepřípustné a zcela jistě by vedlo k citelným sankcím, popřípadě i k pozastavení činnosti zařízení.
Dle mých informací má celý projekt vyjít na vyšší stovky milionů korun, hovořilo se o částkách blízkých tři čtvrtě miliardy Kč. Město se na výstavbě nepodílí, vše bude financováno ze strany vlastníka a provozovatele teplárny.
Počítejme s jednou věcí. Ceny svozu odpadu a tepla v budoucnu budou růst tak jako tak. Jde to zejména na vrub evropské legislativě, kterou jsme nuceni do našeho národního prostředí implementovat. Se zpřísňujícími se pravidly, s emisními povolenkami a dalšími ekologickými nástroji poroste finanční náročnost zpracování odpadu a výroby tepla.
Realizace záměru ZEVO v našem městě ale může znamenat to, že cena svozu odpadu jednak nepůjde tak strmě nahoru jako v jiných městech a také se nutně nemusí vyšplhat do kdovíjak závratných částek. Z logiky věci - nebude-li nutné odpad vozit na dlouhé vzdálenosti a bude-li se likvidovat zde, nebudeme platit enormní sumy za jeho přepravu. Co se týká tepla, je to obdobné.
Primárně se počítá se svozem z regionu Příbramska. Jsou vedena jednání i s regiony Sedlčanska a Dobříšska. Toto je spíše otázka na Energo a.s. Nicméně za město byla veškerá vyjádření podána. Předpokládáme, že projekt by se mohl začít realizovat v příštím roce tak, aby se stačil rozjet a optimalizovat do doby, kdy vstoupí v platnost zákaz skládkování.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Počáteční strach a odpor lidí chápu. Chápu ho do okamžiku, kdy lidé neznají všechny detaily a souvislosti. Méně už ho chápu po tom, co se fundovaní odborníci s vypětím sil pokusí vše vysvětlit a zodpovědět veškeré otázky. I tak se třeba nepodaří v lidech strach umenšit. To je logické.
ZEVO umí být i vděčným politickým tématem. Obzvláště pro někoho, kdo vycítí příležitost svézt se na vlně počátečního strachu lidí z něčeho nového. Stačí pak říkat, že tohle by on nebo ona rozhodně nedovolil, a že se po volbách postará o to, že tu žádná spalovna nebude. Smutné na tom může být to, že i takový člověk si moc dobře uvědomuje, že vlastně jiné řešení, lepší řešení, není.
O integrované povolení se žádá odbor životního prostředí krajského úřadu. Ve výjimečných případech, které významně nepříznivě ovlivňují životní prostředí, vydává povolení Ministerstvo životního prostředí ČR. Účastníky řízení jsou provozovatel zařízení, obec, krajský úřad a občanská sdružení.
Integrované povolení (IPPC) je nový povolovací stupeň, který vznikl v roce 2002 zákonem o integrované prevenci č. 76/2002 Sb. Je určeno pro vybraná technologická zařízení. Ta se porovnávají s takzvanými BAT technologiemi neboli nejlepšími dostupnými technologiemi (Best Available Techniques). Přehled BAT technologií lze nalézt na serveru MPO na www.ippc.cz. V průběhu řízení se stanoví podmínky provozování a limity škodlivých účinků na životní prostředí. Limity nemohou být mírnější, než stanovuje zákon a mohou se např. týkat SO2, NOx, CO, VOC, kovů, prachu, azbestu, Cl, F, As, kyanidů a PCB. U odpadních vod je to obdobné.
Mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji musí do budoucna fungovat jistá synergie a rovnováha, která zajistí stabilní dodávku elektřiny do sítě. Trend obnovitelných zdrojů narůstá, proto přechod na obnovitelné zdroje musí přicházet postupně. Při rozumném využití a uchopení nám mohou obnovitelné a neobnovitelné zdroje sloužit společně.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
S výrobou energie z obnovitelných zdrojů se pojí celý seznam výhod a nevýhod. Dostupnost přírodních obnovitelných zdrojů je v porovnání s neobnovitelnými snadná. Konkrétně Slunce a jeho sluneční paprsky jsou nejdostupnějším dodavatelem energie na planetě Zemi. Podobně na tom je i větrná energie, která vzniká důsledkem rozdílných tlaků, které ovlivňuje teplota.
Nevýhoda obnovitelných zdrojů je jednoznačně v jejich závislosti na počasí. Pokud se budeme věnovat fotovoltaickým panelům, tak o potřebě slunečních paprsků není pochyb. Podstatnou roli hraje počet slunečných dnů a intenzita slunečního záření. V České republice se doba využití maxima (tedy počet hodin se 100% intenzitou) ročně pohybuje na úrovni 1 000 hodin. Nejsilnější měsíce jsou od dubna do srpna. Tento nedostatek je možné eliminovat ukládáním energie na horší časy - noc nebo nízký sluneční osvit. Akumulace energie a elektřiny především je fenoménem dnešní doby.
I přes nevýhody, které se staví obnovitelným zdrojům do cesty, je snahou hledat řešení k jejich vylepšení a nápravě.
Zplyňovací kotle se v posledních letech stávají stále populárnější volbou pro domácnosti, které hledají ekologické a ekonomické metody vytápění. Zplyňovací kotle jsou zařízení, která spalují dřevo a další organická paliva za účelem výroby tepla a teplé vody. Na rozdíl od tradičních kotlů, které spalují palivo přímo a produkují teplo převážně z výkonu okamžitého spalování, zplyňovací kotle využívají proces zplyňování.
Zplyňovací kotle představují skvělou volbu pro ty, kteří hledají efektivní a ekologické vytápění. Díky vysoké účinnosti a nižším emisím jsou ideální pro domácnosti, které chtějí šetřit energii a přispět k ochraně životního prostředí. Přesto je důležité zvážit i jejich nevýhody, jako jsou vyšší pořizovací náklady a nároky na údržbu.
Zelené střechy se stávají významným trendem ve stavebnictví, nabízejí ekologické i ekonomické výhody. Tyto střechy, pokryté vegetací a půdou, mohou přispět k ochraně životního prostředí a zároveň přinášet úspory nákladů majitelům budov.
Zelené střechy, také nazývané živé střechy, jsou střechy budov pokryté vegetací a půdou. Můžou nabízet různé typy vegetace, od trávníku a květin až po stromy a keře.
Zelené střechy představují atraktivní investiční příležitost pro majitele budov a investory do nemovitostí. Kromě toho, zelené střechy mohou přispět ke zvýšení hodnoty nemovitosti.
Zelené střechy představují významnou příležitost pro ekologicky i ekonomicky udržitelné stavebnictví. S jejich využitím mohou budovy snížit svou energetickou spotřebu, zlepšit městský mikroklima a přispět k ochraně biodiverzity.
Dle údajů Evropské unie, zelené střechy mohou snížit náklady na vytápění a chlazení budov až o 25 %.
Reference:
tags: #ekologicky #vedena #zarizeni #vyhody