Už od roku 2010 se produkce z černých popelnic pohybuje zhruba okolo 250 tisíc tun odpadu ročně. Největší nárůst jsme zaznamenali u bioodpadu. Právě tady leží největší výzva do dalších let. Abychom se naučili nevyhazovat potraviny a zbytečně neplýtvat.
Praha tak svůj odpad zatím zvládá. A s ohledem na umístění spalovny v centru města to zavánělo velkou ekologickou katastrofou. Ačkoliv to může znít poněkud absurdně, z rekonstrukcí a modernizací spaloven se v posledních letech stala svým způsobem architektonická soutěž. Průkopníkem byl architekt Friedensreich Hundertwasser, který navrhl vídeňskou spalovnu Spittelau.
Vraťme se ale zpět k odpadním vodám. Proto je čistírna průběžně stále modernizována. Stačil by ještě další energetický zdroj a areál by se mohl stát energeticky soběstačným.
Praha je navíc specifická svou historií a památkovou ochranou. Tou první je samotná podoba města.
Ačkoliv se to nezdá, Praha je město oplývající zelení. V rámci adaptačních projektů se město stará i o tyto plochy. Stromy tak mohou sdílet půdu a mají lepší podmínky. O tom vypovídá odborný dendrologický posudek. Město za to zaplatilo o několik milionů navíc. Zajišťují stín, ochlazují ulice, zadržují vodu a snižují prašnost. Pobyt v ulicích se stromy snižuje stres a podporuje fyzickou aktivitu.
Čtěte také: Tipy pro recyklaci dětského oblečení
Klima se ale za našeho života již nevrátí zpátky do dob, kdy naše tradiční druhy prosperovaly. Často ale stále lpíme na tom, co známe.
Rebranding se zatím jeví podle čísel jako úspěšný. Začali jsme cílit na individuální cestovatele s hlubším zájmem o historii a kulturu. Je navíc pilotním místem, kde se poutní turismus rychle rozvíjí.
Pokud zaškrtnete, že máte zájem o rozlučku se svobodou, návštěvu hospody nebo testování marihuany, dostanete studenou sprchu informací, že nic z toho se ve městě již dělat nesmí a že se vaše návštěva nedoporučuje. To se ale v nejbližší době nejspíše nezmění, ačkoliv hlavní město žádá o opak.
Brzy byl proto celý kopec označen za národní kulturní památku pod názvem Hradiště, a je jí dodnes. Z rozhledny je díky její výšce krásný rozhled do okolí. Práce zde odhalily nejen rozsah a členění oppida, ale i jeho vyspělou urbanistickou strukturu a náboženský význam. Nejvyšší pahorek, kde se nacházela akropole, je srovnán do roviny a v jeho rohu stával pouze informační altánek. To se ale mění. Protesty však neuspěly a v roce 2021 byla na vrcholu Závisti postavena rozhledna podle návrhu architekta Martina Rajniše.
O budoucnosti zmíněných barevných betonových bloků ale stále není rozhodnuto. Kritici projektu formulují několik hlavních argumentů. Následně si je můžete projít osobně a kochat se pomocí nabytých znalostí prastarou historií.
Čtěte také: Recenze pracích prostředků
O nehumánnosti barvení holubů pro zvýšení jejich atraktivity se nemá ani smysl rozepisovat. Focení s barevnými holuby, pomazlení s prasátky nebo roztomilí psi doprovázející žebráky. Tomu je ale nyní konec. Jejich činnost je skutečně kontroverzní. Tímto navíc obcházejí zákaz žebrání, který v některých lokalitách platí, dodává. Ani to, zda na chodníku tráví hodinku dvě, nebo celý život bez ohledu na počasí i zdravotní stav. A nemusí se zdaleka jednat jen o psy doprovázející žebráky či pouliční umělce.
Praha zrušila místa, která mohli kočí k zastavování svých povozů využívat v roce 2023. Radnice se dosud ještě neshodla, co s tím bude dělat. Nachází se tam hydranty s vodou i žlaby do kanalizace, kam kočí splachují moč. Jenže žebrání zakázat nelze, pražští městští radní po tom již pátrali. 246/1992 Sb.
Auta. Hluk. Smog. Rachot. Troubení. Parkování. Vztek. Hlavní město se s tím snaží něco dělat, zatím to ale nestačí. Strategie na boj se smogem zde vznikají velmi často, reálně je z nich ale málokdy něco funkčního. K Praze si ale můžeme dovolit být spíše kritičtí.
Mapovat sezónní, a hlavně lokální potraviny je ale daleko náročnější, nemusí splňovat certifikace nebo být oficiálně v seznamech pro statistiku. Zákazník se tak dostane jednak k často lukrativní ceně za potraviny, a jednak má jistotu, odkud zboží pochází a koho svým nákupem podporuje. Trhy se staly synonymem pro zdravý životní styl a uvědomělý výběr potravin. Většina z nich funguje od jara do podzimu a na zimu se mění na vánoční trhy.
Zboží mezitím nakupuje buď koordinátor, nebo domluvený nákupčí, který podle poptávky zajede k jednotlivým zemědělcům a vyzvedne zboží pro více zákazníků najednou. Není to pochopitelně zadarmo, i samotná platforma se musí z něčeho živit. Jak fungují provize ale iniciativa netají a vše lze dohledat i na jejím webu. I tím se liší od mnohých dalších online prodejců.
Čtěte také: Návody na recyklaci oblečení
Dnes je to ale poslední místo, kde se sysli v hlavním městě vyskytují. Stejně jako u většiny malých hlodavců žijí v síti podzemních nor. Nejvíce je ohrožují nikoli dravci, ale voda. Stačí, že proběhnou v době, kdy mají samice v norách mláďata. To je pro ně fatální, komentuje Čolobentičová. Většinou mají pět až šest mláďat, vysvětluje kurátor Pavel Brandl. Genetická výbava těchto syslů tedy odpovídá Praze, usmívá se Bobek. Právě letiště bývají mezi sysly oblíbeným místem. Do Prahy se ale sysli nejspíše jen tak nevrátí. Ve městě jich je hodně, toulají se a dokáží zpustošit celou syslí populaci.
Běžná teplota kolem Silvestra je v průměru kolem dvou stupňů Celsia. A nad deset stupňů nad průměr už se bavíme pouze o několika dnech za celý rok. Průměrná světová teplota se od roku 1951 zvýšila o více než jeden stupeň Celsia. Jenomže to je jenom průměr.
Když se jedná o dobrý projekt, Praha ho zafinancuje, ať už celý, nebo jen jeho část. Praha se ve svých plánech i projektech inspirovala Španělskem. Barcelona na to šla od počátku vědecky.
Někdy ale stačí jen drobnosti. Rozdíl v teplotách dokáže způsobit i odlišná barva fasády. Zatravňovací dlažba na parkovištích. Stínítka z udržitelných nebo recyklovaných materiálů.
Do dotazníku píšu, že mi chybí hrabat se v hlíně. Že pracovně jsem omezená pokročilým těhotenstvím. První vlnu jsem trávila na jihu Moravy a vypěstovala hromadu zeleniny. V Praze to s pokojovkami není ono. Mezi vilkami se na jižním svahu nad Vltavou krčí jedna z nejstarších a možná nejslavnějších komunitních zahrad v Praze. Procházíme cikcak po cestičkách a naše průvodkyně popisuje, kolik zeleniny můžeme čekat. Zeleninu sklízíme jednou týdně, v neděli dopoledne. Podíl si pak sami navážíte podle počtu lidí, co se daný týden nahlásí. Poslední dotaz se týká haraburdí ve spodní části zahrady. Po porodu jezdí pro podíl partner na kole. S kočárkem vyrážím na zahradu ještě v šestinedělí.
Měla pravdu. Objevování zákoutí zahrady je i její oblíbená činnosti. Pustím se tedy do žádostí. Komunita je trochu vyčerpaná. Po deseti letech od založení zahrady je cítit únava. Koordinační skupina, co se stará o rozpočet a administrativu, nakonec najde náhradu za Oldu. Je to jedna z nejlepších věcí, co mě v Praze napadla.
Denně po ní projede zhruba sto tisíc automobilů. Jsme o patnáct let dále a stále se nic nezměnilo. Ulice V Holešovičkách. Dlouhá silnice, jež do centra svádí auta z D8, D10 a někdy i D11. Zahloubit, nebo zúžit? Místní proto založili několik hnutí, z nichž nejvýraznější je spolek Holešovičky pro lidi. A ani s novým vedením se situace nezměnila. Když se tady vysadí stromy, tak to bude maximálně stovka stromů. Pojďme ale k místům, kde to na hloubení vypadá. Řešení další z pražských ucpaných ulic se totiž odkládá již několik desítek let. Ta očividná, Radlická, je ale jen jednoproudá a ve špičce beznadějně stojící. A zatímco bytová krize vyhání lidi z hlavního města do okolních okresů, auto bývá často jedinou možností, jak se za prací dostat. A to nejlepší na konec. Ráda bych dopsala „s nadsázkou“, ale obávám se, že to až taková nadsázka nebude.
Většina lokalit, jimiž vnější okruh vede, je už pražská. A jak již bylo zmíněno, jeho dokončení v následujících letech nehrozí. Pokud se tedy termíny opravdu dodrží. Vynecháváme proces územního rozhodnutí, jdeme jedním procesem, pravděpodobně jedněmi námitkami, jedním odvoláním a jedním soudním procesem. Ten jediný skutečně velký byl v posledních letech zmíněný tunel Blanka, jenž stál město 43 miliard.
Bývala to velmi rozmanitá a proměnlivá oblast. Postupná revitalizace by se měla skládat z pěti základních kroků. Podoba projektu totiž stále ještě není finální, od jarní slavnostní vernisáže architekti zapracovávali poznámky a zpětnou vazbu, kterou získali po diskusi s místními obyvateli. Podle naší studie by byl Soutok hned po Stromovce druhým nejnavštěvovanějším parkem, chodilo by tam více jak milion lidí ročně. Projekt by ale do budoucna neměl zůstat jen u revitalizace soutoku. Tempo, jakým se tento trend vyvíjí, je evidentní, ačkoliv by mohlo být ještě rychlejší. Ale zlepšení se určitě vyskytují častěji.
Dalším a snad i zásadnějším důvodem je ponechání prostoru pro hmyz. Zásadní je, aby měly larvy a různá další vývojová stádia drobných živočichů prostor, kde vyrůst. Velká skupina bezobratlých je vázána vývojem na rostliny. A tenhle proces trvá týdny, ale i měsíce. Motýl zkrátka odletí jinam, kde si najde lepší útočiště. Dalším a v dnešní době stále více skloňovaným důvodem, proč se zamýšlet nad lepší údržbou trávníků, je adaptace měst na klimatickou změnu. Neposekaná tráva totiž umožňuje silnější evapotranspiraci, tedy výpar z povrchu listů, a tento efekt výrazně ochlazuje a zvlhčuje nejbližší okolí. S dlouhodobějším plánem na údržbu začala již v roce 2019 a pokračovala cíleným vysazováním odolných a stálezelených rostlin.
V Praze se začalo pást kolem roku 2000, první pokusy začal pražský magistrát. Organizace navíc od letošního roku spolupracuje i s jezdeckým oddílem Zmrzlík. Jim chybí plochy a nám naopak chybí spásači trávy. Koně se specializují na traviny více než ovce a kozy.
Jedná se o projekt návratu včel do pražských lesů, fungujeme od roku 2011. Mohou si to pouze vyzkoušet pod naším odborným dohledem a patronátem. Ačkoliv když zjistí, co vše práce kolem včel obnáší, často si to rozmyslí. Úly se musí dezinfikovat, staví se nástavky, čistí se komponenty. Ale věnují se nejen včelám medonosným. Právě ukázkový hmyzí hotel má i Kunratická včelnice. Každý med má svou chuť, která závisí na mnoha faktorech. Ale to neznamená, že ty naše včely čerpají jen z nich. Výhodou pražských včelnic je, že do nich málokdy zasáhne pesticid. Ačkoliv většina lidí z paneláků nemá možnost, kde včely chovat, prostorů se podle Pátka najde mnoho. Pomoci těmto opylovačům lze dvěma způsoby. Navíc včelstva v centru ani nepomáhají s opylením.
Počet doprovodných parkovišť na krajích města a poblíž metra chronicky nedostačuje a výstavba nových se roky oddaluje. Anebo si parkování zkrátka zaplatí. Každý, kdo naší zemí projíždí, ať tu sochu vidí. Ten s Poslední generací souhlasí v potenciálním snížení nehodovosti. S tím ale zástupci Poslední generace nesouhlasí. Zní to blbě, ale je to naším cílem, štvát lidi, uvedl v diskusi na ČT24 Arne Springorum. My záměrně polarizujeme, a právě kvůli tomu se ale o klimatu mluví, vysvětloval. Každopádně na protest a pochod na silnici mají ze zákona právo. To se ale možná změní. I v Praze ale dochází místní samosprávě trpělivost. Ten letos v květnu publikoval seznam šedesáti šesti požadavků, který by měla Letzte Generation prosazovat, aby se odvrátilo termofyzikální ohrožení lidstva.
Horko a sucho, to je nejspíše naše budoucnost. V letošním roce se jedním ze soutěžících stala i krajinná úprava oblasti městských rybníků Litožnice. O ty ale zjevně nebyl takový zájem, a tak chátraly. A ten začal konat. Rybník samotný po revitalizaci nevypadá vůbec jako nový. Člověk si rozhodně neuvědomí, že se stále nachází na území hlavního města. Vedle úpravy rybníka se stavební společnost Envicons věnovala i okolním mezím. Na loukách ještě chybí sad s tradičními stromy a několik zarostlých remízků. Je to o vyváženosti území. O rozhodnutí, kam ty lidi ještě můžeme pustit a kam ne. Neměnili bychom nic, všechno je tak, jak má, vysvětluje Řádek. Města nebo obce se často snaží podporovat místní biodiverzitu a starat se i o vodní toky, ačkoliv by to mělo dělat spíše povodí, argumentuje. S Prahou spolupracujeme velmi rádi. Navíc všem pražským vodním projektům ještě neodzvonilo. A to brzy. Na podzim roku 2022 vyšel dokument Planeta Praha. Kdo ale Prahu nezná, možná ani netuší, kolik zelených ploch obsahuje. Zjistili, že areál nemocnice skýtá daleko více bezpečí než samotný les. A tak se už prakticky jinde nepohybují.
tags: #oblečení #rozvěšené #po #praze #má #upozornit