Ekologický zemědělec Petr Marada: Proměna krajiny v Moravské Toskánsko

Ještě před patnácti lety vypadalo okolí Šardic jako obvyklá intenzivně obhospodařovaná zemědělská krajina. Kam oko dohlédlo, se rozléhaly lány polí. Chyběly jakékoli vodní prvky, které by umožňovaly zasakování přívalových srážek. Místní ekozemědělec Petr Marada se však rozhodl jít opačnou cestou. Petr Marada ukazuje, že jde dělat zemědělství i jinak než tradiční cestou osevu a sklizně. Místo pšenice nebo kukuřice sklízí píci, ovoce a prestižní česká i zahraniční ocenění.

Na budování přírodě blízkých opatření si postavil podnikání. „Oslovil jsem všechny v okolí. Nikdo to nechtěl řešit, tak jsem se rozhodl, že to budu dělat já,“ vysvětluje zemědělský inženýr, proč začal v jihomoravských Šardicích měnit okolí. Okolní zemědělci si i přes původní nevoli začínají zvykat.

Když s Petrem Maradou stojíte na poli a posloucháte jeho vyprávění, jak vypadá naše zemědělská krajina a jak by vypadat měla, není to jen akademické tlachání od kavárenského stolku. Petr Marada přeměňuje necitlivým přístupem pošramocenou krajinu na něco více funkčního a udržitelného. Rozhovor s Petrem Maradou vznikal mezi poli, i při pojídání meruněk, plodů stromů vysázených jako krajinný prvek na původně nekonečném polním lánu. Jsme na katastru obce Šardice. Fotografové lokalitu přezdívají moravské Toskánsko.

Proměna krajiny krok za krokem

Nejprve zalesnil část půdy a založil tam mokřady. Postupně zakládal přírodní pásy, zejména v místech největšího odtoku vody. Vysadil ovocná stromořadí a sady, pravidelně vybrané plochy osévá jetelotravní směsí a hospodaří ekologicky bez pesticidů a syntetických hnojiv. Krajina se krok za krokem proměnila v mozaiku a dnes se jí přezdívá Moravské Toskánsko.

„V roce 2007 tu bylo jednolité pole a v krajině žádná voda. Šardice byly tělo, ze kterého odpadly všechny svaly i tkáně a zbyly jen kosti,“ popisuje nad starými fotkami svérázný inženýr stav rodné krajiny, do které se po letech vrátil.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Proč se Petr Marada rozhodl pro změnu?

Největší problém byl ovšem s vodou, což je dlouhodobý trend, který potvrzují i poslední výzkumy z ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Na Hodonínsku, kde se Šardice nacházejí, od roku 1840 zmizelo 20 % porostů převážně z vysychajících říčních niv a dříve zamokřených luk. Petr Marada oslovil myslivce, zemědělce i obec, jestli s tím nechtějí něco dělat - nechtěli. „Chtěl jsem do té pouště v okolí dostat život. Pestrá a atraktivní krajina byla významná pro to, abych zde mohl spolu se svou rodinou bydlet. Proto jsem se do toho v roce 2007 pustil. Před tím si ještě nastudoval dostupné strategie ministerstva zemědělství, možnosti financování a začal tvořit.

Když začal v roce 2007 na pozemcích podnikat, o adaptaci na klimatickou změnu a sucho se ještě tak intenzivně nehovořilo. Tehdy se hovořilo daleko více o erozní ohroženosti půd, o podpoře vody v krajině a realizaci prvků ÚSES do velkých širých zemědělských lánů. Prvotním záměrem byla ochrana území před nepříznivým a ničivým dopadem přívalových dešťů. Zaváděná opatření však nikdy nebyla jen samoúčelná. Kromě obnovy vodního režimu krajiny také podporují biodiverzitu a zajišťují prostupnost krajiny.

Základní pilíře ekologického hospodaření Petra Marady

Část půdy získal od příbuzných, část polí odkoupil od jiných vlastníků, část si pronajal od okolních obcí. Dohromady spravuje 70 hektarů rozesetých v malých střípcích ve zvlněné kyjovské krajině. Přetvořil je zčásti ze svého, většinu ale pokryly dotace. „Odpovídám na poptávku státu. Ač jsou jeho remízky či mokřady vklíněny mezi lány cizích polí, ke svým pozemkům a okolní krajině od začátku přistupuje jako k funkčnímu celku. „Je potřeba přírodu a krajinu vnímat jako lidské tělo. Nestačí, že funguje pokožka.

• Biokoridory a biopásy: Založil biokoridory a biopásy, meze a mokřady.
• Obnova vodního režimu: Rozhodl jsem se, že budu do krajiny vracet její životně důležité orgány, aby fungovala jako živý organismus.
• Ekologické sady: Mám pozemek, který jsem zatravnil a osázel ovocnými stromy.

Začínal jsem v roce 2007, kdy jsem si sem poskládal pozemky. Řekl jsem si: záměr je perfektní, když to stát chce a nabízí za to peníze, tak půjdu touto cestou. Tady u nás byl největší problém s vodou. Tato celá lokalita byla po roce 1920 odvodněna. A já si řekl, že vodu z pozemků vyhánět nebudu, naopak ji na ni vrátím. Zlepšení místního klimatu bez vody nefunguje.

Na jednom svém pozemku jsem mohl pěstovat také kukuřici například pro bioplynku, ale udělal jsem tam opatření pro obnovu vody v krajině. Místo kukuřice jsem vytvořil soustavu mokřadů a tůní.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Význam komplexních pozemkových úprav

Já jsem na svých pozemcích využil možnosti, které nabízí Ministerstvo zemědělství, a i s využitím procesu komplexních pozemkových úprav jsem cosi udělal. Co vám přináší biopásy a biokoridory, která v krajině děláte? To, že se tu zadrží voda, která tu spadne. Že voda tou krajinou jen neproletí. Že kontaminace agrochemií zůstane zde a nevyplaví se do vodních toků. Proč vám na tom záleží? Většina pozemků, která je okolo vašich mokřadů, biopásů a biokoridorů, nejsou vaše a nehospodaříte na nich. Ale já z toho mám benefit. Dělám službu státu. Já jsem řekl: státe, pokud to nechtějí dělat ti okolní, tak já to na svých pozemcích dělat budu. A stát mi na agroenvironmentální opatření dal peníze, protože on je chce v krajině budovat.

Mokřady a tůně umožňují přežití druhů, kteří jsou pak predátory škůdců v sadu. A podporují opylovače, které v sadu taky potřebujete. Není to z mé strany žádná charita, nedělám to zadarmo. Stát si u mě platí službu, kterou chce a potřebuje. A já dostanu zaplaceno za věci, které chci dělat a které mi dávají smysl. Prospěch z toho mají zcela jistě i okolní zemědělci. Téměř všichni jsou spokojeni. A informace pro majitele vedlejšího pozemku může být ta, že mu za takové agroenvironmentální opatření stát zaplatí?

Komplexní pozemková úprava je proces, kterým můžeme do krajiny, která nefunguje tak, jak by měla, dostat odpovídající škálu krajinných opatření. Můžete pozemek nabídnout k pronájmu jinému subjektu, než tomu stávajícímu. Existují i jiní zemědělci než ti, kteří finalizují pouze komodity pro výrobu potravin a krmiv. Jsou i zemědělci, kteří se zaměřují na zakládání a správu zelené infrastruktury.

Pozemková úprava mimo jiné umožňuje odbřemenění pozemku. Po ní padají všechny nájemní nebo pachtovní smlouvy, které k pozemku jsou. Což je velmi dobré pro podporu podnikání v katastru, pro zahájení činnosti mladých zemědělců. Je to dobré pro ty, kteří nejsou spokojeni s užíváním pozemku. Mohou provést jakýsi restart.

Motivace a vize Petra Marady

Já jsem sem přišel se záměrem, že chci dělat něco pozitivního přírodě a krajině, že jí chci navracet ty životně důležité orgány v podobě mokřadů, tůní a mezí. Pozemky jsem začal nakupovat v rámci první komplexní pozemkové úpravy, v roce 2005 nebo 2006. A v roce 2007 jsem již s projektem a s příslibem dotace začal budovat. Takže to, co vidíte, je realizovatelné. Začal jsem v době, kdy se nehovořilo o klimatické změně.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Když zafouká, jde z pole do vesnice nejen prach, ale prach obalený pesticidy. Necháváme zemědělce, aby nám kontaminovali ovzduší. O tom se ale například na půdě bývalé Vysoké školy zemědělské, dnešní Mendelovy univerzity v Brně, hovořilo už v roce 1955. Tehdy se říkalo: potřebujeme do krajiny vrátit koroptev, protože je to výborný likvidátor semen planě rostoucích rostlin. Koroptev vyhledává slimáky, červy. Říkalo se: pokud chceme mít v krajině tohoto významného predátora škůdců, musíme do ní dostat meze a remízky. Potřebujeme krajinu pestrou a atraktivní. O tom se hovoří od roku 1955.

Pokud bychom chtěli do krajiny dostat více žádoucích krajinných prvků, tak je potřeba podpořit ty, kdo je umí dělat. Ty, kteří jsou schopni ten nástroj uchopit. Není to jen o nákupu stromků, ale o možnostech podpořit lidi, kteří je umějí sázet. Například, že stát nebude podporovat pouze nákup osiva na založení biopásů, ale podpoří i přípravu půdy, která založení biopásu předchází.

Ocenění a uznání

Za svůj přístup ke krajině, edukaci a vytrvalost získal Marada řadu českých i mezinárodních ocenění. Posledním a nejvýznamnějším úspěchem byla letošní výhra v soutěži Rural Inspiration Awards v oblasti adaptace na změnu klimatu.Marada je za ocenění rád. Získal ho především díky ministerstvu zemědělství, které ho nominovalo a jež většinu opatření garantuje a také financuje (ekofarma Petra Marady také slouží jako demonstrační farma podporovaná národními dotacemi). Domnívá se však, že právě v době, kdy veřejnost vnímá zemědělce spíš negativně, mohla být cena využita lépe.

Co Maradu v jeho práci pohání? „Dělám to hlavně pro svou rodinu. Aby tady pro naše děti a jejich děti zůstala na polích příroda, ve které se dá zajímavě hospodařit, podnikat a taky žít,“ odpovídá trochu popuzeně. Vztah k rodné půdě je pro něj klíčový: „Mému dědečkovi sebrali komunisti pole a on se s tím celý život nesmířil.

Tabulka: Přehled hospodaření Petra Marady

Je pěkné vymyslet dotace, ale když jste starosta a nemáte kam zavolat, je to dost velká slabina celého systému,“ říká v rozhovoru, který Deník N v rámci cyklu Sucho mění Česko přinese v dalších týdnech. Stejně vidí situaci Miroslav Dumbrovský z Ústavu vodního hospodářství krajiny Vysokého učení technického v Brně.

tags: #ekologicky #zemedelec #Petr #Marada

Oblíbené příspěvky:

• Uzly pro outdoorové aktivity
• Harmonogram svozu odpadu
• Třídění odpadu: Průvodce výběrem
• Jak vyčistit ucpaný odpad vany
• Využití odpadní trubky 110 v OBI