Ekologie Co Můžu Dělat Doma: Průvodce Udržitelnou Domácností

Domácnost bez odpadu neznamená jen to, že už nikdy si domů nepřinesete žádný odpad. Znamená to chovat se udržitelně ve všech sférách svého života. Abych vás motivovala k těmto malým změnám, sepsala jsem tyto zero waste tipy, kterými se můžete inspirovat. Protože nás ekologie obklopuje téměř všude, rozdělila jsem tento článek do několika oblastí. Podíváme se zde na ekologickou domácnost (kuchyň či třeba koupelnu), cestování a aktivismus v každodenním životě.

Ekologická Domácnost Začíná v Kuchyni

Potraviny jsou věci, které konzumujeme na každodenní bázi, proto často největší množství odpadu pochází právě z kuchyně. Vím, že je těžké okamžitě přejít na celou bezodpadovou domácnost, zkuste to ale postupně. Pokud ve svém okolí žádné bezodpadové obchody nemáte, zkuste alespoň redukovat odpad při nákupech v supermarketech. Můžete to zvládnout třeba tak, že budete nakupovat větší balení potravin nebo že si některé věci raději vyrobíte z přirozeně bezobalových surovin (třeba ovoce či zeleniny) než že koupíte celý hotový produkt.

Lokální Nakupování a Alternativy

Myslím si, že za poslední rok pandemie se téma lokálnosti stává čím dál tím více aktuální. Pod lokálním nakupováním si spousta jedinců nejspíše představí farmářské trhy. Nicméně za poslední dobu se vynořilo několik dalších možností, přes které můžete shánět lokální potraviny. Ať už se jedná o platformu Scuk nebo třeba KPZky, jsou to skvělé možnosti, jak se nejenom dostat k obživě, ale i jak potkat podobně smýšlející lidi. Zajímavými alternativami jsou i Adresář farmářů a Kde lovíme bio.

Lonely Banana a Čajové Sáčky

Banány se často kupují ve svazcích a problém je, že v supermarketu pak zbyde spousta jednotlivých banánů, které se vyhodí právě proto, že nejsou ve svazku. V angličtině se pro to používá krásný pojem „lonely banana“ (a moje oblíbená americká zero waste bloggerka o tom dokonce natočila celou písničku). Ačkoliv si spousta jedinců myslí, že čajové sáčky jsou vždy vyráběné z biologicky rozložitelných materiálů, mýlí se. Výrobci totiž často do čajových sáčků přidávají polypropylen (tedy druh plastu), který má zabraňovat tomu, aby se rozpadly.

Bohužel na sáčcích je obtížné poznat, jestli polypropylen obsahují, nebo ne. Pokud vás zajímá, jestli konkrétní výrobce používá polypropylen ve svých produktech, doporučuji vyhledat na internetu konkrétní značku. Bohužel při svém průzkumu jsem našla, že většina čajů polypropylen obsahuje. Pokud přece jen sáčkové čaje chcete, firma Sonnentor nabízí čajové sáčky vyráběné z kukuřičného škrobu či vláken z banánu bez přidaných plastů.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Maso a Dopad na Životní Prostředí

Jedno z velkých témat mezi ekology je (ne)jezení masa. Hodně lidí si totiž pod pojmem „nulový odpad“ představí nejenom odpad, který skutečně vidí, ale i ten, který „vyprodukuje“ jejich jídlo. A právě dopad zemědělství, ale právě i živočišného průmyslu je obrovský. Průmysl s hospodářskými zvířaty je v současné době jedním z největších znečišťovatelů planety a spotřebuje se na něj obrovské množství energie. OSN v roce 2006 spočítala, že emise produkované chovem zvířat na maso tvoří 18 % z celkového množství vzniklých emisí. To je více než auta, letadla a ostatní druhy dopravy dohromady. Abyste zachránili planetu, nemusíte se nutně stávat okamžitě vegani. Dobré je ale snažit se alespoň svoji konzumaci masa snižovat.

Pokud byste rádi zkusili bezmasou stravu, ale bojíte se, že vegetariánské a hlavně veganské jídlo je nudné a bez chuti, můžu vás utěšit. Pokud nevíte, jak s bezmasou stravou začít, doporučuji kuchařky od Deliciously Ella (v češtině jsou vydávány pod titulem Lahodně s Ellou). Ella vaří výborná veganská jídla, nad kterými se vám budou sbíhat sliny. Inspirujte se recepty na hlavní chody, dezerty, pomazánky i nápoje. Vyhýbáním se živočišným produktům uděláte nejen něco pro planetu, ale i pro sebe. Čím menší vzdálenost zboží muselo cestovat, tím menší má uhlíkovou stopu. Proto je ideální kupovat opravdu lokální věci. Zároveň díky nakupování lokálně podpoříte malé nezávislé podnikatele místo velkých nadnárodních korporací.

Plýtvání Jídlem a Kompostování

Plýtvání jídlem jde jednoduše zabránit. Základem je plánovat si, co kdy vlastně budu vařit a kolik potravin potřebuji nakoupit. Například zelí, mrkev, cibule či ředkvičky jdou jednoduše zkvasit (mrkněte, jak na to), celer a mrkev případně nakrájím na hranolky a dám zamrazit. Poté je jednoduše vyndám z mrazáku a udělám si z nich zeleninové hranolky. Pokud je plýtvání jídlem jeden z vašich problémů, mrkněte na knížku Zachraň jídlo v kuchyni, což je skvělá kuchařka plná receptů bránících zkažení jídla.

Kompostování může vypadat jako věda, nicméně je to poměrně důležité. Nejenom že díky kompostování získáváme nový úrodný materiál, který pak můžete použít třeba na své další pěstování, ale též to zabraňuje problémům ve směsném koši. Mnoho jedinců má dojem, že kompostování je vhodnou cestou jen kvůli humusu, který vznikne. Když totiž hodíte bioodpad do popelnice, buď skončí ve spalovně, kde ne úplně dobře hoří, nebo na skládce. Bohužel na skládce ale nemá přístup ke kyslíku, tedy zde dochází k procesu hnití, během kterého vznikají škodlivé skleníkové plyny jako methan. Tedy bioodpad se na skládce rozhodně nerozkládá jako na kompostě, ale jde o úplně jiný (a škodlivý) proces.

Nejenom že se na skládce z bioodpadu uvolňují škodlivé plyny, ale právě kvůli rozpadu bioodpadu je skládka nestabilní a propadá se. V kompostu naopak bioodpad má přístup ke kyslíku a jde o proces tlení. Tento proces je mnohem ekologičtěji přijatelnější a ještě z toho máte úrodný materiál jako bonus. Možností, jak kompostovat, je spousta. Mně osobně vyhovuje v bytě vermikompostér, který jsem si vyrobila na workshopu „kompostovací organizace“ Kokoza.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Látkové Utěrky Místo Papírových

Pokud byste používali v kuchyni papírové ručníky místo utěrek a ručníků, v průměrné rodině byste spotřebovali dvě role ručníků týdně. To už je pěkná hromádka. Jednoduchou výměnou za papírové ručníky jsou klasické látkové utěrky. V dlouhodobém měřítku se tato změna vyplatí i finančně, protože přihodit je do pračky ke klasickému prádlu už nestojí tak moc navíc.

Ekologická Koupelna: Malé Změny s Velkým Dopadem

Velké změny se často odehrávají díky malým každodenním změnám. A právě jeden z těch malých návyků může být vypínání vody, když si myjeme zuby. Zkuste si při svém příštím mytí zubů zapnout vodu jen začátek, když si namočíte kartáček a poté jen když si vyplachujete ústa či čistíte kartáček.

Bambusové Kartáčky a Přírodní Kosmetika

I tak se ale stále jedná o plast, který nelze bohužel recyklovat do nekonečna, protože ztrácí na kvalitě. V současnosti nejpřírodnější alternativou klasických zubních kartáčků jsou ty bambusové. Já už je používám několik let a dokonce jsem na ně „převedla“ i svého přítele, který jinak ekologický příznivec moc není (ale stálo se to zlepšuje). Oběma nám kartáčky vyhovují a už bychom to neměnili. Já sama preferuji kartáčky s tvrdostí soft či extra soft. Přírodní kosmetika může být pro spoustu jedinců španělská vesnice. Třeba na pudr na obličej vám stačí smíchat arrowroot, skořici a kakao. Množství jednotlivých ingrediencí dejte podle odstínu vaší pleti. Na peeling využijte použitou kávovou sedlinu, trošku olivového oleje a medu. Je to neuvěřitelně jednoduché a efektivní.

Upřímně řečeno, fakt mně nebaví mýt si vlasy. Mám je hodně husté, hodně se mi zamotávají a proces mytí hlavy je vždycky u mě na dlouhou dobu. Naštěstí mám skvělý suchý šampon, který je naprosto přírodní, levný a jednoduchý na výrobu. Potřebujete na to jenom arrowroot (druh škrobu), bílý jíl a pro tmavé vlasy kakao. Zrovna u tuhého mýdla mi připadá fascinující, jak se doba změnila. Zatímco za mého dětství jsem snad ve všech koupelnách svých blízkých, kam jsem přišla, narazila na kostku tuhého mýdla, nyní je to spíš rarita. Přitom to vlastně dává smysl po všech stránkách. Já sama používám tuhé mýdlo jak na mytí rukou, tak na celé tělo. Mýdlo na mytí rukou máme na dřevěné mýdlence. U té jsem se obávala, že po pár měsících zplesniví. Mýdlo na sprchování přechovávám v kovové krabičce, aby se mi nerozmočovalo někde položené ve sprše.

Znovupoužitelné Tamponky a Kovové Holítka

Jednou z maličkatých změn, které mohou dělat velký rozdíl, je výměna jednorázových odličovacích tamponků za ty znovupoužitelné. Ty si můžete jednoduše ušít doma či si je koupit. Je to už několik let, co jsem přesedlala z jednorázových holítek na kovové na žiletky. Upřímně? Už bych za nic neměnila. Nejenom že se to vyplatí poměrně hodně finančně, ale taktéž je to vlastně i dost pohodlné. Není výjimkou, že dostávám dotazy od žen, jestli se tím nebojím holit všude. Jediné místo, kde žiletky nepoužívám, jsou nohy, na které už mi asi deset let slouží ten stejný epilátor. Na nohách epilace tak moc nebolí a hlavně vydrží oholené nohy déle než se žiletkou. Já sama mám značku Lord, která je nyní ale obtížnější sehnat. Oblíbené jsou ale třeba holicí strojky od značky Lamazuna.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Protože je holítko kovové, aby nerezivělo, tak ho po každém holení rozeberu a otřu jak žiletku, tak samotné holítko. Díky tomu i po několika letech vypadá holítko jako nové. Jediný výdaj, který u holítka mám, jsou žiletky, které ale stojí pár korun.

Menstruační Pomůcky a Mikroplasty

Spousta oblíbených menstruačních produktů je totiž nejen plná různých chemikálií (bělidel a pesticidů, které jsou používány na pěstování konvenční bavlny), ale jsou i částečně plastové. Na běžné menstruační produkty se často používá rayon, což je polysyntetický materiál. Problémem je, že v případě tampónů se mohou vlákna rayonu uvolnit a zůstat vevnitř v pochvě, kde mohou způsobit různé alergické reakce či záněty. Co se týče chemikálií, v některých klasických vložkách a tampónech se setkáme s bavlnou. Problémem je, že bavlník patří mezi nejsprejovanější plodiny na světě. V roce 2013 byly organizací Naturally Savvy nezávisle testovány vzorky tamponů jedné značky. Docela děsivé informace, že?

Naštěstí se těmto umělým chemickým produktům dá vyhnout, a to za pomoci přírodních menstruačních pomůcek. Já osobně nejraději využívám menstruační kalíšek. U menstruačních kalíšků bych ráda zmínila, že ne vždy musí sednout každé každá značka. Můj první kalíšek od jiné značky mi fakt neseděl: protékal, cítila jsem ho a prostě to nebylo vůbec příjemné. Ten současný mi naprosto vyhovuje a za nic bych ho nevyměnila. Kromě menstruačních kalíšků jsou i jiné alternativy, jako třeba jednorázové vložky či tampony z přírodních materiálů. Možností jsou i pratelné znovupoužitelné látkové vložky.

Časté praní oblečení, když není špinavé, není jenom zbytečně energeticky náročné, ale může způsobovat i jednu nechtěnou věc: mikroplasty. Při praní oblečení z umělých materiálů se uvolňují plastová vlákna, která do sebe nasávají nebezpečné látky a pak končí v řekách a oceánech. Ideálním řešením v případě koupě nových výrobků je zaměřit se na ty z přírodních materiálů a omezit praní syntetického oblečení tak, abyste ho prali jen tehdy, když je opravdu potřeba. Například u sportovního oblečení se často nečistoty dají jen otřít hadříkem.

Udržitelné Návyky v Domácnosti

Není neobvyklé si v domácnostech zapnout pračku a myčku jen kvůli pár kouskům ať už nádobí či oblečení, které potřebujeme co nejdříve. Bohužel tento zvyk je obrovsky neekonomický a i neekologický. Například u barev oblečení, kde nemám moc kusů (v mém případě bílá), tak čekám vždy delší dobu, než danou barvu vyperu, abych kusů oblečení této barvy měla více. Proto vždy, když využíváte tyto domácí spotřebiče, se ujistěte, že ho máte naplněný a využíváte ho naplno.

Místo toho, abychom kupovali nové věci, často stačí využít něco, co už doma dávno máme. Zkuste například ze starých prostěradel vytvořit hadry na úklid, kapesníky nebo třeba i ubrousky či tašky. Staré záclony mohou skvěle posloužit jako látkové pytlíčky na nákup. Máte plný šatník a potřebujete pár věcí už vytřídit? Jsou vaše kuchyňské šuplíky nacpané k prasknutí a už nevíte, kam dávat další potřeby do domácnosti? Zkuste věnovat tyto věci dál, nejlépe do nějakého charitativního obchodu. Ty fungují tak, že tam své věci zadarmo věnujete a daná charita je poté ve svém obchůdku prodává dál a podporuje z výdělků buď svoji činnost či činnost spřátelené organizace.

30 Dní na Rozmyšlení a Swap Akce

Nakupování pro spoustu jedinců může fungovat jako terapie. Já osobně se snažím každé věci, po které zatoužím, dát 30 dní času na rozmyšlení. Pokud poté danou věc pořád chci, koupím si ji. Často je to ale jenom můj nahodilý rozmar, že si něco myslím, že chci, a pak si na to ani nevzpomenu. Ať už se stěhujete či jen byste rádi pár věcí z domácností vyhodili, zkuste se nejdříve poptat svých blízkých, jestli něco nepotřebují, a uspořádat s nimi „swap“ (tedy výměnu věcí). Možná třeba vaši blízcí zjistí, že mají doma taky pár věcí, které už jim úplně nevyhovují a rádi by je poslali dál. Tyto výměnné „swapovací“ akce případně často fungují i ve větším.

Opravy, Vytahování ze Zásuvky a Cedulka na Schránce

Spousta věcí, které lidé vyhazují, by se dala poměrně jednoduše opravit. Ať už se jedná o elektroniku nebo třeba oblečení. Pokud umíte šít, kousky ze šatníku si můžete jednoduše opravit na šicím stroji. Jedna z dalších maličkostí, co dělá velký rozdíl. Notebooky, nabíječky na mobily či tablety… věci, které často visí v zásuvce, aniž by byly zrovna používány. Pokud zrovna tyto věci nepoužíváte, zkuste je vždy ze zásuvky vytáhnout, aby zbytečně nevysávali elektřinu.

Asi to znáte… schránka plná letáků z obchodů, kam stejně nechodíte, a jeden „normální“ dopis, který vám dorazil, se tam kvůli tomu ani pořádně nevejde. Jak tomu předejít? Dejte si jednoduchou cedulku na schránku, že nechcete žádné letáky či propagační materiály. Chápu to, neber to, když je to zadarmo. Bohužel spoustu reklamních předmětů není nic jiného než jen další odpad. Bohužel ani třeba látkové tašky jako reklamní předměty nemusí být vždy nejvhodnější: motivuje to lidi brát si další, ačkoliv už jich mají doma několik a stejně je neunosí. Proto i na první pohled ekologický reklamní předmět není ekologický, pokud je to jen další věc, kterou nepotřebujete.

Sdílená Ekonomika a Půjčování Věcí

O sdílené ekonomice jste už asi někdy slyšeli. Jedná se o způsob fungování společnosti, kde místo toho, aby lidé věci vlastnili a každý používal jen své věci, tak místo toho věci cestují mezi lidmi. K čemu je to dobré? Díky tomu, že lidé nevlastní věci, které používají třeba jen jednou za rok, ale raději si je příležitostně půjčí, tak je potřeba mnohem méně těchto věcí. Spousta z nás to asi zná. Potřebujeme zrovna lyže, stan nebo třeba vrtačku a ačkoliv tu věc pravděpodobně několik dalších let nebudeme potřebovat, protože tu aktivitu neprovozujeme tak často, tak si tu věc koupíme „co kdyby náhodou“.

Často se mnohem více vyplatí danou věc půjčit, než pořídit. Díky tomu pak nemusíte řešit uskladňování, péči o věc a též se to finančně vyplatí. Je to nejenom environmentálně vhodnější, ale taktéž to dává smysl právě i finančně. Za věci se často platí poměrně nízký poplatek, který se vyplatí mnohem více než si danou věc koupit. Půjčit si můžete spoustu různých věcí, ať už hudební nástroje, lyže či třeba vrtačku. Spousta jedinců žije v domnění, že snižovat svůj odpad znamená recyklovat víc. Vyměníte přeci ty obtížně recyklovatelné věci za ty lépe recyklovatelné. Tak to ale vůbec není. Ideálním stavem je produkovat méně jakéhokoliv odpadu.

Udržitelnost Není Soutěž, Ale Směr

Zero waste doslova znamená „nulový odpad", v praxi ale jde o minimalizaci odpadu a chytřejší zacházení se zdroji. V centru pozornosti není jen recyklace, ale hlavně prevence: aby odpad vůbec nevznikal. Důvodů, proč s zero waste začít, je víc než jen ekologie. Pro mnoho lidí je překvapivě silným motivem úspora - méně impulzivních nákupů, méně jednorázových věcí, méně „drobností", které se doma hromadí. Druhý důvod je pořádek. Když se sníží množství obalů a zbytečností, domácnost se zjednoduší a úklid přestane být nekonečný projekt.

Když se mluví o odpadu, často se zmiňuje plast. Ten je vidět nejvíc, ale zero waste se týká i plýtvání jídlem, rychlé módy, chemie v domácnosti nebo zbytečných nákupů. Kdo si chce udělat solidní kontext, může začít třeba na stránkách Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), který dlouhodobě shrnuje dopady spotřeby a odpadu na prostředí. Možná se nabízí otázka: když stejně existují popelnice a třídění, není to dost? Jenže třídění je až poslední záchrana. Největší chyba na začátku bývá snaha vyměnit „všechno": vyhodit plastové dózy, nakoupit nové skleněné, pořídit bambusové kartáčky, látkové ubrousky, nerezová brčka… a po týdnu zjistit, že je doma víc věcí než předtím.

Dobře funguje jednoduché pravidlo: nejdřív spotřebovat, co už doma je, a teprve potom případně nahrazovat. Stačí jeden týden pozorovat, co končí v koši. Ne kvůli pocitu viny, ale kvůli mapě terénu. A právě tady se dá udělat největší posun nejrychleji. Místo toho, aby se člověk snažil být hned „nulový", je lepší mířit na to, aby byl o něco lepší než včera. Jeden reálný příklad z běžného života: rodina, která řešila každodenní svačiny do školy, zjistila, že nejvíc odpadu vzniká z alobalu, mikrotenových sáčků a jednorázových obalů od sušenek. Řešení nebylo „nakoupit deset eko vychytávek", ale udělat dvě změny: pořídit jednu sadu krabiček a přidat pár opakovaně použitelných sáčků na pečivo. Během měsíce se objem odpadu ze svačin snížil viditelně, a zároveň ubyly ranní stresy, protože krabičky už měly svoje místo a rutina se zjednodušila.

Praktické Tipy pro Zero Waste Život

• Nejvíce odpadu se do domácnosti dostane nákupem. Pokud se změní nákupní rutiny, zbytek jde mnohem snadněji. Pomáhá jednoduchá příprava: mít u dveří tašku, pár sáčků na pečivo a jednu krabičku „pro jistotu".
• Zároveň se vyplatí přemýšlet, co se kupuje nejčastěji. Pokud domácnost pravidelně spotřebuje rýži, luštěniny, ovesné vločky nebo ořechy, dává smysl hledat varianty s menším množstvím obalu - větší balení, vratné obaly, bezobalové prodejny, případně lokální dodavatele. Není nutné mít bezobalový obchod za rohem.
• Důležitá je i jedna „nepopulární" pravda: nejudržitelnější nákup je často ten, který se vůbec neuskuteční. Když se doma začne plánovat jídlo alespoň orientačně, výrazně klesne množství vyhozených potravin. A plýtvání jídlem je téma, které má velký dopad - nejen ekologický, ale i ekonomický.
• U mnoha věcí se dá postupovat přirozeně: doslouží houbička, vybere se šetrnější alternativa; dojde jar, příště se koupí ve větším balení nebo s lepším složením; rozbije se plastová láhev, nahradí se odolnější.
• A pokud se má vybrat jediná věc, která udělá velký rozdíl, často to bývá právě kompostování - ať už domácí, komunitní nebo přes bioodpad. Organický odpad tvoří významnou část směsného koše a je škoda, když končí na skládce, kde může bez přístupu kyslíku produkovat metan.

Udržitelnost a Psychika

Udržitelnost není jen o materiálech, ale i o psychice. Když změny vyčerpávají, dlouho nevydrží. Proto funguje přístup „jedna oblast, jeden návyk". Začněte odpadem, který vás nejvíc štve (typicky obaly od svačin, jednorázové lahve, zbytky jídla) a vyberte jednu náhradu nebo nový zvyk. Nejdřív spotřebujte zásoby a teprve pak nahrazujte - vyhazovat „neekologické" věci a kupovat nové často nedává smysl.

Statistiky a Trendy

Podle posledních statistik z roku 2016 v Evropské unii (EU) dosáhlo množství komunálního odpadu na osobu 480 kg, což bylo o 9% nižší ve srovnání s vrcholem 527 kg na osobu v roce 2002 a zhruba srovnatelné s 483 kg zaznamenanými v roce 2015.Recyklace však není všelék. Je velmi nákladná a zdaleka ne tak ekologická jako to, co můžete udělat sami a, co je nejlepší - tedy předcházet vzniku odpadů. Předcházením vzniku odpadů se snažíte dosáhnout nulové produkce odpadů, tedy tzv. zero waste. Je to trend, je to moderní životní styl.

20 Ekologických Tipů pro Udržitelnější Život

1. Mějte doma méně věcí.
2. Nikdy nepoužívejte plastové sáčky a igelitové tašky.
3. Omezte nákup nového oblečení.
4. Skoncujte s plastovými lahvemi a jednorázovými sklenicemi.
5. Vzdejte se jídel z donášky a fastfoodů.
6. Změňte prostředky dentální hygieny.
7. Naučte se nakupovat potraviny bez obalů.
8. Používejte holicí strojky s vyměnitelnými žiletkami.
9. Vyrábějte si vlastní čistící prostředky.
10. Nekupujte papírové ubrousky.
11. Naučte se zcela vyprázdnit chladničku.
12. Vychutnejte si svůj oblíbený nápoj bez brčka.
13. Vytvořte si vlastní kosmetické přípravky.
14. Buďte kreativní.
15. Nikdy nevyhazujte biologický odpad do smetí.
16. Nevyhazujte, opravujte.
17. Využijte maximum z potravin.
18. Uklízejte po svých mazlíčcích "zero wastem".
19. Darujte lidem v nouzi.
20. Ač o sociálních a ekonomických dopadech nedávné pandemie koronaviru slýcháme často ze zpráv i sociálních sítí, věděli jste, jaký dopad má současná situace na životní prostředí?

tags: #ekologie #co #muzu #delat #doma

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní ráj
• Přehled Environmentálních Zón Osvětlení
• Recyklace tonerů v Lounech
• Interiérové rostliny
• Projekty v Moravskoslezském kraji