Ekologie a ochrana ryb v České republice

Sladkovodní ekosystémy jsou silně ovlivňovány lidskou činností a klimatickou změnou. Celkově je přinejmenším 37 % evropských sladkovodních ryb ohroženo v kontinentálním měřítku a 39 % v měřítku EU. To je jedno z nejvyšších úrovní ohrožení ve smyslu hlavních taxonomických tříd vyšších organismů. Mnohé druhy říčních ryb nemají žádný ochranný statut a i ty, které jsou chráněné, např. Směrnicí o stanovištích EU (Habitats Directive), nejsou pravidelně monitorované a dokumentace populačních trendů a stavu jejich populací často chybějí.

Nárůst predačního tlaku v současné době dále zvyšuje tlak na říční druhy ryb, i ve zdravých, obnovených nebo málo ovlivněných oblastech. V EU se zdá, že predace je hlavní příčinou plošných ztrát populací lipana podhorního (Thymallus thymallus), druhu zahrnutého ve Směrnici o stanovištích EU. Panuje skutečná, široce rozšířená obava mezi manažery a vlastníky ohledně ochrany divokých populací říčních ryb, jako je lipan podhorní, a neudržitelného predačního tlaku. Konflikt zahrnující ochranu ryb a predaci je vyhrocený ve většině členských států po desetiletí a přes ochranářská opatření, včetně regulačních odstřelů (Směrnice o ptácích EU, článek 9), tento konflikt zůstává vyhrocený.

Projekty zaměřené na ochranu ryb

Projekt ProtectFish si klade za cíl prošetřit monitorovací a ochranářská opatření pro druhy říčních ryb zahrnutých do Směrnice o stanovištích, jako odpověď na Oblast A výzvy. Budou vyvinuta a testována ochranářská opatření s využitím kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) a lipana podhorního jako vlajkových druhů projektu. Budou provedeny maloplošné a velkoplošné terénní experimenty s cílem vyhodnocení efektu zmírnění predačního tlaku kormoránů na populace ryb. Bude vyhodnoceno pozadí konfliktu pomocí odhadu současného stavu populace kormorána velkého a lipana podhorního v EU, stejně jako kvantifikace efektu tlumení populace kormoránů.

Hlavním cílem projektu je získat přesné poznatky na základě moderních a šetrných metod monitoringu. Na základě těchto údajů vypracovat společné dokumenty k nastolení koordinované koncepce ochrany přirozených populací indikačního druhu pstruha obecného ve volných vodách. Tímto dojde k posílení odolnosti populací vůči klimatickým změnám, zajištění zachování fungujících ekosystémů pro další generace a naplnění dlouhodobých cílů a koncepce programových oblastí.

Projekt reaguje na změnu biodiverzity mimopstruhových vod a pokles zastoupení reofilních (proudomilných) rybích druhů na zlomek původního stavu. Cílem projektu bude vyhodnocení biodiverzity a současného stavu rybích populací v různých typech mimopstruhových revírů (toky, nadjezí a přehradní nádrže). Rybí společenstva budou hodnocena na základě dat z evidence úlovků z rybářských revírů, monitoringu povrchových vod a ichtyologických průzkumů, a to se zaměřením na reofilní a generalistické druhy.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Cílem projektu je optimalizace produkce a vysazování candátů obecných do volných vod za účelem dosažení co nejvyššího přežití a dobrého růstu tohoto hospodářsky i ekologicky velmi cenného druhu. Hlavními výstupy projektu budou vědecké publikace zaměřené na optimální podmínky pro produkci násad v rámci intenzivní akvakultury, porovnání efektivity vysazování candátů z intenzivní akvakultury (RAS) a ryb odchovaných v rybníce a optimální načasování vysazení do volných vod vzhledem k přežívání, růstu a kondici. Rovněž bude sledován vliv extrémního přesazení nádrže dravými rybami na rybí společenstvo jako celek a vliv dravých ryb na kvalitu vody.

Eutrofizace a její řešení

Eutrofizace je velkým problémem, který způsobuje špatný ekologický stav evropských jezer a jeho závažné dopady jsou umocňovány změnou klimatu. Zároveň by však eutrofizace mohla být potenciálním řešením vyčerpání globálních zásob fosfátů (P), což ohrožuje globální potravinovou bezpečnost. Obrovské množství P a dalších živin se z povodí ztrácí a je transportováno do jezer, což z většiny jezer činí zásobárnu bohatou na živiny, jak lze pozorovat při častém výskytu masivních, ničivých květů řas v mnoha jezerech.

FERRO překlenuje problém obohacování živinami na problém vyčerpání P a vytváří udržitelné řešení obou problémů cirkulárním řízením. Vytvoříme přístup obnovy jezer nové generace kombinováním cílených technik obnovy s obnovou a recyklací živin s cílem dosáhnout mnoha výhod: zlepšení ekologického stavu jezer, podpora oběhového hospodářství, přizpůsobení se klimatu, podpora produkce potravin, podpora biologické rozmanitosti a podpora poskytování ekosystémových služeb. FERRO podporuje přirozenou obnovu jezer (po mnoha letech obohacování živinami) prostřednictvím čtyř mezioborových pilířů: 1) klasifikace a stanovení priorit jezer pro obnovu (integrované techniky in-situ a techniky založené na dálkovém průzkumu); 2) zavádění udržitelných řešení zaměřených na povodí (biotechnologie pro prevenci ztrát živin v zemědělství a obnova živin při přílivu a opětovném využití v zemědělství), 3) zavádění udržitelných řešení obnovy jezer (obnova živin z jezer a opětovné využití v zemědělství); a 4) předávání znalostí.

ProCleanLakes si klade za cíl bojovat proti kombinovanému dopadu různých rušivých faktorů, které vytvářejí neustálý tlak na stav ekosystému jezera a usnadňují hromadění vznikajících, neregulovaných, chemických kontaminantů a obohacování živinami. Projekt navrhne a demonstruje proveditelnost integrovaných na přírodě založených vznikajících přístupů pro společnou ochranu a obnovu evropských přírodních jezer (ENL) a jejich biologické rozmanitosti s ohledem na scénáře, které implikují přítomnost různých tlaků, které ovlivňují stav vodních ekosystémů. Holistické transdisciplinární přístupy, které mají být v projektu použity, založené na synergickém efektu ekonomického, environmentálního a sociálního spojení, si kladou za cíl podporovat zlepšení ekologického a chemického stavu ENL ve spojení s hlavními nástroji EU, cíli a politikami udržitelného rozvoje souvisejícími se sladkovodními ekosystémy.

Invazivní druhy

Odejdi! Projekt v řešitelském konsorciu Itálie - Portugalsko - Česká republika je zaměřen na sledování šíření a prevenci dalších zavlečení invazivního sumce velkého (Silurus glanis) v jezerech a nádržích jižní Evropy v souladu s naplňováním EU IAS (Invasive Alien Species - invazivní nepůvodní druhy) nařízení č. 1143/2014.

Čtěte také: České ekologické předpisy

Pomocí environmentální DNA (eDNA) bude testován a nastaven časný systém detekce v případě 50 jezer a nádrží (23 v Itálii, 25 v Portugalsku a 2 v České republice; poslední dvě sloužící jako kontrolní lokality), který bude propojen se zjištěními tzv. občanské vědy. V deseti vybraných jezerech, kde je druh rozšířen a početně hodně zastoupen, budou testovány různé metody odlovu a bude vybrána metoda, která je pro odlov nejefektivnější a nejselektivnější (tzn. s nejmenším vedlejším úlovkem). Ta bude následně použita k redukci biomasy sumce o 90 % v pěti malých a izolovaných jezerech spadajících do soustavy Natura 2000, alespoň o 10 % ve velkých jezerech a nádržích, a o 50 % v malých nádržích. Do této aktivity bude zapojeno alespoň 130 komerčních rybářů a 100 sportovních rybářů.

Bude zahájena masivní osvětová kampaň zacílená specificky na rybáře (přinejmenším 400 tis.) ale i na širokou veřejnost, s předpokladem oslovení jednoho milionu lidí na konci projektu, včetně 12 tis. školních dětí. Vzorkovací protokol a nejlepší odchytové postupy budou podstoupeny přinejmenším patnácti správním subjektům, aby je tyto mohly začlenit do svých plánů hospodaření, zejména v případě lokalit soustavy Natura 2000. Pro zajištění a udržení výsledků projektu bude vytvořeno uskupení South European catfish Management Group (SEMG).

Sportovní rybolov a ochrana ryb

Málokdo si to uvědomuje, ale sportovní rybáři hrají v České republice důležitější roli v ochraně rybí populace v českých vodách více, než si možná myslí. Proč? Protože u ČRS registrovaných rybářů je přes 250 000. Sportovní rybářská činnost může výrazně přispět k udržení původních ryb, omezit negativní dopady umělého zarybňování a pomoci přírodě být sama sebou. Pro udržitelný stav rybí obsádky v každém revíru je klíčové, aby se v něm ryby samy vytíraly. A zároveň pestrá rybí obsádka přirozeně reguluje množství druhů, které se v něm nachází.

Sportovní rybáři mohou pomoci tím, že budou aktivně podporovat ochranu původních druhů metodou chyť a pusť. Tedy, nebudou tzv. masařit a nebudou odnášet vše, co uloví. Zachování původních ryb má mnohé výhody. Tyto ryby jsou geneticky přizpůsobeny místnímu prostředí, což zvyšuje jejich odolnost vůči nemocem a změnám životního prostředí. To je klíčové pro udržení ekologické rovnováhy v českých vodách a zachování biodiverzity.

Vysokým rybářským tlakem na české vody je správce toku nucen k umělému vysazování ryb do českých vod. Především kaprů. Bohužel, negativní dopady přemíry umělého zarybňování českých rybářských revírů jsou nemalé. Může narušit místní ekosystém, vyvolat konkurenci o konkrétní potravu, u dravců o území a způsobit nerovnováhu v přirozeném prostředí. Jednou z nejefektivnějších cest k udržení rybí populace v českých vodách je popularizace metody chyť a pusť. Stále více rybářů vše, co uloví pustí. Bohužel mezi starší generací je stále zakořeněno „vem, cos chytil“.

Čtěte také: Ekologie a odpadové hospodářství

Praktika chyť a pusť umožňuje rybám přežít, mít v revíru mateční kusy a rozmnožovat se, což je klíčové pro udržení ekosystémové stability. Každý může přispět. Zásadní je také výzkum, který sleduje účinnost metody chyť a pusť v daných vodách a identifikuje oblasti, kde je tato praxe nejpotřebnější. Sportovní rybáři mohou aktivně přispět k ochraně českých vod účastí na dobrovolnických akcích na úklidu vodních toků. Zdaleka nejde jen o povinné brigády. Často stačí na každou vycházku vzít s sebou pytel na odpad a cestou domů od vody jej naplnit.

Inu, jsme jen lidé a tak samozřejmě všichni známe např. praktiky některých sportovních rybářů, jako jsou nedodržování mír ryb, zanechávání odpadu na březích i ve vodě, dojíždění auty až na samý břeh i tam, kde to není nutné a další neetické chování k přírodě i k vodě. To vše prokazatelně poškozuje ekosystém a s tím související rybí populaci. Každým troškem můžeme přispět.

Výzkum v oblasti výživy ryb

Docent Mráz a jeho tým zjistili, že přirozená potrava a ekosystém v rybnících mohou výrazně zlepšit trávení kaprů. Konkrétně plankton a rybníkový ekosystém společně pomáhají kaprům rozkládat těžko stravitelné součásti potravy, jako je celulóza, chitin nebo fosfor. Vědci také přišli na to, že v obdobích, kdy je voda čistá a vyskytuje se v ní málo řas, ale hodně drobného zooplanktonu, je trávení kaprů ještě účinnější. Tento efekt, který se nazývá „synergický efekt trávení“ a který řešitelé projektu teoreticky popsali v roce 2022 a ověřili v letošním roce, by mohl v budoucnu pomoci zlepšit a zefektivnit hospodaření na rybnících.

Další objev, který se vědcům v rámci projektu podařil, se týká hospodaření ryb s fosforem v mělkých jezerech. Ryby však mohou ukládat více fosforu a poskytovat menší množství této živiny řasám, pokud je přijímaná potrava bohatá na lysin a methionin v poměru k celkovému příjmu bílkovinné a nebílkovinné energie (tj. podíl sacharidové a lipidové energie v celkovém příjmu energie), a to až do té míry, že by mohlo dojít k potenciální absorpci fosforu z vody. Naopak, nedostatek těchto živin v potravě vede ke zvýšenému uvolňování fosforu rybami, což podporuje růst řas.

Z podpořeného výzkumu vyplývá, že ne všechny druhy uhlíku, dusíku nebo fosforu ve vodních potravních řetězcích jsou stejně důležité pro předpověď recyklace fosforu rybami. Určité formy dusíku a uhlíku mají větší vliv na regulaci hladiny fosforu. Umělé vyvažování rybí stravy a udržování populací šupinatých ryb by mohlo v budoucnu nabídnout řešení pro zvládání eutrofizace (procesu obohacování vod o živiny).

Tato zjištění z projektu GA ČR 22-18597S představují významný krok vpřed v oblasti nutriční ekologie vodních konzumentů a teorie ekologické stochiometrie sladkovodních ekosystémů. Výsledky jsou cenné pro řízení cyklů živin a eutrofizace mělkých jezerních ekosystémů, včetně rybníků.

CENAKVA - centrum pro akvakulturu a biodiverzitu

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích za podpory OP JAK inovovala vědecké výzkumné centrum CENAKVA. Komplexně vybavené výzkumné centrum nyní disponuje pokusnými rybníky, recirkulačními systémy pro chov ryb, akvaponickou halou a moderními laboratořemi. Centrum CENAKVA je unikátní výzkumnou institucí zřízenou Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.

Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA) je jedinečnou výzkumnou infrastrukturou vybudovanou na více jak stoleté historii rybářského výzkumu v jižních Čechách. Jedním z hlavních cílů centra CENAKVA je rozvoj udržitelné sladkovodní akvakultury. Propojujeme tradiční rybníkářství s moderními přístupy, s cílem zachování produkce kvalitních ryb, zvyšování biodiverzity a ochrany vodních ekosystémů. Důležitým úkolem je také ochrana zdrojů vody pro potřeby jak ekosystémů, společnosti tak i každého z nás.

Unikátní rybniční, experimentální a výzkumné zázemí CENAKVA společně s velmi úzkými vazbami na odbornou veřejnost v ČR, v Evropě a ve světě umožňuje plánovat a ověřovat budoucí návrhy úprav současných procesů s ohledem na změny klimatu.

Evropské fondy a jejich podpora hrála velice důležitou roli při vybudování a provozování našeho unikátního experimentálního centra, zaměřeného na výzkum rybářství, vodních ekosystémů a ochrany vod. Takto komplexně vybavené výzkumné centrum disponující pokusnými rybníky, recirkulačními systémy pro chov ryb, akvaponickou halou a moderními laboratořemi neexistuje nikde jinde v Evropě.

Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA) bylo podpořeno evropskými fondy již ve fázi svého vzniku v roce 2010 prostřednictvím tehdejšího Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Od té doby CENAKVA využila a úspěšně naplnila řadu projektů nejen národních operačních programů, ale také se zapojila do řady významných programů na úrovni celoevropské. Jmenovat v tomto ohledu lze například programy HORIZON, LIFE, INTERREG apod. V roce 2024 evropské fondy podpořily obnovu a další rozvoj infrastrukturního vybavení. Bez této podpory, která je samozřejmě také podmíněna plněním velkého počtu náročných indikátorů a naplňování výzkumných programů by rozvoj v současném rozsahu a kvalitě byl jen stěží myslitelný.

Výzva cílí na podporu rozvoje infrastrukturní základny pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. V rámci projektu byla modernizována klíčová výzkumná infrastruktura pro oblast rybářství a akvakultury i pro oblast ochrany vod. V současné době umožnil nový projekt evropských fondů obnovit vybavení biologických, biochemických a analytických laboratoří nejmodernějšími přístroji, které umožní například pokročilé studium buněk na molekulární úrovni a identifikaci nových znečišťujících látek i ve stopových koncentracích. Nové vybavení pro terénní výzkum umožní provádět ichtyologické studie i na větších evropských řekách, jako například na Dunaji.

CENAKVA usiluje o naplňování přístupu OPEN ACCES, tedy otevřeného přístupu ve vědě. Principy otevřené vědy jsou v centru CENAKVA naplňovány pomocí dvou hlavních nástrojů. Prvním z nich je otevřený přístup k výzkumné infrastruktuře a službám. Tento otevřený přístup započal již v roce 2011 díky účasti v dodnes fungujícím konsorciu výzkumných evropských rybářských infrastruktur AQUAEXCEL. Otevřený přístup pak byl podpořen zařazením CENAKVA na národní mapu velkých výzkumných infrastruktur a pokračuje prostřednictvím aktivní účasti centra v evropských výzkumných infrastrukturách.

Zájemce o využití otevřeného přístupu má tak několik možností, jak realizovat svůj výzkumný záměr na špičkovém vybavení centra. Všechny potřebné informace pro realizaci otevřeného přístupu, o nabízených službách, infrastrukturním vybavení, procesu podání žádosti a procesu hodnocení žádosti jsou uvedeny na webových stránkách centra. Druhým nástrojem pro naplňování myšlenky open acces je otevřený přístup k vědeckým výsledkům produkovaných centrem.

Centrum podporuje publikování výsledků ve formě vědeckých článků v časopisech s tzv. gold open acces, tak aby se dostaly k co nejširší komunitě výzkumníků. Vědecké výsledky ve formě experimentálních dat a metadat jsou sdíleny prostřednictvím webových platforem pro otevřená data a na webových stránkách centra.

Centrum CENAKVA funguje úspěšně již od roku 2010 a během své existence dosáhlo řady významných vědeckých úspěchů. Klíčovým milníkem v jeho rozvoji byla stabilizace provozu centra, a to jak z hlediska finančního, tak personálního zajištění. Díky tomu je dnes CENAKVA schopno pružně a na špičkové úrovni reagovat na aktuální společenské výzvy v oblasti udržitelné sladkovodní akvakultury a ochrany vod. Centrum se etablovalo jako excelentní vědecké pracoviště s mezinárodním renomé, nejen na evropské úrovni, ale i v globálním měřítku.

Mezi jeho největší vědecké úspěchy patří například zásadní přínosy k poznání buněčné biologie, fyziologie a ekologie ryb, publikované v prestižních časopisech jako Nature a Science. V oblasti aplikovaného výzkumu lze zmínit vytvoření nového rezistentního plemene kapra, úspěšně jsou v praxi implementované nové technologie pro udržitelný a ekologicky šetrný chov ryb, nové metody pro hodnocení účinnosti čištění odpadních vod a úpravy pitné vody. Dalším významným příspěvkem jsou inovativní rybí potraviny zaměřené na zvýšení konzumace ryb u dětí. Zvýšení spotřeby ryb, která je v České republice stále překvapivě nízká, představuje důležitý krok ke zlepšení celkového zdravotního stavu populace.

Cílem je udržet centrum na špičkové úrovni z pohledu moderního vybavení a kvalitního personálního obsazení, tak abychom nadále zůstali vyhledávanou výzkumnou a vzdělávací institucí. V plánu je vybudování nových experimentálních rybochovných hal ve Vodňanech a Českých Budějovicích. Významným milníkem bude vstup na evropskou mapu výzkumných infrastruktur prostřednictvím konsorcia DANUBIUS ERIC se zaměřením na komplexní výzkum interakcí řek a moří. Celospolečenský dopad aktivit CENAKVA v evropském a globálním kontextu je rozvíjen prostřednictvím iniciativy evropského partnerství v oblasti bezpečnosti chemických látek (PARC), dlouhodobých ekologických výzkumů (LTER) a podporou vzniku nové výzkumné ESFRI infrastruktury zaměřené na oblast chovu hospodářských zvířat v měnících se globálních podmínkách.

Revitalizace rybníků

Lesní rybníček u Starých Hutí nedaleko Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku prošel tento podzim důkladným výlovem a revitalizací. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR tu nechala odstranit většinu nežádoucí vegetace, která zhoršuje podmínky pro tření vzácných ryb.„Díky dlouhodobé péči a absenci zemědělsky využívaných pozemků v okolí se zde daří ohroženým druhům - střevli potoční a slunce obecné. Je to zajímavá ukázka toho, jak vypadaly rybníky na Vysočině a co v nich žilo, než se začalo intenzivně hospodařit,“ říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Oba tyto druhy ryb jsou velmi náročné na kvalitu vody. V minulosti bývaly v tuzemsku mnohem běžnější, nyní však na Vysočině přežívají jen na několika lokalitách.

Aby střevle potoční zůstala součástí naší přírody i nadále, připravila pro ni AOPK ČR regionální akční plán, který stanoví, jaké kroky jsou pro její přežití ve zdejší krajině potřeba.Letošní revitalizace rybníčku u Starých Hutí navázala na dlouhodobý způsob hospodaření, jehož cílem je udržet vodu s nízkým obsahem živin, zejména dusíku a fosforu. To pomáhá vzácným druhům vodních živočichů. Zásadním prvkem péče o rybník je i pravidelné odstraňování dravých ryb, v minulosti například okounů. Tento postup se osvědčil, populace střevle se stala dlouhodobě stabilní, v řádu tisíců jedinců.

Letošní výlov ukázal, že dosavadní péče má výsledky. Bylo odloveno a následně bezpečně navráceno více než 1500 jedinců z celkového počtu přibližně 3000 střevlí a slunek v poměru 70 : 30. Zajímavý byl výskyt osmi jedinců raka říčního různých velikostí. Čtyři odchycení pstruzi byli vypuštěni do toku pod hrází, aby neohrožovali vzácné ryby v rybníku.

Samotný zásah do nádrže se uskutečnil netradičním způsobem. Zatímco obvykle se rybníky po výlovu nechávají částečně vyschnout, zde bylo nutné citlivé druhy rychle vrátit do vody. Díky spolupráci s firmou Kinský Žďár, a.s., která poskytla speciální přepravní bednu a zázemí na sádkách, bylo možné ryby bezpečně přechovat po dobu dvou dnů a následně je vrátit do nádrže bez úhony. Revitalizační zásah provedený firmou Adapto.space se soustředil na jižní část rybníčku, severní byla zčásti ponechána kvůli nemožnosti vylovit všechny ryby. Odstranění většiny mokřadní vegetace, především řas parožnatek, by mělo přispět k obnovení vhodných podmínek pro výskyt vzácných druhů, zejména pro jejich tření. Zároveň umožní i efektivnější budoucí odlov dravců.

Rybníček napájený přítokem Huťského potoka leží uvnitř lesního komplexu poblíž bývalého dětského tábora Staré Hutě. S potokem je propojen zhruba 200 metrů dlouhým náhonem. Okolí rybníčku tvoří zejména smrkové lesy. Příbřežní zóny jsou porostlé vysokými ostřicemi a další mokřadní vegetací s ohroženými druhy rostlin, jako je bazanovec kytkokvětý nebo ďáblík bahenní.

Velkým problémem pro tuto vodní plochu byla kalamita z května roku 2023, kdy část lesa padla pod náporem větrné vichřice. Obrovské vývraty smrku zničily rozdělovací objekt na Huťském potoce a poškozen byl i náhon. Střevle tak nemohly do náhonu vplouvat na tření a do rybníčka nepřitékala téměř žádná voda. Situace tehdy vyžadovala rychlé řešení. AOPK ČR se proto domluvila s vlastníkem pozemků, Lesy ČR, že kalamitu v tomto místě vyřeší přednostně, a navíc mechanicky pročistí celé koryto náhonu. To se podařilo a vhodné podmínky pro vzácné druhy se podařilo obnovit.

„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření - záchranné programy čiprávě regionální akční plány. Péči financujeme z různých zdrojů, národních i evropským programů. Jedním z nich je evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy.

tags: #ekologie #a #ochrana #ryb #v #České

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické problémy světa
• Zbavte se zápachu z pračky
• Oblečení jako upozornění na krizi
• Roční emise CO2 v Japonsku
• Srovnání emisí: elektromobily vs. elektrárny