Ekologické zemědělství: Povinnosti v chovu zvířat

Od data vstupu České republiky do Evropské unie (1. 5. 2004) platí v České republice přímo nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, upravuje pouze ty oblasti, které nejsou zahrnuty v nařízení Rady a Evropská unie je ponechává na národní úpravě jednotlivých členských států. Zákon ani nařízení Rady neřeší otázku státní podpory ekologického zemědělství, nebo poskytování dotací pro ekologické zemědělství. Tato problematika je řešena příslušným nařízením vlády, pro rok 2005 je to nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

Ekologické zemědělství je druhem zemědělského hospodaření, které se vyznačuje šetřením přírodních zdrojů a omezením či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí. Chov zvířat probíhá v souladu s jejich etologickými požadavky, je regulováno používání veterinárních léčiv a používají se šetrné zpracovatelské postupy.

Je nezbytné zdůraznit, že ekologičtí zemědělci nemusí dodržovat pouze tento zákon a nařízení, ale že musí dodržovat další obecně platné předpisy v těch oblastech, které nejsou upraveny zákonem a nařízením. Jedná se např. o právní předpisy týkající se evidence zvířat, krmení, pohody zvířat atd.

Registrace pro EZ a přechodné období

Povinnost podat žádost o registraci pro EZ na ekofarmě podle zákona 242/2000 Sb. Registrace; pro žadatele začíná přechodné období (§ 5 odst. přechodného období"). pozemků dnem doručení oznámení podle § 7 odst. 1.

Přechodné období je období, kdy se uskutečňuje přechod konvenční farmy na ekofarmu. Začíná dnem, kdy konvenční zemědělec doručí žádost o registraci na Ministerstvo zemědělství, trvá 2 roky na orné půdě, travních porostech a u chovu ryb a 3 roky u sadů, vinic a chmelnic. Doba přechodného období musí být dodržena u orné půdy před vysetím plodiny, u travních porostů před využitím produkce z tohoto porostu jako krmiva (pastvou nebo sklizní) a u sadů před první sklizní.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

V případě provozování konvenční farmy i ekofarmy u jednoho zemědělského podnikatele musí být na každé farmě chovány jiné druhy hospodářských zvířat a pěstovány jiné druhy zemědělských plodin, především z důvodu vyloučení možné záměny produktů z konvenční farmy za produkci z ekofarmy. Např. nelze chovat na ekofarmě a na konvenční farmě skot, a to ani v případě chovu masného skotu na ekofarmě a mléčného skotu na konvenční farmě. Naopak lze pěstovat na ekofarmě a konvenční farmě takové druhy plodin, jejichž produkce je od sebe snadno odlišitelná, např. pšenici špaldu a pšenici setou, červené a bílé zelí, jasně odlišitelné odrůdy ovoce a zeleniny atd. Nepěstují odrůdy, které lze snadno rozlišit.

Chov zvířat v ekologickém zemědělství

V ekologickém zemědělství je možné chovat pouze ty druhy hospodářských zvířat, které jsou uvedeny v § 2 vyhlášky č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství (skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíky, drůbež, ryby a včely). Zvířata zde neuvedená mohou být na ekofarmě chována pouze jako zájmový chov, který není předmětem podnikání (např. chov holubů). Pokud je chov předmětem podnikání, nesmí být součástí ekofarmy (např. farmový chov jelenovitých, nutrií atd.). Pokud nejsou jelenovití chováni faremním způsobem, ale jako lesní zvěř v uznané oboře v souladu se zákonem o myslivosti, mohou být součástí ekofarmy.

Jedna ze základních podmínek v chovu hospodářských zvířat je zákaz živočišné produkce bez zemědělské půdy. Pro všechny druhy zvířat pak platí, že v zájmu jejich zdraví musí být prováděna preventivní opatření, např. chovatelské postupy, kvalitní krmivo, vhodné ustájení.

Jsou upravena také pravidla pro to, jak má vypadat a jak má být velký životní prostor jednotlivých druhů zvířat, výběhy, v některých ohledech pak i kvalita, původ a složení krmiv. Tady platí všeobecně tendence k tomu, krmit krmivy z vlastní zemědělské produkce, případně usilovat o co nejvyšší míru lokálnosti. Taky je tu požadavek na velmi vysokou míru krmiv s původem v EZ a naprostý zákaz GMO krmiv nebo krmiv z GMO získaných.

Základní rozdíl v chovu masného skotu v EZ oproti konvenčním chovům spočívá v povinnosti zajistit přístup zvířatům na pastvu v období pastvy, kdykoliv to podmínky dovolí. Pokud toto nelze zabezpečit, musí mít zvířata zajištěna přístup na otevřená prostranství, která mohou být částečně zastřešena.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Ustájení musí být volné, to znamená, že zvířata ve stáji nesmí být přivázána. Intenzita chovu musí zajišťovat pohodlí a welfare. Vazné ustájení je zakázáno (povoleno je na výjimku u malých farem do 50 ks skotu, ale i zde je povinnost minimálně 2x v týdnu umožnit zvířatům volný pohyb). Krmiva z vlastní zemědělské produkce činí minimálně 60 %, pokud to není možné, musí být nakoupena od jiných ekologických podnikatelů. Nejméně 50% sušiny v denní krmné dávce musí pocházet z objemných krmiv.

Zvířata musí chovat ve shodě s pravidly p...

Specifické požadavky na chov drůbeže a prasat

Základní podmínkou v chovu drůbeže je, že jde o chov extenzivní a drůbež nesmí být chována v klecích. Stáje pro veškerou drůbež musí mít nejméně jednu třetinu podlahové plochy pevnou (bez roštů), která je pokryta podestýlkou. Ve stáji pro nosnice slouží dostatečně velká část podlahové plochy jako sběrné místo pro trus. Stáje jsou vybaveny hřady, jejichž počet a rozměry jsou uzpůsobeny velikosti skupiny a druhům. Drůbež musí mít přístup do výběhu alespoň po dobu jedné třetiny svého života. Výběhy mají být převážně pokryty vegetací, jsou vybaveny ochranným zařízením (např.

Minimální vnitřní plocha je stanovena u nosnic na 1 m2 maximálně 6 kusů, 18 cm délka hřadu na jednu nosnici, jedno hnízdo na 7 nosnic, v případě společného hnízda 120 cm2 na kus, venkovní výběh 4 m2 na nosnici. U drůbeže na výkrm max. počet zvířat je max. 10 kusů na 1 m2 vnitřní plochy nebo max.

Stáje jsou postaveny tak, aby všichni ptáci měli snadný přístup na otevřené prostranství. Cílem chovu drůbeže je předejít využívání intenzivních postupů, drůbež se chová až do dosažení minimálního věku nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem. Vodní drůbež musí mít přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

V chovu prasat platí, že se prasnice chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení. Prasata mají přístup na pastvu, kdykoliv to povětrnostní podmínky a stav půdy dovolí. Pokud toto nelze zabezpečit, musí mít zajištěn přístup na otevřená prostranství, která mohou být částečně zastřešena. Vazné ustájení nebo izolování zvířat je zakázáno, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu, např. Intenzita chovu musí zajišťovat dobré životní podmínky zvířat - min. vnitřní plocha musí být 7,5 m2 na prasnici po porodu se selaty do stáří 40 dní, venkovní plocha výběhu pro volný pohyb zvířat, mimo pastvu min. 2,50 m2.

Podlahy ustájovacích prostor nesmí být kluzké, minimálně polovina podlahy, kde se zvířata pohybují, musí být pevná (max. 50% může být roštová). Krmiva z vlastní zemědělské produkce činí minimálně 20 %, pokud to není možné, musí být bio krmivo vyprodukováno v tomtéž regionu. Kupírování ocásku selatům není povoleno, kastrace selat je možná v případě, že ji provádí kvalifikovaný personál a za použití anestetik nebo analgetik.

Trendy v ekologickém zemědělství v ČR

V roce 1990 se v České republice nacházely v ekologickém zemědělství pouze 3 farmy. V roce 2013 jich bylo 3 926 se 496 896 ha a v roce 2016 již 4 243 farem hospodařilo na 506 700 ha a tvořily 9% všech zemědělských podniků . Dle těchto informací lze říci, že trend ekologického zemědělství v ČR pomalu roste. Obdobně to vypadá i v Evropě, kde se velké oblibě v současnosti těší produkty z ekologického zemědělství.

V roce 2013 dominoval v ekologickém zemědělství převážně chov skotu s 213 303 ks, následoval chov ovcí s 101 528 ks. Nutné je zmínit i zastoupení drůbeže s 36 610 ks. Poměrně nízký stav zaznamenal chov koz s celkovým počtem 7 701 kusů. V roce 2016 vzrostl chov skotu chovaného v ekologickém zemědělství na 247 684 ks. Chov ovcí zaznamenal mírný pokles na 101 022 ks na rozdíl od chovu koz, kde se počet chovaných zvířat zvýšil na 1942 ks.

Chov zvířat hraje v rámci ekologického zemědělství nezastupitelnou roli. Uzavřený koloběh by se bez zvířat a bez produkce organického hnojiva těžko obešel. Nejpříznivější složení ekologického hospodaření je rostlinná výroba, která se skládá z orné půdy a TTP (trvalých travních porostů).

Odlišnosti od konvenčního zemědělství a welfare zvířat

Odlišnost ekologického zemědělství od konvenčního je v mnoha aspektech. Jako první je třeba zdůraznit přístup ke zvířatům. Přístup chovatele není individuální, ale skupinový. Preferují se systémové přístupy a priority zdraví a pohody zvířat. Ty jsou kladeny na celé stádo, ne na jednotlivce. Všeobecně platí, že ekologické chovy vynikají důrazem na welfare.

Další zásadou farmáře hospodařícího v ekologickém zemědělství je prevence. Nečeká až se daný problém/onemocnění vyskytne, snaží se mu v každém ohledu předcházet. Soustředí se také na výběr plemene dle klimatických podmínek farmy. Ve většině případů se nevybírají vysoce prošlechtěná plemena, která jsou směřována na vysokou užitkovost.

Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční ustájení na pastvině, které je obvyklé hlavně v chovu masného skotu. Druhé povolené ustájení je ve stáji s přístupem do výběhu či na pastvinu. Tento systém se využívá hlavně u dojného stoku. Stáj musí být vybavena dostatečným prostorem k odpočinku. Místo odpočinku musí být suché a vystlané slámou nebo jiným přírodním materiálem. V ekologickém zemědělství není povoleno, aby zvíře bylo trvale uvázáno celý den. Krmit se smí pouze krmivem pocházejícího z ekologického chovu, což je ustanoveno od 1. 1. 2008. V nejlepším případě by měla být hlavní část krmné dávky složena z objemného krmiva přijímána pastvou.

Dále je zakázáno přenášení embryí, podávání stimulátorů růstu, využívání hormonální synchronizace říje a hormonálních preparátů na stimulaci říje a ovulace, zkracování ocásků a odstraňování zubů, odrohování rohů a zkracování zobáků. Zakázána je také preventivní nebo paušální aplikace antibiotik. V případně nutnosti použití musí být dodržena dvojnásobná ochranná lhůta, než v konvenčním zemědělství.

Ekologický chov skotu

Ekologický chov skotu je alternativou k jeho konvenčnímu chovu. Konvenční chov je většinou zaměřen na maximalizaci zisku, kdežto ekologický chov má odlišný princip. Principem ekologického hospodaření je získání co nejmenší závislosti na vnějších vstupech, hospodář se snaží pracovat v co největším souladu s přírodou. Zvířata jsou krmena produkcí daného podniku a je jim umožněno, aby žila co nejvíce přirozeně.

Podstatná část sušiny krmné dávky musí být tvořena objemnými krmivy, což znamená, že skot musí být krmen primárně senem a pastvou, která má obsahovat až 60 %. Počet zvířat na ekologických farmách většinou přímo souvisí s tím, kolik jich daná farma dokáže uživit z vlastních zdrojů. Pokud by došlo k nákupu píce a krmiv z jiných farem, musí mít tyto farmy certifikovaná krmiva.

Zvířatům v ekologickém chovu musí být po celý rok umožněn pohyb mimo ustájení, existuje i předepsaná minimální velikost pastviny na kus.

Produkce získaná v ekologickém chovu skotu se nazývá bioprodukcí. Tato vysoká kvalita a hodnota produktů získaných od skotu v ekologickém systému chovu není dosažena automaticky. Chovatel se snaží zvířatům zajistit maximální životní pohodu (welfare).

Skot je stádovým zvířetem. V rámci stáda (skupiny) si zvířata na základě svých znalostí vytvářejí sociální hierarchii, např. se udává, že skot rozeznává a pamatuje si postavení až 60 kusů příslušníků téhož stáda či skupiny. Své sociální postavení si upevňuje vyhledáváním kontaktů se zbývajícími členy.

Vztah mezi mládětem a matkou je velmi silný a obvykle trvá od otelení až do dalšího porodu, kdy kráva instinktivně starší mládě zapudí. Je to nutnost, protože pokud by tak neučinila, hrozilo by nebezpečí, že starší potomek vysaje mlezivo novému mláděti. Zapuzení staršího mláděte není nic neobvyklého a odpovídá chování volně žijících zvířat.

Téměř polovinu denní doby věnuje dojnice odpočinku a přežvykování. Zbytečně nevyhledává pohyb a nepohybuje se bezúčelně. Ta je většinou chápána jako ochrana před příliš velkou zimou nehledě na skutečnost, že skot má dobře vyvinutou termoregulaci. Stejně důležitá je i jeho ochrana před vysokými teplotami. V zimním období je proto obvykle nutné budovat pro skot takzvaná zimoviště.

Vlastní chov výrazně ovlivňuje skutečnost, že skot má velmi dobré termoregulační schopnosti. Udává se, že ve srovnání s člověkem leží pásmo tepelné pohody asi o 15 °C níže. To znamená, že při teplotě 5 °C se skot cítí stejně dobře jako člověk při teplotě 20 °C. V chovu není povoleno použít látky stimulující růst a GMO (geneticky modifikované) plodiny nebo látky od nich odvozené (s výjimkou vakcín).

Za nejpřirozenější způsob odchovu telat je považován odchov pod matkou. Do odstavu se odchovávají ve skupinách. Telata musejí mít možnost vizuálního a akustického kontaktu mezi sebou, ostatními zvířaty a děním na dvoře. Telata musejí přijímat mlezivo a mléčná výživa musí být zajištěna nativním mlékem až do 3. měsíce věku. Již od 1. týdne věku je telatům předkládáno seno a od 2.

Pastevní odchov je naprosto ideální formou chovu. Dojnice je možné chovat stejně jako jalovice ve volných stelivových kotcích, nicméně tento systém má své nedostatky, které spočívají ve větší frekvenci konfliktů mezi zvířaty a možnosti poranění ležících zvířat pohybujícími se zvířaty. Z tohoto důvodu dávají někteří chovatelé přednost variantě volného stelivového ustájení v boxech. V systémech volného ustájení krav je nejčastěji používáno dojení v dojírnách.

Neméně důležitým faktorem, který musí každý hospodář brát v potaz, je výběr vhodného plemene pro ekologický chov. Nejčastěji se používají plemena kombinovaná, dávají mléko i maso.

Pokud se v zájmu zdraví zvířete rozhodne veterinární lékař použít chemicky syntetizovaná alopatická léčiva nebo antibiotika, platí, že ochranná lhůta od posledního podání takového léčiva a následné použití jeho bioproduktu k výrobě potravin je dvojnásobná oproti zákonné ochranné lhůtě.

Legislativa a kontrolní organizace

Zákon o zemědělství č. 252/1997Sb., v aktuálním znění, je jedním z hlavních právních předpisů ČR. V tomto zákoně jsou mj. uvedeny podmínky pro podnikání v zemědělství. Chovatel má povinnost ohlásit umístění objektu (Ministerstvo v případě neshledání pochybností tento zaeviduje - § 3n tohoto zákona). U chovatele, který nově zaregistroval své hospodářství, běží 15denní lhůta pro ohlášení umístění objektu pro chov zvířat ministerstvu zemědělství. V případě, kdy chovatel přestane využívat objekt k chovu zvířat, požádá do 15dnů od dne ukončení užívání objektu ministerstvo u zaevidování této změny.

Kontrolními organizacemi, které zajišťují odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství jsou KEZ o.p.s. se sídlem v Chrudimi, ABCERT GmbH se sídlem v Brně a společnost Biokont CZ, s.r.o. se sídlem v Brně.

Ekologické zemědělství v číslech

V roce 2005 bylo registrováno 829 ekologických podnikatelů, žadatelů o registraci, kteří obhospodařovali 254 982 ha půdy. Strukturálním šetřením v zemědělství ZEM 2005 (Farm Structure Survey - FSS), které se uskutečnilo na podzim roku 2005, bylo vyšetřeno celkem 599 ekologicky hospodařících zpravodajských jednotek.

Český statistický úřad předkládá veřejnosti údaje týkající se využití půdy, výměry sadů, stavů hospodářských zvířat, pracovních sil v zemědělství, využívání mechanizačních prostředků atd. za zpravodajské jednotky provozující výhradně ekologické zemědělství.

tags: #ekologické #zemědělství #povinnosti #chov #zvířat

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné produkty
• Výlety do přírody Ostrava a okolí
• Využití kompostérů v zahradě
• Ivan Bičík: Příroda a lidé Země
• Jak vydělat na odpadu?